Nadpis


Zpět

Rod Bartlů

Mapa oblasti, kde se rod vyskytoval a vyskytuje.
Soupis duší obce Přistoupim pro rok 1817
Obce: Horoušany, Kbel, Kounice, Plaňany, Radovesnice, Tři Dvory

Úvod

Moje matka se za svobodna jmenovala Bartlová, proto je druhým genealogicky nejdůležitějším rodem tato rodina.

V současné době existují dvě varianty tohoto jména, a to Bartl a Bártl. Část mé rodiny prohlašuje, že původní jméno bylo Bártl, ovšem pátrání v matrikách mě přesvědčilo o opaku. Příjmení Bártl se v naší rodině začalo vyskytovat až ve 20. století, dříve se "a" vždy psalo krátké.
Další variantou jména je Bartel, tato forma se vyskytovala v 18. století.

Od pratety žijící ve Třech Dvorech jsem získala rodokmen rodiny Bartlů, který byl sestaven v roce 1986. Tento rodokmen se mi velice hodil, protože jsem měla od čeho začít. Byl velice přesný zhruba tři generace zpět, pak jsem začala narážet na nejrůznější problémy s daty, jmény a podobně. Proto jsem ho použila jako vodítko pro začátek, ale později jsem se jím již neřídila.
Podle tohoto rodokmenu se rod před Bílou horou jmenoval Renejšové nebo Reinišové, teprve po Bílé hoře se přejmenoval na rod Bartlů. Bohužel důvod této změny nebyl u rodokmenu uveden. Zároveň rodokmen uvádí, že do narození Jana Bartla 1832 je tento rodokmen založen pouze na neověřených místních podáních, která poskytl Josef Bartl, nar. 1882.

Nejstarší historie rodu

Zatím nejstarším známým předkem rodu Bartlových je Ondřej Bartl z Přistoupimi - narodil se kolem roku 1680 pravděpodobně v Přistoupimi. Byl dvakrát ženatý - poprvé s Marií Magdalenou, podruhé s Evou, zatím se mi ale nepovedlo zjistit, kde sňatky proběhly - v Přistoupimi to nebylo, v tamních matrikách jsem Ondřejovy sňatky nenašla. S Marií Magdalenou měl tři děti - syna Jiřího (nar. 1711) a dcery Barboru (nar. 1713) a Annu (nar. 1714). Marie Magdalena zemřela zřejmě hned po porodu Anny, protože už v roce 1715 se rodí první potomek z jeho svazku s Evou - syn Karel František. Následují děti Dorota (1718), Kateřina Alžběta (1720), Václav (1723).

Matěj byl skotákem v Horoušanech č. 1, tato ves patřila tehdy ke kounickému panství (Kounice leží mezi Českým Brodem a Čelákovicemi, poblíž kterých leží Horoušany). 24. listopadu 1799 se v přistoupimské farnosti oženil s Alžbětou Máchovou, se kterou měl nejméně dva potomky - syny Jana (nar. 1804) a Josefa (nar. kolem roku 1810). Oba synové se zřejmě narodili v Kounicích, zatím to ale nemám potvrzeno. Matějova manželka Alžběta se narodila 8.8.1777 v obci Radlice (farnost Horní Kruty) společně se svým bratrem - dvojčetem.

Záznam o sňatku Matěje Bartla z matriky oddaných v Přistoupimi.

Přepis 1. záznamu: 1799 24. Novem., č. domu 30, ženich Mateg syn Frantisska Bartla wegmynkarze z Přzystaupimi, katolík, 22 let, svobodný; nevěsta Alzbieta dczera Jana Machy podruha z Radlycz, katolička, 25 let, svobodná; svědci Waczlaw Kopeczky skotak z Chrastu, Josef Kaplan poklasny z Chrastu

Přepis 2. záznamu (nekompletní): 1800 9 Januarij, č. domu 24, ženich Waczlaw syn po neb. Janowy Tuczkowy nadenikowy..., katolík, 32 let, svobodný, nevěsta Marye dczera Frantisska Bartla wegmynkarze..., katolička, 26 let, svobodná; svědci Jan Lyczak wegminkar, Waczlaw Kopeczky skotak z Chrastu

Matěj zemřel 19.1.1848 v obci Kounice - to sedí se zápisy z dalších matrik, kdy je Matěj v roce 1849 uváděn již jako zemřelý.

A jak postupovalo pátrání po Matějovi?

Původně jsem měla informace z rodokmenu, který mi poskytla má prateta, že Matěj Bartl pocházel z Horušan na Plzeňsku. To se ale nepotvrdilo - rodina si totiž neuvědomila, že existují ještě Horoušany na Praze-východ, které byly přece jen trochu víc po ruce než ty u Plzně. Zkoušela jsem tam hledat, ale pátrání bylo bez úspěchu. Pak jsem se odstěhovala do Brna a pátrání po Matěji Bartlovi zamrzlo. Naštěstí se našli dobří lidé, kteří mi s pátráním pomohli - a řekla bych, že za to můžu poděkovat především tomu, že existují tyhle stránky.

Když bylo pátrání po Horoušanech neúspěšné, zkoušela jsem zjišťovat, odkud by Matěj asi mohl být. Pak se mi ozvala prasestřenice z Kanady, z jejíhož rodokmenu vyplývalo, že rodištěm Matěje Bartla bude nejspíše obec Kounice, kde se narodil i jeden z jeho synů, předek Gabriely a bratr mého předka Jana Bartla, Josef.

Ale - pak se ukázalo, že ani Kounice to nakonec nejsou.
Děkuji Pavlu Kartašovi za to, že se podíval do matrik pro Kounice.. Jen je škoda, že mě svou zprávou nepotěšil:
"Prolétl jsem matriku narozených Kounice 1784-1809, oddací 1784-1837 a narozených 1771-1784. Bohužel v rejstříkách se tam jméno Bartl vůbec nevyskytuje. Některá léta jsem se pro jistotu pokusil pročíst zápis od zápisu. A nic.
Jediné trochu podobné bylo Badl. Mohlo vypadnou r, ale d to bylo určitě. A Matěj žádný."

Takže nezbývalo, než pátrat dál. Začínalo mi hlodat v hlavě, jestli nakonec přece jen nebyl z toho Plzeňska, ale to by bylo vážně divné...

Pavel Kartaš byl tak laskavý, že se po Matěji ještě v archivu koukal - a nakonec našel záznam narození v matrice pro Černíky (f.ú. Štolmíř), kde bylo v matrice č. 2 na str. 8 zapsáno následující:
27. září narozen, 28. září 1760 pokřtěn Matěj Bartl, syn Jana Bartla a Anny. Černíky? No, proč ne - jak ukazuje mapa okolí Kounic (pozor, má 500 kB), jsou kousek od Kounic, takže je to klidně možné.

14.4.2005 jsem mailem obdržela od Josefa Štěpána (díky moc) další zmínku o Matěji Bartlovi. Podle matriky zemřelých zemřel 19.1.1848 v Kounicích jakýsi Matěj Bartl ve věku 80 let. To mě přivedlo zase o kousek dál, i když neseděla informace o datu narození podle matriky narozených a zemřelých - ale to je celkem detail, pokud ho farář dobře neznal, neměl k dispozici matriky atp., nemohl znát s jistotou jeho věk.
Doufám, že Josefovi Štěpánovi budu jednou moci oplatit to, co pro mě udělal - totiž dohledání nějakých údajů.
Byl tak neskutečně hodný a při svém pátrání se podíval i na mého Matěje - a našel. Díky tomu můžu doplnit informace, které se týkají nejen Matěje, ale i jeho manželky Alžběty.

Nakonec mi Pavel 19.10.05 poslal ofocený zápis o narození Matěje Bartla. Samozřejmě že si ho nemůžu nechat jen pro sebe, že? Takže tady je:

Přepis: Ex Černik
Anno 1760: Dne 28 Octobris (přeškrtnuto Septembris) pokrztieno gest djte Mateg farnjm Bartla kostele sho. Havla oppata skrze mne knieze Waczlawa Alexandra Czia tehos chramu Panie fararže odtcze Jana Bartla Ssafarže Czernjczkiho matky Anny poddanich do Kostelcze narodil se dne 27 Septemb. drže w rakauch Wac. Strnad Ssafarž Ciblczkey (?) swiedek Wac. Hraba saused z Přzistoupime

Ovšem - již o několik dní později se ukázalo, že pravda je někde jinde. Znovu mi psal Josef Štěpán, že Matěj, narozený v Černíkách, je jiný Matěj, než se oženil s Alžbětou Máchovou. No konec... Mému Matějovi bylo v době sňatku v roce 1799 22 let, tím pádem nemůže být totožný s Matějem narozeným v roce 1760. Nakonec se ale povedlo rozlousknout i to.

Bartlové v ČR

Jan se stal čeledínem na knížecím dvoře v Přebozi a v 28 letech, 12.6.1832, se v Žabonosech oženil s Barborou Šeifnarovou, dcerou Jakuba, domkáře ze Žabonos č. 10, a Magdaleny Cáplové, které bylo v době sňatku 23 let.
Podle data narození jejich prvního syna Jana - 24.8.1832 - je jasné, že se Jan Bartl spíš ženit musel než chtěl.

Jan se před rokem 1838 stal obecním pastýřem v Radovesnici, kde se mu narodily minimálně čtyři děti - Marie, 14.10.1838, Václav, 24.12.1839, Alžběta, 16.1.1846 a František Salesius, 2.1.1849. Pravděpodobně se narodily i další děti, bohužel se mi je zatím nepodařilo dohledat.
V té době byl jeho otec Matěj nádeníkem v Krupé na kosteleckém panství (fara Kostelec nad Černými lesy).
S největší pravděpodobností zůstala rodina v Radovesnici, kde pravděpodobně Jan i jeho žena Barbora zemřeli.

Jejich nejstarší syn Jan (* 1832) se 26.1.1858 oženil ve Kbele s Annou Novotnou (* 3.11.1834), dcerou Václava, domkáře z Velkého Gbela (dnes Kbel) č. 41, a Barbory Rejtharové z Malého Gbela (dnes Kbílek). Již dva roky před svatbou, 18.5.1856, se jim narodil první syn Josef, který byl sňatkem legitimován.
3.3.1858, tedy necelé dva měsíce po svatbě, se narodil druhý syn František, který se v roce 1881 oženil (jméno nevěsty mi zatím není známé). Jako další následovala dcera Anna (* 4.10.1860), která se 13.11.1883 vdala ve Třech Dvorech za Jana Kadlečka ze Soušic. Čtvrtým dítětem byl syn Tomáš (* 18.9.1862). O jeho dalších osudech mi není nic známo.
Narodily se ještě dvě dcery, Ludmila (datum narození neznámé), která měla v roce 1892 nemanželského syna Františka, a Antonie (* 18.9.1872), která se narodila již ve Třech Dvorech, kde se její otec stal obecním pastýřem.

Nejstarší syn Josef se ve Třech Dvorech stal obchodníkem a muzikantem, hrál na křídlovku v Kmochově kapele. Ve 23 letech se poprvé oženil s Barborou Černíkovou, dcerou třídvorského krejčího Josefa Černíka a Marie Frančíkové. S Barborou měl jednoho syna, Václava, narozeného 16.9.1880, který ovšem 11.4.1881 zemřel na ochrnutí plic. Již před ním, 21.3.1881, zemřela jeho matka na horečku omladnic.
Josef dál žil v domě č. 72, kde se o jeho domácnost pravděpodobně starala starší sestra Barbory, Marie (* 23.2.1854). 10.5.1882 se Marii narodilo první nemanželské dítě, syn Josef, 26.2.1884 pak druhý syn Eduard. Oba byli legitimováni svatbou Josefa a Marie 15. května 1884.
Další děti: Zdenka (* 31.5.1886), Jaroslav (* 24.4.1888), Marie (* 9.3.1890), Antonín (* 21.1.1893), František (1896-1899), Stanislav (* 1898).

Syn Josef se stal obuvníkem a velitelem hasičů v Kolíně. Oženil se s Marií Veselou (* 4.3.1885), se kterou měl tři děti - syny Eduarda (* 1907) a Jana (* 1915) a dceru Zdenku (* 1908).
Eduard se oženil dvakrát, z manželství měl tři vlastní (Jiřina, Josef a Jan) a tři nevlastní děti (Marie, Jana a Karel).
Jan se oženil s Marií Mejstříkovou, se kterou měl dvě děti, Janu a Zbyňka.
Zdenka se vdala za Jana (?) Vohanku, společně se odstěhovali do Francie. Měli tři děti, Rogera, Helenu a Jeana.

Druhý syn Eduard se stal litografem a oženil se s Terezií Francovou (* 26.9.1889). Měli čtyři děti, dcery Marii (* 1911) a Janu (* 24.8.1929) a syny Karla (* 13.1.1913) a Jana (* 1.4.1915). Jan a Jana zůstali bezdětní.
Marie se vdala za Ctimíra Kříže, se kterým měla dva syny Vladimíra a Luboš.
Karel se dvakrát oženil, poprvé se Zdenkou Račanskou, se kterou měl dvě děti Jana a Evu, podruhé s Marie Wünschovou.

Dcera Zdenka se provdala za Jana Nováka, a protože zůstali bezdětní, adoptovali Vratislava Paloučka, syna Zdenčiny sestry Marie.

Čtvrté dítě, Jaroslav, se stal truhlářem a v roce 1914 se oženil s Marií Potůčkovou (* 16.12.1893) ze Třech Dvor. Ta zemřela v roce 1938 a Jaroslav se znovu oženil s Barborou Ulcovou, se kterou se přestěhoval do Dolní Chřibské.
S Marií měl tři děti, Jaroslava (* 1915), Helenu (* 1920) a Zdenka (* 1923).
Jaroslav se oženil s Boženou Poulovou, se kterou měl dvě děti, Jaroslava a Vladimíra.
Helena se vdala za Jiřího Hortenského, s nímž měla dvě děti, Hanu a Alenu.
Zdenek se oženil dvakrát, poprvé s Vlastou Čudlíkovou, se kterou měl dceru Zdenku, a podruhé s Annou Tuláčkovou.

Druhá dcera Marie se vdala za Jaroslava Paloučka a měla s ním tři děti, Zdenka, Vratislava a Vladimíra. Jejich syna Vratislava adoptovala sestra Marie Zdenka s manželem.

Čtvrtý syn Antonín odešel do Ruska, kde se stal zemědělcem a kde se oženil s Olgou. Měli dvě děti, Olgu, která se stala učitelkou, a Vladimíra.

Poslední syn Stanislav se oženil s Janou Tichou, se kterou měl dvě děti, Zdenku a Stanislava.

Bohužel většinou neznám lokality, ve kterých rodiny potomků Josefa Bartla dnes žijí. Snažím se kontaktovat rodiny se stejným příjmením v oblasti Kolínska, proto doufám, že se mi podaří rodiny pospojovat.

Bartlové v Americe

Josef Bartl, syn Matěje Bartla, se někdy před r. 1849 oženil s Annou, dcerou Jana Mrázka, skotáka ze Skramníků na černokosteleckém panství. Měli spolu minimálně jednoho potomka, syna Josefa, který se narodil 9. července 1849 v Kounicích č. 15. Josef byl v té době domkařem, jeho otec Matěj je uveden jako nebožtík.
Dle zápisu o svatbě Josefa ml. zemřel Josef st. před rokem 1875, zřejmě v Kounicích.

Josef ml. se odstěhoval do Prahy, kde se stal kloboučnickým tovaryšem. 2. května 1875 se oženil s Kateřinou, dcerou strahovského vinaře Josefa Dvořáka. S rodinou se usadil v Praze zřejmě na Malé Straně, kde se narodili dva jejich synové, Josef, nar. 22. prosince 1880, a Jaroslav Václav (27.1.1889 - 25.2.1894, pohřben na Olšanských hřbitovech).

Starší syn Josef se 26. září 1909 oženil v Praze, v kostele sv. Vavřince na Petříně, s Johannou Annou Roserovou z Pankráce. Měli opět dva syny, Miloše Václava (nar. 12. září 1911) a Václava (1910).
Miloš se oženil v roce 1942 oženil s herečkou Gabrielou Buddeusovou. Protože byl spolupracovníkem Jana Masaryka, obával se po jeho smrti o svůj život a emigroval v roce 1948 do Guatemaly. Jeho manželka zůstala v Praze a pokračovala v herecké kariéře. Vychovala jednu dceru, matku mé sice vzdálené, ale přece příbuzné Gabriely, která dnes žije v Americe.

Václav zůstal zřejmě v Čechách, asi pobýval v Měchenicích na Praze-západ, kde před rokem 2000 zemřel. Měl potomky, bohužel je neznáme - ale třeba je jednou najdeme.

Plaňany

Na přelomu 18. a 19. století bylo příjmení Bartl poměrně hojné v plaňanské farnosti - jen v samotných Plaňanech žily v této době tři rodiny s tímto příjmením, a to v domech č. 49 - Jan a Barbora od r. cca 1812 do r. 1821, č. 81 - Jan a Anna od r. 1797 do r. 1806 a č. 28 - Jan a Anna od 1792 do 1804 - s největší pravděpodobností jde o stejnou dvojici jako v případě č. 81, a Jan a Terezie od r. 1784 do r. 1789. Tyto rodiny jsem zatím blíže nezkoumala, proto ani neznám souvislost s mým rodem. S největší pravděpodobností půjde o sourozence Matěje Bartla a jejich potomky.