Zpět

Třeštice

• Mapy z vojenských mapování
• Lánový rejstřík pro Třeštici

Převzato z Vlastivědy moravské (díky Mojmírovi)

Zdrobnělé jméno blízkého města Třeště. Za stara psala se také Střezovice. Obec tato, od Třeště 6 km vzdálená, leží na mírně se svažujícím úbočí Roštýnských vrchů při potůčku v dosti hlubokém údolí. U ní rybník, při potůčku starobylý mlýn "Hávův", který míval mimo 3 složení pilu, stupy i lis olejný.

Je tu 46 čísel (č. 42 schází; mlýn "Hávův" samotou) se 292 obyvateli, jimž připsán na pozemcích 701 ha (polí 346, luk 88, zahrad 1.2, pastvin 70, lesů 165, rybníků 13 ha); roku 1870 žilo ve 44 domech 282 obyvatelův.

Ves stavěna celkem jako okrouhlice, jednotlivé domy jsou většího rozměru, bytelné s dobře zřízenými hospodářskými stavbami; téměř před každým je zahrádka.

Třeštice přifařena je do Růžené; 8 sedláků ještě r. 1804 dávalo desátek faráři v Telči (farní protokol v Telči).
Přiškolena jest do Doupě.
Majetkem obce jest 30 jiter pozemků.
Jména tratí: u Hradu, Šilovec, za Žlaby, Losy, Prostřední palouky, Děkánky, Kmírek, Zadnička, Olučky, Siročky, Příhony, Žbány, u Líska, za Stavy.

Třeštice byla již ve XIV. století jednou polovicí svou v majetku pánů Hradeckých na Telči; r. 1385 pustil Kadolt z Hradce díl ten v majetek bratru svému Heřmanovi. K r. 1448 zapsán prodej lánu a dvou luk malířem Janem Wildreichem z Brna jakémus Matějovi Platzerovi z Rantířova. Ve stol. XVI. již celá k Teleckému panství ves tato příslušela, jsouc středem rychty, k níž čítáno Doupě a Řídelov. Zajisté že přivtělena k panství zároveň s Roštýnem.

R. 1580 bylo tu 20 lidí usedlých (Poledna, Hladký, Vítek, Pospíchal, Labach, Frantejel, Malý, Caha, Švejna). Mlynář byl tenkrát Jan Foltán.

Mimo obvyklý úrok (dosti značný oproti jiným obcím) témř 15 kop 22 gr. a 3 mty. 12 m. ovsa musila obec s Růženskými a Černíkovskými (Čenkovskými) zvláštní "popluží a louky, které k Roštejnu náležejí, a což se k ruce J.M.Pána osívá a seče, cožkoli se na to popluží vselo, mají to zaseti, sžíti a sesíci a svésti, seno ukliditi, také vše dříví, co ke hradu Roštýnu potřebí, mají svézti". Jakési pustiny oddány byly obci za vejtopu rybníkem "Třeštickým" a umenšeno platu z luk "jež oborou byly zahrzeny". Někteří drželi i jitra panská a Lísek.
Po celolánu mělo 8 osadníků, 3/4 byl jeden, půllánů bylo 7, čtvrtník 1 a 3 podsedky.

Ve válce 30leté zpustly 2 statky. Po válce zapsána mlynáři Janovi mimo úrok za čtvrtlán a plat ze 2 kol také značná dávka dvakrát v roce po 1 kopě a 7 gr. 3 1/2 d. "na místě krmení vepřů". Tenkrát tu bylo 19 osadníků.

Obec ujala 27 jiet rolí "od Roštejna". Přičinením poslance Fr. Staňka ze Želetavy zřízeno tu "Družstvo lnářské", jež nákladem 66.000 K za vydatné subvence státní (22 tisíc) a zemské (16 tisíc) vystavělo důkladnou tirnu, jež otevřena 27. října 1907. Nyní má družstvo, jehož předsedou je mlynář Adolf Háva, 86 členů (doplněno mlynářem A. Hávou).