Zpět

Dolní Vilímeč

• Mapy z vojenského mapování
• Rody: Bártů

Ve Vilímči byl za stara svobodný dvůr, jehož se řada zápisů v zemských deskách týká. Roku 1349 píše se Luneta, r. 1353 Kunhuta z Vilímče. Eufemie z Vilímče obmyslila klášter Říšský r. 1354 4 lány, darovavši 2 lány sestře své Kláře ze Studnic a pustivši zbytek majetku svého manželu svému Kunešovi Makovci. Téhož roku připomíná se Tomáš z Budče s přídomkem z Vilímče .
Majetník zboží pozemského v Brtničce, Zhoři, Nové Vsi Hilbrand z Vilímče pojistil dceři své Johance na mlýně a láně roli v Budči 20 kop r. 1365. Také jakýs Hojek v ty časy užíval přídomku z Vilímče. - Eufemie z Vilímče vložila r. 1369 v desky vše, co tu měla, Benediktovi z Olšan, kterýž, odprodav 2 lány Chvalovi z Radkova (po něm dostaly se Vítovi ze Šelenberka) prodal dvůr svůj svobodný markraběti Janovi r. 1373 .
R. 1390 zapsány 3,5 lánu Jakubem z Vilímče Ctiborovi z Bělčic, Hlavnému z Rosičky a Jakubu z Oponěšic. Když pak r. 1410 markrabě Jošt Červený Hrádek, který právem odúmrtním komoře jeho připadl, prodával Petrovi Šturmovi z Kamenice a pastorku jeho Václavu, uvádí ve zboží tom 2 lány, 2 dvory, rybník a les ve Vilímči. Tento Petr zajistil r. 1412 na Vilímči manželce své Eufemii 100 kop.
R. 1437 pohnal Jan, probošt z Říše, Mareše z Vydří, že klášteru "zastavil úroky z Vilímče a držel tu i roboty". R. 1447 zapsal Jiří Horký z Budče dvůr ve Vilímči Mikuláši ze Starého Hobzí a zapsal současně s bratrem Jindřichem 6 lánů zdejších Oldřich z Maříže, kterýž r. 1445 městečka Nové Říše získal tak, že statek Říšský, k němuž ves Vilímeč již dávno patřila, svobodnými lány Vilímeckými zaokrouhlen. Klášter odprodal sice r. 1448 4 lány, jež od r. 1354 tu držel, avšak zakoupil se tu opět, neboť r. 1481 žaluje převorka Kateřina Václava z Vydří pro zadržování zdejšího klášterního majetku.
Se statkem Novou Říší dostala se Vilímeč r. 1528 prostřednictvím Adama z Hradce a na Telči obci Nové Říši. Obec tato prodala všechen pozemkový svůj majetek r. 1536 klášteru, od kteréhož roku Vilímeč čítá se k panství klášternímu, jakož dosvědčil roku listinou Volf Krajíř z Krajku, že "Novoříšští prodali ves Vilímeč se všemi právy převorce Anně v Nové Říši za 200 kop gr., ponechavše si tamější dvůr". O tento dvůr hlásili se Zahradečtí. R. 1545 Jan Zahradecký ze Zahrádek i na místě svého bratra Jiřího pohnal purkmistra a radu městečka Novoříšského, že "drží dvůr ve vsi Vilímči s půllánem a podsedkem a on k tomu se svým bratrem lepší právo má". Ten prodala obec r. 1583 Bartošovi za 310 kop. B. "Dvořák" skládal vejrunky ještě roku 1593.
Bývalý svobodný dvůr stával na jižním konci vesnice, naproti místu nynější školy.

Časté nálezy hliněných a tuhových nádob, popelnic i kamenných nástrojů ukazují na velmi stará osídlení. Obec samotná leží na jihovýchod od Telče v malé úžlabině mírné kopcovatiny v nadmořské výšce 534 m n.m. Celková výměry katastru je 547 ha.
Nejdéle na usedlostech jsou rodiny: Bártů, Dohnal, Chutný, Herynek a Novotný.
V obci byli tito řemeslníci - kolář, tkadlec, kovář, a živnosti - obchod a cihelna.
Majetkem obce je kaple z r. 1728 zasvěcená sv. Cyrilu a Metodu, opravovaná v letech 1883-1907. Při poslední opravě bylo zjištěno na Katastrálním úřadě v Telči, že kaple není majetkem obce, ale Novoříšského kláštera - Kanonie Novoříšské. Dále byla v obci škola, starodávná kovárna a nemocnice. Farou a školou patřila obec do Nové Říše. V roce 1788 se Vilimečtí hlásili při školní prohlídce, předsevzaté krajským komisařem jihlavským, o školu samotnou. Ale až v r. 1808 při generální vizitaci biskup Schrattenbach povolil, aby v obci učitelský pomocník Novoříšský excurrendo vyučoval. Po neschopném Fr. Pokorném přijal r. 1809 místo Idnát Karpíšek, který zde působil do své smrti (1836) a učil v chaloupce č. 44, obcí zakoupené r. 1820. Málokde se přihodilo, aby se obec zříkala školy již zřízené. A stalo se tak, obec po r. 1836 posílala mládež opět do Nové Říše a od r. 1870-1872 do nejbližšího Červeného Hrádku. Roku 1878 bylo usneseno opět zřídit školu na paměť 40-tého jubilea panování J. V. císaře. Byla zbudována nákladem 6700 zl. r. 1891. Prvým učitelem byl v letech 1892-1896 Josef Hlavsa, po něm Alois Novotný do r. 1904, Jindřich Vorlíček do r. 1910, pak Eduard Pánek. Od r. 1905 bylo zavedeno vyučování ženským ručním pracem.

Fotografie obce:
panoramatický pohled, obec, obec podruhé