Zpět

Zboží Kamenné

R. 1553. jmenují se zde tito hospodáři:
Řehořek platil ze 3 lánů rolí 4 k. 2 gr. Martin Chmelík platil ze 2 ¼ lánu rolí 3 k. 2 gr. Havel Vodička platil ze 2 lánů rolí 2 k. 36 gr., ze 2 jiter luk 12 gr. a 2 slepice. Pavel Srb platil ze lánů rolí 2 kopy 40 gr., z 1 jitra luk 6 gr. a 1 slepici. Pálka, krčmář, platil z 1 lánu rolí 1 kopy 38 gr. Pavel Veliký ze 2 ¼ lánu rolí platil 2 k. 50 gr., z 1 jitra luk 6 grošů a 1 slepici. Vít Kamaryt platil ze 2/4 lánu rolí 40 gr, ze 2 jiter luk 1 gr. a 2 slepice. Matěj Zedník ze zahrady platil 8 gr., z 1 jitra luk 6 gr. a 1 slepici. Duchek Vykoukal platil ze ¼ lánu rolí 30 gr. Vaněk Dolejší platil z 1 ¼ lánu rolí 1 k. 34 grošů. Jan Pavlů platil z 1 ¼ l. rolí 1 k. 43 gr. Petr Pleskač platil z 1 lánu rolí 1 k. 36 gr. Duchek Douša platil z 1 lánu rolí 1 k. 40 gr. Jan Mazura platil Z 1 lánu rolí 2 k. 16 gr. Havel Lištář platil ze ½ lánu rolí 14 gr.

Mimo obyčejnou robotu měli t.č. hospodáři v této vsi povinnost seno i otavu s louky „v kopanině“ do dvora darmo svésti. Pak v čas potřeby k opravám břehů u mlejna Bašty kamení voziti, začež se jim také neplatilo.

Řehořkův statek měl později pan Jan Chotounský. Od něho koupil jej 1570 Jakub Kouřimský za 330 kop gr. č. Od Kouřimského 1598 Matouš Hauser, pekař a měšťan nymburský. Týž postoupil jej zdarma k rukám J.M.C., začež vyžádal si, aby mu byl mlýn Baštecký do smrti nebo do vůle jeho pronajat. Tak se i stalo. Statek Hausrův vyměnen Janu Pickovi za jeho v Šibicích, tento zabrán k utvoření dvora tamže.

1633 ujal statek Tomáš Picek za 700 kop míš. Po smrti jeho 1636 prodán Janu Duchkovi.

Druhý statek koupil 1577 od mateře své Jiří Chmelík za 150 k.č. Od něho 1589 Jan z Rašovic. Pak tu sbyl Petr z Velenic, Tomáš Beran, a r. 1642. koupil (………) za 450 k. míš.

Třetí statek ujal 1585 po neb. otci svém Mikuláš Dubový a r. 1621. syn jeho Jan. 1643 koupil statek Martin Gerlický za 259 k. míš. Srbův statek měl později Šimon Novák a od roku 1589. syn jeho Bartoň. 1603 koupil jej Honc z Gerrlice. 1629 Mat. Čírtek a 1638 úplně spustlý Jiří Novák.

Po Pálkovi seděl na statku Václav Bakovský, Blažej Srb, Jiří Šandera, Vaněk Voda, Šipera, Cyprian Novák, Slavík z Nymburka, který s manželkou i s dítkami poddanost slíbiti musil, Jan Hrnčíř a od roku 1619. Vít Stejskal.

Na dalším statku hospodařil Vávra Pavel, Jan Krejčí ze Stratova, Strejček z Lán, Cyprian Krejčí, Jan Boleslavský.

Na Kamarytově usedlosti hospodařil syn Petr a od r. 1636. Petrův syn Mik. Kamaryt.

Zedníkovu chaloupku měli později Anna Ješková a syn Václav, Pánek, Lukáš z Kochánku, Jíra, tesař, Kravička, Honc z Gerlice, Kouřimský, Nácek, Kolda, Štěpka, Srb, Herl, Hrázký a od r. 1638 Pička.Po Vykoukalovi byli v chalupě Zedník, Řezáč Srb, Junec z Chleb. 1636 koupil ji spálenou Jan Táborský a 1642 pustou a pobořenou Jan Hliný za 70 kop míš.

Dolejšího statek náležel později Jak. Kouřimskému, Mat. Zavadilovi, Petru z Velenic, který jej směnil za statek Jana z Rašovic. R. 1600. koupil statek Buchta z Kovanic a 1614 Havel Kamaryt.

Na Pavlově statku hospodařil Jiří Němec, Jak. Bednář, Hubka z Bobnic, Krejčí z Kostomlat, a od roku 1636. Jan Vostrý.

Pleskačův statek měli Šimon, Lištýř, Němec, Krejza, Novák a od r. 1638. Jan Suk.

Po Doušovi tu byli Vondra Jirka a syn Jan. Tento vyměnil statek svůj Balcarovi Němci. 1593 koupil jej Dvořák, Jahoda z Drahelic, Jíra Špejchal, Beránek z Poděbrad a 1624 Havel Čapek za 115 kop čes.

V Mazurově statku byli později Zedník, Šandera, Srb, Kouřimský, Honc z Gerlice, Novák, Suk, Pytlík a od r. 1637. Štěpán Krejčí.

V Lištářově chalupě hospodařili Adam Dvorský, Baltasar Němec, Jirka, Krupička a od roku 1637, Jan Beran.

Za vsí byl rybník Bílek zvaný, jehož voda zatápěla pozemky selské. Tyto byly občanům kol roku 1600 vyměněny za pozemky panské, v celku 36 kop 43 záhony.
Po válce 30 leté jeví se tu toliko 13 usedlostí značně změněných.

Dle zprávy kommissařův z r. 1654. byli tu t.č.:

Na konci století 17. bylo v Kam. Zboží toliko 5 sedláků, chalupníků však 8. Jmenují se:
Rytšl, Hlavatý, Krejčí, Hrázký, Krupička – Pošík, Práchenský, Krupička, Řehák, Černý, Mejzr, Řehák a Jiří „bez uší“.
Svobodná krčma byla tu již r. 1553. Krčmář bral pivo odkudž se mu líbilo, byl však povinen z každého sudu platiti 2 gr. podsudního. Že by bral pivo v zámku lyském, podsudního by neplatil. V č. 1696. platilo se z krčmy úroků 12 zl. Polí bylo při ní 12 korců. V roku 1729. vyčepovali tu piva 33 sudy. Též masný krám t.č. tu byl, z něhož platilo se vrchnosti ouroků 2 zl. 20 kr.(Urbář lyský)

Jako v Kostomlatech a Lánech i ve Zboží povstalo 1739 několik půlstatků z chalup a několik chalup z baráků tím, že jim přidáno něco polí panských.

Paměti:
„L. P. 1584. tu neděli po památce sv. Víta stala se smlouva celá a dokonalá mezi panem rychtářem J.M.C. panem J. Huňatým s jedné a Jiř. Chmelíkem ze vsi Zboží s strany druhé a to taková: Jakož jest týž J. Chmelík pravým trhem koupil od J.M.C. pana rychtáře dvě klisny za 19 kop míš., nemaje na ten čas za takové klisny hotových peněz, tu při panu rychtáři J.M.C. obdržel, aby za takové klisny v těch 19 kopách, dá-li P. Bůh všemohoucí, při nymb. posvícení nejprve příštím témuž p. J. Huňatému J.M.C. panu rychtáři dvanáct korců žita on Jíra Chmelík dal a vyplnil na takový způsob, počem toho času takové obilí na trhu bude. Jestliže z výše (psané) sumy zbývati bude, tehdy J-M-C. pan pan rychtář dodati ráčí. A pakli by méně podle trhu, tehdy on J. Chmelík k témuž obilí bude povinen ostatek té sumy dodati. A že se tomu za dosti stane, v rukojemství sám se za téhož J. Chmelíka postavil Jan Zalíbil z Kostomlátek a Petr Kotek z téže osady, jakož i k takovému rukojemství dovolení své učenil urozený pan Michal Albrecht z Šontalu skrze psaní, na ten čas správce panství Přerovskéh a Lyského“. (Arch. nym.)

Václav Zálužský, hejtman na Lysé, píše 1608 král. Komoře České: Přišel k němu rychtář s konšely z Kam. Zboží a s sebou hlavni chvostiště přinesl a oznámil, že jemu, rychtáři, na vratech zavěšeno bylo, a domnívá se, že tak učinili přátelé či pomocníci Jana Bělohoubka z Jíčína, na něhož on, rychtář, z poručení jeho (hejtmana) právo panu rychtáři nymburskému založil a to z příčiny, že jest před 4 lety pro své zlé chování a klisen kradení do vězení šatlavního u práva lyského byl dán, a nedočkav na sebe právního vynesení nálezu, z téhož vězení, železa stlouk, pryč i s biřicem utekl. Nyní nalézá se u vězení v Nymburce. A ač hejtman dvakrát o něho žádal, Nymburští vydati ho nechtějí. Žádá proto, by se jim poručilo na svůj groš do Lysé ho přivésti dáti.
(Místodrž. arch. L 38.7.)

Nymbyrští hejtmanu panství Benátského, Lyského a Přerovského:
„Psaní V. M. přijavše, z něho, co v sobě spolu s spisem Jiříka Hrnčíře, krejčího, poddaného ze vsi Kam. Zboží, k správě V. M. náležejícího, obsahuje, jsme vyrozuměli, kterýž z jaké příčiny do vězení šatlavního se dostal, tuto zprávu činíme: Že jest od dávného času onomu Jiříkovi od J. M. pana hofrychtáře král. Českého (byvše pan příjezdem do Nymburka za příčinou obnovení ouřadu konšelského, a on přimísiv se k službě stolní, an ho tu potřebí nebylo, rukavice panské ukradl i u něhož nalezeny jsou), aby při městě takový škodný člověk trpěn nebyl, poručeno. A on věda o takovém poručení, vždy jest se při městě zdržoval, při žádném pořádnem mistru, řemeslník jsa, nedělal, ale toliko zahálky, toulky, povykův a neřádův následoval, jednu osobu ženskou, která na něj hanebný skutek seznala, obtížil. Aby tehdy takový neřád při něm k přetržení přiveden byl, z těch příčin kázní šatlavní k němu přikročeno jest. A poněvadž o propuštění ho připsání činiti ráčíte, neopominuli jsme při rychtáři městském, aby jej z takového vězení propustiti poručil a jemu to, aby se na grunty J. M. C. obrátil, vrchností svou se spravoval a života svého polepšiti hleděl, předložení učunil, naříditi. Čehož V. M. k odpovědi netajíce v ochraně Boží s námi se všemi býti vinšujem. 1632.“ (Arch. nym.)

Pozdější hospodáři:

Č. 1. 1704 Matěj Bejvl ujal chalupu po otci za 90 zl. 1744 syn Václav. 1782 Václavův syn Matěj Bejvl. 1808 připsána jest chalupa opět Mat. Bejvlovi.

Č. 2. 1723 ujal chalupu po otci svém Václav Pokorný za 115 zl. 1759 syn též Václav. 1790 opět Václav Pokorný za 117 zl. 1808 koupil chalupu Václav Homola za 2750 zl.

Č. 4. 1726 ujal hospodu a chalupu Balcar Čermák od otce Martina za 339 zl. 1756 syn Matěj. Vdova po něm Dorota postoupila hospodu 1794 synu Josefovi za 414 zl. Od něho koupil ji 1807 Jan Roubíček z Čilce.

Č. 7. 1709 ujal Václav Bezouška chalupu se 2 k. záhonů od mateře své za 105 zl. 1732 syn jeho Václav. 1739 přidány k chalupě ode dvora 22 korce polí, čimž povstal půlstatek. 1779 přiženil se sem ku vdově Jan Pomahač. Po smrti jeho 1803 ujal živnost syn Josef Bezouška za 359 zl.

Č. 8. 1719 ujal 12 kopový statek Jan Novák po Janu Stránovském, který s párek koní ujel a více se nevrátil, za 500 zl. Ku vdově po Novákovi přiženil se 1735 Jan Zisirka, a když po třech letech umřel, Václav Skřivánek. 1743 dostal se statek pravému dědici Matěji Novákovi. Vdovu po něm si vzal 1749 Mat. Hrázký. Povinnosti měl tyto: c. k. daň, desátku žita 1 korec 2 věr., ovsa 1 kor. 1 věr., vrchnosti ouroku 2 zl. 20 kr., 4 husy, 4 slepice (nebo za husu 10 kr., za slepici 6 kr.), ovsa 1 korec. Roboty týdně po 3 dni čtyřmi koňmi, pěší od sv. Jiří do sv. Václava po 9 dnech, ostatní čas po 3 dnech týdně. R. 1777. připsán byl statek Jiřímu Novákovi. Povinnosti měl tytéž jako předchůdce s tím toliko rozdílem, že pěší robotu dle c. k. patentu z roku 1775. konal jen v čase od sv. Jana do sv. Václava skrze 13 neděl po 3 dni v týdnu. 1816 ujal statek Jiřího Nováka syn Jan za 1782 zl.

Č. 10. 1697 Václav Pošík koupil od vrchnosti chalupu za 107 zl. 1740 postoupil ji Janu Krupičkovi za statek jeho. 1751 dostal chalupu syn Ondřej Krupička. On vyměnil ji 1766 Janu Novákovi za statek v Drahelicích. Na chalupě byly povinnosti: desátku 1 ½ věrtele žita, 1 věr. Ovsa, ouroku 35 kr., husy 2, slepice 2 (aneb za ně 32 kr.), ovsa 1 věr. Roboty týdně 2 dni s potahem aneb 4 dni pěší.1772 koupil chalupu Jan Hrázký. 1779 přiženil se ku vdově Jan Nauč. Po vydání patentu v r. 1775. zůstaly dávky vrchnosti nezměněny. Robota však snížena buď na 1 ¼ dně v týdnu jízdní, buď 2 ½ dne pěší po celý rok. 1794 ujal chalupu od otčíma Jan Hrázký za 252 zl. Po něm 1832 dědil chalupu syn Václav.

Č. 11. 1722 Jiří Práchenský ujal chalupu po neb. otci Tobiášovi za 92 zl. 1739 přidány k ní ode dvora 22 korce polí, čímž povstal půlstatek. 1763 připsán byl synu Janu Práchenskému. 1795 synu též Janovi. 1834 koupil půlstatek Václ. Novák ze Strak za 1288 zl.

Č. 12. 1724 Martin Novák postoupil statek se 12 kopami rolí (a luk po 4 fůry sena s otavou) synu Václavovi za 458 zl. 1735 ujal statek bratr Matěj, když Václav tak jej zadlužil, že věřitelové toliko „třetím penízem k zapravení přišli“. 1738 ujal statek Tobiáš Joch výměnou za svůj v Drahelicích. 1758 připsán jest synu Danieli Jochovi. On rozdělil statek 1793 mezi syny Josefa a Matěje. Tento postavil si stavení nové pod č. 41.

Č. 13. 1733 Václav Kovařík zdědil barák po otci svém Bartoloměji. 1739 přidáno k němu od dvora 13 korců polí, čímž povstala chalupa. 1762 ujal ji bratr jeho Josef Kovařík za 103 zl. 1789 připsána jest Ondř. Kovaříkovi. Od něho koupil chalupu 1834 Václav Just z Podlužan.

Č. 18. 1731 postavil si barák Jan Kalecký. Robotou „jako podruh“ povinen byl 1 den týdně, ve žních 2 dni. 1739 přidáno mu ode dvora 13 korců polí, čímž povstala chalupa. Téhož roku ujal ji Pavel Brynych a 1755 vyměnil za půlstatek Jana Magdalena. 1779 koupil chalupu tuto Václav Janl.

Č. 20. 1729 postavil Martin Novák při statku Václ. Nováka barák a dal jej synu Janovi. 1739 přidáno k baráku 13 korců polí. 1746 obdržel tak povstalou chalupu syn Václav Novák za 108 zl. 1792 jeho syn Jan. 1830 připsána jest Janu Novákovi za 160 zl. k. m.

Č. 24. 1708 Jam Krupička ujal 12 kopový statek po neb. tchánu Janu Skalickém za 479 zl. Krupička postoupil jej 1740 Václavu Pošikovi a ujal od něho chalupu též ve Zboží. 1743 připsán byl statek synu Václ. Pošikovi. On vyměnil jej 1753 Jiříku Černému za chalupu jeho. Černý postoupil statek 1770 synu Matějovi za 366 zl. Od něho ujal statek 1782 Václav Strnad za chalupu svoji v „Hrubých“ Kostomlatech. Po jeho smrti 1785 postoupila vdova statek nejstaršímu synu Václavovi. On 1807 statek rozdělil. Polovici dal synu Václavovi, druhou po-nechal sobě. Tuto polovici č. 23. obdržel r. 1829. syn Matěj za 334 zl. kon. m.

Č. 26. 1730 zemřel hospodář Jakub Hlavatý. Ku vdově přiženil se do statku Václav Pavlík. Postoupil však ihned statek o 12 kop. zah. Pastornímu synu Václ. Hlavatému za 476 zl. Po 3 letech ujal statek Jakub Horák. Od něho 1738 Jakub Beneš. 1739 Jakub Tesař. Ku vdově po něm přiženil se 1768 Matěj Mejzr (též Možner) a postoupil statek 1797 synu Janovi za 476 zl.

Č. 27. 1724 Václav Krupička ujal 12 kopový statek spálený od otce Jana za 490 zl. 1751 přiženil se ku vdově Matěj Heller. Hospodařiti měl toliko do vzrůstu syna Jana Krupičky „pokudž by jemu Bůh ústa nerozvázal“. Že však zůstal němý, ujal statek 1762 bratr jeho Václav Krupička. Ku vdově po něm přiženil se 1773 Josef Novák. 1789 připsán byl statek synu Václ. Krupičkovi za 490 zl. 1821 Janu, synu Václavovu.

Č. 29. 1720 Ondřej Čáp ujal chalupu po nebož. tchánu svému Kryštofu Malém za 125 zl. 1739 přidáno k ní ode dvora 20 korců polí a něco luk, čímž povstal polostatek. 1756 dostal jej syn Karel Čáp za 230 zl. 1764 přiženil se ku vdově Václav Polívka. 1784 postoupil půl-statek synu Janu Čapkovi. 1821 připsán jest synu Josefovi.

Č. 30. 1724 Jan Řehák ujal chalupu od otce Václava. 1739 přidány k ní ode dvora 22 korce polí a něco luk v rybníce Šibickém. 1751 přiženil se sem ku dceři Marii Řehákové Jan Maglen. Od něho 1755 ujal polostatek Pavel Brynych výměnou za svoji chalupu. 1772 syn Matěj Brynych. 1815 připsán jest Janu Brynychovi.

Č. 31. 1709 postavil si Václav Hlavatý na obecním místě chalupu, k níž mu ode dvora dány 2 kopy záhonů. Později dal ji synu Jakubovi za 124 zl. 1746 připsána jest Matěji Hlavatému. 1755 jeho bratru Bartoloměji. Od něho koupil chalupu 1790 Václav Cibulka, který ji 1827 po-stoupil synu Františkovi za 121 k. m.

Č. 34. 1733 postavil si barák Martin Pošík. 1739 dáno k němu ode dvora rolí 13 korců a ujal jej Jiří Černý. 1753 ujal chalupu výměnou Václav Pošík. 1767 syn Václav. Po smrti jeho 1801 syn Václav. Později tu hospodařil Matěj Kozel. 1821 dědil chalupu syn jeho Matěj.