Nadpis


Zpět

Strachoňovice

Popis obce

Obec Strachoňovice se nachází asi 3 kilometry jihovýchodně od kraje města Telče, centra bývalého panství Telč, v okrese Jihlava, v kraji Vysočina. Leží na Dačické sníženině pod vrchem Oleška, v údolí potoka Ochozín, vlévajícího se pod obcí do Moravské Dyje. Průměrná nadmořská výška obce činí 513 metrů nad mořem.

V typologii vesnických sídel patří Strachoňovice mezi smíšené návesní obce, jsou tedy typem, který spojuje rysy návesní obce ortogonální a radiální. Vesnice se rozrůstala kolem návsi, která má obdélníkový tvar se zaoblenými rohy, přičemž plužina u těchto vsí bývá ve většině případů traťová.

V minulosti se ve středu obce nacházely dva rybníky, jeden z nich byl z důvodu zanášení kolem roku 1965 vysušen. V centru obce dnes stojí budova obecního úřadu, jednotlivé domy jsou situovány takřka kruhově kolem návsi. V současnosti je ze 42 domů s popisnými čísly 1-452 trvale obydleno 25 domů, 8 je používáno především k rekreaci a zbývající jsou trvale neobydlené.

Do vsi, resp. ze vsi, vedou a i v minulosti vedly dvě hlavní a jedna vedlejší cesta, vycházející z návsi směrem na okolní vesnice. První z hlavních cest přichází do obce ze severozápadu, od obce Radkov přes lokalitu Vohoř. Druhá hlavní cesta vychází z obce směrem na jih, ke spojnici mezi obcemi Slaviboř a Dolní Vilímeč. Třetí, vedlejší, cesta spojuje Strachoňovice přímo s obcí Dolní Vilímeč.

Původ názvu obce

Jméno Strachoňovice vzniklo přiřazením koncové přípony -ovice k osobnímu jménu Strachoň. Toto jméno je zřejmě odvozeno od staročeského jména Strachkvas, Strachuj nebo Strachota. Slovo Strachoňovice tedy znamená ves lidí Strachoňových.

Již od nejstarších záznamů se vyskytuje latinsko-německá forma tohoto názvu, Strachonowitz, pouze v záznamech z 19. století se objevuje forma Strachonice nebo Strachomice. Osobně jsem se v matričních a pozemkových knihách setkala s formou Strachonowitz nebo Strachonowicz, případně pak s nejnovější psanou formou Strachoňovice.

Historie obce

Strachoňovice jsou poměrně starou obcí, první zmínky o ní pocházejí z poloviny 14. století, přesněji z roku 1353, kdy Bohunek z Volfířova dal zapsat polovinu této obce Mareši Mutišovi, purkrabímu na hradě Roštejn. Od roku 1390, kdy byla prodána Jindřichovi z Hradce, majiteli Telče, až do poloviny 19. století (1849) pak byla ves součástí telčského panství a sdílela jeho osudy.

V držení pánů z Hradce zůstalo toto panství až do vymření jejich rodu po meči – k tomu došlo v roce 1604, kdy panství přechází na Slavaty z Chlumu a Košumberka. V jejich držbě je do roku 1691, kdy poslední potomek rodu, Jan Karel Jáchym Slavata, odmítá převzít rodové dědictví a celé panství se dostává do rukou rodu Lichtenstein-Castelcorn.

O sedmdesát let později, tedy roku 1761, se panství přesouvá do vlastnictví Podstatských-Lichtensteinů. V jejich rukou pak majetek zůstává až do roku 1945, kdy bylo celé panství na základě dekretů prezidenta republiky zkonfiskováno a přešlo do rukou státu.

V roce 1980 byla obec připojena ke střediskové vsi Radkov, o šest let později přímo pod město Telč, ale v roce 1991 se Strachoňovice opět osamostatnily.

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů

Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 má obec 82 obyvatel, podle novějších údajů z roku 2005 pak 85 obyvatel. Počet jejích obyvatel se za posledních 100 let podstatně snížil – v roce 1891 měly Strachoňovice skoro dvojnásobný počet obyvatel, totiž 159, v roce 1870 měla obec ještě o jednoho obyvatele více.

V následující tabulce máte možnost porovnat vývoj počtu obyvatel za 120 let – od poloviny 19. století do třetí čtvrtiny století dvacátého. Je zde patrný pokles průběžný pokles počtu obyvatel, způsobený mj. i blízkostí města Telče, kam se lidé ze Strachoňovic stěhovali za obživou.

Rok
1850
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
Počet obyv.
186
168
177
159
165
150
165
143
133
143
132
Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel ve Strachoňovicích v letech 1850-1970.

Oproti tomu v tabulce vývoje počtu domů v obci je znatelný postupný nárůst počtu domů. Je to z důvodu štěpení rodin z obci žijících - např. rodina Janouškova se postupně rozštěpila na tři větve, nejlépe je vznik nového domu (a tím pádem i čísla popisného) zaznamenatelný při stavbě nové chalupy na obecním pozemku Šimonem Janouškem.

Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
Počet domů
30
31
31
32
32
33
32
40
35
31
Tabulka č. 2: Vývoj počtu domů ve Strachoňovicích v letech 1850-1970.

Správní zařazení

Jak již bylo zmíněno, do roku 1849 patřily Strachoňovice pod panství Telč. V letech 1850 až 1855 byla ves podřízena podkraj­skému úřadu v Dačicích a Okresnímu soudu v Telči, mezi lety 1855 až 1868 potom Okresnímu úřadu v Telči. Po znovurozdě­lení soudní a veřejné správy byly Strachoňovice opětovně pod­řízeny Okresnímu hejtmanství v Dačicích.

V roce 1919 přešly pod dačickou okresní správu politickou, v roce 1928 pod tamní okresní úřad. Po územní reorganizaci roku 1949 se staly součástí správního okresu Dačice v nově vzniklém Jihlavském kraji. V roce 1960 pak byly přeřazeny pod Jihlavský okres v kraji Jihomoravském. Od roku 2002 jsou pak součástí nového kraje Vysočina.

Církevní správa

Co se týče církevní správy, spadaly Strachoňovice od nepaměti pod správu obce Radkov, ležící asi 1 kilometr severozápadně od obce. Radkov byl od roku 1601 filiálkou farního úřadu v Ur­banově, roku 1784 byl vyfařen a vytvořil samostatnou farnost, ke které kromě Strachoňovic patřila (a dodnes patří) blízká obec Slaviboř, dříve nazývaná Slejboř. Tato farnost dnes spadá pod děkanství telčské.

Strachoňovice - popis obce podle Vlastivědy moravské

Získáno díky milému člověku jménem Mojmír, který mi poslal soubor s historií této obce

Jméno pochází z osobního jména Strachoň, politická i katastrální obec, přifařená i přiškolena do Radkova. Má 32 čísel se 150 obyvateli; r. 1870 měla 30 čísel se 160 obyvateli. Jest jv. od Telče 6 1/ 2 km vzdálena a rozkládá se na mírném návrší, stavěna jsouc v podobě Okrouhlice jako blízká Slejboř. Jest tu na 275 ha polí, 24 ha luk. zahrad téměř 2, pastvin 41, lesů 79, celkem 433 ha pozemků, rozložených v tratích: k Pahorkům, na Sádkách, na Padělku. Konečné, Kopaniny, Křoví, na Žlabečných, pod Podsedky, na Voleškách.

Majetkem obce jest kovárna a pastouška (nemocnice), pak na 28 ha pozemků (hlavně pastvin). — Nejstarší jméno rodinné Janoušek a (po domě) Bláha.
Řemeslo provozuje kovář, truhlář, obuvník,

Strachoňovice jsou stará osada. Polovici její dal r. 1353 Bohunek z Volfířova zapsati purkrabímu na Roštýné Marešovi Mutišovi, kterýžto přepustil vše r. 1358 bratřím Oldřichovi ml. a Heřmanovi z Hradce. Po Heřmanu z Hradce získali zboží to r. 1365 bratři Dětřich a Smil z Kynic, od těch přešlo r. 1370 v sumě 51 hřiven na Ctibora z Volfířova. Tenkrát patřilo 6 zdejších lánů a l 1/ 2 dvoru jako léno zeměpanské Radslavovi a Smilovi z Heraltic, po jejichž smrti markrabě Jan r. 1366 vše udělil v léno Hechtovi z Rosic. 1) Po tomto dostali se v držení dílu řečeného sousedé telečtí Mikuláš Šrámek a Jan řečený Hrnček. Kup vložen v knihy r. 1386. Ctibor z Volfířova svoji polovici Strachoňovíc již rok před tím samotnému Mikuláši knihovně zapsal, ač máme za to, že oba řečení měšťané kupovali Strachoňovice k ruce samého pána svého teleckého. 2)

V nejstarší pergamenové listině archivu Teleckého, datované v den sv. panny a mučednice Anežky r. 1387, 3) poznamenána nadace Jindřicha v Hradce a na Telči, kterýž zapsal platy a užitky vycházející ze vsi Strachoňovic knězi Gebhardovi, oltářníku oltáře sv. Kateřiny a Doroty v kostele farním ve Staré Telči. Od té doby zůstala ves při panství Teleckém.

Roku 1580 bylo mezi 18 usedlými 8 láníků, 8 půlláníků a 2 čtvrtníci. Mimo úrok (ročně po dvakráte 4 kopy 14 gr.) nebyli ničím povinni, než že knězi do Radkova dával každý po kuřeti a desátou husu. Celá obec držela jistě rozlehlé paseky a „suché louky“ okolo „Zdiaru" (Zdaru), neboť platili za to do důchodu pána ročně značnou sumu 7 kop 13 gr. Tenkráte byl tu již šenkýř. Jména: Koukal, Klíma, Vetiska, Kracl, Vacek, Janoušek, Novotný, Urban, Kouba.

V letech 1620tých při většině domů byla připsána (za zvláštní) plat „jitra" panská, jež z pasek a luk shora uvedených vyplánili. Všecka obec držela 24 takých jiter. Jména usedlých r. 1650: Kříž, Mikeš, Koukal, Chalupa, Soukop, Pospíchal, Drobil, Janoušek, Macek, Kouba. Vetiska, Bláha, Jan, Vápeník.