Nadpis


Zpět

Příbram - převzato ze neoficiálních stránek města

Mapy z vojenského mapování

Nejstarší písemný doklad o tomto městě z roku 1216 hovoří o prodeji statku Příbram pražskému biskupství (biskup Ondřej II.) od opata kláštera v Teplé. Ale lidé zde žili již daleko dříve. Od 4.století před n. l. zde těžily zlato a stříbro Keltové. Avšak už před třemi tisíci lety vznikla v blízkosti nedaleké říčky Litavky pověstná Litavská stezka, která při výměně zboží v prostoru dnešních středních Čech měla stejný význam jako stezka Zlatá - Pasovská.

V době panování českého krále Karla IV. dal tehdejší majitel - arcibiskup Arnošt z Pardubic - postavit na místě dřevěné tvrze kamenný hrádek (dnešní Zámeček). Kolem něho vyrostlo město Příbram (název zřejmě vznikl z osobního jména Pribram), které se posléze (14.stol.) stalo obchodním, kulturním a díky Svaté Hoře i náboženským centrem. Roku 1406 udělil Zbyněk Zajíc z Házmburka městu obsáhlé privilegium, jenž - po převodu města do královského majetku - potvrdil v roce 1497 Vladislav II. Od 16.století nastal prudký rozkvět důlní těžby, který roku 1579 (20.11.) přinesl Příbrami povýšení na královské horní město a to privilegiem Rudolfa II. Kdy a kým byl městu udělen znak není známo. Na pečeti se však používal již od 15. století. Znak pravděpodobně zobrazuje kostel svatého Jakuba na dnešním náměstí T.G.M. Další rozvoj hornictví nastal v 18.stol. Byla založeno montánní učiliště poté báňská akademie, z které vznikla Vysoká škola báňská (1849 - 1945).

Narozdíl od bohatého podloží neoplývala Příbram nikdy velkým bohatstvím. Přesto lze ve městě nalézt plno skvostných památek. Mezi nejkrásnější historické pamětihodnosti bezesporu patří slavné poutní místo Svatá hora, jenž je neodmyslitelnou kulisou města.