Nadpis


Zpět

Kolín - převzato ze stránek Městského úřadu

Přítomnost Slovanů lze doložit již v 6. století našeho letopočtu. V 9. - 12. století bylo toto území již hustě zalidněno, jak o tom svědčí četné nálezy hradišť a pohřebišť. První písemná listina se jménem Kolína je datována 8. září 1261.

V roce 1437 postavil Bedřich ze Strážnice na místě zbořeného kláštera hrad, který byl v pozdějších dobách přestavěn na zámek. Mnohá privilegia udělená městu českými panovníky Karlem IV. a Václavem IV. podpořila rozvoj a bohatství města. Kolín se tehdy řadil mezi nejpřednější města českého království. Největší ponížení a bída nastala v době třicetileté války, která přivedla město na pokraj záhuby.

Dne 18. června 1757 se v blízkosti města odehrála jedna z nejkrvavějších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem.

V "Bitvě u Kolína" byl poražen Pruský král Bedřich II. vojsky Marie Terezie a byl donucen opustit Čechy. Velkého rozkvětu pak Kolín dosáhl za vlády Josefa II., kdy opět ožila řemesla a obchod. V době národního obrození v první polovině 19. století byl Kolín mezi prvními městy, kde sílil vlastenecký ruch.

Nový rozkvět města začal v 19. století rozvojem průmyslu a obchodu, čemuž velmi napomohlo zřízení železnice v roce 1845 z Prahy na Moravu a v roce 1872 i severozápadní dráhy. Přerušily ho až obě světové války, i když období mezi nimi bylo obdobím dalšího posílení kolínského průmyslu a současně i růstu města. V roce 1927 byl dokončen nový most přes Labe, v roce 1932 byla uvedena do provozu parní elektrárna s tehdy nejvyšším komínem v Čechách.

Centrem města je Karlovo náměstí, které si zachovalo původní tvar a řadu domů s krásnými barokními štíty. Uprostřed náměstí je kašna z červeného pískovce z roku 1870 a morový sloup z roku 1682. V rohu náměstí na jeho severní straně je budova radnice, která je v majetku města od roku 1494. Původně gotický dům se zachovalými prvky gotiky byl přestavěn do novorenesančního stylu na sklonku 19. století. Z dálky viditelnou dominantou města je chrám sv. Bartoloměje, na jehož přestavbě se podílel Petr Parléř. Za zmínku stojí i zbytek židovského gheta se zachovalou synagogou z roku 1642 a starý židovský hřbitov z 15. století.

S Kolínem je spojena i řada osobností, které se v Kolíně narodily, žily, nebo pracovaly. Mezi ně patří zakladatel moderní pantomimy Jean Gaspard Deburau, malíři Vincenc Morstadt, Rudolf Kremlička, Václav Radimský, fotografové Jaromír Funke a Josef Sudek, orientalista světového významu Bedřich Hrozný, herečka Terezie Brzková, operní zpěvačka Ludmila Dvořáková a kapelník a skladatel František Kmoch.

Dnes je Kolín centrem okresu se sídlem okresního úřadu a městem s rozvinutým průmyslem chemickým, potravinářským, strojírenským a polygrafickým. Je i důležitou železniční křižovatkou a obchodním přístavem.

Kolín má 32 000 obyvatel, leží ve výšce 220 metrů nad mořem a jeho rozloha je 3 502 ha.