Hodice
Převzato z Vlastivědy moravské (díky Mojmírovi).Vesnice se 680 obyvateli, kteří tvoří samostatnou obec politickou, leží na okresní silnici z Jihlavy k Telči 552 m nad mořem. Katastrální obec se rozkládá na 11.9 km2.
Po válce třicetileté tu bylo 34 domů osedlých, 10 pustých; r. 1678 27 starých osedlých, 2 nově osedlé, 7 nových pustých, 8 starých pustých.
Hodice mají jednotřídní českou školu obecnou se 104 žáky; farou i poštou příslušejí Třešti.
Z vynikajících budov dlužno tu uvésti velkolepou továrnu na sukna a fezy s elektrickým osvětlením, dvůr velkostatku Třešťského a škrobárnu.
Čtvrt hodiny cesty jižně Hodic jest mlýn "Janov".
Hodice jsou starobylou osadou; svědčíť o tom již starodávné jméno jejich; neboť jméno Hodek (zkrácené z Hodslav), z něhož asi název jest odvozen, bylo u našich předků v dobách nejstarších velmi oblíbejno; také starobylý vynikající domácí rod pánů z Hodic, později hrabat z Hodic, jichž byly Hodice původním sídlem, dokazuje starobylost osady této.
R. 1303 patřily Hodice Juditě, r. 1358 Peškovi, r. 1398 Janovi z Hodic, po jehožto smrti Hodice a jiné statky jeho dědili synové Jan a Hojek.
R. 1452 zemřel Bohuslav z Hodic, jehož syn Václav byl kanovníkem v Olomouci a syn Bohuš pánem na Hodicích, l. 1460 připomínaným.
R. 1493 připadly Hodice s tvrzí, tehdáž ještě zachovanou (na "Starých Hodicích"), koupí ku zboží Třešťskému, jímž vládl Václav Vencelík z Vrchovišť, jehožto synem byl Matouš Vencelík.
Později zakoupili páni z Hodic Janov a Jindřichov ve Slezsku.
Hodice - převzato ze stránek obce http://www.hodice.cz/
První zmínka o Hodicích pochází z počátku 14. století. Je to listina, kterou vydala Jitka z Hodic, proboštka kláštera v Nové Říši. Vladykové obdrželi obec Hodice již v roce 1303 a měli ve svém erbu dva volské rohy - což mělo vyjadřovat hojnost zvěře. Hodická tvrz se připomíná v roce 1377. V polovině 15. století se vladykové z Hodic rozrostli, takže jejich rodokmen pro tuto dobu je nesnadné sledovat. Roku 1538 odchází poslední člen rodu, který dosud bydlel v Hodicích - Hynek se setrou Rozinou a celé hodické panství získal Matěj Vencelík - pán na Třešti. V tomto roce přestávají být Hodice sídlem panství a stávají se součástí panství Třešťského, spolu s okolními vesnicemi Panenskou Rozsíčkou, Bezděkovem a Stajištěmi. Samotný rod Hodický se v dalším svém vývoji rozrůstá a v polovině 16. století je povýšen do rytířského stavu a dále nabývá bohatství a vlivu. Změna nastala po bitvě na Bílé hoře - kdy Václav z Hodic ztrácí část svých statků, rod se štěpí na dvě větve, zříká se českobratrského vyznání, ztrácí svůj mateřský jazyk a poněmčuje se. Tento rod vymírá v roce 1917 jako německý rod hrabat. Sloučením panství Hodického s Třešťským přineslo v 16. století Hodicím úpadek. Zmizel pivovar, mlýny i pila a během dalších let zmizela i poslední památka na kdysi utěšené panství - Hodická tvrz.