Zpět

Rod Janoušků

• Nejstarší Janouškové
• Rodina Jakuba Janouška
• Rozdělení rodiny
• Grunt čp. 12
  • Rodina Tomáše Janouška
  • Rodina Františka Janouška
  • Rodina Jana Janouška
  • Konec působení Janoušků na gruntě čp. 12
• Grunt čp. 28
  • Rodina Šimona Janouška
  • Rodina Jakuba Janouška
  • Rodina Jana Janouška
  • Rodina Josefa Janouška
• Janouškovi z Černíče

Tento rod ve vsi Strachoňovice žije již minimálně tři století - a zřejmě i déle, jak o tom vypovídá Vlastivěda moravská, ve které se píše: "Nejstarší jméno rodinné Janoušek" a "Roku 1580... Jména: Koukal, Klíma, Vetiska, Kracl, Vacek, Janoušek, Novotný, Urban, Kouba." (J. Tiray, Vlastivěda moravská, Telecký okres. Brno 1913, str. 349). Podle údajů z této knihy tedy žije tento rod ve Strachoňovicích ještě o poznání déle.

Klikněte pro zvětšení

U Janoušků mám podobný problém jako u Netoličků - mám tři rodiny téhož jména, ale nevím, kde přesně se spojují. Doufám, že se mi to ještě podaří dohledat - dříve nebo později jistě ano. Aspoň tomu zatím stále věřím.

"Moje" rodina Janouškových sídlila v domě čp. 12 - tady jsou uváděni od Jakuba až po Jana Janouška, který předal svůj grunt Františku Trojanovi.. Ale o tom později. Druhá rodina Janoušků pak sídlila v čp. 28. Třetí se nachází v čp. 17.

Nejstarší Janouškové

Jak jsem již uvedla, patří příjmení Janoušek mezi nejstarší ve Strachoňovicích. Uvádí se již v nejstarších zápisech pozemkových knih, které jsou jediným pramenem zachovaným pro dobu nejstarší, to jest pro konec 16. a celé 17. století.

Tato část rodokmenu vychází z pozemkových knih pro obec Strachoňovice. Pro toto období jsou (kromě lánového rejstříku, viz výše) jediným zdrojem informací. Zpočátku jsou tyto informace poměrně zmatečné, protože ještě nejsou plně ustálena příjmení, dochází proto k poměrně jednoduché záměně osob. Snažila jsem se tohoto vyvarovat a doufám, že se mi to povedlo. Informace o rodině Janoušků se nacházejí v pozemkové knize č. 8195 pro rychtu Radkovskou, obec Strachoňovice, vložka 10 a 17 3/4. Pozemková kniha je uložena v Moravském zemském archivu ve fondu F 239 (Velkostatek Telč).

Ze zápisů v pozemkových knihách vyplývá, že nejstarším nositelem příjmení Janoušek byl Ondřej Janoušek. Byl ženatý s Lidmilou a měli spolu alespoň jednoho potomka, syna Mikuláše. Lidmila se po smrti Ondřeje znovu provdala a Janouškovský statek v roce 1583 díky tomu přešel na jejího nového manžela, Jíru.

Mikuláš kupuje v roce 1595 Koukalovský grunt – a mění si příjmí na Koukal. Ovšem i manžel Lidmily přijal příjmení po gruntu, jak bylo v tehdejší době rozšířeným zvykem. Stejně tak přejal příjmení Janoušek i další držitel gruntu, Mikuláš Tomášek, který statek koupil v roce 1606. Jeho rod na gruntu zůstává, nechává si jméno Janoušek a to nese až do současnosti.

Výše zmíněný Mikuláš Tomášek-Janoušek se zřejmě někdy po zakoupení statku oženil, jméno jeho manželky je bohužel neznámé, pozemkové knihy ho nezmiňují. V roce 1642, po jeho smrti, je jmenováno sedm jeho dětí – Vávra, Mariana starší, Dorota, Gertruda, Bartoloměj, Augustin a Mariana mladší. K těmto potomkům (kromě nejstaršího syna Bartoloměje) nemám mnoho informací, nejvíce asi o Vávrovi. Jak uvádí pozemková kniha, byl dán v roce 1654 na vyučení krejčím: Letha 1654 4 Januarij tak jakoz gest Wawra S.N. Mikolasse s powolenim wrchnosti na Rzemeslo Kreyczowske dan (Léta 1654 4. ledna tak jak je Vávra syn nebožtíka Mikuláše s povolením vrchnosti na řemeslo krejčovské dán). Podle svého řemesla pak přijímá příjmení a v pozemkových knihách se dále vyskytuje pod tímto příjmením. Oženil se asi s Alžbětou (Bieta), se kterou měl potomky, kteří uplatňovali později nároky na vyplacení z gruntu.

Mariana starší je později uváděna jako Pospíchalka. V lánovém rejstříku se v 70. letech 17. století vyskytuje Havel Pospíchal, dá se předpokládat, že Mariana byla jeho ženou – časově by přiřazení těchto dvou osob k sobě odpovídalo. Mariana starší umírá v roce 1690.
Gertruda se podle informací k vyplácení podílů na gruntu provdala za Říhu, Mariana mladší zase odešla za svým manželem do Počátek.

V roce 1638 kupuje Janouškovský grunt Urban Lička. Ten měl za manželku Magdalénu (Mandalenu), dceru Mikuláše Janouška-Tomáška. O 19 let později, tedy v roce 1657, od něj grunt kupuje Bartoloměj Janoušek, bratr Magdalény. Díky tomu se statek vrací do držení rodu Janoušků a Urban Lička se usazuje na jiném statku, ve Slaviboři. Posloupnost tohoto držení gruntu je dobře ilustrována v lánovém rejstříku, kde je uváděn jako tehdejší držitel (70. léta 17. století) Bartoň Janoušek a jako předchozí držitel Urban Janoušek.

Na dalšího potomka z rodu Janoušků přechází grunt v roce 1686. Bartoloměj předává grunt svému synu Václavovi. V zápise pozemkové knihy nejsou uvedeni žádní sourozenci – jsou dvě možná vysvětlení: Václav žádné sourozence neměl nebo byli již všichni ze statku vyplaceni. Jako pravděpodobnější se mi jeví druhá možnost, nejsou pro ni ovšem doklady.

Roku 1709 přebírá statek Martin Janoušek, zřejmě syn Václava. Toto ale není nikde jistě potvrzeno, mohl to tedy být i jeho bratr. Nedrží statek dlouho, umírá, stejně jako jeho manželka, již v roce 1725 a grunt přebírá jejich syn Jakub. Ten měl mladšího bratra Václava, který se zřejmě narodil nedlouho před smrtí svých rodičů. S jeho jménem jsem se setkala až v zápise jeho sňatku s  dcerou Jiřího Chytrého ze Slaviboře ze dne 18. ledna 1750: Honestus juvenis Wenceslaus legitimus superst. filius Martini Janaussek Strachonovicio. (Poctivý mladík Václav, legitimní pozůstalý syn Martina Janouška ze Strachoňovic). Václav se společně se svou manželkou usazuje ve Slaviboři, proto ani jeho větev sledovat nebudu, neboť nesídlila ve Strachoňovicích.

Jakub je první osobou z rodu Janoušků, o které mám rozsáhlejší informace – v roce 1724 začíná být vedena matrika v Urbanově, kam v té době spadá církevní správou i obec Strachoňovice. Rodině Jakuba Janouška tedy již věnuji samostatnou kapitolu.

Rodina Jakuba Janouška

Jméno Jakuba Janouška se poprvé objevuje v pozemkové knize v roce 1725, kdy je zmíněn, když přebírá rodinný grunt po smrti svého otce Martina i jeho manželky. V pozemkové knize se nachází následující zápis:

Předání gruntu Jakubu Janouškovi v roce 1725

Leta 1725. Po smrti neb. Martina Janausska a manželky geho ugal tuto žiwnost Jakub wlastni syn geho za pržedesslu sumu totiž 250 kop do zawdawku na wyplaczenj dluhu 24 kop zanechawa k tomu 3 zadussnj krawy w 15 kopach czinj 39 kop. Wegrunky po 3 kopách klasti ma a patržj gak na horže poznamenano stogj.

V době převzetí gruntu nebyl Jakub zřejmě ještě ženatý. Z údajů v matričních knihách vyplývá, že se oženil v průběhu roku 1725, a to s Justinou neznámého příjmení. Jejich první dítě se narodilo v dubnu 1726, proto se dá předpokládat, že se Jakub oženil asi v květnu nebo červnu 1725. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Justinou, podruhé po Justinině smrti s Annou, taktéž neznámého příjmení, se kterou se oženil asi v roce 1749 nebo 1750.

Z prvního manželství s Justinou vzešlo celkem devět dětí, pět synů a čtyři dcery:

Kateřina, pokřtěna 20. dubna 1726
Bartoloměj, pokřtěn 20. srpna 1727
Anežka, pokřtěna 1. března 1729
Mariana, pokřtěná 15. srpna 1731
František Xaver, pokřtěn 3. prosince 1733
Šimon, pokřtěn 19. října 1735
Tomáš, pokřtěn 9. listopadu 1737
Pavel, pokřtěn 29. prosince 1739
Rosina, datum narození neznámé

O existenci poslední dcery vím díky jejímu sňatku s vdovcem Jakubem Živným z roku 1773. Vzhledem k datu sňatku předpokládám, že byla dcerou Jakuba a Justiny, v matriční knize je uvedena pouze jako dcera zemřelého Jakuba Janouška. V matrice narozených jsem její narození nenašla ani po několikerém hledání. Je možné, že se narodila na jiném místě, ovšem nikde v rámci urbanovské farnosti.

Z druhého manželství s Annou se pak narodily další dvě dcery:
Uršula, pokřtěna 29. září 1750
Markéta, pokřtěna 9. července 1753

Ovšem Anně se v roce 1762, zhruba rok a půl po smrti jejího manžela, rodí třetí dítě – syn František, narozen 4. prosince 1762. Ačkoli lhůta pro určení pohrobka, tedy dítěte narozeného po otcově smrti, byla poměrně dlouhá (v některých případech až jeden rok), v tomto případě uplatněna nebyla, syn se tedy rodí jako nemanželský. Další zprávy jsem o něm nezaznamenala, dá se tedy předpokládat, že ještě v dětském věku zemřel.

Nejstarší dcera Kateřina se provdala 27. listopadu 1749 za Tomáše Bláhu ze Strachoňovic. Bláhova rodina v této obci se dále rozrůstala, už za rok se Kateřině a Tomášovi narodil první syn, Ondřej.

Dcera Mariana se 25. listopadu 1764 vdala za Josefa Vetišku, sedláka ve Strachoňovicích. Vetiškové jsou dalším ze starých strachoňovických rodů, který v tomto sňatku úspěšně pokračoval – první potomek, dcera Mariana, se tomuto páru narodil deset měsíců po svatbě, přičemž pokřtěn byl 25. srpna 1765.

Jako čtvrtá (a poslední) se provdala nejmladší dcera z druhého manželství, Markéta. 18. listopadu 1782 se provdala za Jakuba Růžičku z nedalekého Radkova.

Vzhledem k dostupnosti pramenů jsem měla možnost zmapovat osudy dvou synů této rodiny. Jednalo se o Šimona a Tomáše. V době po jejich sňatcích dochází k rozdělení rodiny na dvě větve. Rodinný statek číslo popisné 12 již nebyl pro obě rodiny dostatečně veliký, proto Šimon na počátku 80. let 18. století staví vlastní chalupu, na kterou se s celou rodinou stěhuje. Jedná se o chalupu číslo popisné 28.

Rozdělení rodiny

Jak už jsem zmínila, dochází v 80. letech 18. století k oddělení jedné větve od hlavní větve, která sídlila na usedlosti číslo popisné 12. Jedná se o odnož pocházející od Šimona, staršího bratra Tomáše. Šimonova rodina zakládá chalupu číslo 28 a tím také větev Janoušků, jejíž potomci žijí ve Strachoňovicích dodnes.

Větev pocházející od nejmladšího přeživšího syna Tomáše zůstává na rodinném statku, kde žije až do vymření rodu po meči, ke kterému dochází smrtí Tomášova vnuka Jana Janouška ve druhé polovině 19. století. Potomci Tomáše Janouška zde ale zůstávají, byť v odnoži po přeslici, a to až do druhé poloviny 20. století.

Od této chvíle budu obě větve sledovat odděleně, rodinu po rodině tak, jak přecházely usedlosti z otců na jejich syny.

Grunt čp. 12

Na tomto statku zůstala usazena rodina Tomáše Janouška, nejmladšího přeživšího syna Jakuba Janouška a Justiny. Její potomci, byť již nesoucí jiné jméno, vlastnili statek až do druhé poloviny 20. století. V současné době je tento dům ve vlastnictví pražské společnosti a probíhá na něm částečná rekonstrukce.

V nejstarších zápisech je statek uváděn jako celolánní. Před polovinou 19. století (kolem roku 1835) se začíná objevovat jako pouze tříčtvrteční, došlo tedy k oddělení půdy, zřejmě ve prospěch stavby jiného domu. Podle lánového rejstříku k domu patřila půda druhé i třetí kategorie, hospodář podle záznamů v pozemkových knihách oséval jak žitem, tak i ječmenem a ovsem. Ke statku neoddělitelně patřila zahrada a ovocný sad.

Rodina Tomáše Janouška

13. února 1760 předává Jakub Janoušek svůj grunt synu Tomášovi, které v této době bylo pouhých 22 let. Ani Jakub nebyl příliš starý, bylo mu teprve kolem padesáti let, přesto předává statek v tomto poměrně mladém věku. Ovšem Jakub již příštího roku umírá, je tedy velmi pravděpodobné, že grunt předává kvůli své nemoci. V pozemkové knize je o předání gruntu uvedeno následující:

Předání gruntu Tomáši Janouškovi v roce 1760

1. strana zápisu - - - 2. strana zápisu

Tomáš byl v době přebrání rodinného gruntu již ženatý, před rokem 1760 se oženil s Anežkou (Agnes), narozenou (podle údajů v matrice zemřelých) roku 1734, byla tedy o pět let starší než její manžel. 12. září 1760 se jim narodilo první dítě, syn František. O dva roky později, 27. září 1762, se narodila první dcera Uršula. V roce 1765, 25. ledna, se narodila další dcera, Mariana. Další dítě následovalo až po šesti letech, syn Václav se narodil 19. září 1771. 30. června 1775 následovala dcera Rosalie. 1. října 1778 se narodila další dcera nesoucí jméno Uršula – je tedy jisté, že její starší sestra stejného jména byla v té době již mrtvá, nedožila se tedy více než 15 let.

Dospělosti se dožilo pouze pět dětí – nejstarší syn František, dcery Mariana, Anežka, Markéta a nejmladší Uršula. Anežka a Markéta nejsou vůbec uvedeny v  matrikách, přesto se podle údajů v matrice oddaných musely narodit v letech 1771 (Anežka) a 1774 (Markéta). V urbanovských matrikách ovšem uvedeny nejsou.

Všechny čtyři dcery se provdaly před rokem 1805, v pozemkové knize jsou totiž uvedené jako z gruntu vybyté, to jest nemající na něm žádné pohledávky:

Mariana, Anysska, Markita, a Vorssila, od otcze wibitj gsau a nemagy k kruntu uss nicz k pohledawanj.

Jako první se provdala Anežka, a to 22. listopadu 1794 za Ondřeje Teplého ze Strachoňovic. Následovala Markéta, která se 14. listopadu 1794 stala manželkou Františka Koláře, taktéž ze Strachoňovic.

Jako třetí se vdala nejmladší dcera Uršula. Vdávala se 6. listopadu 1796, jejím manželem byl Jakub Nováček, další strachoňovický soused, pocházející ale z Černíče - Jakub byl bratrem Rosalie Nováčkové, která se provdala za Františka Janouška. Narodil se 10.7.1774 v Černíči.

Následovala Mariana, které bylo v době sňatku už 27 let, což byl u ženy v tehdejší době poměrně pokročilý věk pro sňatek. 7. listopadu 1797 se stala ženou Ondřeje Novotného, vdovce z téže vsi.

Vzhledem k tomu, jak často docházelo ke sňatkům v rámci obce, dá se říci, že dcery z Janouškovské rodiny se staly prabábami všech starých strachoňovických rodů, které přetrvávají do současnosti. I rodina Janouškových na statku číslo popisné 12 se utěšeně rozrůstala – v rodinné tradici pokračoval jediný přeživší syn František.

Tomáš Janoušek a jeho manželka Anežka dožívají na vejminku na rodinném statku. Oba se dožili velmi požehnaného věku. Anežka umírá v 78 letech 24. ledna 1812, Tomáš v 81 letech 19. ledna 1819.

Rodina Františka Janouška

František Janoušek se 10. listopadu 1794 oženil v Černíči s Rosalií Nováčkovou. Ta se podle matriky zemřelých narodila asi v roce 1774, podle záznamů z matriky narozených pravděpodobně v Černíči. Doplněno: Ačkoli je u sňatku uveden věk Rosalie 20 let, není to pravda - v době sňatku jí bylo 22 let, narodila se totiž 21.8.1772 v Černíči čp. 3 a byla dcerou Josefa Nováčka a Mariany Novotné z Černíče.

Manželství Františka a Rosalie bylo opravdu požehnané - celkem se jim narodilo deset dětí, sedm dcer a tři synové. Nejstarší dcera Mariana se narodila 20. března 1796. Druhým dítětem v pořadí byl syn Jan, který se narodil 8. května 1798. Zemřel ale ještě jako malé dítě, protože další syn byl v roce 1803 pokřtěn stejným jménem. Po Janovi následovaly dcery Markéta (4. července 1799) a Maria (3. července 1801). Jako páté dítě se narodil již zmíněný Jan, a to 8. května 1803. Ten se stal také jediným mužským potomkem, který zajistil pokračování rodu.

Po narození Jana a před narozením dalšího dítěte, čtvrté dcery Rosalie, dochází k převzetí rodinného statku - Tomáš Janoušek ho 8. dubna 1805 přenechává svému synu Františkovi. V převodu je zaznamenán nejen samotný akt, ale také podmínky, za jakých k němu došlo. Je to především zajištění vejminku, tedy formy důchodu pro rodiče (druhý bod) a vyplacené podíly (čtvrtý bod). Třetí bod, týkající se vyvdaných dcer, jsem již uvedla výše.

Předání statku Františku Janouškovi, 8. dubna 1805
1. strana zápisu - - - 2. strana zápisu

Je zde určena cena statku, je uvedeno i příslušenství, které ke statku patřilo a které se s ním dědilo. Narozdíl od starších zápisů z pozemkových knih, kde se vyskytují jednotlivé příslušenství jmenovitě, zde nejsou uvedeny všechny nástroje, ale jsou zde zahrnuty pod pojmem „wssechen drobne hospodařske nabitky“.

Po převzetí statku se Františkovi a Rosalii narodila již zmíněná Rosalie, rozená 7. srpna 1805. Následovala další dcera, Anežka, narozená 17. února 1808, a poté Kateřina. Ta se narodila 26. dubna 1811. Poslední dcerou byla Františka, narozená 25. srpna 1813. A zcela posledním dítětem byl syn František, který přišel na svět 16. ledna 1816.

Nejstarší dcera Mariana se nikdy neprovdala, přesto se jí narodily tři dcery - Dorota, narozená 23. ledna 1816, Markéta (narozena 30. května 1820) a Mariana (28. června 1826). Nejstarší dcera Dorota pokračovala v „tradici“ své matky a taktéž se stala svobodnou matkou. 6. března 1841 se jí na statku číslo 12 narodila nemanželská dcera Mariana. Dorota se ale narozdíl od své matky provdala, a to 9. února 1847 za Kašpara Vetišku ze Strachoňovic. Dorotinu dceru Marianu ale nelegimizoval, byla v té době již mrtvá, jak napovídá pojmenování prvního dítěte tohoto páru, dcery Mariany.

Čtvrtá dcera Rosalie se stejně jako její starší sestra Mariana neprovdala, žila jako děvečka a nádenice ve Strachoňovcích, kde 6. března 1883 v 78 letech zemřela.

Anežka se vdala 22. listopadu 1830 ve Strachoňovicích za Martina Šimka, třičtvrtěláníka z Radkova. Kateřina se vdávala o jedenáct let později, tedy až ve svých 31 letech, a to 14. listopadu 1841 v Radkově za Jana Hoška, tamního chalupníka. Nejmladší Františka se provdala 2. července 1837 za Matyáše Pátka ze Slaviboře. Ostatní dcery buď zemřely v dětském věku, nebo se neprovdaly, případně se provdaly mimo domovskou farnost.

Rodiče František a Rosalie zemřeli v poměrně velkém časovém odstupu – Rosalie 18. ledna 1824 v padesáti letech na zánět plic, František pak o 17 let později, 28. dubna 1841, tedy v 81 letech, na sešlost věkem.

Rodina Jana Janouška

Jak jsem již napsala, pokračovatelem rodu a dědicem rodinného statku se stal Jan Janoušek, narozený 8. května 1803 ve Strachoňovicích č. 12, pokřtěný též 8. května téhož roku ve farním kostele v Radkově. Ve svých 18 letech, 17. října 1822, přebírá od svého otce grunt, podle údajů v pozemkové knize proto, aby byl ještě v době žití svého otce zaopatřen. Usedlost je zde uváděna jako celolánní.

Předání statku Janu Janouškovi v roce 1822 - - - 1. strana zápisu - - - 2. strana zápisu

Jan se oženil 11. července 1826 v Dolní Vilímči s Uršulou Bártů. Uršula se narodila 13. dubna 1804 v Dolní Vilímči čp. 23, byla dcerou tamního hostinského Bernarda Bártů a jeho manželky Marie rozené Pekařové.

Z tehdejšího hlediska neměl tento manželský pár štěstí na děti – narodilo se jim celkem 10 dětí, ovšem pouze dcery. Pro otce to znamenalo velkou zátěž, protože každá z (přeživších) dcer musela při sňatku dostat věno. Taktéž to de facto znamenalo zánik této větve rodu, protože na gruntu čp. 12 nezůstala rodina nesoucí jméno Janoušek.

Dcery se narodily v rozmezí poměrně dlouhého období, jednalo se celkem o devatenáct let, a to o léta 1827 až 1846.

Jako první se narodila dcera Johana, a to 15. května 1827. Zemřela však již po roce a čtvrt, totiž 19. srpna 1828. Následovala Marie, narozená 21. listopadu 1829. Ta zemřela 20. října 1903. Třetí dcerou byla Anna, narozená 4. července 1832. Dále se narodila Johana - 13. března 1834, zemřela v 36 letech, roku 1870. Pátá dcera, Františka, se narodila 17. března 1836. Zemřela taktéž v poměrně nízkém věku, totiž ve 34 letech (14. ledna 1870).

Šestou dcerou byla Antonie, narozená 23. března 1838. Zemřela v pouhých dvaceti letech, 1. prosince 1858, na pakostnici. Jako sedmá se narodila dcera Rosina, a to 12. ledna 1840. Zemřela 5. března 1905. Osmá dcera Uršula se narodila 17. října 1843 a zemřela 6. ledna 1893.

Předposlední dcera Kateřina se narodila 14. března 1845. Zemřela v necelých třech letech, 7. ledna 1848. Poslední dcera Barbora se narodila 19. listopadu 1846.

Tři z dcer se nedožily dospělosti, respektive sňatku. Úmrtnost kojenců a dětí byla v té době poměrně vysoká, záznamy v matričních knihách jsou toho dostatečným důkazem. Nebylo to jen z důvodu dětských nemocí, na které neexistovala léčba, ale i z neznalosti základních hygienických pravidel. Velký podíl na tom měly staleté zvyky dodržované porodními bábami a vyžadované rodiči dětí. Je proto poměrně velkým úspěchem, že v této rodině přežilo sedm dětí z deseti.

Životní osudy jednotlivých dětí byly různé. Většina z nich se provdala za některého ze strachoňovických sousedů, případně za muže z okolních vsí. Nejstarší Marie se 27. listopadu 1855 provdala za Antonína Dvořáka, chalupníka ze Strachoňovic, přičemž sňatek přišel v nejvyšší čas – jinak by Marii čekal osud jejích dalších dvou sester, které se staly svobodnými matkami. První dítě se totiž tomuto páru narodilo již v květnu příštího roku, tedy méně než devět měsíců po svatbě.

Bohužel sňatek nepotkal dvě méně šťastné Mariiny sestry. Jednalo se o Annu, jejímž poto­mkem byla nemanželská dcera Kateřina Janoušková. Narodila se 15. listopadu 184941 a zemřela už šest dní po porodu, tedy 21. listopadu 1849. Stejně jako další členové rodiny byla pohřbena na hřbitově v Radkově. Anna se neprovdala, zůstala buď na rodinném gruntu, kde se starala o děti své sestry, nebo se stala služebnou na některém z dalších statků. O jejích dalších osudech nemám zprávy, ani v pozemkových knihách není zmíněna.

Další dcerou, u které se v matrikách objevilo slovíčko „wohlbekannt“, označující svobodné matky, byla Annina mladší sestra Johana. Měla hned dvě děti, syna Františka (narozen 4. dubna 1857) a dceru Anežku, narozenou 30. prosince 1860. Anežka, stejně jako její sestřenice Kateřina, zemřela několik dní po porodu, 7. ledna 1861, na psotník. František se oženil s Marií Dolskou a usídlil se na gruntu číslo popisné 17. Zde se jim narodily čtyři děti, dcera Marie a synové Matěj, Bartoloměj a František.

Pátá dcera Františka se provdala v roce 1865 za Václava Trojana, pololáníka z Votína. Sedmá dcera Rosina (v dnešní podobě se jedná o jméno Růžena) se provdala 14. února 1860 za Františka Trojana, třičtvrtěláníka ze Strachoňovic, původem z Třeště. Tato rodina zůstala usazena na statku číslo 12 a František přebírá od svého tchána statek v roce 1862.

Další dcera Uršula se 24. listopadu 1874, ve třiceti jedna letech, vdala za Jana Koláře, třičtvrtěláníka ze Strachoňovic. I jejich rodina se dále rozrůstala a její potomci žijí ve vsi dodnes.

Konec působení Janoušků na gruntu číslo popisné 12

Jan a Uršula Janouškovi umírají několik let po sobě – Jan 31. prosince 1862 na zápal plic a Uršula 18. prosince 1869 sešlostí věkem. Smrtí Jana Janouška zaniká na usedlosti číslo popisné 12 příjmení Janoušek a nadále patří tato usedlost rodině Trojanových.

Tím končí historie rodu Janoušků na strachoňovickém gruntu číslo popisné 12 – zánik rodu po meči není tak neobvyklého, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Dále na tomto statku působí rodina Trojanových, tedy rodina manžela jedné z dcer posledního Janouška. Dá se tedy říct, že Janouškovi zde žijí i nadále – byť ne pod svým příjmením.

Od roku 1585, od kterého je vedena pozemková kniha, se na tomto gruntu vystřídalo 11 držitelů, kteří nesli či přebrali příjmení Janoušek. Poslední majitel gruntu byl přímým potomkem třetího majitele. V rukou Janouškovského rodu byl grunt v letech 1657 až 1862, tedy po dlouhých 205 let.

Grunt čp. 28

V roce 1782 Šimon Janoušek na obecním pozemku staví vlastní chalupu – zřejmě byl otcovský statek pro jeho a bratrovu rodinu příliš malý, proto se rozhodl osamostatnit. Ke stavbě chalupy je v pozemkové knize uvedeno následující:

Leta Panie 782ho dne 20ho 8bru wistawgel sobie Ssimon Janaussek na wobecznim trawniku, panskim mistie challupu w stim zawazkem: že každo ročznie k wobczy 1 zl. wiplaczetj, a milostiwey wrchnosj 25 piessich dnj wibegwatj ze zawazuge, pročzess se gemu za 15 kop za wlastnj přzipisuge.

Rodina Šimona Janouška

Zakladatelem větve sídlící v chalupě čp. 28 byl Šimon Janoušek, syn Jana Janouška a Justiny. Narodil se 19. října 1735 ve Strachoňovicích čp. 12. Stejné číslo popisné figuruje i u záznamů narození jeho nejstarších dětí. Šimon se totiž oženil ještě v době, kdy žil na otcovském statku – 19. listopadu 1776 si vzal za manželku Marianu Kolářovou, dceru Martina Koláře, jednoho ze strachoňovických sousedů. Na statku číslo 12 se jim narodily čtyři děti ze šesti – synové Matěj (24. ledna 1778) a Bartoloměj (13. srpna 1779) a dcery Rosina (29. prosince 1780) a Mariana (9. dubna 1783).

Na této chalupě se rodí dvě další Šimonovy děti – synové František (26. března 1787) a Jakub (19. července 1788). Další potomky pár nemá, navíc se dospělosti dožily pouze dvě děti ze šesti – a to dcera Rosina a nejmladší syn Jakub. Rosina se 14. ledna 1823 vdala ve Strachoňovicích za Františka Bláhu ze Zdinkova – její další osudy jsem nesledovala, protože se ze Strachoňovic odstěhovala do bydliště svého manžela.

Rodina Jakuba Janouška

Jakub Janoušek se stal pokračovatelem rodu na chalupě číslo 28. 29. srpna 1826 se ve Strachoňovicích oženil s Marianou Svobodovou, dcerou Matěje Svobody ze Svojkovic. Je určitě zvláštní, že se svatba konala ve Strachoňovicích, když nevěsta byla z jiné vsi. Nevěsta byla svobodná, nikoli vdova, je proto možné, že rodiče nevěsty nebyli schopni svatbu vypravit, případně Mariana sloužila na některém ze strachoňovických statků.

Tomuto páru se narodilo celkem pět dětí, a to dvojčata Jan a Mariana (24. června 1827. Tyto děti se narodily narozdíl od svých sourozenců v Šašovicích, které se nacházejí nedaleko Strachoňovic a ve kterých jejich rodiče krátkou dobu žili) a Antonín (5. června 1829) a dcery Johana (21. června 1831) a Anna (25. července 1833). Dospělosti se dožil pouze syn Jan a dcery Mariana a Anna. Ostatní dvě děti zemřely ještě v dětském věku – bohužel v té době byla dětská úmrtnost stále ještě poměrně vysoká, i proto je zvláštní, že měl pár pouze pět dětí, a to přesto, že jak Jakub, tak Mariana zemřeli až v roce 1859, necelé dva měsíce po sobě – Jakub 14. března a Mariana 2. května. Byli pohřbeni na hřbitově v Radkově.

Nejstarší dospělosti doživší dcera, Mariana, se stala nejprve svobodnou matkou – 24. února 1857 se jí narodila Kateřina, otec neznámý. Dcera nežila dlouho, zemřela po necelých dvou měsících, 11. dubna 1857. Její matka se v roce 1863, ve svých 36 letech, provdala za Jana Horníka, stejně starého pacholka na panském dvoře v Němčicích.
Nejmladší dcera Anna se 5. března 1867 provdala za Josefa Tetoura, vozku z Telče, kam se za svým manželem odstěhovala.

Jan se stal dědicem statku číslo popisné 28, jeho potomstvo se poměrně utěšeně rozrostlo a zajistilo další pokračování rodu.

Rodina Jana Janouška

Jan se tři roky před smrtí svých rodičů, 11. listopadu 1856, oženil ve Strachoňovicích s dvaadvacetiletou Františkou Běhanovou, dcerou Jakuba Běhana a Markéty Křížkové. Jejich manželství bylo poměrně bohaté na potomky – narodilo se jim devět dětí, čtyři dcery a pět synů.

Nejstarším dítětem byla Marie, narozená 14. srpna 1857. Následoval syn Josef, zajišťující pokračování rodu. Ten se narodil 6. března 1860. 18. srpna 1862 se narodil další syn, Bartoloměj. Dožil se ovšem pouhých 10 dní – 28. srpna 1862 umírá.

Po něm se rodí druhá dcera Rosina (25. srpna 1863), následuje syn František (13. března 1866). Jako šestá se narodila dcera Antonie (28. května 1867), dalším dítětem byl syn Petr (narozen 29. června 1870), po něm přišel na svět další syn Jan (narozen 6. prosince 1872). Posledním dítětem byla dcera Anežka, narozená 21. ledna 1876.

V tomto období již začíná být poměrně těžké sledovat jednotlivé potomky – žení se a vdávají v poměrně vzdálených vsích, proto mi často nezbývalo nic jiného, než se spolehnout na kusé zprávy obsažené u záznamů narození. Hodně mi pomohla též kniha ohlášek snoubenců z radkovské fary pro léta 1853 až 1919. Přesto ani tam nejsou zaznamenány všechny sňatky.

Z těchto důvodů se mi podařilo získat informace pouze o třech potomcích tohoto páru. Nejstaršímu synovi Josefovi je věnována následující kapitola. Dcera Antonie se 6. července 1892 provdala za Leopolda Horníka z Borku, čeledína sloužícího u jejího otce ve Strachoňovicích. Nejmladší syn Jan se v poměrně vysokém věku 52 let oženil v červnu 1924 v Telči s Viktorií Bauerovou.

Na rodinném statku zůstal nejstarší syn Josef a pokračoval v rodinné linii. Jeho otec Jan umírá ještě předtím, než se stačil Josef oženit, totiž 12. prosince 1880. Starost o grunt tedy zůstává na tehdy dvacetiletém Josefovi a jeho sourozencích.

Rodina Josefa Janouška

Josef Janoušek byl dvakrát ženatý – prvně se oženil v říjnu roku 1883 s Theklou Procházkovou, služkou z Velkého Pěčína. Ta po necelém roce manželství zemřela a Josef se ženil podruhé. 12. května 1885 si v Nové Říši vzal za manželku Františku Machkovou, dcerou Františka Machka, zedníka z Vystrčenovic.

Se svou druhou manželkou zplodil 9 potomků, tedy stejně, kolik jich zplodili jeho rodiče. A opět se jednalo o čtyři dcery a pět synů. Děti se narodily během 23 let – od roku 1885, kdy se narodila nejstarší dcera Marie, do roku 1908. Tehdy se narodil nejmladší syn Tomáš.

Jak vyplývá z data narození dcery Marie (1. října 1885), byl tento sňatek také trochu uspíšený. Následoval nejstarší syn Leopold (15. listopadu 1887), poté dcera Kateřina, narozená 19. dubna 1891. Čtvrtým dítětem byla dcera Antonie, narozená 9. dubna 1894. Ta však po necelém roce života zemřela – 24. března 1895.

Poté se narodil další syn, Josef, a to 16. července 189741. Jako další se narodila poslední dcera Žofie (29. dubna 1900). Po jejím narození následovali ještě tři synové – František, narozený 16. dubna 1903, Jan, narozený 2. prosince 1905 a poslední syn Tomáš, narozený 24. listopadu 1908.

Nejstarší Marie se vdala 26. června 1910 ve Vídni, kde v té době sloužila, u svatého Floriána za Vincence Kucetla z Meziříčka. Ještě předtím, v roce 1908, se tomuto páru narodila dcera Marie, přičemž u zápisu jejího narození je zapsána následující legitimizující formule:

„Dle výnosu c.k. místodržitelství ze dne 20.9.1910 přiznal se Kucetl Vincenz, kolářský pomocník ve Vídni, syn Tomáše Kucetla, šafáře v Meziříčku a Marie roz. Houzar-ovy k otcovství tohoto dítka a žádal výslovně, aby jméno jeho v rodné knize zapsáno bylo.“

Nejstarší syn Leopold měl trochu výjimečnější osud než jeho sourozenci. Jako většina mladých můžu se rozhodl oženit a v pětadvaceti letech si v Jihlavě bere za manželku Marii Tesařovou (28. srpna 1912). A jako skoro všichni mladí muži byl za první světové války povolán do zbraně. Není mi bohužel známo, kdy zemřel – byl zřejmě nahlášen jako nezvěstný a poté prohlášen za mrtvého. Jeho jméno je společně s dalšími muži z radkovské farnosti vytesáno na pomníku obětem světové války 1914 – 1918 v Radkově.

Druhá dcera Kateřina se provdala 6. října 1918 v Příbrami za Jana Janovského ze Smolotel. Druhý syn Josef Janoušek převzal po smrti svého bratra Leopolda rodinný grunt. Oženil se 29. ledna 1924 v Radkově s Marií Novotnou a jejich potomci žijí ve Strachoňovicích do dnešních dnů.

Třetí dcera Žofie se nikdy neprovdala. Zůstala ve Strachoňovicích a zemřela svobodná 24. ledna 1984. Předposlední syn Jan se oženil 23. května 1931 v Nové Říši s Františkou Náměstkovou, dcerou novoříšského tesaře Františka Náměstka. Nejmladší syn Tomáš se oženil 16. října 1933 v Telči s Ludmilou Vilímkovou, o dva roky mladší dcerou telčského dělníka Antonína Vilímka.

Zde ukončuji sledování této rodiny. Další informace by se týkaly osob stále žijících, k čemuž nemám jejich výslovné svolení.

Rodina Janouškových žila na gruntu číslo popisné 28 po více než 150 let, od jeho založení až do 2. poloviny 20. století. V současnosti patří tento dům rodině s jiným příjmením, to ovšem nevylučuje možnou příbuznost s původní rodinou Janouškových.

Janouškovi v Černíči

Ve Strachoňovicích se rodina Janouškových vyskytovala v letech 1805 až 1825 ještě na jednom gruntu - na usedlosti číslo popisné 17, tzv. Besedovském gruntu. Prvním nositelem příjmení Janoušek na tomto gruntu byl Pavel Janoušek. Odkud se vzal? Do které rodiny patřil? To jsem netušila. U záznamu jeho sňatku jsem našla informaci, že byl synem Melichara (psáno Melchior) Janouška. Protože nebylo uvedeno, odkud Pavel, potažmo Melichar, pocházeli, měla jsem za to, že ze Strachoňovic. Ale - podle údajů v zápise o sňatku s Kateřinou Žahourkovou, vdovou po Matěji Besedovi ze Strachoňovic, který se odehrál 27. září 1808, bylo Pavlovi 24 let, tudíž se narodil někdy kolem roku 1784. A ve Strachoňovicích se v dané době nikdo takový nenarodil.

Pátrání jsem dočasně odložila, protože jsem nevěděla, kudy dál. Až se mi dostaly do rukou matriky farnosti Telč pro léta 1768-1784.. A ejhle - vyskytuje se zde jistý Melichar Janoušek, a to v Černíči. Že by shoda jmen? To se mi, popravdě, nezdálo. Bohužel v první třetině roku 1784 (a ani před ní), která je v této matrice uvedena, se žádný Pavel nenarodil, novější matriku jsem zatím v ruce neměla, ale to přijde. Co mi ale hodně napovědělo, bylo číslo domu - u sňatku je uvedeno jako číslo domu 6/17 - 17 je Besedovský grunt, odtamtud pocházela nevěsta. A číslo 6 se shoduje s číslem domu v Černíči, kde se narodily tři mně zatím známé děti Melichara Janouška...

Věřím tedy, že o omyl nejde, skutečně se jedná o "toho správného" Melichara... Navíc, v zápise sňatku tohoto Melichara z 24. srpna 1773 se uvádí následující: "Honestus Juvenis Melchior filius defcti Jacobi Janauschek Strachonovicio" - tedy "poctivý mladík Melichar, syn zemřelého Jakuba Janouška ze Strachoňovic". Jde tedy o bratra mého prapraprapraprapradědečka Tomáše Janouška... Pavel tedy skutečně patří do strachoňovické rodiny Janoušků, byť s odbočkou přes Černíč.

Melichar se tedy v roce 1773 oženil s Marií Annou, vdovou po Ondřejovi Skarkovi z Černíče (zajímavé je, že v lednu 1774 se ještě Marii Anně narodil pohrobek po Ondřejovi). Usadil se v Černíči, kde se narodili všichni jeho potomci - z mně známých se jedná o následující:

Jiří Janoušek, narozený 6.4.1776
Marie Anna Janoušková, narozená 5.8.1777
Kateřina Janoušková, narozená 5.11.1778
Václav Janoušek, narozený 27.9.1780
a zatím poslední Pavel Janoušek, narozený zřejmě roku 1784

Pavel se 27. září 1808 oženil ve Strachoňovicích s Kateřinou Žahourkovou, tomuto páru se narodilo 6 dětí - Johana, 9.5.1810, Mariana, 14.8.1811, Anna, 25.7.1813, Jan, 8.4.1815, Mariana, 5.1.1818, a Kateřina, 25.4.1823. Zatím nevím o tom, že by se některé z těchto dětí oženilo/vdalo, proto tuto kapitolu Janouškovic historie nechávám otevřenou.