Zpět

Mladá Fronta 4.12.2005, příloha Víkend, autorka Marie Homolová

Klausovi se vždy hlásili k Čechům

Jsou rodiny, kde se řemeslo předává z generace na generaci. PREZIDENT VÁCLAV KLAUS má profese dvě - ekonom a politik. Ale jen tu první měl po kom převzít. Jeho otec byl celý život účetní. A politika? Nic. Mezi předky v mužské linii Klausů se nenajde ani starosta.

V jednom z prvních knižních rozhovorů v roce 1992 vzpomínal Václav Klaus na svého otce následovně: „Tatínek vystudoval obchodní akademii, ale pocházel z malé vesnice, z Milče u Nepomuku, tedy z jihozápadních Čech. Měl v sobě takovou tu zemědělsko-vesnickou pracovitost, houževnatost, poctivost... Pro něho jet na prázdniny znamenalo jít pracovat, házet snopy na žebřiňák. To bylo jeho největší životní radostí, kompenzoval si tím sezení v kanceláři.“

Po otci pracovitý

Mileč u Nepomuku kdysi patřila k panství Zelená Hora, jehož jméno proslavili Švandrlíkovi Černí baroni, pétépáci ze zelenohorského zámku. Mileč je půvabná vesnice se čtyřsetletou lípou, víc než dvakrát tak dlouhou historií a příjemnou paní na obecním úřadě. „Jistěže,“ říká a hned ví, o co jde. „Klausovi tu jsou pořád.“ Dává mi i telefonní číslo. Pán, který zdvihne sluchátko, se hlásí: „Vojtěch Klaus.“ Prezidentův bratranec. Když před třemi lety slavil sedmdesátiny, sjela se celá rozlehlá rodina. Nejen ta pražská prezidentova větev, ale i příbuzní z okolí. Protože kam se tady člověk koukne, všude žije nebo žil nějaký Klaus. Soběsuky, Záhoří, Bezděkovec, Srby, Prádlo...

„Podle toho, co vím, Klausovi sem do tohoto kraje přišli někdy v 18. století, zřejmě od Plzně,“ tvrdí Vojtěch Klaus. Jeho vlastní rodina dodnes bydlí v milečském domku číslo popisné 13, kam se před víc než sto lety přiženil jeho a prezidentův dědeček Vojtěch. Ještě přesněji je do rodinné historie zasvěcen prezidentův starší syn Václav, ředitel soukromého gymnázia. Tohle téma ho očividně baví - ochotně dává nahlédnout do rodokmenu Klausů, který rodině nechal vypracovat týdeník Euro. Jdeme-li hodně do minulosti, tak prokazatelně přímý prapředek byl jistý Šimon Klaus ze Soběsuk, který se roku 1773 ženil. „Ale nejstarší záznamy možná zachytily naše předky v jihozápadních Čechách už kolem roku 1720,“ říká Václav Klaus mladší. O jistém Schimonu Klausovi se zmiňuje matrika v roce 1717.

„Navzdory německy znějícímu Klaus se nositelé toho jména hlásili k Čechům a ženili se s českými děvčaty,“ pokračuje prezidentův syn.

Truhláři, tesaři, tkalci, kovozemědělci... Na přelomu 19. a 20. století se v milečské chalupě narodilo pět dětí. Dcera a čtyři synové. Druhý v pořadí, Václav, odešel ve čtrnácti letech na obchodní školu do Nepomuku a pak do Plzně. Žít se sem už nikdy nevrátil. S absolventským vysvědčením v kapse zakotvil krátce po první světové válce v tehdy československém Užhorodu a pracoval jako účetní u firmy Havlík & Říčař, která tam stavěla silnice. Když v roce 1938 Podkarpatskou Rus obsadili Maďaři, česká firma musela skončit. Její vedení ještě stačilo Václavu Klausovi vystavit osvědčení o skvělé práci. S ním pak složitě utíkal do Čech. Usadil se v Praze na Tylově náměstí, a právě tam se seznámil se svou sousedkou Marií Kailovou. Slovo dalo slovo, vzali se a narodily se jim dvě děti. Václav a Alena. První z nich je dnes prezidentem České republiky.

Otec Klaus dál pracoval jako účetní, ale nitky s rodnou Milčí nepřerušil. „Jezdíval k nám často, hlavně v posledních letech před smrtí,“ vzpomíná s chutí Vojtěch Klaus, prezidentův bratranec. „Rád bral vidle a chodil na pole. Byl to ohromně milý, pracovitý člověk.“ Prezidentův syn Václav pobaveně potvrzuje, že jeho táta zdědil po svém otci pracovitost až chorobnou. Ale to není všechno, co od něj převzal. Prezident se, jak známo, rád vydává na známý pochod do Prčice. Vztah k turistice okoukal od otce, který byl nadšeným členem Klubu českých turistů, a dodnes na Podkarpatské Rusi vedou trasy, které tam kdysi značkoval. Zemřel v roce 1974. I když se v širokém rodě Klausů jméno Václav vyskytovalo vždycky, v přímé linii ho on nosil jako první. Mnohem častější byli Vojtěchové. Posledním toho jména je zatím nejstarší prezidentův vnuk. „Chtěli jsme udržet tradici,“ říká prezidentova snacha Kamila, novinářka a manželka staršího syna Václava.

Po matce intelektuál

„Ač bez formálního vzdělání, měla sklony svým způsobem intelektuálské,“ charakterizuje prezident svoji maminku. Jedenadevadesátiletá Marie Klausová ráda malovala, vyšívala, šila a psala básně. Její byt je vždy plný jejích obrázků a také květin, kterými ji syn zahrnuje.

Právě ona ho vedla nejen k literatuře a výtvarnému umění, ale i k systematičnosti, řádu a tahu na branku. Teď je na něj velmi pyšná. To bylo jasně patrné, když mi o něm před časem hrdě a s radostí v hlase vyprávěla. Narodila se roku 1914 v pražských Strašnicích s příjmením Kailová. „Naše rodina byla průměrná a nijak malebná, ale měla jsem strašně hodnou maminku. Když zemřela, veškeré okolí truchlilo, a tenkrát jsem pochopila, kolik lidí ji znalo,“ vyprávěla mi před časem o svých rodičích Marie Klausová. „Tatínek se k nám choval přísně, ale maminka říkala, že ho tak změnila válka. Naši se vůbec dost lišili, protože vyrůstali v úplně jiném prostředí. Tatínek byl Malostraňák, maminka z vesnice u Tábora.“ Ale i jméno Kail se do Prahy dostalo spletitými cestami, a to od Dubu u České Lípy přes Strakonice a Budy u Mirotic. Právě tam se krátce po smrti svého otce, strakonického obchodníka se železářstvím, narodil Otto Kail, prezidentův pradědeček. Z Bud chodil do mirotické školy, kde se skamarádil s Mikolášem Alšem. Ten si později vyhlédl jako nevěstu Ottovu sestru Marinu - tak se slavný malíř přiženil do rodokmenu budoucího prezidenta jako jeho prastrýc. Otto Kail, vyučený pivovarský sladovník, odešel z Mirotic do Prahy. Měl dceru a tři syny. Druhý z nich, Karel, byl otcem Marie Klausové čili prezidentovým dědečkem. Těsně před první světovou válkou si za ženu vzal Annu Skrčenou, dceru poklasného ze dvora nedaleko Prčice. Odtud pochází vztah prezidenta k České Sibiři. Jako dítě tam se sestrou Alenou trávil celé prázdniny a vlastně sem jezdit nikdy nepřestal. S manželkou Livií si v roce 1974 koupili v Prudicích u Sudoměřic chalupu.

Po svém otci Karlu Kailovi, který se dožil dvaadevadesáti let, zdědila Marie Klausová i dlouhověkost. Kailovi, podobně jako Klausovi, se nikdy v minulosti v politice nepohybovali. A zatím se zdá, že dnešní prezident nemá následovníky ani ve svých synech. Starší, čtyřiatřicetiletý Václav, otec tří dětí, proslul jako bojovný ředitel pražského soukromého gymnázia. O čtyři roky mladší Jan vystudoval na Vysoké škole ekonomické finance a se svou ženou Veronikou má dvouletá dvojčata.

Politika údajně nebývá předmětem debat ani mezi prezidentem a jeho sestrou Alenou, dnes Jarochovou, která v roce 1968 emigrovala a žije s rodinou ve Švýcarsku. Někdy před deseti lety právě na její popud Marie Klausová sepsala sešitek svých vzpomínek. Kdysi takový už měla, ale skončil neslavně. „Po úmrtí jedné naší příbuzné jsem viděla, jak se s jejími věcmi zacházelo, a to mě tak rozčililo, že jsem všechny svoje deníčky a památníčky zlikvidovala,“ vysvětlila mi dodatečně. „Po čase jsem toho litovala a vyčítaly mi to i děti. Vyhecovaly mě, a tak jsem zase sedla a psala...“ Co v těchto zápiscích svým potomkům předala, zůstává rodinným tajemstvím.