Zpět

Robota

Neméně než tělesenství tížila předky naše robota a všeliké ty dávky, jež "milostivé" vrchnosti odváděti musili.

Robota byla dvojí: ruční a tažní. Dávky byly buď na penězích, buď na přírodninách. Povinnostmi uvedenými stiženi byli všichni poddaní bez rozdálu, ovšem v míře rozmanité. Ne na všech panstvích byla robota stejná. Záleželo na pánovi, chtěl-li poddaným uleviti, či sil jejich využíti do krajnosti. Bylť na svých statcích neomezeným. Mnéhá nařízení ve prospěch utiskovaných sněmem neb císařem vydaná, zůstávala většinou bez povšimnutí.

Z mnohých příčin mohl poddaný na čas roboty zbaven býti.

Jan Kolinus, soused nymburský, koupil 1599 spustlou chalupu v Drahelicích. Poněvadž přišel o všechen dobytek, žádal komoru Českou, a hejtman poděbradský se přimlouval, aby zbaven byl na čas robot. (Arch. místodrž. L. 38.2)

Panní Anna Lívová z Granova v Šibicích žádala po smrti manžela svého za vložení kšaftu do knih purkrechtních. Chtěla býti též na čas od robotních for osvobozena, dokládajíc, že jí spadla stodola se třemi mlaty a ona stavěti musí. (Tamže)

Poddaní mohli žádati za slevení poplatku, jestliže z najatých pozemků neb jíných věcí užitku neměli.

E. 1862 rychtářové a sousedi z Budiměřic, Netřebic a Rašovic žádali, aby byli sproštěni poplatku z řeky Mrliny po 9 kop. 20 groších proto, že řeka na paměť lidskou bahny červenými zapěněna jest, a oni ani lapáním ryb a rakův ani jinak užívati ji nemohou.

Je samozřejmo, že lid konal roboty s odporem a tudíž liknavě a povrchně. Leč panský karabáč, šatlava apokuty měly mu hlavu napraviti.

Hejtman poděbradský stěžoval si r. 1688 u komory na neposlušné sedláky v příčině robot. Též na rychtáře, že bedbale dostavují se k sobotnímu řízení na zámek. Komora nařídila: "Kdyby potažník neb chalupník bez důležité příčiny robotu vynonati zameškal, neb příliš pozdě přijížděl, aneb maje čeleď podstatnou na robotu vysýlal osobu ničemnou a tak důchod J.M.C. podváděl; též kdyby rychtář na zámek v sobotu časně a střídmý se nedostavil, aneb roboty sousedům časně neoznámil, měl potažník za den 20, chalupník 4 groše pokuty položiti, rychtářové však pokutu dvojnásobnou platiti. Že by to nepomohlo, má se pohroziti militární exekucí, aneb skrze ložírování k nim jedné neb druhé compagnie sildatův k povinné poslušnosti a pariti dohnáni býti mají. Potažník mající lán, měl týdně 2 dni, kdo více 3 dni potahem robotu konati. Kdo by potahu neměl, 3 dni pěšky beze všeho platu pracovati povinen bude." (Zámec. kopiár poděb.)

Nešel-li ten, kdo robotou povinen byl, otročiti sám, mohl za sebe vyslati toliko osobu statnou. Nástoje a nářadí musel každý na robotě míti dokonalé.

Jak robotou stiženi byli usedlí na Křinecku, vysvítá z odpovědi hraběte z Morzínu na stížnost, kterou jemu poddaní jsouce příliš utiskováni r- 1718 podali. Stížnost se nezachovala. Hrabě odpověděl, že stěžují-li si, jakoby přílišnými robotami obtíženi byli, takže od slunce východu do slunce západu dělati musí, jemu samému prý povědomo jest, že často na robotu až okolo sedmé i osmé hodiny přijíždějí. Co se vinice kopání a kamene lámání týče, robota ta (vinice prý beztoho zrušena jest) na dále zůstati má. Vzhledem drahého dříví praví hrabě, že se lesy rok od roku ztenčují, a dříví tuplovaně se platiti musí. Než nikdo z poddaných nucen není dříví v jeho lesích kupovati, myslí-li, že jinde levněji je obdrží. Bude-li však přistižen při krádeži, má buď 5 kop bez odkladu složiti, buď čtyři neděle v poutech arrest vystáti. Co dokládají strany dříví k stavění, odpovídá hrabě Václ. z Morzínů, "ta věc skrze mého nebož. regenta Pl. Ludvíka náležitě vyšetřena jest, při čemž také pozůstávati má. Jest k velikému podivení", praví dále, "že se opovažují moji poddaní dokládati, aby staří nápadníci (věřitelé), když nějaké neštěstí od ohně se stane, ze své pozůstalosti na gruntech tu škodu nésti měli, což proti všemu rozumu a smyslu jest. Co se týče půjčování obilí k setí a na chleba, to činí moje veliká k chudým lidem dobrota a milost, že ale oni skrze to mně na ruku dáti chtějí, že skrze nemožnost svou a chudobu to činí, jest mně dobře povědomo, že letos není ten první rok, nýbrž že v povšechna léta se dlužívali a v celém království Českém na všech panstvích a štacích, kde jen která vrchnost tu milost svým poddaným, jako já činím, prokázati chce, rádi se dluží a také s lepším poděkování a uznáním platí, neb v tomto těžkém a neúrodném minulém roce málo kde který sedlák jest v kraji k nalezení, který jak chleba, tak také píce pro hovada by měl a pohledávati nemusel. A ačkoli moji poddaní dle mimo dané skutečné správy, robotu, které předkové jejich, jak slavné paměti mému panu dědu tak také v pánu zesnulému mému panu otci a panu bratru Maxmilianovi vždy bez nejmenšího odporu aneb nějaké vejmluvy rádi a poslušné vybejvali a sobě nestěžovali. Nyní ale nynější hospodáři na ty od J.M.C. vydané patenty se odvolávali a se domnívali, že by tolik nyní robot vykonávati povinni nebyli, čemuž mnozí ani nerozumějí a kdyby podle vejš jmenovaného patentu robotu vykonávati měli, tehdy zajisto by jim hůře to podnikovati přicházelo; nic však méněj aby mou milost a k mým poslušným poddaným každého času mající náchylnost tím lepší poznati mohli, tehdy od níž jmenovaného datum takto strany robot ustanovuji a poroučím a to předně: Co se tejče spoleřných sedlákův potažitých, ti mají týhodně po 3 dnech čtyřma koňma spřaženýma; když ale jeden svátek v týmžedni se trefí, půltřetího, jesti-li ale dva svátky, mají toliko jen dva dni, tu kde se jim poručí a nařídí, jeti. Pěší pak robotu od sv. Havla až do sv. Jiří nechť jest svátek neb ne po čtyřech dnech; od sv. Jiří až do sv. Havla ale skrze celý tejden jednoho statného robotíře posýlati. Co ale křineckých, zábrdovských, mečířských, bošínských, sovenských, dobrovanských a seletických chalupníků se tejče, těm se veskrze po jednom dni týhodně upouští, takže nyní nechť je svátek neb ne po čtyřech dnech robotovati povinni býti mají. Jestiliby ale na místě pěší s potahem nařízeni byli, tehdy za ty čtyři dni pěší letního času po půldruhým dni po páru, zimního času ale dvakráte do lesa jeti. Košičtí, hasinští a břistevští týhodně po třech, tuchomští pak po půlčtvrtu dni nyní i na časy budoucí vybejvati mají. A poněvadž proti někdy přidané, nyní ale zase zkasírované robotě jim z důchodu mého kunstberského jisté peníze a pivo z milosti se darovalo, naproti tomu tuto zasej jak peníze tak také pivo se dokonale kasíruje a více jim pasírované býti nemá. Jestiliby jeden neb druhý z mých všech k panství Kunstberskému patřících poddaných dále co se protiviti a ty v mírnosti vysazené roboty vykonávati se zpěčoval, tehdy ať je tím ubezpečen, že mého příkrého trestání a veliké nemilosti ujíti nemá. podle čehož jedenkaždý jak se spravovati a svou povinnost vykonávati vědět bude. Jenž se stalo v zámku mém novokunstberském dne 10. máje 1718. Václav hrabě z Marzinů."

Z r. 1749 zachoval se tento výkaz robotní:

Na úrocích a přírodninách brala t.č. vrchnost:

Avšak již po 7 letech t.j. r. 1756 úroky na penězích značně se změnily sice na prospěch městečka Křince - ale ku škodě vesnic. Platily: Křinec 26, Mečíř 24, Bošín 56, Sovenice 59, Podlužany 49, Zábrdovice 40, Jizbice 1 zlatý. Dávky na přírodninách se nezměnily.

Kromě toho brala vrchnost r. 1756 od řemeslníků na panství činže 84 zl. 54 kr., od židů 102 zl. 15 kr.

Dle urbáře lyského z r. 1729 byla robota na panství t.č. takováto:

Sedláci týdně pracovali po 3 dni se 4 koni a jednou osobou pěší den ze dne. Nebylo-li roboty jízdné, byli povinni po 2 osobách denně na robotu vysýlati. V Kostomlátkách konali sedláci ruční robotu v čase od sv. Jiří do sv. Havla týdně po 9 dnech, jindy po 3 dnech. Byli-li posláni rolníci na pole na 4 nebo více mil, zapřáhali dva a dva po 2 koních dohromady a bylo jim to počítáno jako by s 4 koni 4 dni pracovali. Byli-li posláni na 8 mil, jako by 8 dní pracovali atd.

Chalupníci konali robotu pěší za časů Šporkových 5 dní, později jen 4 dni v témdni. V čas zimního a jarního setí na místě 4 dní pěších po 2 dni párem potahů panská pole osívati musili. Chalupníci vápenští však jen 2 dni v týdnu pracovali.

Domácí lidé, již jmění neměli, pracovali ve žních po 2, jinak jen 1 den v týdnu.

Na panství Lyském čimže peněžité a na drůbeži odváděly r. 1696 (Farní archiv lys.).

Na Loučeňsku počátkem 18. století byli sedláci povinni týdně po 2 dni robotou tažní a po 2 robotou ruční. Jezdili-li však na jaře a na podzim po 3 dni v týdnu, odpouštěla se jim robota ruční po celý rok. Chalupníci robotovali po 2 dni, domkáři po 1 den v týdnu. I sedlákům i chalupníkům odpouštěla se robota ruční v čas sen a otav po 4 neděle.

Cís. patentem z r. 1775 byla robota upravena dle výnosu pozemků.

Ruční roboty měli:
Podruzi, již daně neplatili, ročně 13 dnů.
Kdo platili daně z pozemků do -- zl. 52 1/2 kr. ročně 26 dnů.
Kdo platili daně z pozemků do 2 zl. 37 1/2 kr. ročně 52 dnů.
Kdo platili daně z pozemků do 4 zl. 22 1/2 kr. ročně 78 dnů.
Kdo platili daně z pozemků do 6 zl. 33 1/2 kr. ročně 104 dnů.
Kdo platili daně z pozemků do 8 zl. 45 1/2 kr. ročně 130 dnů.
Kdo platili daně z pozemků více než 8 zl. 45 1/2 kr. ročně 156 dnů.

Potahem robotu konati musili všicni hospodáři, kteří měli nejméně 1/4 lánu pozemků.

Ti, již platili na dani od 8 zl. 45 kr. do 13 zl. 7 1/2 kr., pracovali týdně 3 dni s 1 koněm; kdo platili do 26 zl. 15 kr., pracovali týdně 3 dni se 2 koni; kdo platili do 39 zl. 22 1/2 kr., pracovali týdně 3 dni se 3 koni; kdo platili více než 39 zl. 22 1/2 kr., pracovali týdně 3 dni se 4 koni.

Vedle roboty tažní konali dle patentu tohoto sedlácu též robotu ruční po 3 dni týdně, avšak jen v čase od sv. Jana do sv. Václava.

Po vydání robotního patentu upravena robota na Loučaňsku tak, že jezdili sedláci 3 dni v týdnu po celý rok. Ruční robotu konali po 2 dni v týdnech od sv. Jana do sv. Václava. Při některých gruntech připomíná se odměna 1 1/2 libry chleba za den roboty ruční. Půlsedláci pracovali robotou buď 1 1/2 dne s potahem, buď 3 dni bez potahu. Chalupníci jako dříve po 2 dni, na Vlkavsku 3 dni po celý rok.

Na panství Lyském zůstala tažní robota nezměněna. Ruční vyměřena na 3 dni v čase od sv. Jana do sv. Václava. Zdejší vrchnosť začasté i svůj dobytek a drůbež do selských statků dávala a z nich poplatek brala. Novému hospodáři byly tyto věci inventárně odevzdány.

Praví-li se, že za cís. Marie Teresie byla robota zrušena na polovic, týká se to jen roboty ruční.

Ve Mcelích, na panství Dětenickém, byly na poč. století 19. na usedlosti č. 16 tyto platy a povinnosti:
1. Všechny zeměknížecí povinnosti, totiž kontribuci a jiné daně - lífruňky, rekvisice, foršpony a transporty atd. na usedlosti vypadající zapravovati a vybejvati.
2. Milostivé vrchnosti všechny platy a povinnosti, totiž ourok 3 zl. 43 3/4 kr. a za peří 30 kr. v jednom 4 zl. 13 3/4 kr. každoročně při sv. Havle zaplatiti. Onu dle robotního patentu vyměřenou robotu v roce 78 dní aneb týdně 1 1/2 dne tažní roboty s 3 hovady, pak pěší roboty od sv. Jana do sv. Václava každoročně 13 dní vybejvati.
3. Panu faráři ročně desátku 1/4 strychu žita, 2 čtvrce ječmene, 1/4 str. ovsa a 2 čtvrce pšenice. Konečně kominíkovi slušný plat odváděti.

Na gruntech kovanických mezi povinnostmi hospodářů na prvém místě uvádel se ku konci 18. století c.k. magacín. Dle výnosu gruntu bylo uloženo jednotlivcům odevzdati do kterékoli štace určité množství obilí proti náhradě. Měl-li by z toho hospodář škodu proti ceně trhové, polovici té škody měla mu nahraditi vrchnost. Zřídka dostalo se mi náhrady celé.

Při mnohým usedlostech připomínají se zádušní krávy. Měla-li záduš dosti peněz koupila něco krav a dala je pod ouroky jednotlivým hospodářům (krávy ouroční). Pošla-li kráva, poplatek nepřestal; byl stálým břemenem na usedlosti. Z krávy ouroční stala se kráva železná.

Za cís. Marie Teresie byly mnohé dvory panské rozděleny v malé usedlosti dle návrhu dvor. rady Raaba, kteréžto soustavě císařovna velice přála. Poddaní dostali panské pozemky v dědičný nájem. Také z robot mohli se poddaní vykupovati ročními úroky. Soustava Raabova zavedena byla mezi jinými na komorním panství Poděbradském, a robota tu 1777 zrušena.

V našem okrese rozděleny byly koncem 18. století dvory v Kovanicích, v Šlotavě, v Jeseníku, v Sovenicích, v Bošíně a v Nov. Dvoře.

Robota zrušena 1848 a spolu přestaly všeliké dávky a platy vrchnosti. Té dostali se náhrady na penězích.