Zpět

Co obsahují matriky z různých dob?

Dostala jsem zajímavý dotaz, na který sice osobně znám odpověď, ale znám také spoustu lidí, kteří by si odpovědí nebyli jistí - totiž jaké údaje můžeme najít v matrice z let 1720-1750? A co matriky z jiných dob? Co obsahují? Proto jsem se rozhodla sepsat krátké povídání s konkrétními ukázkami, co která matrika obsahuje. Protože matriky nebyly ve všech obdobích vedeny stejně, rozhodla jsem se rozvrhnout toto povídání do čtyř částí.

Obsah:

•  Nejstarší matriky
•  1. polovina 18. století
•  2. polovina 18. století (do roku 1784)
•  Matriky po roce 1784

Nejstarší matriky

Jako na první se podíváme na nejstarší matriky - ty, které mám ve svém domácím archivu, pocházejí z let 1635 až 1680. Pocházejí z města Telče, jsou psány česky, což nám značně usnadní popis toho, co obsahují. Nejsou rozděleny do kolonek, jak jsme na to zvyklí u novějších matrik, ale jsou psány do odstavců, které jsou od sebe odděleny výrazněji vyznačeným datem na začátku prvního řádku. Co zde tedy můžeme najít?

Matrika narozených z roku 1635

Římskokatolický farní úřad Telč, matrika NOZ 1635-1695, strana 15, 3. a 4, zápis (MZA Brno)

Přepis:
11. Julii pokrztieno ditie Jakub otecz Wondra Tesarz podruh z telcze Matka Anna. Kmot. Hans Truhlarz, Wit Pernikarz, Alzbieta Markuska.
14. Julii pokrztieno ditie Krystof, Pater Girzik Tlaczik Mater Katerzina Kmot: Michal Zlatnik, Jakub Pernikars Worssila Klimowa.

Jako první je tedy uvedeno datum křtu - pozor, jedná se vskutku o datum křtu, nikoli o datum narození, to mohlo být i o několik dní dříve. Přesto je to jediné pevné datum, které máme, takže se zpravidla v rodokmenech využívá místo data narození. Dále je uvedeno jméno pokřtěného dítěte - Jakub nebo Kryštof.

Poté je uvedeno jméno a příjmí (v této době ještě nejde o příjmení, to se ustaluje až na konci 18. století) otce, případně ještě jeho povolání a místo bydliště. To nebylo vždy potřeba uvádět, např. tato kniha je až do roku 1654 vedena pouze pro Telč, nikoli pro okolní obce, proto bylo faráři, který záznamy zapisoval, jasné, odkud rodiče jsou. Dále je uvedeno křestní jméno matky - pouze to, nebylo pravidlem, že by bylo uvedeno i její příjmení, protože pro identifikaci stačilo, že se jednalo o ženu toho a toho. Jako poslední jsou uvedeni kmotři, resp. kmotři a svědek křtu, kteří měli nezastupitelnou roli, protože kmotři byli těmi, kdo se o dítě měl postarat v případě, že osiřelo.

Matrika oddaných 1658

Římskokatolický farní úřad Telč, matrika NOZ 1635-1695, strana 595, poslední dva zápisy v roce 1658 (MZA Brno)

Matrika oddaných má o něco rozsáhlejší záznamy než matrika narozených, ovšem u tohoto snímku je problém, že chybí denní datum. Jedná se o listopad (9bris, tedy Novembris) a záznamy jsou následující:

Přepis:
9bris: Wdowecz Karel Syroweg z Kostelni Myslowy wzal sobie Alžbietu Wdowu Pozustalau Po Neb. Jirzikowi Pazderowi z Slegborze.
9bris: Mladenecz Wit Hrotek z maly Lhotky Wzal sobie Mandelynu dczeru Matiege Benessky z Welkeho Wanowa.

Jak můžete tedy vidět, zjistíte datum sňatku (pokud máte štěstí a není skryté v přehybu nafocené knihy, jako se to stalo v tomto případě), stav, jméno, příjmí a místo původu ženicha a jméno, stav, jméno a příjmí otce/předešlého manžela a místo původu nevěsty. Zcela zde chybějí svědci.

Matrika zemřelých 1670

Římskokatolický farní úřad Třešť, matrika NOZ 1662-1701, strana 78, první dva zápisy (MZA Brno)

Přepis:
8. Januarii: Usnul w Panu Waczlaw Ssyltpergr, Przy chramu So. Martina odpoczywa z Miestys
N. dito: Umrzelo ditie Yanowi Heydowi z Miestze Przy chramu So. Martina odpoczywa

Opět zde vidíme datum, které nesmí chybět. Dále můžeme sledovat dvě formule "usnul v Pánu" a "umřelo dítě" - to je vyjádřením odlišnosti toho, zda se jednalo o dospělého člověka, či o malé dítě. Následuje jméno a příjmí dospělého, u dítěte pak jméno a příjmí jeho otce. Jméno dítěte chybí, je tomu tak v podstatě ve všech záznamech z tohoto roku. Poté je uvedeno místo poslední odpočinku, tedy hřbitov, na které byl dotyčný člověk pohřben. Co se týče místa, v prvním zápise je na konci, v druhém zápise hned za příjmím otce.

Nahoru

1. polovina 18. století

Matriky z 18. století (až do roku 1784) jsou v mnohém podobné nejstarším matrikám. Neexistovala ustálená pravidla pro to, co má která matrika obsahovat, proto záleželo především na zapisujícím (faráři), co do matriky uvedl a co nikoli.

Matrika narozených 1712 a 1737

První ukázka je z matriky narozených farnosti Telč z roku 1712. Jak můžete vidět, farář dodržoval rozdělení jednotlivých údajů do sloupců. Že to nebylo pravidlem, se můžete přesvědčit hned u druhé ukázky.

Římskokatolický farní úřad Telč, matrika NOZ 1695-1729, strana 333, první dva zápisy (MZA Brno)

Přepis (záznamy z ledna 1712):

Zápisy jsou oproti 17. století v latině, nikoli v češtině, i když zde se to (zatím) projevuje jen použitím latinské formy křestních a místních jmen. Datum (opět datum pokřtění) nemůže chybět, stejně jako místo bydliště rodičů. Nechybí ani křestní jména pokřtěných (Kašpar Antonín, Anežka). Následují rodiče - plným jménem je zde uveden pouze otec, v případě matky je uvedeno jen jméno křestní, příjmí zcela chybí. Uvedeni jsou i kmotři, kteří v zápise o křtu nesmějí chybět, protože to byli právě oni, kdo se o dítě měl postarat v případě úmrtí obou rodičů. Posledním uvedeným údajem je jméno křtícího kněze. Zkratka cap. značí cappelanus, tedy kaplan.

Římskokatolický farní úřad Druztová, matrika NOZ 1733-1784, obec Senec, strana 2 (SOA Plzeň)

Druhý zápis je o něco novější než první - pochází z 30. let 18. století a je psán stylem "vše v jednom sloupci". Důležité údaje jsou zdůrazněny podtržením. Styl, jakým jsou zápisy prováděny, záleží na tom, na co byl sám farář zvyklý - tak v matrikách jedné farnosti najdeme po změně faráře nový styl záznamu a podobně.

Přepis:
Matauss Jakub. Dne 17. Septem. (1737) Pokrztieno gest odemnie Jozeffa Hrdiho fararze ditie gmenem Matauss Jakub. Otecz. Jakub Kebka, sedlak ze Sencze. Manželka matka. Klara, poddannj Plzenski. Levans Krysstoff Skrziwan, mlynarz z Druzdowj. Jakub Kleyl kowarz ze Sencze. Barbora Kurgedowa, sedlka ze Sencze.

Jako první uvádí záznam jméno pokřtěného, oddělené od samotného zápisu, aby bylo možné v matrice lépe vyhledávat. Jméno pokřtěného se opakuje i později v textu. Poté je uvedeno datum pokřtění, kým bylo dítě pokřtěno, jeho jméno a následně rodiče - nejdříve plným jménem otec, přičemž je uveden i jeho sociální status a místo, kde žije (sedlák, Senec), následně je uvedena matka dítěte - opět jen křestním jménem. Poté se objevuje nový detail, totiž záznam o tom, k jakému panství byli rodiče poddaní. Zápis pokračuje vyjmenováním kmotra včetně uvedení jeho statutu a místa bydliště, následují svědci křtu, opět se statutem a bydlištěm.

Pro přehlednost uvádím, které údaje najdeme v obou matrikách narozených:

•  datum pokřtění
•  jméno pokřtěného
•  jméno a příjmí otce
•  jméno matky
•  údaje o kmotrech
•  údaje o křtícím knězi

Matrika oddaných 1720 a 1732

I zápisy v matrikách oddaných se liší podle lokálních zvyklostí. Někde se jedná o zápisy na několik řádků, jinde o strohé údaje shrnuté do několika slov.

Římskokatolický farní úřad Mrákotín, matrika NOZ 1702-1748, strana 317 (MZA Brno)

Přepis (záznam z listopadu 1720):

Záznam je přehledně rozdělený na několik částí - předně vidíme měsíc a den sňatku (ty budou uvedeny vždy), následně zápis o snoubencích, poté svědky a konečně oddávajícího. Oddávající se nemusí nacházet v záznamu vždy, zde je uvedeno Idem, tedy stejný - jméno je uvedeno u jednoho z předchozích záznamů.

Část zápisu, která je věnována snoubencům, obsahuje všechny údaje, které najdeme i v jiných zápisech - křestní jméno ženicha, jméno, příjmí a místo bydliště jeho otce, křestní jméno nevěsty, jméno, příjmí a místo původu jejího otce. Zajímavé zde je, že je uvedeno, že oba otcové jsou již po smrti (vyjádřeno oním po neb. a po neboss.), a také fakt, že nevěsta sloužila od malička v Borovné. To je perlička, kterých je v matrikách spíše pomálu a badatel musí mít štěstí, aby na něco podobného narazil.

Římskokatolický farní úřad Horní Záhoří, matrika NOZ 1732-1750, strana 422 (SOA Třeboň)

Přepis (záznam z roku 1732):
23. listopad. W staw Sho. Manželst. potwrzen pocztywy mladenecz Pawel wlastny syn po + Wytowj Hynaussowj ze Zahorzy z pocztywau deweczku Maryanu wlastny dczerau Waczlawa Sauhrady z Gamnyho. T. 1. Pan Mateg Jun z Pisku. 2. Jan Sspora z Gamnyho. 3. Maryana Breychowa z Gamnyho. Tyto manžele poddany gsau k Worlyku. P. Const. Hartmann, S.O.P.

Druhý záznam pochází z jižních Čech, z okolí Písku. Je uvozen denním datem a standarní počáteční formulí "v stav svatého manželstva potvrzen". Následuje status a jméno ženicha, informace o jeho otci včetně místa původu, poté jsou uvedeny detaily o nevěstě - status, jméno nevěsty, jméno, příjmí a místo bydliště jejího otce. Následuje vyjmenování tří svědků, kteří byli na svatbě přítomni, a to včetně uvedení místa, odkud pocházeli. Poslední dva údaje jsou o poddanství k panství Orlík (opět údaj, který v matrice z Vysočiny nenajdeme) a konečně jméno oddávajícího.

Když tedy shrneme, které údaje se nacházejí v obou matrikách, jedná se o následující informace:

•  datum
•  jméno ženicha, jméno, příjmí a místo původu/bydliště jeho otce
•  jméno nevěsty, jméno, příjmí a místo původu/bydliště jejího otce
•  svědci
•  oddávající

S těmito informacemi se s velkou pravděpodobností setkáte i ve všech ostatních matrikách tohoto období.

Matrika zemřelých 1708 a 1733

Římskokatolický farní úřad Blatná, matrika NOZ 1681-1740, strana 1030 (SOA Třeboň)

Přepis (záznam z roku 1708):
30. Januarii Pohrzben Ján Cziermaczsky, stary mlynarz w Passtykach.
Eodem die Pohrzbeno ditie prwnj Jána Miechury ssiewcze z Blattny.

Matrika z roku 1708 je v mnohém podobná té z roku 1670. Obsahuje velice podobný styl zápisů a taktéž i velmi podobné údaje. Předně je nutné upozornit, že matrika obsahuje datum pohřbu, nikoli úmrtí. Pohřeb následoval tradičně asi dva dny po úmrtí, v případě nakažlivé choroby ale mohlo dojít k pohřbu ještě tentýž den.

Jaké údaje zde tedy najdeme? První je uvedeno denní datum, v obou případech se jedná o 30. ledna (přičemž spojení eodem die znamená stejného dne). Následuje údaj o zemřelém - v prvním případě jeho jméno a příjmí, povolání a místo bydliště, v druhém případě označení, že jde o dítě - poté následuje jméno a příjmí, povolání a místo bydliště jeho otce. Údaje jsou tedy na svou dobu velmi vyčerpávající, chybí v podstatě pouze údaj o dosaženém věku a v druhém případě jméno dítěte. To je ale dostatečně nahrazeno údajem "první".

Římskokatolický farní úřad Druztová, matrika NOZ 1733-1784, zemřelí - strana 1 (SOA Plzeň)

Přepis (záznam z roku 1733):
dne 31. Januarii W Panu zesnula Barbora Kebkowa sedlka ze Sencze, Zaopatrzena Swatostj Umiragyczich, a przi Chramu Ste. Marzi Magdaleny pohrzbena. Starzi wieku sweho 79 let.

Záznam z matriky v Druztové obsahuje více podrobností o zemřelém než předchozí záznam z Blatné. Je zde kromě data, jména, příjmí, statutu a místa bydliště uveden ještě fakt, že umírající byla zaopatřena svátostmi, a také skutečnost, na kterém místě byla zemřelá pohřbena. Navíc zde ještě najdeme údaj o věku zemřelé. Zde ale opatrně, protože farář zapisoval takový věk, který uvedla rodina zemřelého, proto se může jednat o velmi nepřesný údaj. Přesto je možné z něj alespoň částečně odvodit, kdy se daná osoba zhruba narodila.

Oba záznamy tedy uvádějí následující informace:

•  datum pohřbu nebo úmrtí
•  jméno a příjmí zesnulého, respektive jeho rodiče, pokud se jednalo o dítě
•  místo, odkud zesnulý pocházel

Nahoru

2. polovina 18. století (do roku 1784)

Matriky z 2. poloviny 18. století jsou v mnohém podobné těm z 1. poloviny tohoto století. Obsahují často velmi podobné údaje, občas doplněné o nějaký další detail. Záznamy se opět liší farnost od farnosti, vždy záleželo na zvyku daného kněze. Mezi zápisy z tohoto období najdeme zápisy v češtině i v latině, proto je nutné se připravit na fakt, že bude potřeba, abychom znali i základní latinské fráze, které se v matrikách vyskytují, a díky tomu se byli schopní v matričním záznamu orientovat.

Matrika narozených 1765 a 1774

Římskokatolický farní úřad Chřešťovice, matrika NOZ 1751-1777, strana 162 (SOA Třeboň)

Přepis (záznam z roku 1765):
z Klauk, Vitus Stiepan
28. Januarii In Ecclesia Parochiali S. Joannis Baptistae a me Praesbytero Joanne Pernet loci parocho baptizatus fuit Vitus filius defti Viti Sstiepan et Magdalenae Parentum subditorum Krzeschtiovicensium natus 27 hujus ejus Lev. Franciscus Swoboda z Krzesstiowicz, Adstd. Thomas Chyba z Klauk et Anna Bylkowa ex oedem pago Klauk

Zápis je v latině, i když zde najdeme české výrazy (místní určení původu kmotra a svědků křtu). Obsahuje následující údaje (uvedeny tak, jak jdou po sobě): datum křtu, místo pokřtění (Ecclesia Parochiali S. Joannis Baptista - farní kostel sv. Jana Křtitele), křtícího kněze (prasbytero Joanne Pernet, loci parocho - kněz Jan Pernet, místní farář), jméno pokřtěného (Vít), jeho rodiče (defti Viti Sstiepan et Magdalena - zemřelý Vít Štěpán a Magdalena, jednalo se tedy o pohrobka), poddanství rodičů (subditorum krzeschtiovicensium - poddaní ke Chřešťovicím), datum narození (natus 27 hujus - narozen 27. téhož měsíce), následuje kmotr (Franciscus Swoboda z Krzesstiowicz) a svědci křtu (Thomas Chyba z Klauk a Anna Bylkowa).

Římskokatolický farní úřad Dolní Cerekev, matrika narozených 1754-1783, strana 202 (MZA Brno)

Přepis (záznam z roku 1774):

I tento zápis je v latině. Oproti zápisu z jiné farnosti z roku 1765 obsahuje méně podrobností - chybí datum narození nebo místo pokřtění. Naproti tomu obsahuje nový údaj - o vyznání, ve kterém bylo dítě pokřtěno.

Po porovnání obou záznamů je možné konstatovat, že záznamy z 2. poloviny 18. století obsahují stejné údaje jako ty z 1. poloviny 18. století:

•  datum pokřtění
•  jméno pokřtěného
•  jméno a příjmí otce
•  jméno matky
•  údaje o kmotrech
•  údaje o křtícím knězi

Matrika oddaných 1758 a 1778

Římskokatolický farní úřad Mrákotín, matrika NOZ 1750-1784, strana 202 (MZA Brno)

Přepis (záznam z roku 1758):

Záznam obsahuje velmi podobná data jako mrákotínská matrika sepisovaná před polovinou století. Najdeme zde datum, místo, jméno oddávajícího (opět uvedeno "Idem", tedy stejný jako u předchozích záznamů) a svědky. U záznamu o oddaných pak najdeme tyto údaje: stav a jméno ženicha, jméno a příjmí jeho otce, stav a jméno nevěsty, jméno a příjmí jejího otce. Také zde najdeme údaj o tom, že otec nevěsty již zemřel.

Římskokatolický farní úřad Druztová, matrika NOZ 1733-1784, strana 59 (SOA Plzeň) - klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

Přepis (záznam z roku 1778):

Druhý záznam je podstatně rozsáhlejší než první. Figurují zde ale stejné kolonky - datum, oddávající, oddaní, svědci, místo. Navíc je uvedeno náboženství a číslo domu - číslování bylo zavedeno teprve v 70. letech 18. století, proto se u starších záznamů čísla popisná neobjevují. U rodičů snoubenců jsou navíc uvedena jejich povolání, která se v zápise z mrákotínské matriky nevyskytují.

Co zde oproti předchozímu záznamu najdeme navíc, to je údaj o provedení ohlášek a jejich jednotlivá data - ta jsou zde uvedena v podobě, v jaké je najdeme i v novějších fondech, například v knihách ohlášek. Nefigurují zde standardní data, ale data odvozená od významných církevních svátků. Zde se jedná o svátek Nanebevstoupení Páně a dále druhou a třetí neděli po Velikonocích. Informace o tom, jak se tato data převádějí na naše standardní datování, najdete zde. Uvedeno je také místo, kde ke sňatku došlo - farní kostel sv. Marie Magdaleny v Druztové.

Matrika zemřelých 1756 a 1770

Římskokatolický farní úřad Třešť, matrika zemřelých 1736-1766, strana 96 (MZA Brno)

Přepis (záznam z roku 1756):

Záznamy v třešťských matrikách z této doby jsou vedeny jednoduchým způsobem, kdy je zaznamenáno vše důležité na minimu prostoru. V první kolonce je uvedeno datum pohřbu, v druhé pak údaje o zemřelém - jeho jméno a příjmí, povolání, místo bydliště, případně o čí dítě se jednalo - v takovém případě je uvedeno jméno dítěte, jméno a příjmí otce, jeho povolání a místo bydliště. V další kolonce je následně uvedeno, na kterém hřbitově byl dotčený pohřben - zde se jedná o hřbitovy u sv. Martina, respektive u sv. Kateřiny. Předposlední sloupec uvádí věk zemřelého v letech (případně dnech, týdnech nebo měsících, pokud se jednalo o malé dítě) a konečně poslední sloupec uvádí kněze, který pohřeb provedl. Zde je opět uvedeno pouze Idem, jméno kněze je zapsáno na počátku stránky.

Římskokatolický farní úřad Nákří, matrika NOZ 1758-1784, strana 471 (SOA Třeboň)

Přepis (záznam z roku 1770):
Ex Diwczicze, 5 annorum
Anno 1770 die 3. Junii Franciscus filius Francisci Hawliczek, gazarii in Diwczicze, in domo Patris sui, in communione S. Matris Ecclea. animam Deo reddidit. cujus corpus Nakrzii in Ecclea SS. Petri et Pauli App. die 5. Junii more Catholico sepultum est petr Presbyterum Georgium Jakesch, capellanum Zahagensem.

Tento záznam je oproti předchozímu značně rozsáhlý - záznam je totiž psán v celých větách, nikoli heslovitě jako ten první. Obsahuje velmi podobné údaje - v levém sloupci je uvedeno místo úmrtí a věk zemřelého. V pravém pak následující údaje: datum úmrtí, jméno zemřelého dítěte, o čí dítě se jednalo (jméno, příjmí, status, místo bydliště), kde bylo pochováno (v Nákří u kostela sv. Petra a Pavla apoštolů) a kdy, podle jakého ritu a konečně kým. Navíc je zde tedy datum úmrtí, které u prvního zápisu zcela chybí.

Oba záznamy uvádějí následující údaje - a právě tyto údaje najdete i ve většině dalších matrik:

• datum pohřbu
• místo pohřbu
• jméno, příjmí, místo bydliště a povolání nebo status zemřelého
• věk zemřelého
• kněze, který pohřbíval

Zcela zatím, stejně jako v předchozích desetiletích, chybí příčina úmrtí, která se začíná v zápise objevovat teprve později.

Nahoru

Matriky po roce 1784

Za císaře Josefa II. byla vydána řada patentů věnovaných záležitostem státní správy. Mezi tyto patenty patří patent z 1. května 1781, který matriky stanovil jako veřejné listiny, nejednalo se tedy již jen o soukromé záznamy jednotlivých farností. Druhý patent z února 1784 zaváděl jednotnost ve vedení matrik - bylo stanoveno, jaké kolonky bude ten který typ matriky obsahovat, dále byly zavedeny samostatné knihy pro každý druh matriky (narozených, oddaných, zemřelých). Dříve byly totiž všechny typy matrik často vedeny v jedné knize. Tento patent byl ještě doplněn dalším z července 1784, který stanovoval, že pro každou obec farnosti musí být vedena zvláštní kniha.

Fakt, že byly zavedeny jednotné kolonky, ale neznamená, že v matrikách najdeme od roku 1784 vždy stejné údaje. Naopak, může se stát, že v nejstarších matrikách tohoto období jsou pouze holé základní údaje, zatímco v novějších jsou detaily včetně data narození rodičů nebo snoubenců. Proto zde pro každý typ matriky uveřejňuji tři různé záznamy - z doby hned po roce 1784, pak z poloviny 19. století a konečně z konce 19. století. Zvolila jsem opět záznamy z různých archivů a oblastí, aby byla vidět proměnlivost údajů podle farnosti a kněze. Pokud to bylo možné, jsou na obrázcích i záhlaví jednotlivých sloupců.

Matrika narozených 1785, 1845 a 1898

Římskokatolický farní úřad Radkov, matrika narozených 1784-1908, Strachoňovice, strana 1 (MZA Brno)

Přepis (záznam z roku 1785)

Ačkoli jsou v matrice obsaženy všechny informace, které byly po farářích vyžadovány, přesto se jedná o matriku velmi chudou na údaje. Je zde uvedeno pouze datum pokřtění, nikoli i datum narození. Je sice uvedeno číslo domu, u otce i matky ale chybí jakékoli údaje o jejich rodičích, které jsou v novějších matrikách již obsaženy. To by mohlo v případě, že by v obci bylo více rodin s jedním příjmením, zkomplikovat hledání předků tohoto páru. Z nových údajů se zde nacházejí standardizované kolonky pro tři kategorie - pohlaví, stav (resp. lože) a náboženství. To vše bylo dříve zahrnuto přímo v zápise, od roku 1784 jsou ale tyto údaje na první pohled patrné.

Římskokatolický farní úřad Jílovice, matrika narozených 1804-1865, strana 456 (SOA Třeboň) - klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

Přepis (záznam z roku 1845):

Tato matrika už obsahuje takřka všechny údaje, jaké si jen rodopisec může přát. Je zde uvedeno jak datum narození, tak i datum pokřtění, nechybí číslo domu, u pokřtěného je v poznámce uvedeno to, kdy zemřel. U rodičů jsou uvedeni jejich rodiče včetně údajů, odkud pocházeli (čísla domů, pokud byla známá, nevyjímaje). Je uveden i křtící kněz a v posledním sloupci i porodní bába, odkud pocházela a to, zda se jednalo o porodní bábu zkoušenou či nezkoušenou.

Římskokatolický farní úřad Babice nad Svitavou, matrika narozených 1888-1899, strana 48 (MZA Brno)

Přepis záznamu z roku 1898 nepřikládám, protože se jedná již o soudobé písmo.

Tato matrika obsahuje vše, co najdeme i v předchozí - a navíc jsou zde ještě uvedena data narození rodičů, která usnadňují jejich dohledání v matrice narozených pro obce, odkud pocházeli. V kolonce u jména dítěte je uvedeno nejen datum úmrtí, ale také datum sňatku rodičů (jak je vidět, brali se pouhé tři měsíce před narozením dcery Julie).

Matrika oddaných 1785, 1853

Římskokatolický farní úřad Kostelní Myslová, matrika oddaných 1784-1861, obec Černíč, strana 1 (MZA Brno) - klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

Přepis (záznam z roku 1785):

Nejstarší matrika oddaných z tohoto období je na tom s obsahem údajů velmi podobně jako matrika narozených - sice jsou v ní obsaženy všechny údaje, které byly po faráři vyžadovány, poskytují ale jen málo informací. Opět jde u informací hlavně o jejich přehlednost, z tohoto zápisu je patrné na první pohled, jak se jmenovali snoubenci, jak svědci a podobně. Nově je také uváděn věk snoubenců - zde je poměrně vysoký, protože se jednalo o sňatek vdovce se "starou pannou". Jinak je o snoubencích uvedeno jen málo - jméno, příjmení, místo bydliště nebo původu.

Římskokatolický farní úřad Chřešťovice, matrika oddaných 1818-1864, Podolské břehy, strana 463-464 (SOA Třeboň) - klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

Přepis (záznam z roku 1853):

Záznam z roku 1853 obsahuje podstatně více údajů o snoubencích, než obsahoval záznam z roku 1785. Najdeme zde řadu údajů, které se neobjevily zatím v žádné z předchozích matrik - jména a příjmení matek ženicha i nevěsty (dokonce jsou zde zmíněna i jména dědů z matčiny strany), poznámky o křestních listech (které byly následně ukládány ve farním archivu), informaci o svolení otce nevěsty k sňatku, povolení podkrajského úřadu kvůli ohláškám a další. Zajímavostí pro toho, kdo by vytvářel rodový strom, by byl určitě vlastnoruční podpis otce nevěsty u svolení k sňatku.

Římskokatolický farní úřad Radkov, matrika oddaných 1784-1908, obec Strachoňovice, strana 52 (MZA Brno) - klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

Myslím, že přepis záznamu z roku 1896 opět není třeba, jedná se o takřka současné písmo, které je poměrně dobře čitelné.

Oproti předchozímu záznamu jsou zde navíc data narození ženicha i nevěsty. Také zde najdeme odkaz na farní archiv, kde se nacházeli dokumenty se sňatkem související. Jinak jsou zde údaje, které najdeme i dříve - podrobné informace o rodičích ženicha a nevěsty, informace o věku, místu bydliště, u svědků pak uvedeno povolání a místo bydliště. Nechybí ani údaje o vyznání, které byly stále velmi důležité.

Matrika zemřelých 1784, 1853 a 1896

Římskokatolický farní úřad Radkov, matrika zemřelých 1784-1908, obec Slaviboř, strana 1 (MZA Brno)

Přepis (záznam z roku 1784):

Údajů v této matrice opět najdeme poskrovnu - datum pohřbu, kněze, který zemřelého zaopatřil a pohřbil, číslo domu, jméno a příjmení zemřelého, náboženství a pohlaví, věk a konečně příčinu smrti. Chybí jakékoli přirazení k rodině (ačkoli se jedná o dítě, není uvedeno ani jméno otce) nebo datum úmrtí.

Římskokatolický farní úřad Babice nad Svitavou, matrika zemřelých 1822-1870, obec Babice, strana 95 (MZA Brno)

Přepis (záznam z roku 1853):

Záznam z roku 1853 poskytuje informací již poněkud více. Najdeme zde už obě data - jak úmrtí, tak i pohřbu. Následuje opět číslo domu a poté údaje o zemřelém. Zde se jedná o dítě, v zápise je tedy uveden jeho otec (včetně povolání a místa bydliště). Poté se v záznamu nacházejí standardní informace o vyznání a pohlaví, následuje poměrně přesně určený věk (1 rok a 2 měsíce), příčina smrti (fraiss, tedy psotník, tolik obvyklá příčina smrti u malých dětí). U dospělých či starších dětí by následovala informace o tom, kdo dotyčného zaopatřil svátostí umírajících. Nakonec je uvedeno jméno kněze, který zemřelého pohřbil.

Římskokatolický farní úřad Paračov, matrika zemřelých 1861-1929, obec Radějovice, strana 16 (SOA Třeboň) - klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

Záznam z roku 1896 je opět krásně čitelný, není tedy potřeba ho přepisovat.

Zde jsou kolonky uspořádány poněkud jinak než v předchozích záznamech. Najdeme zde i nové údaje, u nichž je potřeba se zastavit. Nejprve kolonky obvyklé i v předchozích zápisech: v prvních jsou opět uvedena data. Následuje kněz, který dotyčného pohřbil, poté údaje o zemřelém - jméno, příjmení, povolání, místo bydliště, údaj o manželce (jedná se o vdovce) včetně rodného příjmení a místa původu. Pak je uvedeno bydliště včetně čísla domu a okresu, o který se jednalo. Následují standardní kolonky - vyznání a pohlaví, k těm přibyl ještě sloupec o manželském stavu (svobodný, ženatý, vdovec). Poté je podrobně rozepsán věk - 72 let, 2 měsíce a 4 dny. Jako poslední je uveden kněz, který zemřelého zaopatřil svátostí umírajících (a je také uvedeno, kdy k tomu došlo).

Druhá a třetí kolonka obsahují nové údaje, resp. nové v 19. století. Předně je uveden hřbitov, na kterém byl zesnulý pohřben - zde se jednalo o hřbitov v Paračově. V další kolonce je příčina smrti - ta se objevila i dříve, nyní ale obsahuje tento sloupec i číslo ohledacího listu, který bylo potřeba při každém úmrtí vystavit, a také jméno toho, kdo zemřelého ohledával. Konečně posledním uvedeným údajem je poznámka pod jménem zemřelého o vydání úmrtních listů. Ty se vydávaly za různými účely, mohlo se jednat o dědické řízení, ale i o jiné důvody.

Nahoru