Zpět

Panství Benátské

Než zámek benátský postaven byl, byly sídlem panství Dražice, kde podnes viděti jsou zříceniny starého hradu. Rod pánů z Dražic vyznamenával se láskou k jazyku českému. Řehník z Dražic založil 1264 hrad Dražice a byl jedním z 10 podkomořích, ustanovených králem Otakarem II. k opatrování hradu pražského. Syn jeho Jan stal se biskupem českým, a starší bratr spravoval panství. Řehníkův syn Jan, když městečko na místě nynějších Starých Benátek nepřítelem spáleno bylo, postal za času krále Jana na místě nynějším Nové Benátky a je opevnil. Zemřel 1367 a zůstavil syna Jana. Po tomto dědili panství nejspíš Beneš z Choustníka s manželkou svojí Máňou, snad sestrou Janovou. Po nich držel hrad Petr z Vartenberka a z Kosti, spolu pán na Lysé. Pozdeji dostal se Dražice zeti jeho Aleši Škopkovi z Dubé, který byl zprvu horlivým katolíkem, později však přistoupil ku straně pod obojí a bojoval statečně u Ústí. R. 1437 daroval cís. ZIkmund Dražice Janu z Kunvaldu, podkomořímu svému. On pozůstavil syny Jana a Bohuslava. Bohuslav založil v Benátkách špitál, jemuž ves Čilec s lesem a plat na 2 lidech ve Žiřicích daroval. Nemaje syna odkázal panství (v něm i ves Čilec) Hynkovi Bořitě z Martinic, který je prodal 1512 Bedřichovi purkrabí z Donína a na Kostomlatech. Bedřich byl mezi předními šlechtici, kteří odepřeli 1546 cís. Ferdinandovi pomoc proti knížeti saskému. Zemřel 1547. Statky po něm spravoval nejstarší syn Bořivoj. Benátky ujal však později mladší bratr Jindřich. V tu dobu asi pominul název Dražicko a panství slulo Benátskem. K poddaným byl pánem nelaskavým. Manželce své odkázal dvůr Zdonín. Zemřel 1597. Zanechal 6 rozpustilých synů a 3 dcery.

Synové prodali Benátky 1599 se vším příslušenstvím mezi tím vsi Čilec s lesem, Zbožíčko, též co měli ve Strakách, Dvořích, Velelibech, Všejamech, ves pustou Holicko nebo Vápence králi Rudolfovi II. za 215.000 kop míš.

Ve válce 30 leté Benátky a okolí velice trpěly. 1630-32 byli tu Sasové. 1634 Švédové a Sasi. 1639 přitáhl Banér. 1641 Sasové a 1642 opět Švédové.

Císař Ferd. III. daroval Benátky 1648 Nizozemci Janovi von Vörth, generálu jízdy, jinak dobrodruhu, který ani psáti neuměů. Ten utiskoval tolik poddané, až se jich král. komora ujati musela. Zemřel 1652. Panství bylo děleno. Hraběnka Zuzana Marie, druhá manželka Janova, obdržela mimo jiné i díl Čilecký řečený, totiž část zámku a města Benátek, dvůr a ves Čilec, část Strak, Zbožíčka, Mladou, Lipník, Jiřice a mlýn v Podolci. Později přikoupila ještě díl Zdonínský, který obsahoval část zámku a města Benátek, bažantnici u Strak, dvůr Zdonín, Dvory, Obodře, podíly ve Strakách, Zbožíčku a Zdětíně; díl Milovický a Starobenátský, čímž panství z větší části opět spojila. R. 1687 vdala se po druhé za Arnošta Gotfrida hrab. von Schützen. Po smrti jeho dědil panství syn jeho Arnošt Jaroslav, který zemřel 1720, odkázav majetek svůj dříve Ignáci Zikmundovi hraběti z Klenového. Tento panství velice zadlužil a odkázal je synu svému Václavovi, ale již r. 1768 prodáno dražbou pražskému arcibiskupovi Ant. Příchovskému z Příchovic za 665.000 zl. Arcibiskup odkázal Benátky před smrtí svou synu bratrovce svého Františku hraběti z Příchovic, c.k. komoři, jemuž i Nový Stránov náležel. Syn jeho František Vojtěch, poslední potomek Příchovský zabil se pádem s koně r- 1816. Panství odkázal dříve již dcerám Vojtěcha Mladoty ze Solopisk, které provdali se za hrabata z Thunu a Honenštěina. (Sedláčkovy "Hrady a zámky")

Ku panství Benátskému náležely na okrese Nymburském vsi Čilec, Dvory, Straky, Veleliby, Zbožíčko a dvůr Zdonín.