Bohouňovice, Hranice
Ves tato položená s půl hodiny cesty k jihozápadu od Č. Peček ukrývá se v mělkém úvale (311 m). Na sever od ní bělá se dvůr Hranice, pod nímž v malebném údolí Polepského potoka klepají mlýny "Červený" a "Kohoutov". Mezi nimi přejíždí dráha Kolín-Čerčany údolí Polepky po viaduktu 41 m vysokém.
Bohouňovice čítají (1890) 48 domů se 368 obyvateli Čechy (68 na 1 km2). Mužů jest 176, žen 192, sovbod. 94 m., 102 ž., ženatých m. 75, vdan. ž. 76, ovdovělých 7 m., 14 ž; katol. 339, evang. hel. 24, israel. 5; čísti a psáti znalo 121 m., 133 ž.; jen čísti 5 m., 1 ž., neznalí 50-28 m., 58-32 ž.; v stáří do 16 l. bylo 60 m., 79 ž.; produkt. 101 m., 97 ž., přes 60 let 15 m., 16 ž.
Dle zaměstnání jsou: Hostinský 1, kupci 2, obuvníci 2, mlynáři 2, rolníci 13, ostatní dělníci.
Katastr. rozloha zabírá 3.09 km2. Rolí 236 ha 78 a 64 m2, luk 6 ha 08 a 16 m2, zahrad 21 ha 04 a 12 m2, pastvin 28 ha 38 a 31 m2, lesů 3 ha 86 a 06 m2, zastavené pl. 2 ha 68 a 28 m2, skal a písčin - ha 53 a 67 m2, cest atd. 9 ha 94 a 70 m2. Obci náleží - ha - a - m2, velkostatku (dvůr Hranice) 151 ha 83 a - m2, jednotlivcům ostatek.
Půda pozemků jest černý jíl, bělka s křemeny.
R. 1897 napočetlo se: 22 koní, 163 kusy hověz. dobytka, 220 ovec, 7 koz, 27 vepřů, 0 úlův.
Bohouňovice jsou místní a katastr. obcí, přifařeny jsou do Nebovid a přiškoleny do Č. Peček. Stanice železniční jest v Č. Pečkách, poštovní v Č. Pečkách a telegrafní v Kolíně.
R. 1898 platilo se daní 3001, obecních přirážek 50%.
V Bohouňovicích jsou 2 mlýny a kamenný lom.
Sídlí tu: Sbor dobr. hasičů.
Názvy tratí:
Role: U dubu, V ohrádkách, U kamena, Přidánka, V pasekách, Zlato, Štírovec.
Luka: Štírovec.
Názvy tratí u Hranic:
Role: U kamena, Na kopě, V granátech, U Hranic, U černého lomu.
Paměti Osada Bohouňovice (druhdy Bohuňovice) patří mezi staré osady slovanské. Již záhy stála v ní tvrz, snad již r. 1333, kdy Martin z Bohuňovic koupil od kláštera Sedleckého rychtu v Trnové a Václav z Bohuňovic při tom svědčil. (H. XII. 279.) Mareš (Martin) a Pešek z Bohuňovic podávali r. 1370 ke kostelu v Pečkách a odtud až do r. 1397 se jmenují. (LC, PDZ. I. 566, 573) Jako člověk starožitný svědčil Mareš zvaný Sak z Bohuňovic ještě r. 1406 v Kolíně o ves Mnichovice. (DK. I, 56) Současně žil v Kolíně v letech 1380-1400 Petr Sakr z Bohuňovic, zastupuje strany při soudu městském.
R. 1407 byl spolupatronem kostela v Pečkách panoše Petr z Bohuňovic, kdežto Jan z Bohuňovic r. 1414 držel statek v Jezeřanech u Veltrub (LC.) Později shledáváme Saky z Bohuňovic v Jezeřanech pustých do r. 1503, načež drželi různá zboží v Čechách, pak na Moravě, kdež r. 1720 vymřeli ve stavu hraběcím.
O vsi Bohuňovicích zvídáme teprve r. 1564, kde náležely ke statku Ratbořskému, načež sdílely osud se dvorem Hranickým napořád, jakož při Hranicích bude vypravováno, a v r. 1754 s tím dvorem připojeny k Pečecku. R. 1760 byli v Bohuňovicích dva potažníci, 6 chalupníků, 12 domkářů, krčma, mlýny Kohoutovský a Červený, ve všem 145 obyvatel. (Arch. Pečecký) R. 1786 bylo tu již 36 č., r 1843 44 čísla a 311 duší. Přezdívka "holevajti", kterou dávají sousední osadníci Bohuňovickým pochází asi z let 1699-1710, kde Bohuňovice náležely hraběti Holleweilovi k panství Malešovskému.
Půl hodiny od Peček na západ stojí dvůr Hranice. Jindy bývala při němž tvrz, původiště vladyk z Hranic.
Roku 1380 seděl na tvrzi Ješek z Hranic, po něm r. 1383 Čeněk odtudž a r. 1393 syn jeho Jan. Vdova po něm, Kunka z Hranic, prodala r. 1395 věno své 100 kop. na Hranicích zjištěné Zbraslavovi z Pašiněvsi (Stará kn. Kolín., PDZ I. 470, 550, 559). Vacek z Hranic svědčil r. 1436 ve při o Kbel a r. 1440 zapsal se na sjezdě Čáslavském. (AČ I, III) Později osedlí na tvrzi zdejší Václav Mírek ze Solopisk (1501-20), Jan Srník ze Třídvorů (1526-29) a r. 1531-34 Jindřich Smíšek z Vrchovišť. R. 1538 prodal Jan z Vilémovce tvrz a dvůr Hranice s mlýnem, rybníkem, dědinami, lukami a hájkem paní Zuzaně Pařízkové z Trojanovic za 775 kop č. Po ní dědil syn Václav Pařízek z Pařízku, ale prodal statek r. 1542 Václavovi Popelovi z Vestce k Ratboři.
Potom se držitelé rychle střídali, ač statku na ceně přibývalo: Do r. 1547 seděl zde Oldřich Popel z Vesce, po němž nabyl Hranic svat jeho Otík Hokovský z Hokova za 925 kop. Téhož manželka Anýžka z Vesce r. 1554 prodala statek Hranický s mlýnem a krčmou za 1125 kop paní Kateřině z Kocléřova, vdané za Jana Maternu z Květnice v Kolíně usadilého; dalším prodejem dostal se ten statek r. 1560 za 1260 kop Jiříku ml. z Říčan, a hned potom za 1275 kop Janu Vokovi z Říčan, prve na Svojšicích usedlému, a ještě téhož roku 1560 za 1950 kop Janu Popelovi z Vesce na Suchdole a Ratboři. Týž ale pustil r. 1564 Ratboř s Hranicí Jiříku Voděradskému z Hrušova a na Dobřeni. (SH. III. 157, H XII. 280)
Po smrti Jiříkově (1580) ujal se Bohuse Voděradský z Hrušova Suchdola a Hranic. Týž pán, jemuž r. 1610 dvůr Hranický shořel, zemřel r. 1612, jsa poslední rodu svého po meči, a zůstavil statek Suchdolský, k němuž náležela tvrz Suchdol s městečkěm, tvrz a dvůr Hranice, vsi Bohuňovice a Bořetice, díly Mezholez a Sedlova, své jediné dceři Kateřine Polezině. Kteráž byvši ctyři léta pod opatrováním své matky Mandaleny z Komárova, r. 1616 vdala se za Otu, purkrabího z Donína. Matka její, majíc na tom statku zjištěného věna 4000 kop č., vdala se pak za Karla Vladislava Repického z Sudoměře, majíc pak po létech za dcerou již skoro 7000 kop č. dluhu, byla ve statky Suchdol a Hranice po výroku soudním svedena, a s mužem svým je držela, až se toho ujala komora královská r. 1622 a připojila oba statky k svému panství Malešovskému. Leč již r. 1631 v čas velké potřeby peněz, prodala komora Malešov paní Alžbětě z Žerotína, Suchdol a Hranice pak za 10500 kop č. Jiljímu Fuchsovi z Reinsberka, prve hejtmanu císařského panství Pardubského (DZ. 298 B 8)
R. 1650 shledáváme Suchdol s Hranicí opět při panství Malešovském, jak je drželi Jan a František hrabata Šporkové, 1699-1710 František Antonín hrabě z Holleweilu, 1710-1728 Jan Fridrich hrabě z Osteinu, po něm pak Karel Jáchym z Brédova, pán na Pečkách. Při velikém úpadku tohoto statkáře byl dvůr Hranický se vsí Bohuňovici r. 1738 od Malešovska oddělen, na 29677 zl. odhadnut a celému družstvu menších věřitelů v držení odevzdán. Od toho družstva ujal se statku Hranického dne 27. dubna 1754 Ignác svob. pán Koch a koupiv hned potom panství Pečecké, k němu onen statek na vždy připojil. (DZ. 241 G 17)
R. 1787 měly Bohouňovice 36 čísel, r. 1843 domy 44 a 311 obyvatelů, r. 1857 s Hranicí 311 osadníků.