Zpět

Držitelé selských gruntů ve vsi Černíč od konce 16. do konce 18. století

Ves Černíč je jednou z obcí bývalého panství Telč. V pozemkových knihách se vyskytuje jako součást Radkovské rychty, kam kromě Radkova a Černíče spadaly ještě Strachoňovice a Slaviboř. Nejrozsáhleji je historie černíčských gruntů zachycena v pozemkové knize panství Telč č. 8195 (fond C17, MZA Brno), kde je zaznamenán přechod od hospodáře k hospodáři od konce 16. století (výchozím stavem je stav k roku 1584) do přelomu 18. a 19. století.

V gruntovnici je zaznamenáno celkem devět selských gruntů, pozdější čísla popisná 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9 a 14 a dále chalupy čp. 11, 15 a čtyři neočíslované, chalupa Pazderovská, Škarkovská, Přibilova a Vyhlídalova. Zde uvádím pouze statky pod čísly popisnými 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9 a 14, později sem snad doplním i další grunty.

Pokud bylo převzetí toho kterého gruntu v pozemkové knize zapsáno k určitému roku, přiřadila jsem tento rok za jméno hospodáře. Nebylo ale výjimkou, že hospodář nebyl na gruntu zapsán, a to je poté zmíněno v pozemkové knize v roce, kdy další, tentokráte již zapsaný hospodář, přebírá grunt do svého držení. V takovém případě je v tabulce uvedeno "před rokem xxxx" nebo "do roku xxxx". To je uvedeno i v případě, že grunt do doby předání držela vdova po předchozím majiteli, pokud je tato v pozemkové knize uvedena.

Číslo popisné 1

Tak zvaný Pelzovský grunt je v současnosti známý spíše jako Vyhlídalovský - rodina Vyhlídalových zde totiž žila poměrně dlouhou dobu. Jednalo se o třičtvrtělánový grunt v ceně 200 kop grošů.

hospodář	od roku	poznámka
Vondra	před r. 1579
Tomáš Pelc	1579
Bartoš	1588
Matěj Vyhlídal	1594
Duchek Vyhlídal	1644
Matěj Vyhlídal	1679	syn Duchka
Matěj Vyhlídal	1721	syn Matěje
Anežka Vyhlídalová	před 1725	vdova po Matějovi
Vavřinec Skupa	1725	manžel Anežky
Jan Vyhlídal	před 1748
František Vyhlídal	1748
Mariana Vyhlídalová	před 1780	vdova po Františkovi
Josef Vyhlídal	1780	syn Františka a Mariany
Tomáš Vyhlídal	1814	syn Josefa

Číslo popisné 2

Usedlost čp. 2 je v pozemkové knize nazvána gruntem Vávry Černíčského - bylo poměrně obvyklé, že majitelé gruntů se označovali podle místa, kde žili, ovšem zatím jsem nezažila, že by to bylo zmíněno přímo v pozemkové knize. Cena usedlosti byla v 18. století 270 kop grošů - pokud porovnáte s ostatními grunty, je možné vysledovat, že většina z nich stála zhruba stejně. Jedinou výjimkou je černíčský mlýn, jehož cena se pohybovala (z pochopitelných důvodů) v násobcích této částky.

hospodář	od roku	poznámka
Říha	před r. 1592
Vávra	před r. 1592	syn Říhy
Jakub	1592	syn Vávry
Vondra	1621	z Radkova
Regina	1626	vdova po Vondrovi
Ondřej Novotný	1628
Matěj Kříž	1657	ze Strachoňovic, manžel Mariany, vdovy po Ondřejovi Novotném
Matěj Novotný	1678	syn Ondřeje Novotného
Anna	1697	vdova po Matějovi Novotném
Jan Novotný	1709	syn Matěje
Vavřinec Novotný	1748	syn Jana
Ondřej Novotný	1777	syn Vavřince
Matěj Novotný	1809	syn Ondřeje

Číslo popisné 3

Na tomto gruntu seděla jedna z rodin mých předků, a to Nováčkovi. Ti zde přebývali poměrně dlouhou dobu, ale v 19. století převzala tento grunt rodina Burianových, jejíž potomci zde přebývají až do dnešní doby.
Zajímavostí je, že grunt na počátku 19. století vyhořel a byl znovu vystavěn, ale mírně mimo původní budovy.
Jednalo se o lánový grunt, tzn. poměrně velký statek. Cena byla podobná jako u jiných takových gruntů, pohybovala se kolem 200-250 kop grošů.

hospodář	od roku	poznámka
Šimon Palybrada	před r. 1578
Vávra Pospíchal	1578
Vít Budek	1608
Václav Nováček	1612
Jan Nováček	1631	syn Václava
Jan Nováček	1686	nezapsaný na gruntě, syn Jana
Adam Nováček	1696	syn Jana
Jakub Nováček	1743	syn Adama
Josef Nováček	1772	syn Jakuba
Jakub Nováček	1802	syn Josefa

Číslo popisné 5

Statek čp. 5 je v gruntovnici nazván Grunt Jakuba Lysýho. Cena tohoto gruntu byla stanovena na 250 kop grošů a právě za tuto cenu ho koupili v podstatě všichni hospodáři, kteří zde přebývali. Je zde možné sledovat vývoj jedné rodové linie a to, jak příjmí volně přecházelo z člověka na člověka podle toho, na kterém statku zrovna seděl - viz. případ Havla, který, ačkoli byl jen zetěm Jana Mlejnka, přebírá příjmí po svém tchánovi a nazývá se Mlejnkem.

hospodář	od roku	poznámka
Jakub Lysý	před r. 1584
Filip	1584
Pavelka	1590
Jan Šiman	1629
Jan Mlejnek	před r. 1657
Havel	1657	zeť Jana Mlejnka
vdova po Havlovi	1677
Jan Mlejnek	1709	syn Havla
Josef Mlejnek	před r. 1743	asi syn Jana
Voršila Mlejnková	do r. 1743	vdova po Josefovi
Tomáš Mlejnek	1743	bratr Voršily
Ondřej Doležal	1758	manžel Alžběty, vdovy po Tomáši Mlejnkovi
Jakub Janaš	1760	zeť Ondřeje Doležala
Vavřinec Janaš	1798	syn Jakuba
Jakub Liškař	1815	manžel Vavřincovy dcery Kateřiny

Číslo popisné 6

Tento statek je v pozemkové knize nazýván jako Markův. Stejně jako výše uvedené číslo popisné 5 měl i tento grunt hodnotu 250 kop grošů. Za dobu existence gruntu se zde vystřídal poměrně velký počet hospodářů, z toho dva nezapsaní na gruntu - jsou zmíněni až v momentě, kdy po nich další hospodář jejich grunt přebírá.

Rodina, která vlastnila statek od poloviny 18. století, žije na tomto gruntu dodnes - měla jsem při své poslední návštěvě na Vysočině možnost si s jejími členy pohovořit, dokonce mají částečně zpracovaný rodokmen.

hospodář	od roku	poznámka
Máca	před r. 1582
Marek	1582
Jíra	1588
Jan Měksa	1612
Jan Ucho	1617
Kříž	1626	syn Havla Jírového
Štěpán	1632
Václav Čech	před r. 1651	nezapsaný na gruntu
Vít Škarek	1651
Jíra Vrkoč	1662
Jan Vrkoč	1688	syn Jíry
Jiřík Vrkoč	před r. 1643	nezapsaný na gruntu
Kateřina Vrkočová	do r. 1643	vdova po Jiříkovi
Matouš Šakrek	1743
Melichar Škarek	1748	syn Matouše
Jiřík Škarek	1756	syn Melichara
Mariana Škarková	1772	vdova po Ondřeji Škarkovi, synovi Jiříka Škarka
Melichar Janoušek	1773	manžel Mariany
Josef Škarek	1792	syn Ondřeje Škarka

Číslo popisné 7

Tzv. grunt Jakuba Jírového. Cena tohoto gruntu byla stanovena na 250 kop grošů, jednalo se o lánový statek. Poměrně často se zde střídali majitelé, nicméně poměrně dlouhou dobu se nazývali jiným jménem gruntu - totiž Valenové. Vzhledem k jejich častému střídání a tomu, že v matrikách bývají uváděni pravidelně pod příjmím Valena, je pátrání po rodinách, které zde žily, poměrně ztížené. Ale ono tak tomu bylo skoro všude....

hospodář	od roku	poznámka
Havel Jíra	před r. 1579
Jakub	1579
Havel	1594	syn Jakuba
Jan zvaný Havlíček	1637	syn Havla
Jan Valena	1642
Pavel Křepelka	1658	manžel Anežky, vdovy po Janu Valenovi
Matěj Bláha	1660	manžel Anežky, vdovy po Janu Valenovi
Michal Valena	1679	syn Jana Valeny
Pavel Pospíchal	1696	manžel Mariany, vdovy po Michalu Valenovi
Vavřinec Novák	1723	manžel Rosiny, dcery Pavla Pospíchala
Matěj Pospíchal	1748	manžel dcery Vavřince Nováka
Jan Pospíchal alias Valena	1768	syn Matěje Pospíchala
Vavřinec Dočkal	1790
Josef Dočkal	1793	syn Vavřince Dočkala

Číslo popisné 8

Dalším z očíslovaných gruntů je grunt Jana Jakšovského. Stejně jako některé z předchozích gruntů stál i tento nejčastěji 200 kop, ačkoli se jednalo o celolánový grunt.

Zajímavostí u tohoto gruntu je fakt, že od počátku pozemkových knih drží tento grunt jedna rodina. Bohužel nevím, zda stejná rodina vlastní tuto usedlost i v současnosti.

hospodář	od roku	poznámka
Matouš Jakšů	před 1579
Jan Jakšů	1579	syn Matouše
Kříž Jakšů aneb Šána	1620	syn Jana
Jiřík Šána	1642	syn Kříže
Matouš Šána	1700	syn Jiříka
Jiřík Šána	1743	syn Matouše
František Šána	1763	syn Jiříka
František Šána	1793	syn Františka

Číslo popisné 9

Až do současnosti drží tento grunt rodina, která ho držela v polovině 17. století - to znamená, že je v držení jedné rodiny více než 350 let. Není to tak neobvyklé, jak by se mohlo zdát - na malých vesnicích je celkem běžné, že rodiny své grunty neopouštěly po dlouhá staletí.
Cena gruntu se pohybovala kolem 250 kop grošů, po třicetileté válce byl ale prodán za cca polovinu, 120 kop - důvodem byla zpustlost tohoto gruntu, který byl předchozím majitelem opuštěn.

hospodář	od roku	poznámka
Marek Dlouhý	před r. 1620
Havel Dolní	před r. 1620
Prokeš Dolní	před r. 1620	syn Havla
Václav	1620
Michal Vyhlídal	1634	syn Matěje Vyhlídala
Marek	1642	syn kováře ze Slejboře, manžel vdovy po Michalovi
Matěj Novotný	1650
Matěj Teplý	1654	manžel Anny, vdovy po Matějovi
Marek Kovář	1665
Matěj Teplý	1679
Michal Teplý	1688	syn Matěje
Pavel Teplý	1717	syn Michala
Josef Teplý	1748	syn Pavla
Jakub Teplý	1770	syn Josefa
Jan Teplý	1777	bratr Jakuba
František Teplý	1801	syn Jana
Jan Teplý	1818	syn Františka

Číslo popisné 14

Černíčský mlýn je z mnoha důvodů nejdražší usedlostí ve vsi. Jeho cena stanovena na 1000 kop grošů - nejdražší součástí mlýna bylo pochopitelně vybavení, které přecházelo z majitele na majitele a bylo průběžně obnovováno pouze podle potřeby. Na tomto mlýně seděla i rodina Vosolsobě - Procházka, která patří mezi moje předky. Nejsou to jediní mlynáři v mém rodokmenu - a už vím, jak je někdy složité po nich pátrat. Např. nalezení sňatku Petra Procházky z roku 1772 je pro mě zatím malou hříčkou - mám díky pozemkové knize svatební smlouvu, ale přesto se mi zatím nepovedlo jeho svatbu najít.

Navíc na přelomu 17. a 18. století byly majetkové poměry na mlýně poněkud zamotané. Poměrně dlouhou dobu vlastnila tento mlýn vdova, u které ale není uvedeno žádné další jméno. Vzhledem k tomu, že následuje bezprostředně po Jakubu Jonášovi ml., předpokládám, že se jednalo o jeho ženu. Pak se zde vyskytuje Jiřík Vosolsobě - ten je uveden v matrikách, ale nikoli v pozemkové knize. Navíc v pozemkové knize je k roku 1698 ještě uvedeno "skoupila", ale v roce 1700 už "splatil" - a přitom zde není záznam o výměně hospodáře, ani zde není uvedeno jeho jméno. Proto předpokládám, že se jednalo o Jiříka Vosolsobě alias Jonáše.

hospodář	od roku	poznámka
Matěj Filip	před r. 1607
Jonáš	1607	manžel Markéty, vdovy po Matějovi
Jakub Jonáš	1654	syn Jonáše
Matouš Jonáš	1663	bratr Jakuba
Šimon Tocík	1675
Jakub Jonáš	1682	syn Matouše?
vdova Jonášová	1692	vdova po Jakubu Jonášovi
Jiří Vosolsobě -Jonáš	1695?	syn Jakuba
Petr Jonáš-Vosolsobě-Procházka	1709	syn Matouše
Matěj Vosolsobě	1731	manžel Ludmily, vdovy po Petrovi
Petr Vosolsobě-Procházka	1748	syn Petra
Jan Procházka	1778	syn Petra
Jan Procházka	1818	syn Jana