Zpět

Malý Pěčín

Mapy z vojenských mapování

První zmínka o vsi je ze čtrnáctého století. Ves byla zemanským sídlem, v roce 1406 jsou zde zmíněny dva svobodné dvory a mlýn. Obec je nazývána do roku 1918 Malý Pičín či německy Klein Pantschen. Zdejší tvrz však zpustla právě na počátku patnáctého století. Vždy to byla velmi malá, čistě česká obec. Maximální počet obyvatel zde zaznamenáváme v roce 1921, kdy jich bylo 224. V roce 1999 měl Malý Pěčín 153 obyvatel.

Pěčín Malý - z Vlastivědy moravské (díky Mojmírovi)

(Pičín, něm. 1678 Klein Pantschen), katastr. (532 ha) a politická ves sev. (4 km) Dačic.

Z kmene -pěk utvořeno osobní jméno Pieka, z něhož příponou -in utvořeno jméno osady Piečín, něm. Klein Pantschen, r. 1749 Pantschen.

Již k r. 1278 uvádí C.D.M., IV, 208 šlechtice "Ratmirus de Penczyn", podobně k r, 1279 (IV, 233) a 1282 (IV, 275); ale název ten k naší obci sotva lze vztahovati. Za to jasně mluví listina (IX, 3): Jakub z Penčina (Penczein) odevzdává statky v Pěnčíně a Rosičce (Penczein et in Roseczka) Jindřichovi z Hradce.

Ve vsi bývalo 5 lánů po 90 m. polí, 3/4l. s 67 1/2 m. a 8 1/2l. po 45 m., celkem 14 d. s 1267 1/2 m. polí; v počtu začítána i činž. pole; r. 1749 náleželo poddaným 910 6/8 m. polí, 83 2/8 m. úhoru, 77 5/8 m. pustin, 12 2/8 m. pastvin, 15 6/8 m. lesa, luk pod 57 1/2 vozu sena a rybník na 3/4 kopy násady; obci 29 2/8 m. lesa a 2 rybníky; r. 1793: 23 d., 167 obyv.; r. 1838: 26 d., 146 obyv.; r. 1900: 29 d., 208 čes. obyv.; z nichž 205 kat. a 3 evang.; r. 1921: 30 d., 224 čes. obyv., z nichž 223 kat. a 1 čes.-brat. evang.

Z katastru jest polí 327 ha, luk 52, zahrad 2.77, pastvin 52, lesů 80, rybníků 3.65 ha; trati slují: Običky, Homolky, Vejrovce, Veliše, Zahrady, Baby, Lysá, Jámy, Nad skalami, Díly, Obora, 'Zlaby, Padělky, Cípy, Kopaniny, U kolny, (r. 1749) Za branou, u Božích muk, Lopata na Buchlově, Klínek, u Jalovčí, v Hliniskách, na díle u Žlabu, na Zahumenci, za Paloučky, v Zahrádkách, Druhá homolka. Obec. majetek: polí 3.84 ha, luk 6.30, pastvin 24.08, lesů 9.07, rybníků 1.32 ha, kaple, škola, chudobinec a obec. kovárna. Na staré pečeti z r. 1690 jest znamek strom.

Řemeslem se živí: Kovář, krejčí, 2 zedníci, 3 tesaři, pumpař, kolář, pokryvač. Hostinec jeden.

Rodina Horálkova si dochovala svůj dům za najhorších dob (od 30leté války - 1749).

Mnohá ze jmen dosud "po domě" užívaných upomínají na majitele z let 1650tých. Říká se číslu 1 u Marků, č. 2 u Papšů, č. 3 u Jáchymů, č. 4 u Moudrů, č. 5 a 6 u Zachů (Jména význačně vytištěna trvají od let 1650tých dosud), č. 7 u Palasů, č. 8 u Pálovsků, č. 9 u Kuželů (z tohoto čísla věnovala r. 1602 Dorota Kuželová stříbrný kalich kostelu bílkovskému), č. 10 jest "stará škola", (č. 11 nestává), č. 12 u Soukupů, č. 13 u Horálků, č. 14 u Kučerů, č. 15 u Jamborů, č. 16 u Nedělků, č. 17 u Křenů, č. 18 u Kovářů, č. 19 u Šimků, č. 20 u Tesařů, č. 21 u Pazderků, č. 24 u Nováků, č. 27 u Šánů, č. 29 u Horálků, č. 30 u Kálců.

Obec přifařena bývala do Bílkova; nyní do Dačic. Kaple Srdce P. Marie z r. 1879. -- Přiškolena byla ves původně do Bílkova. Ale již od r. 1813 známe řadu učitelských pomocníků, kteří zde "po domech" vyučovali: Krahulík J., Hochman M. 1825, Svoboda Jiljí 1838, Karpíšek Jos. 1848, Štěpánek V., Zadražil, Mifka, Matějka, Skuhra. R. 1873 vystavěna byla budova školní, když již r. 1869 bylo nařízeno, by ustanoven byl při škole bílkovské řádný podučitel, který by docházel pravidelně do Pěčína. Teprv r. 1889 stala se zdejší škola samostatnou a opatřena zcela novou budovou r. 1891. Od r. 1887--1908 učiteloval Jan Plachý; nynějším učitelem jest od r. 1909 Josef Fortelný.

R. 1788 dávalo 14 zdejších sedláků učiteli do Bílkova koledy po 3 kr., od chalupníka dostával 2 kr., od podruhů po 1 kr.

Také se vykládá, že v domě č. 12 býval pivovar.

Malý Pěčín býval za stara sídlem zemanským. Vzpomíná se tu r. 1406 dvou svobodných dvorů a mlýna.

Tvrz zdejší byla asi v místech, kde se nyní říká "V jamách", a kde dosud zbytky základů stavby nějaké zůstaly. Zachovala se i pověst místní, že byla dědina zdejší, tvoříc malý stateček, naposled v držení dvou svobodných sester. Když jedna z nich těžce onemocněla, tu nosily jí ženy ze vsi lahůdky, jak jen jaké sehnati mohly. Z vděčnosti darovány jimi obci pozemky "Veliše", z nichž potomně nemusil se platit žádný desátek.
Tvrz zpustla již okolo roku 1406.

O vsi jako o části zboží bílkovského mluví se r. 1415, kdy Oldřich z Hradce upsal manželce své Marketě ze Šternberka na vsi této a jiných 750 kop.

Výslovně připomíná se Malý Pěčín při panství dačickém teprv r. 1610, kdy toto prodáno bylo Dubským z Třebomyslic.

Dědina robotovala u dvora v Dačicích. Desátku kněžského dávali desátý snop a 3 1/2 osminy hrachu z míry, za desátek zelný platili 14 kr. R. 1731 platilo se vrchnosti z pozemků 11 zl. 28 kr., za předivo 7 zl. 12 kr., za husy 42 kr., za slepice 9 zl. 20 kr., za hlásky 1 zl. 5 kr. a za odúmrť 1 zl. 28 kr.

Mlýn, o němž za stara zmínka se činí, stál asi v místech nyní "na Žlabech" jmenovaných, ař není-li mlýnem tím míněn dosud v katastru obce zapsaný mlýn "Podcestný".

R. 1856 vyhořelo 10 čísel. R. 1896 založeno "Sdružení katolické omladiny".

Samota: Zahradecký dvůr (2 č. s 23 obyv.).