Zpět

Radkov

• Mapy z vojenských mapování
• Popis z Vlastivědy moravské
• Fotografie z Radkova
• nové Matrika oddaných pro farnost Radkov 1784-1908

Popis z Vlastivědy moravské (díky Mojmírovi)

Farní ves v údolí Dyje na levém břehu jejím při dráze (zastávka 484 m nad mořem), 5 km na jih od Telče ležící. Název svůj odvozuje od staročeského osobního jména "Radek". Poli. a katastr. obec tato má 628 ha rozlohy (polí 440, luk 57, pastvin 48, lesů 65 ha) a 42 top. čísel (č. 1 a 2 panský dvůr, č. 11 a 37. samota Kalousek) se 279 obyvateli; r. 1870 udáno v 37 dom. 237 obyvatelů. Ze zdejších gruntovníků, z nichž pokládali: 3 celoláníky, 4 tříčtvrtláníky, 5 půlláníků, ostatní čtvrtníky, sedí na gruntech nejdéle rodiny Hoškova a Chvátalova.

Jména tratí: Rubášov, Hlavní vrch (Kukle), Černý les, u Drábska, Homolky, Hřebílko, Volešky, Vostrážka, za Obecníkem. Jména tratí panských: Husí krk, Bednářka, Velká niva, Podhájská, Chmelnice, na Díle, na Oboře, Kotrba, Kněžská louka, Vondrovka.
Majetkem obce: kovárna, nemocnice.

Od stara býval tu kostel a fara. Kostel zasvěcený sv. Bartoloměji pochází v nynější podobě z r. 1818. Ze staré stavby zůstala pouze věž, na níž 3 zvony zasvěceny sv. Bartoloměji, sv. Ludmile a sv. Josefu. Přelity byly r. 1872 po požáru, jemuž i kostel za oběť padl.

Ze starých náhrobků zachován pouze jeden: "Anno Doi MCCCCCXI Obiit honesta mulier Margareta".

O faře zdejší činí se zmínka již k r. 1360. R. 1390 byl tu kněz Ctibor. Tehda a ještě r. 1482 náleželo patronátní právo majetníkům vsi této, jichž vždy několik současně díly jejími vládlo. Farář zdejší Oldřich byl r. 1469 zároveň oltářníkem oltáře P. Marie u sv. Jakuba v Telči. Matka Jindřicha z Hradce Kateřina ze Šternberka oltář ten "při vstupu do choru na levo nedávno postavený" bohatě obmyslila, kteréžto nadání biskup olomoucký Protazius potvrdil. R. 1546 jmenoval se farář zdejší Bartoš. Zachariáš z Hradce udělil r. 1569 za roční 4 kopy gr. právo svobodného posledního pořízení i farářům radkovským. Když však v těch letech počet katolíků v celém kraji se ztenčil, přidělena farnost Radkov k Urbanovu, u kteréhož se r. 1601 připomíná. Teprv za císaře Josefa fara r. 1785 obnovena. Matice náboženská ujala se práva patronátního. Ještě r. 1804 ze Slejboře a Černiče dávali desátek faráři teleckému. Radkov povinnosti té neměl. Nyní přifařeny jsou do Radkova dědiny Slejboř a Strachoňovice.

Nejdéle zde působili: r. 1785 - 1809 Kašpar Foltánek, Jakub Beránek 1816 - 1830, Josef Richter 1830 - 1845, Josef Sankot, rodák z Telče, pilný spisovatel historických pamětí rodiště svého 1863 - 1882. Nyní jest farářem Antonín Vévoda.

Byla-li tu za časů, kdy samostatná fara tu trvala, také škola, nevíme. V trudných dobách po válce 30 leté, kdy ani faráře neměli, jistě ani učitele tu nebylo, jak visit. zprávy z let 1662 a 1672 výslovně uvádějí. Ve stol. 18. na škole pokoutní učil již jakýsi Kožešník, po něm pak Burian, sedlák. A za toho brzy po obnovení fary zřízena řádně i škola.

Dne 16. května 1788 předsedal krajský komisař Leopold Hörmann komisi, ve které určen školní plat učiteli od sedláků a chalupníků v Radkově, ve Strachoňovicích, ve Slejboři, v Černiči. Z každého dítka týdně v 1. odd. 1. kr., ve 2. krejcary dva a měsíčně pecen chleba. Na místě koledy chtěl platiti každý sedlák 10 kr., chalupník 2 kr., a na místě desátečního snopu žita 10 kr., ovsa 5 kr. Obvyklým napomenutím, aby se česky i německy učilo (!), "pracovní škola" (= ženské ruční práce) pro děvčata a "opakovací škola" zavedla, končí protokol ten.

Z učitelů působili od roku 1792 - 1805 Leopold Klimeš, Jan Vonka od r. 1818 - 1869, Tomáš Licek (do 1905), za něhož škola dvoutřídní se stala (1886), industriální učení r. 1895 zavedeno a škola opatřena novou budovou nákladem nad 12 tisíc korun na místě starém blíže fary. Dále Frant. Píša (do r. 1906), odtud nynější Jan Bláha.

R. 1808 z 55 zapsaných žáků jen 4 nechodili; v "opakovací" škole bylo jich 21. R. 1822 z 92 dětí chodílo 79 a na "škole nedělní" z 52 bývalo návštěvníků 45.

Že okolí zdejší, ležící při prastaré obchodní cestě z Rakous, jež po Dyji do Čech vedla, záhy bylo osídleno, toho důkaz podal nález t. zv. kulturních jam, jež při stavbě dráhy byly u Radkova odkryty. Obsahovaly vrstvy uhlí, popela, úlomky grafitových nádob, mastkový přeslen, zbytky nožíků železných. Původ jejich možno klásti do stol. XI.--XII.

Ve stol. 14. byl Radkov rozdělen mezi několik podílníků, příslušníkův různých rodů nižší šlechty z okolí; někteří "z Radkova" se psali. Od polovice stol. 14. až do r. 1485 pánové Telečtí neustále k tomu přihlíželi, by koupí celého Radkova panství zaokrouhlili. Byliť majiteli Dejce, Zvolenovic a Slejboře a od r. 1390 dokonce i Strachoňovic, takže jediné zboží Radkovské na těchto stranách zůstalo jakoby vklíněno v cizích rukách, -- R. 1366 se Radkov ještě při Telči neuvádí. Dle vsi psal se r. 1354 Ctibor, r. 1358 Janek. Kolem r. 1366 patřil svobodný dvůr v Radkově Vlčkovi z Radkova a jiný - s polovicí podací farního - prodán bratřími Bohunkem a Jaroslavem z Radkova Bohuslavovi z Radkova za 11 kop gr. R. 1366 koupil Menhart z Hradce 1 1/8 lánu v Rubášově (viz jména tratí) od synů Sifrida z Radkova Bohunka, Ondruše a Pechy a od Čejče a Jaroslava, bratří Moravů a Menhart s Jindřichem z Hradce pustil sice hned roku následujícího pole na Rubášově, Luhu i Slaviboři nadjmenovaným Moravům a Zdichovi, řečenému Rusovi. Za to Bohunek a Jaroslav z Radkova prodali vše, co tu měli, r. 1368 Jindřichovi z Hradce, kterýž r. 1371 odprodával zase Vlkovi z Radkova.

R. 1376 koupeno k Telči 3 1/2 lánu, r. 1406 Jan z Hradce zakoupil od Tomíka z Myslůvky kopu roční činže v Radkově, takže v ty časy již polovic vsi k Telči náležela. -- Jinak drželi různý majetek zdejší Oldřich z Želetavy, kolem r. 1370 Ivan z Budějoviček, po něm Chval z Radkova (držel polovici farního podací) a vdova téhož Buška r. 1376, r. 1385 Hlavně z Lovčovic. R. 1387 Oto Vlček z Radkova prodal dvůr svůj Kunšovi Hlavní, kterýž r. 1390 i manželce svě na zboží tom díl zajistil přikoupiv od Petra z Radkova svobodný dvůr za kostelem ležící. R. 1390 kněz Ctibor prodal Tomíkovi z Myslovky lány v Radkově. V r. 1406 uvádí se majetníci nějakého zboží zdejšího Markéta, vdova po Přibíkovi, v letech 1430tých vdova Tomíka z Myslůvky Guta = Dobrá, jež r. 1437 dva lány (Černý les a Rubášov) zapsala Václ. z Maříže. Po tomto vládli zbožím tím Hynek a Oldřich z Maříže, ti pak r. 1482 Jindřichovi z Hradce ves i s polovicí podací farního ve dsky vložili, takže lze právem rok posledně uvedený pokládati rokem připojení Radkova k Telči. Znamenitý hospodář Zachariáš z Hradce vepsal ve svůj urbář: "Dvůr Radkov, kde jsem skoupil pět dvorů, z nich jeden udělán, při něm se ovce chovají". Z těch tři dvory koupeny r. 1586 od Víta, starého rychtáře, za 300 kop (za kopu 30 gr. a za groš 7 denárů počítajíc), od Vondry Drašťáka za 60 kop a Šimona, syna Martinova, za 100 kop. Provedeny různé záměny i s rolemi špitálu Teleckého, jež poblíž Radkova se nacházely a vystavěna stavení dvorská, nyní již opuštěná. Zcela nový výstavný dvůr založen r. 1885 kousek dále od vsi. Ke dvoru zřízena odbočka ze silnice Telecko-Dačické; r. 1910 spojen silnicí Radkov i dvůr sám přímo s Telčí.

R. 1580 náležely k rychtě Radkovské: Radkov, Strachoňovice, Černíč a Slejboř. V Radkově bylo 19 usedlých (jména: Luňák, Holub, Skoka, Vaverka, Lacman, Chyba, Šíbek, Kříž, Malík, Jiřman), z nichž bylo: 5/4 čtyři, celoláníků 6, 3/4 jeden, 1/2 pět, 1/4 tři. Úročili dvakrát po 9 kopách 29 gr. a odváděli 26 slepic. Tři mimo to platili knězi, všichni pak knězi dávali po kuřeti a z deseti hus (a byť i jich měl více) jednu husu.

Tehda byl tu mlynář i krčmář. Později zle se vedlo obci. Zpustlo 6 gruntů. O jednom ze zpustlých gruntů poznamenáno: "Stavení l. 1628 odvezeno ke spálení do vápenice". Také mlýn byl pustý. Jeden ze sousedů malý "mlýnec" si zřídil. Byly tu pak r. 1650 dva mlýny. Jména usedlých: Neužil, Dvořák, Mach, Pavlíček, Krupička, Valenta, Vaverka, Landsmann, Mareš, Hošek, Matoušek, Kříž, Nikodém, Lupač. Grunt "Severinovský" rozdělen jiným. Ba psáno, že "již jen z toho domu místo (zůstalo)".

Rychta Radkovská za Slavatů uživala pečetidla s vyobrazením medvěda držícího štítek se dvěmi břevny.

Hned u vsi na pahorku k Dyji srázně se svažujícím stávala původně tvrz zdejší, z níž dosud v půlkruh vykopaný příkop se zachoval. Lid posměšně místo toto "Kočičím zámkem" zove. Hradiště má v průměru 22 m. Příkop na jedné straně 1.25 m, na druhé straně 1.7 m; výška kopce nad údolím 32 m.

Fotografie z Radkova

Tyto fotografie jsem získala taktéž díky Mojmírovi. Když se toulal po Telečsku, nafotil mi nejen náhrobky na radkovském hřbitově, ale také místní pomník zahynulým v první světové válce. Oboje teď můžete najít níže na stránce.

new Mojmír mi poslal ještě nějaké další radkovské fotky - panorama a kostel, plus další fotky ze hřbitova. Takže tady je máte:

Radkovské panorama	Kostel sv. Bartoloměje, Radkov	Pohled na hřbitov v Radkově

Pomník zemřelým v 1. světové válce

Jedná se o muže ze tří obcí, spadajících pod farní úřad Radkov - Radkova, Strachoňovic a Slaviboře (Slejboře). Na pomníku jsou vyjmenovány jednotlivé oběti - někteří u sebe mají fotografii, jiní nikoli. U nikoho z nich není uveden rok úmrtí. Dva muži jsou uvedeni jako nezvěstní. Ovšem šance, že by se z války vrátili, asi není moc velká...
Protože ne všechna jména jsou dobře čitelná, pro jistotu jsem se rozhodla jména přepsat, aby nedocházelo ke zmatení.

V seznamu jsou uvedena i jména, která patří do mé rodiny. Jedná se o Leopolda Janouška (narozen 15.11.1887 ve Strachoňovicích, syn Josefa Janouška a Františky Machkové) a Bohumíra Trojana (narozen 30.8.1895, rodiče Matěj Trojan a Anna Dolská). Bohumír Trojan má u zápisu v matrice narozených poznámku, že zemřel 17.12.1915 ve Vídni - je otázkou, co bylo přesně příčinou jeho úmrtí, zranění, nemoc.. Těžko říct.

Leopold Janoušek byl v té době už ženatý - dva roky před válkou, 28.8.1912, se v Jihlavě oženil s Marií Tesařovou. Nevím, zda měli nějaké potomky, ale možné to je.

Mezi osoby, které mám ve svém rodokmenu, může patřit i Josef Kolář, který je v seznamu uváděn jako nezvěstný. Syn tohoto jména se narodil 28.2.1885 Janu Kolářovi a Voršile roz. Janouškové. Protože v dané době je to jediný muž tohoto jména a takříkajíc správného věku ve Strachoňovicích, je velice pravděpodobné, že nejde jen o shodu jmen.

	Radkov
	Burda František
	Baloun František
	Fatr Jan
	Kovář Stanislav
	Křížek Leopold
	Lupač Ignác (nezvěstný)
	Marek Antonín
	Šána Ludvík
	Šána Jan
	Dvořák František
	Strachoňovice
	Janoušek Leopold
	Kolář Josef (nezvěstný)
	Kovář František
	Kučera Jan
	Trojan Bohumír
	Slejboř
	Lupač Josef
	Mrvka Bartoloměj
	Mrvka Stanislav
	Mrvka Josef

Janouškovi na radkovském hřbitově

Na radkovském hřbitově se nacházejí alespoň tři hroby nesoucí jméno Janoušek. Mojmír mi tyto tři hroby vyfotil.

Rodina Janouškova Nevím přesně, o čí potomky se jedná, protože hrob mi neposkytuje žádné vodítko. Snad o potomky Josefa Janouška a Františky Machkové	Rodina Janouškova Úplně bez popisu.	Žofie Janoušková viz. níže

Žofie Janoušková byla jedním z devíti dětí Josefa Janouška a Františky Machkové. Narodila se 29.4.1900 ve Strachoňovicích čp. 28. Celkem dlouho jsem se snažila dohledat její sňatek, až jsem z pohledu na náhrobek pochopila, že se nikdy nevdala.

new Mojmír objevil na radkovském hřbitově ještě jeden hrob Janouškových. :o) O ten hrob se očividně někdo stará, vážně by mě zajímalo, kdo v něm leží.

Rodina Janouškova (v pozadí je vidět hrob Trojanových (celý v černé barvě), na něj také časem dojde řada).

Více k rodinám Janouškových (protože ve Strachoňovicích nebyla jen jedna rodina s tímto příjmením) najdete v sekci Rodokmeny - Rody.