Zpět

Strachoňovice

• Mapy z vojenských mapování
• Rody: Janoušek, Bártů
• Vlastivěda moravská - okres Telecký
• Soupis příjmení ze strachoňovické matriky narozených pro léta 1773-1784
• Lánový rejstřík pro obec Strachoňovice
• Matrika oddaných pro farnost Radkov 1784-1908

Popis obce

Obec Strachoňovice se nachází asi 3 kilometry jihovýchodně od kraje města Telče, centra bývalého panství Telč, v okrese Jihlava, v kraji Vysočina. Leží na Dačické sníženině pod vrchem Oleška, v údolí potoka Ochozín, vlévajícího se pod obcí do Moravské Dyje. Průměrná nadmořská výška obce činí 513 metrů nad mořem.

V typologii vesnických sídel patří Strachoňovice mezi smíšené návesní obce, jsou tedy typem, který spojuje rysy návesní obce ortogonální a radiální. Vesnice se rozrůstala kolem návsi, která má obdélníkový tvar se zaoblenými rohy, přičemž plužina u těchto vsí bývá ve většině případů traťová.

V minulosti se ve středu obce nacházely dva rybníky, jeden z nich byl z důvodu zanášení kolem roku 1965 vysušen. V centru obce dnes stojí budova obecního úřadu, jednotlivé domy jsou situovány takřka kruhově kolem návsi. V současnosti je ze 42 domů s popisnými čísly 1-452 trvale obydleno 25 domů, 8 je používáno především k rekreaci a zbývající jsou trvale neobydlené.

Do vsi, resp. ze vsi, vedou a i v minulosti vedly dvě hlavní a jedna vedlejší cesta, vycházející z návsi směrem na okolní vesnice. První z hlavních cest přichází do obce ze severozápadu, od obce Radkov přes lokalitu Vohoř. Druhá hlavní cesta vychází z obce směrem na jih, ke spojnici mezi obcemi Slaviboř a Dolní Vilímeč. Třetí, vedlejší, cesta spojuje Strachoňovice přímo s obcí Dolní Vilímeč.

Původ názvu obce

Jméno Strachoňovice vzniklo přiřazením koncové přípony -ovice k osobnímu jménu Strachoň. Toto jméno je zřejmě odvozeno od staročeského jména Strachkvas, Strachuj nebo Strachota. Slovo Strachoňovice tedy znamená ves lidí Strachoňových.

Již od nejstarších záznamů se vyskytuje latinsko-německá forma tohoto názvu, Strachonowitz, pouze v záznamech z 19. století se objevuje forma Strachonice nebo Strachomice. Osobně jsem se v matričních a pozemkových knihách setkala s formou Strachonowitz nebo Strachonowicz, případně pak s nejnovější psanou formou Strachoňovice.

Historie obce

Strachoňovice jsou poměrně starou obcí, první zmínky o ní pocházejí z poloviny 14. století, přesněji z roku 1353, kdy Bohunek z Volfířova dal zapsat polovinu této obce Mareši Mutišovi, purkrabímu na hradě Roštejn. Od roku 1390, kdy byla prodána Jindřichovi z Hradce, majiteli Telče, až do poloviny 19. století (1849) pak byla ves součástí telčského panství a sdílela jeho osudy.

V držení pánů z Hradce zůstalo toto panství až do vymření jejich rodu po meči – k tomu došlo v roce 1604, kdy panství přechází na Slavaty z Chlumu a Košumberka. V jejich držbě je do roku 1691, kdy poslední potomek rodu, Jan Karel Jáchym Slavata, odmítá převzít rodové dědictví a celé panství se dostává do rukou rodu Lichtenstein-Castelcorn.

O sedmdesát let později, tedy roku 1761, se panství přesouvá do vlastnictví Podstatských-Lichtensteinů. V jejich rukou pak majetek zůstává až do roku 1945, kdy bylo celé panství na základě dekretů prezidenta republiky zkonfiskováno a přešlo do rukou státu.

V roce 1980 byla obec připojena ke střediskové vsi Radkov, o šest let později přímo pod město Telč, ale v roce 1991 se Strachoňovice opět osamostatnily.

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů

Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 má obec 82 obyvatel, podle novějších údajů z roku 2005 pak 85 obyvatel. Počet jejích obyvatel se za posledních 100 let podstatně snížil – v roce 1891 měly Strachoňovice skoro dvojnásobný počet obyvatel, totiž 159, v roce 1870 měla obec ještě o jednoho obyvatele více.

V následující tabulce máte možnost porovnat vývoj počtu obyvatel za 120 let – od poloviny 19. století do třetí čtvrtiny století dvacátého. Je zde patrný pokles průběžný pokles počtu obyvatel, způsobený mj. i blízkostí města Telče, kam se lidé ze Strachoňovic stěhovali za obživou.

Oproti tomu v tabulce vývoje počtu domů v obci je znatelný postupný nárůst počtu domů. Je to z důvodu štěpení rodin z obci žijících - např. rodina Janouškova se postupně rozštěpila na tři větve, nejlépe je vznik nového domu (a tím pádem i čísla popisného) zaznamenatelný při stavbě nové chalupy na obecním pozemku Šimonem Janouškem.

Správní zařazení

Jak již bylo zmíněno, do roku 1849 patřily Strachoňovice pod panství Telč. V letech 1850 až 1855 byla ves podřízena podkraj­skému úřadu v Dačicích a Okresnímu soudu v Telči, mezi lety 1855 až 1868 potom Okresnímu úřadu v Telči. Po znovurozdě­lení soudní a veřejné správy byly Strachoňovice opětovně pod­řízeny Okresnímu hejtmanství v Dačicích.

V roce 1919 přešly pod dačickou okresní správu politickou, v roce 1928 pod tamní okresní úřad. Po územní reorganizaci roku 1949 se staly součástí správního okresu Dačice v nově vzniklém Jihlavském kraji. V roce 1960 pak byly přeřazeny pod Jihlavský okres v kraji Jihomoravském. Od roku 2002 jsou pak součástí nového kraje Vysočina.

Církevní správa

Co se týče církevní správy, spadaly Strachoňovice od nepaměti pod správu obce Radkov, ležící asi 1 kilometr severozápadně od obce. Radkov byl od roku 1601 filiálkou farního úřadu v Ur­banově, roku 1784 byl vyfařen a vytvořil samostatnou farnost, ke které kromě Strachoňovic patřila (a dodnes patří) blízká obec Slaviboř, dříve nazývaná Slejboř. Tato farnost dnes spadá pod děkanství telčské.

Strachoňovice - popis obce podle Vlastivědy moravské

Jméno pochází z osobního jména Strachoň, politická i katastrální obec, přifařená i přiškolena do Radkova. Má 32 čísel se 150 obyvateli; r. 1870 měla 30 čísel se 160 obyvateli. Jest jv. od Telče 6 1/ 2 km vzdálena a rozkládá se na mírném návrší, stavěna jsouc v podobě Okrouhlice jako blízká Slejboř. Jest tu na 275 ha polí, 24 ha luk. zahrad téměř 2, pastvin 41, lesů 79, celkem 433 ha pozemků, rozložených v tratích: k Pahorkům, na Sádkách, na Padělku. Konečné, Kopaniny, Křoví, na Žlabečných, pod Podsedky, na Voleškách.

Majetkem obce jest kovárna a pastouška (nemocnice), pak na 28 ha pozemků (hlavně pastvin). — Nejstarší jméno rodinné Janoušek a (po domě) Bláha.
Řemeslo provozuje kovář, truhlář, obuvník,

Strachoňovice jsou stará osada. Polovici její dal r. 1353 Bohunek z Volfířova zapsati purkrabímu na Roštýné Marešovi Mutišovi, kterýžto přepustil vše r. 1358 bratřím Oldřichovi ml. a Heřmanovi z Hradce. Po Heřmanu z Hradce získali zboží to r. 1365 bratři Dětřich a Smil z Kynic, od těch přešlo r. 1370 v sumě 51 hřiven na Ctibora z Volfířova. Tenkrát patřilo 6 zdejších lánů a l 1/ 2 dvoru jako léno zeměpanské Radslavovi a Smilovi z Heraltic, po jejichž smrti markrabě Jan r. 1366 vše udělil v léno Hechtovi z Rosic. 1) Po tomto dostali se v držení dílu řečeného sousedé telečtí Mikuláš Šrámek a Jan řečený Hrnček. Kup vložen v knihy r. 1386. Ctibor z Volfířova svoji polovici Strachoňovíc již rok před tím samotnému Mikuláši knihovně zapsal, ač máme za to, že oba řečení měšťané kupovali Strachoňovice k ruce samého pána svého teleckého. 2)

V nejstarší pergamenové listině archivu Teleckého, datované v den sv. panny a mučednice Anežky r. 1387, 3) poznamenána nadace Jindřicha v Hradce a na Telči, kterýž zapsal platy a užitky vycházející ze vsi Strachoňovic knězi Gebhardovi, oltářníku oltáře sv. Kateřiny a Doroty v kostele farním ve Staré Telči. Od té doby zůstala ves při panství Teleckém.

Roku 1580 bylo mezi 18 usedlými 8 láníků, 8 půlláníků a 2 čtvrtníci. Mimo úrok (ročně po dvakráte 4 kopy 14 gr.) nebyli ničím povinni, než že knězi do Radkova dával každý po kuřeti a desátou husu. Celá obec držela jistě rozlehlé paseky a „suché louky“ okolo „Zdiaru" (Zdaru), neboť platili za to do důchodu pána ročně značnou sumu 7 kop 13 gr. Tenkráte byl tu již šenkýř. Jména: Koukal, Klíma, Vetiska, Kracl, Vacek, Janoušek, Novotný, Urban, Kouba.

V letech 1620tých při většině domů byla připsána (za zvláštní) plat „jitra" panská, jež z pasek a luk shora uvedených vyplánili. Všecka obec držela 24 takých jiter. Jména usedlých r. 1650: Kříž, Mikeš, Koukal, Chalupa, Soukop, Pospíchal, Drobil, Janoušek, Macek, Kouba. Vetiska, Bláha, Jan, Vápeník.