Tabulky pro čtení písma v matrikách
Existuje několik knih, které poskytnou velmi dobré tabulky pro rozpoznávání kurentu. S tímto písmem se dříve nebo později setká při svém bádání každý, protože je to do druhé poloviny 19. století nejpoužívanější typ písma u nás. V matrikách se s ním setkáte nejen v češtině, ale také v němčině a latině, což může člověku, neznalému těchto jazyků, velmi ztížit bádání.
Ale od začátku. S jakým že písmem se vlastně můžete v matrikách setkat?
Využila jsem toho, že už i pro počítačové využití existují fonty, které napodobují toto písmo. Zde jsou tedy dvě abecedy, které by vám mohly pomoci:
Jak můžete vidět, některá písmena jsou si velmi podobná. Mně osobně dělalo velké problémy rozlišit e a n nebo i a c - v některých textech byla tato písmena psána v podstatě shodně. Naštěstí při váhání dokáže člověk většinou určit, o jaké slovo jako celek se jedná.
Několik tipů pro začátečníky:
- Pokud dostanete poprvé do rukou matriku, nevrhejte se hned na záznamy z období, které potřebuje. Naopak, projděte si matriku, seznamte se s tím, jaké typy písma se v ní vyskytují, zda je psána jedním typem nebo jednou rukou (tak v případě např. městských matrik, kdy jedna matrika obsahuje pouze několik let), nebo zda se v ní vyskytuje více druhů písma, více písařů apod.
- Mohou vřele doporučit procházení matrik "odzadu" - možná vám
to přijde nelogické, ale zamyslete se - jak vytváříme rodokmen? Dá se říci,
že odzadu, tedy od posledního člena dlouhého a složitého řetězce. Jen těžko
bychom hledali nejstaršího známého předka, kdybychom neměli řadu lidí,
kteří tvoří spojení mezi námi a právě tím nejstarším předkem.
Navíc vám četba odzadu přinese jednu velkou výhodu - nebudete hned číst ty nejstarší, tedy nejtěžší záznamy, ale začnete s těmi lehčími, které vám dovolí seznámit se s obyvateli vesnice nebo města. Seznámíte se s příjmeními, která se v dané obci vyskytují, poznáte, jakým způsobem se psalo to které jméno. Navíc vám to usnadní čtení dalších textů, protože když už víte, jak se psalo např. příjmení Větrovec, nebudou vám písmena v něm obsažená, tedy vám známá, dělat při čtení tolik problémů.
- Když nemůžete rozluštit nějaké slovo - běžte na něj opět odzadu. Když se vám povede rozluštit konec slova a např. první písmeno, je velice pravděpodobné, že si budete schopni odvodit, o jaké slovo se jedná.
A když si s ním skutečně nebudete vědět rady, přepište si ho na papír - pomalu, tah za tahem. I díky tomu se vám může povést pochopit, co vlastně těmi tahy měl písař na mysli a jak tedy má celé slovo vypadat v tom našem dnešním jazyce. Samozřejmě se setkáte i se spoustou slov, která nebudete znát. Pak doporučuji zapátrat na internetu - na http://www.google.com zadat dané slovo a podívat se na odkazy, které Google "vyplivne". Většinou vás zavede na některou z českých genealogických stránek, které vám mohou být dále nápomocné. I já mám na svých stránkách malý slovníček základních pojmů, se kterými se můžete (ale nemusíte) setkat.
- Celkem často se (především na vesnicích) objevují i záznamy, které budou nečitelné. Víte, jak probíhají křtiny? Asi si to dovedete představit, že? Oslavy narození a pokřtění nového člověka neprobíhaly pouze v kostele, ale také v hospodě, případně u rodiny doma. A jedlo se a pilo.. Mohlo se pak stát i to, že farář zapisoval nového pokřtěného do matriky poněkud přiopilý - setkáte se nejen s nezřetelným a nečitelným písmem, ale také s faktickými chybami, nad kterými vám zůstane hlava stát.. Ale nevzdávejte to.
Dalším důvodem může být i to, že do knihy nezapisoval farář, ale některý jeho pomocník - pak je pravděpodobné, že psal nevypsanou rukou, tím pádem také dost nečitelně.
- Nic není tak horké, jak se to ze začátku zdá.
Když opravdu nebudete vědět, nezoufejte. Nezahazujte matriku, ale odpočiňte si, případně odložte danou matriku na hodinu, dvě a začněte pátrat v jiné, případně prostě pro ten den nechte bádání v archivu - můžete už mít tak unavené oči, že byste nepřečetli ani své zápisky.
Když se podíváte na ten samý text později, s odpočinutýma očima, může se stát, že vám najednou bude jasné, o čem vlastně je řeč, co znamená to slovo, které jste nemohli rozluštit.
A konečně: Nezapomínejte na to, že i dnes píše každý odlišně - a před stopadesáti nebo dvěma sty lety to nebylo jinak. Každý písař má specifické tahy písma - takže se vám může stát, že pokud přečtete záznamy v jedné matriční knize, nemusíte přečíst záznamy v jiné.