Nadpis
[CNW:Counter]

Fotografie míst, obcí, domů...

Tady se budou jednoho krásného dne nacházet fotografie ze všech možných míst, odkud moji předkové pocházeli. Doufám, že se mi jednou povede nashromáždit poměrně velkou zásobu různých fotek - už teď jich mám celkem dost, zásobují mě různí mí kamarádi a přátelé, ale i neznámí lidé. Pokud budou fotografie od někoho takového, budu u nich vždy psát, od koho pocházejí.

Jihlavsko


Černíč

Černíč je místem, odkud pocházely dvě rodiny figurující v mém rodokmenu - Nováčkovi a Procházkovi. Nováčkovský grunt se nacházel pod číslem popisným 3 (dnes je spíše známý pod názvem grunt Burianovský a rodina Burianova zde stále žije), rodina Procházkova přebývala na černíčském mlýně. Využila jsem toho, že jsem byla několik dní na Vysočině a tyto domy jsem si vyfotila.

Černíčský mlýn

Na první fotografii je záběr bývalé tvrze, která je součástí komplexu budov, a staré budovy mlýna; na druhé pak hospodářské budovy k mlýnu přináležející; na třetí je budova nového mlýna. Na čtvrté fotografii je černíčský rybník, jehož voda roztáčela mlýnská kola díky náhonu (pátá fotografie), který vede za hospodářskými budovami. Na poslední fotografii je zlomek desky (náhrobní nebo podobné), který se nachází na dvoře mlýna.

Nováčkovský grunt

Dvě fotografie gruntu - na první jsou zabrány obytné budovy a na druhé hospodářské budovy. Dle slova paní rozené Burianové, která mi otevřela, byl tento statek vystavěn na počátku 19. století, protože původní budovy, které stály na místě dnešní zahrady, vyhořely a bylo nutné je strhnout.


Dolní Cerekev

V Dolní Cerekvi žily dvě rodiny - rodina Musilových a rodina Svobodových. Resp. o těchto dvou rodinách zatím vím, ale další určitě budou následovat.

Na první fotografii je kostel sv. Máří Magdalény, který stojí na návsi obce. Skoro naproti němu přes silnici stojí statek na třetí fotografii - podle informací od p. Františka Roda se jedná o dům rodiny Havlových, já ho fotila především proto, že mě zaujal. Na druhé fotografii je záběr vstupu na hřbitov.


Hodice

Hodice jsou pro mě zajímavé nejen kvůli kovářské rodině Pěničkových, ale i kvůli dalším rodinám, které z Hodic pocházely, např. Hodkovi (Hodíkovi) a další.

První fotografii jsem udělala na obecním úřadě - zachycuje obecní pastoušku, za kterou se nacházela kovárna (je vidět její zadní roh za pastouškou). Kovárna se nezachovala, stála ale zhruba na místě, které zachycuje druhá fotografie.


Mrákotín

Ves, odkud pochází nebo žilo zřejmě nejvíc mých předků v Vysočiny - Pěničkovi, Netoličkovi, Musilovi, Jamborovi... Pro mě samotnou obec velmi zajímavá, protože se jedná o obec, kam jsem v dětství jezdila za příbuznými. Sice už si to moc nepamatuju, přesto mi zůstává pár vzpomínek, které se nezapomínají. Ráda se tam vždycky zastavím, když zajíždím na Vysočinu.

 

Na první fotografii je kostel sv. Jiljí, farní kostel mrákotínské farnosti. Na druhé je budova fary, na třetí pohled na mrákotínský hřbitov. Následují čtyři usedlosti - čp. 39 a čp. 41, grunty, na kterých bydlely rodiny Netoličkových (a mám za to, že do současnosti bydlí), čp. 111 a čp. 117 - na těch žila rodina Musilova a Baudyšova.

Série fotografií mrákotínské kovárny - první je celkový pohled na kovárnu, druhý portál s iniciálami WP (Wentzel Penicka) a vročením 1793, poté jsou dvě fotografie interiéru.


Panenská Rozsíčka

Rodina Trojanových, kteří se později usídlili např. v Třešti a později ve Strachoňovicích, pochází původně z Panenské Rozsíčky nacházející se pár kilometrů jihovýchodně od Třeště. Tady se narodil někdy před polovinou 17. století Martin Trojan, otec tří synů - Mikuláše (mého prapraprapraprapraprapradědečka), Pavla a Martina. Z Rozsíčky mám zatím pouze jednu fotografii z října 2008 - bylo opravdu ošklivo, takže na víc než jednu fotku to opravdu nebylo....


Radkov

Radkov je obcí svázanou s historií mé rodiny pouze vedlejším poutem - jednalo se o farní obec, proto je důležitá v historii rodin ze Strachoňovic - Janouškových, Bártů a dalších.


Tyto dvě fotografie mi poslal Mojmír Buďa. První zachycuje širší pohled na Radkov (na náhledu je pouze výřez), druhý radkovský kostel sv. Bartoloměje, tyčící se nad radkovskou návsí. U kostela je situován hřbitov - fotografie z něj najdete v galerii Hřbitovy.


Slaviboř

Další z obcí, odkud pocházeli moji předci (a která leží ve farnosti Radkov), je Slaviboř. Jedná se o malou vesničku na půl cesty mezi Černíčí a Radkovem, kousek od Strachoňovic. Jedná se zde o dvě rodiny, rodinu Maškovu a Pazderovu. Maškovi žili na gruntu čp. 10, Pazderovi na čp. 5. Maškův grunt je na první fotografii (původně se jednalo o dva grunty, čp. 10 a 11, které byly spojeny na přelomu 19. a 20. století), Pazderův na druhé fotografii (druhý zleva). Na poslední fotografii je cesta ze Slaviboře do Strachoňovic.

 


Strachoňovice

Na rozdíl od Radkova se Strachoňovice mojí rodiny přímo dotýkají. Žily zde tři rodiny Janouškových, v čp. 12, 17 a 28. Na fotografiích mám zachyceno pouze čp. 12 a vedlejší čp. 14, kde žila rodina Bartů, s Janouškovými též zpřízněná sňatky.


Na první fotografii je obecní úřad ve Strachoňovicích - stojí uprostřed návsi, kolem se nacházejí jednotlivé usedlosti. Na druhé fotografii je opět obecní úřad a hasičská zbrojnice z bočního pohledu, společně s rybníkem. Na třetím obrázku je usedlost čp. 12, bývalý Janouškovský grunt (stav březen 2005 - vzhledem k tomu, že mi v podstatě celou dobu pršelo, nebyla jsem moc schopná fotit). Následuje opět Janouškovský grunt (stav listopad 2006). Na páté fotografii je chalupa čp. 28, ve které žila rodina Šimona Janouška. A na šesté fotografii je čp. 17, tzv. Besedovský grunt, kde žila rodina Pavla Janouška (1. pol. 19. stol.) a Františka Janouška (konec 19. stol.)

Návštěva na Vysočině, červenec 2007 - nové fotografie Strachoňovic

Opět jsem se zastavila ve Strachoňovicích, abych se podívala na "rodné" grunty. Měla jsem dokonce i štěstí - svítilo mi jeden den sluníčko! Takže jsem toho využila a Janouškovský grunt jsem nafotila za slunečného počasí (druhá a třetí fotka). Na první fotce je grunt z pohledu od silnice na Černíč, vidět jsou především hospodářské budovy.


Třeštice

Třeštice je obec, ze které pocházela rodina Hávových - Markéta Hávová se vdala za Pavla Hodka (Hodíka) z Hodic. V Třestici (nebo Třešticích?) se nachází Hávův mlýn - právě z mlynářské rodiny Markéta pocházela. V Třeštici se rovněž nachází zajímavá dřevěná zvonička (druhá fotografie), dominnantou obce je pak kaple sv. Antonína, zachycená na první fotografii.

Jak jsem napsala, nachází se v obci tzv. Hávův mlýn. V současné době ho vlastní rodina Hofhanzlových z Telče - je otázkou, zda se jedná o potomky původních majitelů, či o chalupáře.

První dvě fotografie ukazují mlýn 30. listopadu 2006 - bohužel blíž jsem se k němu nedostala, toto je foceno ze silnice vedoucí do Třeštic od Hodic. Na třetím obrázku je pak letecká mapa ze serveru Mapy.atlas.cz zachycující mlýn shora.