Ztráta předků

Ztráta předků je poměrně častým jevem, hlavně v malých vesnicích a vískách po celé České republice. Ale co to vlastně je?

Ztrátu předků je možné popsat jako stav, kdy člověk v určitém bodě "ztratí" jednu linii pra(prapra)rodičů, protože dojde k tomu, že se vezmou (byť velmi vzdálení) příbuzní, tj. jejich předci byli sourozenci. Může se jednat např. o bratrance a sestřenici, nebo také o praprapraprabratrance a praprapraprasestřenici. V pátrání po naší rodinné historii jsem na takový případ také narazila. Jak přesně to vypadalo, nastiňují tabulky níže.

1. ztráta předků

Jakub Janoušek a Justýna měli několik dětí, z nichž pro tento případ jsou důležití sourozenci Tomáš a Kateřina. Kateřina byla nejstarší dcera páru (narodila se 20.4.1726), Tomáš zřejmě nejmladší přeživší syn (narozen 9.11.1737). Pocházeli oba ze Strachoňovic (pozdější číslo popisné 12). Tomáš se oženil s Anežkou (bohužel zatím neznám její původ a tím pádem ani datum a místo sňatku), Kateřina se vdala 27.11.1749 ve Strachoňovicích za místního rodáka Tomáše Bláhu. Jejich potomci měli další potomky, až se dva z nich, František Čudlík, narozený v roce 1901 v Telči, a Marie Musilová, narozená v roce 1902 v Mrákotíně, setkali a v roce 1924 vzali.

Jak můžete vidět, rodiny se takto sešly po skoro dvou stech letech. Krev tedy byla již dostatečně "rozředěná" a snad ani nehrozily žádné následky - rozhodně se na mojí babičce a jejím bratrovi neprojevily. :o)

2. ztráta předků

Druhým příkladem ztráty předků je rodina Trojanových (mj. zastoupených již v první ztrátě předků, ale pouze v roli "příchozího" manžela).

Mikuláš pocházel z obce Panenská Rozsíčka, oženil se v roce 1700 s Annou Sovovou z Bukové a poté se do Bukové přestěhoval (jejich nejstarší děti se narodily zřejmě ještě v Rozsíčce). Nejstarší syn Jiří a nejmladší syn Václav se oba přiženili do hodických rodin a oba zřejmě převzali statky po svých tchánech, protože se vyskytují po sňatcích právě v Hodicích. Tam se narodily i jejich děti, Marie (1732) a Matěj (1748).

Marie se provdala v roce 1758 za Václava Hodka z Panenské Rozsíčky, ten se za ní přistěhoval do Hodic, kde se 4 roky po sňatku narodil syn Pavel. Pavel se oženil v roce 1785 s Markétou Hávovou z Třeštice, narodilo se jim celkem 8 dětí, přičemž dcera Marie byla nejmladší, narozená skoro 20 let po sňatku, v roce 1803.
Oproti tomu Matěj se přiženil k Hinkovým do Třeště (1777), syn Matěj se narodil v roce 1779. V roce 1800 se oženil s Annou Lysou z Třeště a po třech letech se jim narodil syn František (byl o měsíc mladší než jeho nevěsta Marie).

Zajímalo by mě, zda rodiny věděly, že se jedná o přízeň - Pavel Hodek přece musel vědět, že se jeho maminka jmenovala za svobodna Trojanová, na druhou stranu je rodin Trojanových v Třešti a okolí přece jen poměrně hodně. No, je to otázka...

A dvě praktické ukázky, jak se faráři vypořádávali se ztrátou předků v matrikách oddaných - v případech jako je tento museli snoubenci žádat o dispens, i proto si farář v matrice ztrátu předků zakreslil.

SOA Třeboň, farnost Světlík, matrika č. 11 - oddaní 1820-1877, snímek 139

SOA Třeboň, farnost Světlík, matrika č. 11 - oddaní 1820-1877, snímek 138