Křinec

Před válkou 30letou stál v Křinci dvůr náležející p. Mat. Vineckému, který pak dokonale spálen byl. Vrchnost na místě tom několik chalup postaviti dala a ke každé několik kop polí přidala. Ostatek ku panskému dvoru připojila. Nyní na tom místě stojí č. 16, 20, 21, 22, 23, 32. (Stará kniha pozem.)

R. 1654 seděli tu:

doplnit tabulku

Gruty rozbořené: Maudrovský 60 korců, Semanovský 60, Zámečníkův 6, Kronův 6, Klenův 6, Procházkův 3. Role těchto přivtěleny ku dvoru (Arch. zem.)

Na místech pustých dala vrchnost postaviti chaloupky, k nimž přidala něco málo polí a darovala je pod plat osadníkům, ponejvíce z panství Lomnického a Vrchlabského přišlým. 

Kostel zdejší byl farní již ve 14. století. 1357 ustanoven zde farářem klerik Rapota; po něm 1378 kněz Matěj, oltářník při kostele pražském. 1389 kněz Moric. Po smrti jeho 1398 dosazen sem ku presentaci Jana z Křince, řečeného z Valečova, kněž Ondřej z Bosny. Když 1418 zemřel, kněz Jan z Hořic (Knihy konfir.)

Ve stoletích 15. a 16. byli tu kněží zajisté pod obojí. Když po bitvě bělohorské musili fary své opustiti, osiřely tyto, neboť katolických kněží nebylo. Fara křinecká přidělena k Bošínu. Později tu obstarávali bohoslužbu dominikáni nymburští. 

Teprv r. 1728 ustanoven tu administratorem kněz Ondřej Janda. Strany příjmů svých podal 1749 přiznávací list, dle něhož patřily ke kolatuře osady Zábdrovice, Mečiř, Bošín, Nové Zámky. 

Orných polí bylo při faře 60 korců, štěpnice a vinice 1 věrtel, luk za 4 fůry sena a 2 otavy. Polí se osívalo jen 4 korce, ostatek byl pronajat. Mimo to bylo při kostele 6 korců zádušních pozemků. 

Při záduší filial. kostela bošínského bylo tehdy polí orných 74 korce 1 věrt. Užívali jich lidé na 3tí mandel a odvedli t.r. žita 22 mandele, ječmene 14 man., ovsa 14 mandel. 

Desátku a štoly t.r. dostal administrator na hotovosti 12 zl. 58 kr. 3 d., pšenice na zrně 1 strych, žita 25 strych 2 čtverce, ječmene 21 strych, ovsa 21 strych. 

Z jiných přůjmů 7 zl. 25 kr. Koledy při vánocích 15 zl. Od kopulací, kterých každoročně něco málo se vynachází, 23 zl. Od křtů po 24 neb 30 kr. 25 zl. Od funusů po 1 zl. 15 kr., neb 1 zl. 30 kr., neb po 2 zl. (též mnoho darmo, neb se tu lidé chudobní vynacházejí) 36 zl. Od vrchnosti 50 zl. a piva 60 sudů (Arch. zem.)

Po Jandovi dosazen byl na zdejší faru 1758 kněž Václ. Högler a po něm Jan Damaška. Když tento po zději odešel na faru do Lanova, ustanoven sem 1781 darářem Jan Haaber. Po smrti jeho působil zde farář Fr. Prükner a od r. 1836 farář Jos. Neumann (Farní arch. křin.)

Bývalí hospodáři: 
Č. 12. 1638 náležel grunt Jiřímu Jeřábkovi. 1659 připsán jeho synu Šťastnému Jeřábkovi. 1664 dosazen byl vrchností do gruntu, při němž dílna kovářská byla, Eliáš Meisner za 150 kop. Od něho ujal chal. se 2 kop. záhonů a kovárnou Jeremiáš Erben, zeť, r. 1693. Po 3 letech prodal živnost Jiřímu Pokornému. Po smrti jeho 1707 ujal ji Jan Vonka za 242 zl. 1719 přiženil se ku vdově po něm Václ. Stačovský. 1735 dal kovárnu s chalupou pastor. synu Janu Vonkovi. 1769 připsána byla synu jeho Janu. Od něho koupil kovárnu Václav Hamz 1805. Po pěti letech postoupil ji dceři Marii, provdané za Václ. Zvěřinu. 

Č. 13. Kolem r. 1660 měl chalupu Jiří Jeřábek. Od něho koupil ji 1678 Jan Šimáček za 120 kop. 1712 postoupila ji vdova synu Janovi. Od něho koupil 1759 chalupu Pavel Měkota za 230 zl. Od Měkoty 1795 Václav Kurzveil za 1600 zl. Po roce ji prodal Frant. Tuzarovi. 1803 připsána byla Václavu Hamzovi. 1804 Frant. Záhorníkovi za 4300 zl. 1814 koupil chalupu Jos. Kreibich. 1815 Václ. Erben.

Č. 14. 1638 seděl na gruntě Jiří Kalivoda. 1664 z poručení vrchnosti byla část gruntu oddělena, na ní chaloupka postavena a postoupena pan. kočímu Tobiáši Vonkovi z panství Vrchlabského. 1691 ujal chalupu syn Tob. Vonka za 79 kop. 1726 postoupil ji zeti Václ. Šmelhauzovi. 1769 dostala se synu Janovi. 1780 přiženil se ku vdově po Šmelhauzovi Petr Koucký. 1788 postoupil chal. pastornímu synu Šmelhauzovi. Tento 1831 synu Hynkovi za 600 zl. 

Č. 15. 1760 Frant Svoboda koupil hoření hospodu se 6 korci polí za 1200 zl. Mimo to byl povinen platiti ročně 45 zl. činže, z každého sudu piva 15 kr. jako "zapfengeld", odváděti "fleischkreuzer", poplatek z tabáku a musik. impost. 1787 ujal hospodu Svobodův zeť, Frant. Sádlo. 1811 dal ji synu Františkovi za 3000 zl. 

Č. 16. 1652 prodala vrchnost dvorec řečený Šmelhauzovský, jejž od paní Kateřiny, vdovy po neb. Matějovi Vineckém z Grünvaldu, někdy toho panství hejtmana, koupila, Janu Saskovi za 100 kop. 1653 byl dvorec vypálen. Vdova po Saskovi provdala se za Jak. Duchka. Tento 1680 prodal usedlost Jiřímu Rajlovi, sládku na panství Lomnickém. Od něho koupil ji 1689 Václ. Bajtler. 1721 koupil chal. Kar. Saska za 250 zl. 1759 nastoupil syn Ambrož. Ku vdově po něm přiženil se 1777 Frant. Sádlo a připsati dal chal. 1794 synu Václ. Saskovi. 1825 ujal ji syn po něm Václ. Saska za 2000 zl.