Ronov nad Doubravou - převzato ze stránek Okresního úřadu Chrudim
Ronov nad Doubravou leží v jihozápadním podhůří Železných hor a již letmý pohled na geologickou mapu napovídá, že se zde jedná o oblast nebývale rozmanitou. Železné hory a jejich okolí jsou v literatuře nazývány přírodním muzeem, kde je na poměrně malé ploše zastoupeno mnoho geologických formací. Tato pestrost způsobila, že již v minulosti se dostala zmíněná oblast do sféry zájmu známých odborníků. Do obecního povědomí se Ronov nad Doubravou dostal lidově nabytým přízviskem "městečko na dlani", podle filmu režiséra Václava Binovce z roku 1941, jemuž předlohou byl stejnojmenný román Jana Drdy.
Město Ronov nad Doubravou bylo založeno na pravém břehu řeky Doubravy v roce 1307 feudálem Oldřichem z Lichtenburka. Jím vydaná listina z 16.IV.1307 existuje v originále latinského textu na pergamenu ve Státním okresním archivu Chrudim i s dochovanou pečetí a je označována za zakládací listinu. V ní jsou stanoveny povinnosti města k vrchnosti a práva občanů. Dalším privilegiem pro město je listina z roku 1331, jíž dostalo město darem od Jana Lucemburského lán půdy. Jan Lucemburský určuje, aby polovina byla využívána bezplatně městem a polovina aby připadla kaplanovi. Založení města potvrdil král Václav IV. v listině z roku 1397, který navíc přidává ronovským právo svobodného pořízení s majetkem tak, jak je tomu u královských měst.
Důležitou výsadou měst jsou trhy. Roku 1488 povolil král Vladislav Ronovu n. D. dva výroční trhy, obdobně až pro rok 1674 oznamuje Leopold svým místodržícím, že Ronov n. D. obdržel právo třetího trhu. Roku 1840 Ferdinand V. povoluje Ronovu n. D. další tři trhy. Poslední úprava byla provedena roku 1895, kterou bylo v Ronově ustanoveno sedm trhů. Město mělo i právo hrdelní. V archivu ronovském jsou zachovány hrdelní rozsudky i zápisy, svědčí o tomto právu i dochované pomístní názvy - Na spravedlnosti, Katovna, Katův dolík. Pro polovinu 16. století má Ronov n. D. dochována cechovní privilegia.
V dalších staletích Ronov n. D. trpěl častými požáry, v roce 1681 je dokonce nazván vsí. Roku 1909 císař František Josef I. povyšuje městys Ronov nad Doubravou na město a stanoví jeho znak. V červeném štítu stojí vzpřímen stříbrný lev s vyplazeným jazykem, se zlatou korunou a s dvojím ocasem. Štít vrouben jest ozdobnou obrubou bronzové barvy. Na hlavě štítu spočívá zděná koruna stříbrné barvy s pěti viditelnými výběžky. Městský znak byl používán pravděpodobně od 15. století. Takto svůj znak užíval Ronov n. D., stejně jako jiné obce ČSR, až do počátku 50. let, kdy původní historické symboly na úředních razítkách a papírech národních výborů povinně vystřídal státní znak. A tak návrat Ronova n. D. k jeho starému symbolu umožnily teprve společensko-politické změny po roce 1989. Ronov nad Doubravou tak opět reprezentuje starobylý symbol českého lva. A nečiní tak pouze ve znaku, ale také na praporu, neboť podvýbor pro heraldiku PS P ČR k žádosti obce rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 1997 pak prapor Ronova nad Doubravou oficiálně udělil.
Poslední zmínka o městském úřadu je zaznamenána v místní kronice ještě před zřízením národních výborů, v pozdější době se uvádí již jen "MNV Ronov nad Doubravou". Obec pak předseda Poslanecké sněmovny PČR určil s účinností od 1. června 1998 obec Ronov nad Doubravou městem.