Blovice - převzato ze stránek města
Město Blovice ležící v malebném údolí řeky Úslavy bylo původně majetkem nedalekého cisterciáckého kláštera. Četné archeologické nálezy však svědčí o osídlení oblasti od doby kamenné až po hradištní. Z pozdní doby kamenné se zachovala řada výšinných sídlišť - skála na Bzí, Velký kámen u Srb, v lese Kamensko skála nad Vlkovem a Polánka. První písemná zmínka o Blovicích pochází z roku 1284, ale přelom v jejich historii znamenal počátek 15. století. Tehdy se na nedaleké hoře Bzí konalo velké shromáždění lidu, vedené Václavem Korandou starším, a patrně v roce 1420 došlo k vypálení cisterciáckého kláštera a držiteli Blovic se stali světští feudálové. Za jejich působení byl v letech 1760-1767 na místě gotického kostela postaven nynější barokní sv. Jana Evangelisty.
V místech bývalé tvrze vznikl zámek Hradiště, obklopený v 19.století anglickým parkem. Zámek byl přestavěn v roce 1873 v pseudogotickém slohu do současné podoby. Mezi skulpturální výzdobou města vyniká nádherná barokní práce - sousoší sv. Kříže, vypínající se na zalesněném návrší nad řekou Úslavou, a na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1707. Za zmínku stojí vlastivědné muzeum, založené v roce 1913 Františkem Raušarem, ředitelem obecných a měšťanských škol v Blovicích. Dnes jeho základ tvoří sbírky archeologické, národopisné, uměleckoprůmyslové, literárněhistorické a výtvarné. Mezi cenné regionální sbírky patří například výrobky z novomitrovické sklárny, skašovské hračky a výtvarná díla regionálních malířů.
Blovice jsou rodištěm významného žurnalisty a dopisovatele do anglických novin The Times Adolfa Oppera de Blowitz, malíře Jaroslava Šafaříka - Šafary a akademického sochaře Václava Žaluda. Ve městě dále působili děkan a básník F.J.Vacek - Kamenický, učitel a básník V.M.Vejskrab Bělohrobský a akad. malíř Josef Matějka. Návštěvníci Blovic mohou podnikat řadu vycházek k historicky přitažlivým objektům v okolí. Jedním z nich je zřícenina gotického hradu Vlčtejna, opředeného řadou pověstí a spojovaného událostmi z doby husitské i z třicetileté války. V roce 1450 se zapsal do historie tím, že zde byla uzavřena mírová smlouva mezi jednotou strakonickou a jednotou poděbradskou, zastoupenou králem Jiřím z Poděbrad. Před třicetiletou válkou se na hradě zdržoval náš přední spisovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Za zhlédnutí stojí i řada nově opravených kostelů v obcích Ždáru, Zdemyslicích, Žákavě a Nezvěsticích. Zejména Žďárský kostel, obklopen hřbitovem a vyzdoben uvnitř freskami ze života sv. Václava z pol. 14.století, patří k idylickým zákoutím Blovicka. Po lesních přístupových cestách ze Ždírce a Měcholup se dostaneme do přírodní rezervace smíšeného porostu - Chejlavy o rozloze 25,9 ha.