Nadpis


Zpět

Rod Bártů

Rodina Bártů v Dolní Vilímči

Díky mé prapra...sestřenici se mi dostaly do rukou materiály týkající se rodu Bártů. Tento rod se "napojuje" do mého rodokmenu v roce 1826 sňatkem Jana Janouška ze Strachoňovic s Voršilou (Uršulou) Bártů z Dolní Vilímče. Tito dva měli poměrně početné potomstvo - bohužel ale samé dcery, celkem jich bylo deset. Tři z nich se provdaly za mládence ze Strachoňovic, z nichž jeden převzal od svého tchána grunt. Ale o tom až později.

Mapa oblasti, kde se rod vyskytuje již od 17. století.

Dolní Vilímeč a Strachoňovice od sebe leží, co by kamenem dohodil a zbytek došel. Je tedy pochopitelné, že se zdejší rodiny stýkaly, mládenci si brali dívky z druhé vesnice. A přesto je od sebe odlišuje už jen to, že každá ves leží v jiné farnosti, i když jsou od sebe vzdálené jen dva kilometry. Každá obec tedy chodila do jiného kostela - Dolní Vilímeč do Nové Říše a Strachoňovice do Radkov, kam spadají.

Když jsem putovala matrikami nazpět v čase, narazila jsem poprvé na jméno Uršuly Bártů v zápise o narození Marie Trojanové, nejmladší dcery Rosiny Janouškové a Františka Trojana. Kopii toho zápisu jsem získala z matriky v Telči a i vy se na něj můžete na těchto stránkách podívat - nachází se zde. I díky tomuto zápisu patří Uršula Bártů mezi předky, které jsem měla v rodokmenu zapsané mezi prvními, ačkoli je od mé osoby poměrně dost vzdálená.

Hledala jsem v matrikách dál, postupně jsem se dostávala do větší a větší hloubky - ale stále jsem nevěděla, odkud vlastně Uršula je. Nakonec jsem narazila na jeden z prvních zápisů, kde je uvedena i se vsí původu, tedy Dolní Vilímčí (resp. se jednalo o Willimetsch, protože zápis byl v němčině). A přesto, že jsem měla tento údaj, dál jsem se snažila její rodinu najít ve Strachoňovicích - znáte ty zkraty, kdy člověku nedojde naprosto jasná věc? :o) Důvod byl prostý - ve Strachoňovicích rodina Bártů žila, proto mě to natolik mátlo.

Když jsem konečně hledala ve správných matrikách Uršulin sňatek, našla jsem nejen její sňatek (11.7.1826), ale i další sňatek z rodiny Bártů, svatbu Uršuliny sestry Johanny (12.11.1833). U obou sňatků je jako otec nevěsty uveden Bernard Bártů, jednou ovšem z č. 22 a podruhé č. 23. A pokaždé je uvedena jiná matka, jednou Marie roz. Pekařová, podruhé Marie roz. Kubátová.

Vzhledem k tomu, že jméno Bernard je poměrně neobvyklé, je možné, že byl Bernard dvakrát ženatý. To by potvrzovala i zpráva, kterou mi o čp. 22 a 23 poslala moje prasestřenka Marie - "tento dům míval dvě čísla, protože tu byly dva byty, dvě strany, na jedné bývala hospoda, takže 22 a 23".
Je ovšem také možné, že se farář prostě spletl. Nebo že rodina Pekařova měla i přízvisko Kubátova. Všechno je možné.

Při dalším pátrání jsem zjistila, že moje praprapraprababička Uršula se narodila 13. října 1804 v domě č. 22. Měla celkem 10 sourozenců, ona byla 4. dítětem páru Bernard Bártů a Mariana roz. Pekařová.

Ovšem - u zápisů narození jednotlivých dětí je Mariana Pekařová dvakrát uvedena jako Kubátová (resp. Kobátová). A to přesto, že se jedná o jednu a tutéž osobu. Zřejmě tedy platí verze, že rodina Pekařova byla též známa jako Kubátova. Děti se střídavě rodily v číslech 22 a 23, zřejmě podle toho, jak se to zrovna hodilo.

Bernard Bártů je společným předkem mým a Mariiným - moje 4xprababička Uršula a její 4xpradědeček Matěj byli sourozenci. Matěj se narodil jako nestarší syn 14.2.1801. Je uváděn v roce 1834 jako "halblähner", tedy půlláník ve Vilímči č. 23 - podle materiálů, které mám k dispozi, statek v roce 1833 podědil, protože jeho otec Bernard odešel "do důchodu" (na vejminek).

Když jsem měla Bernarda potvrzeného jako svého vlastního předka, mohla jsem konečně využít úžasný materiál, který mi poskytla Marie. Jedná se o výpisy z pozemkových knih, které si nechal vyhotovit Mariin dědeček od brněnských kronikářů. Je to materiál, který budu muset pochopitelně ověřit - jak se říká, nevěř všemu, co vidíš. Ale přesto jsem se rozhodla ho zveřejnit (mám od Marie požehnání, takže to mohu udělat).

Tedy - seznamte se s dlouhou linií mužů z rodu Bártů, kteří žili na statku č. 22.

Zde najdete naskenovaný zápis, níže potom jeho přepis.

DOLNÍ VILÍMEČ, GRUNT Č. 22.

R. 1656 držel tento lán (!) Jakub Bártů.
R. 1678 držel lán s 18 kusy polí o 39 měřicích Josef Bártů.
R. 1749 držel Jakub Bártů 39 kusů polí s 44 5/8 měřic polí, 3 3/8 měřic pustých polí, 4/8 měřice zahrad a 13 kusů luk na 1 1/2 vozů sena a 1/4 vozu otavy.
R. 1775 Jiří Bártů platil 13 zl. 12 kr. daně, vrchnosti 26 kr. úroku, 2 slepice, 15 vajec, za svobodu sbírati dříví v panských lesích 24 krejcarů, byl povinen spřísti 3 libry panské příze. Robotoval od sv. Václava do sv. Jiří týdně 5 dní s 2 voly, od sv. Jiří do sv. Václava týdně 6 dní s 2 voly. Kromě toho od sv. Jana do Václava ještě 1 den pěšky týdně. R. 1777 přistoupil k novým robotám podle patentu z r. 1775 a robotoval nadále jen 3 dny v týdnu s 1 volem po celý rok.
R. 1788 Jiří Bártů držel 26 jiter 999 sáhů polí s výnosem 123 zl. 36 kr., 3 jitra 1334 sáhů luk s výnosem 11 zl., 981 sáhů pastvin s výnosem 18 kr., 2 jitra 430 sáhů lesa s výnosem 2 zl. 20 kr. Celkem měl 33 jiter 537 sáhů pozemků s výnosem 136 zl. 40 kr., daně platil 15 zl. 32 kr.
R. 1820 držel Bernadt Bártů k gruntu 33 jiter 517 sáhů pozemků. Dům měl 1 světnici a 2 komory.
Dne 30. října 1833 vyženil grunt v ceně 340 zl. Matyáš Bártů.
Dne 30. listopadu 1853 zdědil grunt Matyášův syn František Bártů.
Ti postoupili půllán 23. listopadu 1893 svému synovi a snaše Václavovi a Marii Bártů.
Ti postoupili půllán dne 22. ledna 1930 svému synovi a snaše Františkovi a Marii Bártů.

Fotografie vztahující se k vilímečským Bártům

Dříve než jsem se do Vilímče dostala já, předběhl mě Mojmír, který byl tak laskav, že mi nejen poslal fotografie přímo z Dolní Vilímče, ale taktéž ze hřbitova v Nové Říši, kde jsou vilímečtí Bártů pokřtění. Takže příbuzenstvo, nebojte se, já jsem tam zatím nebyla (kdybych byla, tak se ohlásím a přijedu na návštěvu..)

Dům čp. 22
Tak tady žili.. :o)
Pohled z dálky

A podle následující fotky jsem naprosto zaručeně poznala, že se jedná o dům, kde žije moje prasestřenka Marie.. :o))
Malé připomenutí zimy 2004/2005

Fotografie z novoříšského hřbitova..
Jedna tematická.. :o)
A hrob rodiny Bártů

Rod Bartů ze Strachoňovic

Druhým centrem, kde se rod Bartů (resp. Bártů nebo také Barta) vyskytoval a vyskytuje, jsou Strachoňovice. Nejsou daleko od Vilímče, proto je stejné příjmení takříkajíc pochopitelné.

Díky zápisům ve strachoňovických pozemkových knihách jsem měla možnost doplnit trochu historii rodu. Zatím jen útržkovitě, pro podrobnější doplnění budou potřeba matriky z farního úřadu Urbanov, kde jsou matriční knihy pro obec Strachoňovice před rokem 1784, kdy byly Strachoňovice vyfařeny pod nově vzniklou faru Radkov.

Nejstarším známým předkem (a tak to asi i do budoucna zůstane, neboť jde o nejstarší zápis z gruntovních knih) je Jíra Bartů. O jeho osudech toho mnoho nevím, jen to, že byl před rokem 1580 držitelem Bartovského gruntu (dnes čp. 14 ve Strachoňovicích). V roce 1580 (nebo o rok dřív) zemřel a jeho syn, Jakub, koupil v roce 1580 otcovský grunt a k tomu roly 1 lan se wssym osenim klysny ii krawy iii galowyho v wowecz viii swinie iiii slepicz xx wicz brany popluzi. Jakub měl dva bratry, Jana a Šťastného. Jan je později zmiňován pouze při splátkách gruntu, o Šťastném toho vím o maličko víc - zemřel v roce 1589 a zůstala po něm dcerka Regina. Další splátky, které patřily Šťastnému, byly tedy ukládány "do truhlicze" (tedy do sirotčího fondu) a Regině byly vyplaceny v roce 1600, kdy už byla pravděpodobně dospělá (nebo se vdávala).

Někdy mezi lety 1600 a 1629 umírá Jakub Bartů - v roce 1629 totiž kupuje grunt jeho syn Vondra (Ondřej) za 200 kop. Společně s ním jsou v zápise jmenováni i jeho sourozenci, Havel a Barbora, a také jeho matka, Anna. Ondřej se oženil s mně neznámou dívkou a podle zápisů v gruntovnici s ní měl alespoň pět dětí - Tomáše, pokračovatele rodu, Kašpara, Michala, Markétu a Marganu. Tomáš Bartů koupil v roce 1657 Bartovský grunt opět za sumu 200 kop od svých bratrů.

Tomáš v roce 1709 umírá a protože nejsou mužští potomci, statek po něm dědí jeho dcera Margana. K té se přiženil Říha - v gruntovnici je už uveden jako Bartů, takže bohužel nevím, odkud přišel, z jaké rodiny pocházel atp. Tady sice dále pokračuje rod Bartů se stejným jménem, ale jen proto, že ženich převzal jméno gruntu. Je také samozřejmě možné, že šlo o vzdáleného bratrance Margany, ale popravdě, tato varianta se mi příliš nezdá.

Říha postoupil grunt svému synovi Pavlovi v roce 1719. Pavel má stále povinnost vyplácet potomky po nebožtíkovi Ondřejovi Bartů, jak bylo ostatně zvykem - dokud nebyl grunt vyplacen, platilo se i několik generací. V roce 1752 postupuje Pavel svou usedlost s veškerým vybavením (oseté pole, 1 pár volů, kráva, kovaný vůz, orací železa, řetěz, travní kosa, kamenné koryto, sekera, pila, podavací vidle, hnojné vidle) synovi Tomášovi. Ani o Tomášovi toho mnoho zatím nevím. Jen to, že byl dvakrát ženatý, dohromady měl 7 dětí - z 1. manželství Vojtěcha (narozen 1754), Jiřího (1758), Marii a Voršilu (u obou zatím datum narození neznámé) a z druhého manželství syna Jakuba a dcery Marianu a Salomenu.

Vojtěch Bartů je jediný ze sourozenců Jiřího, o kterém alespoň něco vím - oženil se 11.2.1794 s Marií Novotnou ze Strachoňovic, spolu měli minimálně jednoho potomka - dceru Kateřinu, narozenou 12.9.1798.

Prostřední Tomášův syn Jiří byl také dalším pokračovatele rodu. Převzal grunt dvakrát - v roce 1777 poprvé a v roce 1778 definitivně podruhé, protože byl jeho otec "nedužiwy". Jiří byl dvakrát ženatý - poprvé s Kateřinou Novotnou (sňatek uzavřen před rokem 1785), která zemřela asi v roce 1797, podruhé uzavřel sňatek 16.10.1798 s Markétou Křížovou. Markéta se narodila asi roku 1762, zemřela 11.11.1824. Její manžel zemřel necelé dva měsíce před ní, 26.9.1824.

S Kateřinou měl pět dětí, u čtyřech z nich znám pouze datum narození - Rosalin (29.7.1785), Anežka (2.1.1788), Matěj (30.1.1790), Bartoloměj (20.8.1796). Jediným, u koho mám pokračování, je Václav (o něm níže).

S Markétou měl Jiří pouze dva potomky (resp. zatím znám pouze dva potomky) - Františka (13.7.1800) a Matěje (8.2.1802) - jeho jméno by mohlo naznačovat, že Matěj z prvního manželství zemřel jako dítě, protože nebylo obvyklé, aby děti z druhého manželství dostávaly stejná jména jako děti z prvního, pokud ty ještě žily.

Pokračovatelem rodu se tedy stal syn Václav, narozený 28. září 1792. Jeho kmotry byli Tomáš Janoušek a jeho žena Anežka, to by tedy naznačovalo, že zde existovala nějaká příbuzenská vazba na Janouškovi. Zatím ji ale nemám potvrzenou, takže můžu jen a pouze spekulovat. Václav se 14.2.1820 oženil ve Strachoňovicích s Annou Křenovou z Malého Pěčína, dcerou Šimona Křena z Malého Pěčína a Voršily Bauerstatherové z Bílkova. Je poměrně neobvyklé, že se svatba konala v místě bydliště ženicha - nevím, jaké pro to byly důvody, možná Anna sloužila ve Strachoňovicích, možná se tam její rodina přestěhovala..

Václav zemřel poměrně brzy po svatbě, 12. dubna 1829 - přesto manželé "stihli" pět dětí, dcery Anežku (24.12.1820), Marianu (20.7.1822) a Rosinu (11.8.1826) a syny Bartoloměje (10.8.1824) a Františka (30.7.1828).

Pokračovatelem rodu se stal syn Bartoloměj. Ten, samozřejmě až dorostl, převzal i otcův statek. Stejně jako jeho děd byl ženatý dvakrát. Poprvé s Marií Liškářovou (narozena asi 1830), podruhé s Františkou Doležalovou. S Marií se oženil někdy před rokem 1853, kdy se jim narodilo první dítě, dcera Marie (přesněji 30. září; Marie se provdala za Jana Mrvku ze Slejboře (Slaviboře), o jejích potomcích zatím žádné zprávy nemám). Následoval syn Václav (14.9.1856), pokračovatel rodu. Dále dva synové, kteří se nedožili dospělosti - Jan (18.1.1858 - 28.1.1862) a Antonín (11.5.1860 - 26.1.1862) - v roce 1862 řádila ve Strachoňovicích cholera, tito dva nejsou jediné oběti.. V matrikách zemřelých je jich skutečně požehnaně.

Z druhého sňatku, uzavřeného 26.9.1865 vzešla pouze jedna dcera, Františka, narozená 29. listopadu 1866. Ta se 19. února 1884 vdala za Matěje Buriana z Černíče, syna Matěje Buriana a Františky Bartoňové.

Václav, syn z Bartolomějova prvního manželství, se 10. února 1887 oženil s Marií Brázdovou, dcerou Jana Brázdy z Urbanova a Marie Mikešové ze Strachoňovic. Měli spolu sedm dětí, 6 synů a jednu mrtvě narozenou dceru (2.6.1894). Synové o sobě následovali takto: nejstarší Václav (11. září 1885), pak Jan (22.5.1887), František (22.9.1889), Matěj (24.1.1892 - 5.8.1900) a nakonec dvojčata Bohumír a Stanislav (19.10.1895, Stanislav zemřel dva dny po porodu, 21. října 1895). Informace o pokračování rodu mám zatím jen u Františka a Bohumíra. František se 16.10.1927 oženil v Brně-Zábrdovicích s Boženou Junkovou a Bohumír 15.2.1921 ve Strachoňovicích s Emilií Havlíčkovou. Další informace zatím postrádám, ale třeba časem budou.

Fotografie ze Strachoňovic

A v jakém stavu se nacházel grunt v roce 2005? No, děs a hrůza. Můžete koneckonců posoudit sami.

                 

A jedna fotografie ze hřbitova - hrob Václava Bártů, narozeného v roce 1856 - zemřel 1933.