Místa zaniklá
Mezi osadami Pisty a Hořátví, tedy asi na půdě zdejšího okresu, stávala ves Zdebudice. Kdy zašla, neví se. V okolí Budiměřic směrem jižním byly někdy osady Syrovátky, Buštěhrad a dvůr Babín. Kromě jmen nezachovalo se po nich jiné památky. Blíže nynějšího Kovanska stály ještě v 16. století Kratonohy. V urbáři poděbradském z r. 1553 čteme, že mimo ves Rašovice teče Mrlina, která se lidem z té vsi, lidem z Budiměřic, Netřebic a Kratonoh pronajímá. Též stál tu kdesi Vesec Kovanův*) a Krněvice. V Krněvicích bývala tvrz. K ní náležely dvůr Krněvice, ves Vykleky s podacím, platy v Rašovicích, v Kratonohách, Vesci a Jizbicích. Ve 14. století náleželo zboží to Dománkovi. 1361 daroval se cís. Karel Janu Švábovi z Jíkve. Jan postoupil je bratru Markvartovi. 1437 náležely Krněvice Mikuláši, měštěnínu nymburskému. Později dostaly se k Poděbradům. (Dle Sedláčka)
*) Pan Hellich domnívá se, že Vesec Kovanův stával severně Bobnic, kde se posud "na zámku" říká. Možno, že lid tu proto tak říkal, že pozemky tyto ležely právě proti zámku ronovskému, na nějž pohled od Bobnic byl zajisté půvabný.
Zjistiti dnes polohu osad těchto je nemožno. Jedna z nich stávala zajisté právě uprostřed mezi Kovanskem a Budiměřicemi po obou stranách potoka Klobuše (na ny. parcelách kovanských 702, 712, 713 atd.), neboť tu občané kovanští před lety různé stavivo ano celé základy po staveních nacházeli *)
*) Dle paměti kovanského občana p. Fr. Barče.
Havraň
Při dosavadním dvoře Havrani (blíže vsi Rašovic) bývala v dávných dobách osada s knížením hradem a krajským úřadem. Ve století 13. byl hrad již opuštěný majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve století 14. seděli tu Jan z Labouně a později Bernart z Havraně. Asi r. 1385 koupil Havraň vladyka Jan Šváb z Jíkve. Po jeho smrti dán hrad jako odúmrť v léno Alešovi z Býchor a Prokopu ze Soběšína. Ves však zůstala bratrům Janovým Jakubu a Petru Švábovi. Tento obdržel později i ves Chleby. Zůstavil syna Jana. Od něho koupila Chleby obec Nymburská. V 2. polovice 15. stol. připomíná se na Havrani Čeněk Dašický z Barchova. On prodal Havraň Jindřichu ml. z Minsterberka, synu krále Jiřího. Později koupili Havraň Nymburští. K té náležely: dvůr v Havrani a v Krněvicích, ves Vykleky, platy v Rašovicích, Kratonohách a Vesci. Po r. 1547 Nymburští Havraň ztratili. (Dle Sedláčka)
Severovýchodně Chleb stávala osada Vykleky. Ta jako mnohé z předešlých zničena byla od vojsk uherských za válek husitských. Kostel však udržel se do konce století 18. R. 1361 obdržel Vykleky s kostelem, Krněvice a díl v Rašovicích od cís. Karla Jan Šváb z Jíkve.
Synovec jeho Jan Šváb z Jíkve (Petrův syn) prodal 1437 plat svůj na Vyklekách s dvěma dvory kmetcími Janu Všechlapovi ze Všechlap za 42 kopy gr. Spolu měl na Vyklekách nějaké zboží Absolon Šváb z Jíkve, který 1443 prodal tu některé pozemky své Bohusl. z Budčevsi. R. 1543 koupili Vykleky ves s platem a podacím kostelem Nymburští. (Dle Sedláčka)
Jílec
Mezi mlýnem Podchotuckých a Křincem byl ještě na počátku 19. století rybník zvaný Podchotuční či Jílecký. Druhé jméno měl od tvrze Jílce, která tu někde byla. Možno, že jméno nynější samoty Leč povstalo od slova Jílec, a že tvrz v těchto místech stávala otočena jsouc vodami. V polovici 15. století seděl na Jílci Bohuslav z Budčevsi. Později náležela tvrz ku Křinci.