Zpět

Panství Křinecké

R. 1638 byl statek Křinecký či Kuncberský odhadnut a panské sídlo takto popsáno:

Kunstberk byl před lety zámeček v spodcích od kamene, k vrchu od dřeva vystavený, příkopy obehnaný, již pak pobořený, z kteréhož kamení při dvoře skřineckém pivovar se sladovnou, spilkami a prostřed něho štoček pro bydlení vrchnosti se 3 pokoji a některými komorami suchými a vespod maštalemi jest vystaven. Nedaleko od Kunstberku jest nadejmenovaný štoček místo tvrze při dvoře skřineckém atd. (D. z. 301 F 13.)

Z popisu toho poznáváme, že na půdě nynějšího Křince stávala v dávných dobách tvrz a když asi chatrna či pobořena byla, postaven severně Křince na návrší hrádek Kuncberk a když i ten sešel, postaven štoček či zámeček níže při dvoře.

Na tvrzi zdejší kolem r. 1378 připomíná se Jan z Valečova. R. 1389 byl tu pánem Bernart z Valečova a po něm syn jeho Jan, který 1398 do Křince faráře podával. Ve století 15. nabyli Křince páni Ronovští, kteří se odtud Křineckými z Ronova psali. V roce 1463 Jan Křinecký z Ronova na blízkém návrší tvrz Kuncberk postavil a hlubokými příkopy obehnal. L. 1471 obdržel Jan Mcely a oboje Studce. Zůstavil syny Jiříka a Viktorina, kteří drželi po otci Kuncberk a Rožďalovice. Zemřeli jednoho roku. Jiří zanechal 5 synů. Jan, nejstarší z nich, spravoval Kuncberk a jiné statky. Když došlo k bratrskému dělení, obdržel Kuncberk bratr Jindřich. Tento 1542 odkázal statky své dceři Kateřině. Kateřina vdala se za Jana purkraběte z Donína. Když tento zemřel, musel statek pro dluhy prodán býti. Koupil jej 1568 Jan Kostomlatský z Vřesovic. Po něm dědilo 5 synů, z nichž Kuncberk dostali společně Karel a Jakub. Bratr jejich Jaroslav připomíná se r. 1574 seděním v Sovenicích. Karel prodal brzy díl svůj na Kuncberce Jakubovi, Jakub pak postoupil statek manželce své, Anně Vřesovcové ze Sulevic. Táž prodala jej po smrti chotě svého 1575 Jindřichovi z Valdšteina a na Dobrovici. Po něm dědil Kuncberk syn Heník. (Dle Sedláčka). Tento byl pán velmi pověrčivý. Když stal se později hejtmanem kraje Boleslavského, pronásledoval ty, o nichž se mu doneslo, že kacíři jsou. Známý jest případ s Mandelíkem či Nežerkou ze vsi Budiměřic. Jakýš Špička a Čulík, poddaní Heníkovi, pak Martin Janoušek z Vel. Jeseníka, všichni pro kouzla a čáry trápeni, vyznali na Nežerku hrozné věci. On prý je kouzlům naučil a sám jich daleko horší a tudíž nebezpečnější jest. Pro ta vyznání byl by rád Heník Nežerky se zmocnil a na onen svět jemu dopomohl, kdyby na štěstí nebyl Nežerka cís. poddaným panství Poděbradského. (Viz „Osvětu“ z r. 1878.)

Heník účastnil se odboje proti cís. Ferdinandovi II. a proto po bitvě na Bílé hoře prchl s manželkou svou Kristinou do Míšně. Tam brzy zemřel otrávením. Manželka jeho za 8 dní odebrala se za ním. Osmnáctiletý syn jejich Jindřich byl v Drážďanech zastřelen (Archeolog. pam. VIII. 262.) Dne 4. února 1623 odsouzen byl Heník všeho jmění, které již dříve bylo konfiskováno, totiž: statek Dobrovice, Pěčice – a Kuncberk. Zde zámek Kuncberk s valy a vinicí, hrad pustý při městečku Křinci s týmž městečkem, s podacím kostelním, dvorem poplužním, pivovarem a mlýnem, ves Bošín s podací kostelním a dvorem panským s rybníky Křineckým či Jíleckým, Podchotuckým, Vokřínkem, s vinicí na vrchu Chotuci s hájem; též s podacím kostelním zde, tudíž se vším příslušenstvím jak to l. 1575 Jindřich z Valdštejna od Anny Vřesovcové roz. ze Sulevic za 9825 kop gr. českých koupil a jak od komory České na 63.677 kop míšeňských odhadnuto bylo. Tyto statky koupil od král. komory Albrecht z Valdšteina na 174.707 kop míš. a postoupil je hned Adamovi z Valdšteina směnou za jiné statky. (Bílek, Děj. konf.)

Po smrti Adamově 1638 dědil syn jeho Jan Viktorin Kuncberk a Nový Ronov se vším příslušenstvím. Ale již r. 1650 prodal Kuncberk s městečkem Křincem, dvorem, vsi Bošín, Sovenice s dvorem, Seletice, Košík, Tuchom s dvorem, Hasinu, Břístev, Podlužany a Zábrdovice Pavlu hrab. z Morzína, pánu na Vrchlabí a Lomnici. Tento postavil v Křinci nový zámek, kostel, faru, zámeček Kuncberk, kapli sv. Jana pod Kuncberkem a kapli nejsv. Trojice na Chotuci.

Když Pavel r. 1688 zemřel, dědil Vrchlabí, Lomnici a panství Kuncberské či Křinecké syn Jan Rudolf, který po roce též Nový Ronov přikoupil a s Křincem v jedno spojil. V roce 1702 dědil svěřenské toto panství po otci svém syn Maxmilian a když brzy zemřel, bratr jeho Václav hrabě z Morzína. Po něm od r. 1737 seděl tu syn Karel Josef. Zemřel však již po 4 letech zanechav 4letého syna Františka.

Když tento dospěl, uvázal se v dědictví. Zemřel 1791 bez potomků a panství dědil z druhé linie Morzínské Rudolf Ferdinand Desiderius. Za něho panství svěřenské proměněno bylo ve zpupné. Křinec s Ronovem koupil od něho 1796 svobodný pán Vimmer, náruživý lovec. Když 1807 zemřel, koupil panství to Šimon Moric Bethmann za 203.825 zl. (Dle Sedláčka).

Dle popisu z r. 1638 byl stav panství t.č. následující:

„Ke statku Kunstberskému náleží 1 městečko a 9 vesnic totiž: městečko Skřinec, ves Bošín, Sovenice, Seletice, Košík, Tuchom, Hasina, Podlužany, Zábrdovice a Bříství. A v tom městečku a vesnicích v času pokoje bývalo osedlých 134, totiž: s potahy 52, bez potahu 82. Ti jsou platili ročně platu stálého:“

Nyní se nachází osedlých 103 totiž: s potahy 39, bez potahů 64, schází osedlých všech 31. Z těch schází platu stálého ročně totiž:

Srazíc co by se mělo sjíti z nahoře psané sumy těch 544 kop 46 gr. 5 1 d. zůstává 466 kop 36 gr. 3 1 d. Kladouc každou kopi po 40 kopách, vynáší 18664 kop 20 gr.

Platův běžných ročně se schází více nebo méně. Z kopanin na Kunstberce a na kopci nájmu 3 kopy 37 gr. 3 1 den. Z krčmy a průhonu v Bošíně 14 gr. Z pazderny v Tuchomi nájmu 2 kopy 30 gr. Z volejny při dvoře sovenském 4 kopy. Nájmu z pekárny skřinecké 12 kop; ze tří masných krámů v Skřinci po 1 kameni loje po 2 kopách = 6 kop. Od pohodlného rožďalovského 6 kop. Summa platu běžného: 34 kop 21 gr. 3 1 den. Vynáší po 20 kopách 687 kop 10 gr. K tomu statku náleží dvory poplužní, jak náleží, s ovčíny dvěma od kamene a maštalemi, stodolami, chlívy, stájemi a kůlnami od kamene ve spodcích vystavené a šindelem pokryté tři: jeden v Skřinci, druhý s ovčínem v Sovenicích, třetí též s ovšínem tuchomský, stavení jich se klade toliko po 350 kop. 1050 kop. K těm dvorům náleží rolí orné 21 lán a pod 55 strychův obilí, každý lán toliko kladouc po 350 kop. vynáší 7670 kop 50 gr. Loučného se naklidívá když rok příhodný při těch 3 dvořích sena do 80, votavy do 50 vozů, to se přidává k lepšímu vychování ovcím. V těch dvořích předešle se chovalo a ještě se chovati může:

Drůbeže pernaté spotřebu.

Počítajíc užitku ročního z přítomných 35 krav po 2 kopách, z nedostávajících nepřítomných 85 po 1 kopě, z jalového přítomných 58 kusů po 1 kopě, z nepřítomných 62 po 30 groších, z přítomného ovčího 852 po 15 groších a z nepřítomných 48 kusů po 7 1 groších činí 463 kop, vynáší v platu běžném po 20 kopách 9260 kop. Vohrady pro pasení dobytka koňského a dobytka jalového jsou 3 v každém dvoře jedna. Kuchyňské veliké zahrady jsou tři, při každém dvoře jedna, v níž netoliko dostatek vaření se sítí, ale mnoho štěpových plání k štěpování nasázeti může. Štěpnice prostranné při dvořích sovenském a tuchomském, při každém jest jedna při Křinci dvě, k tomu štěpy okolo pustého hradu (jehož toliko znamení při městě Skřinci pozůstává) též při Kuncberku pěkného mladistvého ne málo, když rok pohodlný za ovoce se utržívá do 60 kop i více, vynáší v platu běžném kopa po 20 kopách 1200 kop. Vinice při vrchu Chotuci jest jedna veliká s nemálo dobrého štěpí, na kteréž se, když rok úrodný, naklidívá vína do 50 sudů sedmivěderních, z těch srazíce polovici totiž 25 sudů za náklad viniční, ostatním 25 sudů počítajíc po 15 kopách, činí 375 kop, v platu běžném vynáší 7500 kop. Při tvrzi a dvoru skřineckém jest pivovar před málo lety od kamene se sladovnou, hvozdem, humnem a spilkou dosti prostranný, šindelem pokrytý, v němž pro obilí a slady půdy prostranné jsou, s pánví, káděmi a všelijakým příslušenstvím, v kterémž se za časů pokoje svařívalo piva pšeničného ročně do 40 i více varů po 20 sudech, ječného též 10 varů po 15 sudech i více; nyní pro veliké neúrody obilí a nemožnost lidskou sotva pšeničného půl varu po 10 sudech ve dvou i ve třech nedělích jednou, ječného pak ročně 7 varů na 13 sudů svařiti může. Činí pšeničného 20 varů po 10 sudech 200 sudů a ječného ze 7 varů po 13 sudech 91 sudů. Počítajíc mimo náklad jednoho každého sudu pšeničného piva po 30 gr. a ječného po 45 gr. ročního užitku, činí 168 kop 15 gr. v platu běžném vynáší 3365 kop. Chmelnice na tom statku jsou toliko dvě při Skřinci, na nichž chmele ku potřebě pivovaru spotřebu bývá. Krčem neb domů šenkovních, v nichž se piva šenkují, jest 7: v Křinci 2, v Sovenicích 1, v Seleticích 1, v Košíku 1, na Tuchoni 1, v Podlužanech 1. Mlýn o dvou moučných a jednom stupním kole v občinách skřineckých od kamene zánovní jest jeden, kterýž pro nedostatek vody po léta pustý státi musí, z něhož se ročně nájmu platilo žita 50 strychův a dva krmné vepře, počítá se toliko užitku ročního polovice, totiž 25 strychův žita po 1 kopě a jeden krmný vepř za 10 kop, činí 35 kop. V platu běžném vynáší 700 kop. Pila nově vystavena a při ní chaloupka na potoku pod rybníkem, na kterémž ku potřebě dvoru i mimo potřebu ku prodeji dostatek prken řezati se může, dává se od řezání jedné kopy prkem po 36 gr. pokládá se v taxe 260 kop. Olejna také nedávno vystavena při dvoře sovenském jest jedna, z níž užitek v platu běžném jest položen. Rybník kaprový k tomu statku náležející jest toliko jeden, slove Podchotuční v 50 kopách násady. Suma 50 kop po 8 kopách vynáší 400 kop. Rybníků vejtažních jest pět: Vokřínech o 40 kopách, Seletický o 20 kopách, Dolní Tamlovský o 20 kopách, Zvolenský o 20 kopách, pod Tuchomí o 20 kopách. Suma 120 kop. Výtažného plodu po 4 kopách činí 480 kop. Nyní podle urburu a v něm položeném vyznamenání pro veliký nedostatek vody jsou pusty. Rybníky podtěrné jsou dva, Rohanec, sedí v něm 2 1 kop, Vránský, také v něm sedí kaprů 2 1 kop, suma 5 kop kaprů podtěrných. Každého užitku po 30 gr. činí 150 kop.

Říčka na témž staku jest, slove Mrlina, začíná se od Rožďalovic u vsi Podlužan a beře svůj konec u vsi Zábrdovic, v níž na mále pro správu kuchyně ryb aneb raků se nachází. Lesův směsného, dubového, osykového, březového a borového k tomu statku podle urburu přináleží v paterém hájemství, mimo porostliny lidské 77 lečí, ale podle sprubování měřiče zemského náchazí se toliko za 58 lečí po 29 tenatech zaječích ve 40 sáhů zdéli, klade se každá leč toliko po 80 kopách, činí 4640 kop. Cihelna náležitě vystavená na tom statku při vsi Košíku jest jedna, z kteréž mimo domácího stavení potřebu dráhně cihel se prodati může, pokládá se šmahem ve 200 kopách. Kolátura na tom statku ve vsi Bošíně jest jedna, k níž rolí orné náleží 3 kopy záhonů, té když tu kněz jest užívá, nyní z třetího mandele kostelníci k dobrému záduší ji pronajímají, klade se ve 200 kop. Kostely filiální jsou dva, jeden v městečku Skřinci, druhý na vrchu nad Skřinci slove Chotuči, kladou se každý podle obyčeje po 100 kopách, činí 200 kop. Za všelijaké roboty, kterýmž poddaní k tomuto statku náležející mimo roboty v urburu rozepsané forováním kde a kdy se jim poručí i pěšky vrchnosti povinni jsou, jako i za užitek vinopalny, z kteréž by ročně dráhně se sjíti mohlo, a šenku vína v městě Skřinci, klade se při skromnosti 1000 kop. Za zvůli na tom statku honění v lesích, kdež za častý velký kus se dostati může, též provozováním myslivosti polní, neb se dostatek bažantů, koroptví a zajíců dostati může, pokládá se toliko 1000 kop. Při tom zpráva se činí, že na tomto statku Kunstberském v městě Skřinci dvůr náležející nynějšímu úředníku statku tohoto panu Matějovi Vinickýmu z Grynwaldu od někdy pana Heníka z Valdštejna vrchnosti tehdejší dostatečně listem hamfestním ode všech platů stálých a běžných ano i ode všech povinností vrchnosti náležejících osvobozen jest na časy budoucí a věčné, z té příčiny ani do této taxy pojat není. Dobytka na tomto statku Kunstberském se vynašlo: Koní 15 po 30 kopách, oslice 4 po 15 kopách, volů tažných 32 po 12 kopách, krav dojných 35 po 10 kopách, jalového hovězího 58 po 7 kopách, ovčího 852 po 1 kopě, svinského 78 po 1 kopě 30 gr.“ (D.z. 301. F 13.)

R. 1749 dvůr v Tuchomi se více nepřipomíná, ale za to dvůr v Bošíně. Výměru měly tuto:

K panství Křineckému náležely původně tyto osady na okrese: Bošín, Jizbice (část), Křinec, Podlužany, Sovenice, Zábrdovice (část). Když později přidělen byl ke Křinci statek Ronovský, přiděleny sem ještě vesnice: Jeseník, Jíkev (část), Jizbice (část), Mečíř (z prvu část, později ves celá) a Oskořínek.