Nadpis


Zpět

Městečko u Křivoklátu

Farní ves na křivoklátském panství, rozkládající se severozápadně od hradu Křivoklátu v nadmořské výšce 265 m.m.m.
Ves byla poprvé zmíněna v roce 1352, stával zde dvorec svobodného křivoklátského mana ohnivce, který vykonával vojenskou službu zakládáním požárů před cestou krále s vojskem.
Obec má cca 600 obyvatel a 170 domů.
Mezi místní památky patří barokní kostel sv. Jakuba, který stojí na místě staršího gotického kostela. V kostele je umístěna náhrobní deska křivoklátského hejtmana Oldřicha Gersdorfa, který na Křivoklátě přebýval na počátku 17. století. Na desce je epitaf s vročením 1606.

Popis obce z knihy Dějiny Rakovnicka od V. Kočky z roku 1936

Ves se 124 domy a 635 obyvateli.

Prvotní jméno vsi bylo Městec. Na hradě Křivoklátě nebylo dostatek místa pro rodiny všech úředníků, služebníků a řemeslníků k hradu přidělených, proto v polovici XIII. století byla pro ně v podhradí založena ves, která hned vysazena týdenním právem trhovým, jež dosud příslušelo jen městům.

Takovýmto osadám říkali vsi trhové neboli městce (villae forenses, Marktflecken), odtud Městec Heřmanův, Králův, Vojenův a jiné 3 Městce v Čechách. Podnět zakládati městce dal král Václav I. (1230-1253; Pokračovatel Kosmův v PDČ II. 303).

Když pak mnohé vsi prosbami domohly se vedle práva trhového také práva soudního a erbu, staly se městečky (Städtchen, oppida, Senomaty, Čistá, Kožlany; Jireček, Slovanské právo 21).

Za války husitské ohněm zpustošený Městec byl nahbito znovu osazen a jméno nové osady na přelomu XV. století změněno na Městečko, byť tímto nikdy nebylo.

Všickni osadníci byli hradními zaměstnanci. V nejstarší knize z let 1530-1560 uvádí se lazebník Heřman, krejčí Jakub, tesaři Linhart, Blažek, Vít, Kryštof a Hons, pekaři Matěj a Valek, truhlář Matěj, kovář Vaněk, lepař Linhart, řezník Čejka, hrnčíř Jedlička, havíři Erhart Proc a Jira. Byli tu pohromadě všickni řemeslníci. Není pochyby, že mnozí z nich měli kopaniny pod rukou obdělávané. Vedle nich bydlila tu vdova Kateřina ze Snětu (1530), pan Jiří Kříž (1537), obroční písař Velvarský (1555), purkrabí Martin z Jilmu (1571), komorní posel Šimon, hlásný Havel, komorná Regina a sládek Jan Kocour (1591 - Registra trhová č. 11).

Po založení vsi Bud v polovici XVI. století, všecka společnost hradská pozvolna přesídlila se do Bud, trhoviště přeneslo se do Zbečna, které mlčky a jen dočasně stává se městečkem, ač právem trhovým nikdy vysazeno nebylo.

Ke staré vsi Městci náležel toliko půl lán dědičy, který jako výsluhu držel Přibík Kasten z Budislavi, v letech 1359-1361 purkrabí na Křivoklátě. Když král Václav r. 1391 vysadil mu dvůr v Pustovětech právem manským, psal se již z Městce (Libri conf. I. 104, Roudnice VI. Fc9 fol. 20). Jeho služebnost byla před králem páliti.

Aby po přesídlení všech řemeslníků do Bud vylidněná ves nezpustla, bylo vypleněno něco lesů a dědiny rozdány novým osadníkům pod právo manské. Osadníci byli přiděleni k rychtě budské.

Roku 1556 bylo tu již 165 strychů orných dědin, na nichž živořilo 5 sedláků a 14 chalupníků. Ti všickni užívají pastev a dobytky svými v lesích okolo vsi (pastuší luh a stavadlička), za to platí o veliké noci 2 kop 10 pastevních vajec. Také všickni v těch lesích sekají proutí k hradbám svým, za to platí zvlášť o veliké noci 2 kopy 10 vajec proutních (katastry rustik. 55 sv. 30. Připadlo tehdy na každého po 7 vejcích. Roku 1598 platili již 3 kopy 17 vajec pastevních i proutních, t.j. každý po 11 vejcích).

Rakovničtí r. 1600 vysvědčili, že v Městečku a v Bukové veliké krupobití všecko obilí potlouklo a úplně zničilo. Hejtman oznámil r. 1634 české komoře, že v Městečku bývalo 19 osedlých, nyní je 18 stavení pustých a 1 spálené. Cihelna u vsi byla od vojáků úplně sbořena. Poněvadž mnoho cihel se potřebuje, bylo by dobře zase ji postaviti. Krčmář Brož zůstal dlužen za pivo, proto hejtman Šimon Bauler vsadil ho r. 1645 do vězení. Jeho žena Dorota po pěti týdnech zaslala suplikaci české komoře, aby jí muže pustila. Ale osadníci dopsali hejtmanovi, že Dorota je žena zlá, špatné skutky činí, celou obec tupí, haní, šelem nadává a nožem hrozí. Poněvadž na chalupu zápisu nemá, dejte nám jiného šenkýře (AMV. st. man. P 90/5).

Za války vyplašený lid vrátil se zase, r. 1651 byli ve vsi již 62 katolíci a 12 nekatolíků.

Hejtman Hogen, chtěje pomoci zchudlému Městečku i důchodu, podal r. 1654 české komiře zprávu, že nalezl příhodné místo v Městečku, kde by se malým nákladem mohly vyzdvihnouti mlýn, železná huť a hamr, z nichž by důchodu šel dobrý užitek. Dovozem rudy a uhlí do Staré huti výroba železa se zdražuje a huti časem zaniknou. U vsi Městečka jest mlýn s pilou na stavení již sešlý, ale voda je stálá. Mlynář Tobiáš Kohout je zaň dlužen 641 fl., málo mele, neb v okolí jsou 3 mlýny. Z toho mlýna dala by se zříditi pec a 2 hamry. Dříví je po ruce na 100 let, uhlí by vozili zdarma s potahy ze dvora Vníče, ruda u Městečka by se našla, něco by se dovezlo z Krušné hory, tak by se ročně nadělalo as 2700 vah železa, z něhož by byl užitek 1000 fl. a krčma by vzrostla. Cihelna tu je.

Opatrný vrchní hejtman nařídil Hogenovi, aby nejprve dal šorfovat a zjistí-li se množství rudy a dobrá jakostn. P 36/23. Šorfovat viti pec (tamže, nové man. P 36/23. Šorfovat z něm. schürfen = kutati).

Hejtman Hogen vzdal se r. 1655 úřadu a tím nedomyšlený plán o železné huti byl pochován.

Roku 1653 byli v Městečku 3 sedláci, 15 chalupníků a 1 poustka. Sedláci drželi 12, 16 a 17 strychů polí, luk na 2-3 vozy sena, chalupníci měli 1-7 strychů polí a něco luk. Úrok platili všickni stejný, o sv. Havle a Jiří po 30 gr., mimoto po 11 vejcích pastevních nebo za ně 2 groše 4 peníze. Popis poddaných: Tomáš Řezáč, Šimon Šíp, drží statek někdy Jakuba Cardy (prvotně Přibíkův), který na poručení měl všecko páliti. poněvadž služebnost tato již se nekoná, uvolil se k běžnému úroku připláceti 40 grosů. Václav Veselý, jinak Písecký, je řemesla hrnčířského a práci nezvyklý, proto od robot je osvobozen. Z důchodu platí se mu 2 kopy na klejt, kterým hrnce polévá. Je povinen pro všecky dvory vypáliti celou pec hrnců. Kdyby chalupu převzal někdo jiný a řemesla nebyl, musil by robotovati jako ostatní. Matěj Šíp platí zvlášť nájem z potoku 1 kopu 30 gr., Vít Fejtík, tesař, Tomáš Řezáč, jinak Novák, Jan Koubek, Pavel Ledvinka, Štěpán Vyskočil, švec, Martin Hanzlík, jinak Kocian (i Posel), Jan Urban, Jan Hlava, Martin Hokr, Jíra Fencl, Václav Hašek, Matouš Hejduk, platí zvlášť nájem z potoku 2 kopy, Václav Hanzl, pustina Blažeje Jakobidesa hrnčíře (1663 usadil se na ní Jan Šíma), mlynář Tobiáš Kohout. Ti všickni jsou povinni mimo platy úroční bez platu honiti dobytek z jednoho dvoru do druhého, jak se jim poručí, také musí všickni, ten palič s nimi, robotovati u zámku a pivovaru, s bukovskými na lov choditi, škodlivou zvěř po celou zimu honiti a tenata do revíru voziti. Berně domovní, sněmem zvlášť povolena, dle dohody bude se nyní nikoli berní, ale úrokem nazývati (tamže, st. man. P 90/21. Křivokrál, urbář III. Registra trhová č. 1a6).

ovář Jan Šíma r. 1716 postavil si na obci chalupu a Václav Mareš postavil si chalupu u kostela, kterou musil postoupiti obci pro školu a kantora. Mlýn držel Jíra Kapoun jinak Květoň, který r. 1542 přikoupil dědinu na jalovišti a tu jámu udělal na lapání vlků a lišek. Ze mlýna platí se 35 gr. a 15 strychů žita. Když r. 1569 koupil krčmu v Lišanech, prodal mlýn Vítu Šilhovi za 380 kop. Roku 1576 koupil jej Jíra Pečarek, 1580 Urban Srp, který přikoupil od obce dědinu nad horou u Vníč a vyplenil ji. Usadil se r. 1595 v Kalubicích, prodal mlýn Jiříku Mocíkovi, 1596 Hons Kynig jinak Král, 1598 Mikuláš Krása, 1601 Matouš Čipera, 1603 mlýn se 2 koly moučnými a pilou koupil Ondřej Folda, 1604 Kašpar Forster, 1604 Havel Urban z Pustovět, 1606 Pavel Kohout Senomatský z Bud, 1639 syn Tobiáš, 1662 syn Samuel postavil stoupu, 1673 syn Jindřich, 1723 Petr Cypl, 1734 k vdově Marii přiženil se Jan Slapnička (registra trhová č. 11 a 12).

Za Valdštejna bylo Městečko přiděleno k rychtě bukovské. Na sv. Maří Magdalenu r. 1698 povodeň smetla 2 chalupy a několik jiných poškodila. K obci měli od nepaměti 300 provazců lesů, které jim Valdštejn pobral. Teprve r. 1736 byly jim přiznány 3 strychy porostlin a 152 strychy lady, z nichž vyměřen jim zase plat 3 kopy 17 vajec (katastr rustik. 55 sv. 30, Křivoklát G 37/755).

Roku 1778 byli ve vsi 2 sedláci, 17 chalupníků a 11 domkářů na obci. Sedláci robotovali po 3 dnech v týdnu s 1 volem, chalupníci po 2 dnechv týdnu ručně, domkáři muži po 8 a ženy po 4 dnech do roka. Právo na pastvy a bráti proutí k hradbám bylo vykoupeno r. 1863 za 248 fl. (D.Z.1153)

Jména tratí: Černý les, Boží muka, Jaloviště, Hučova (Husova) skála, Kobylí hlava, Lišnice, Pastuší luj, Pec, v Pitře, Popelka, Požáry, Stavadlička, Trnová (stavadlo je ohrada nebo lísa pro dobytek, pec = pec hrnčířská).