Nadpis


Zpět

Kolínsko
a
Kouřimsko.

Obraz poměrů přírodních, života obyvatelstva
i paměti časů minulých

Díl druhý

Paměti osad na Kolínsku

1915.
Nákladem učitelstva školního okresu Kolínského.
Tiskem fy. J. L. Bayer akc. spol. v Kolíně.

 

Předmluva Kbel Nebovidy Sendražice
Panství Kolínské Kojice Němčice Starý Kolín
Bělušice Kolín Nová Ves nové Štítary
Bohouňovice, Hranice Konárovice Ohaře Tři Dvory
Bojiště Kořenice Ohařičky Týnec nad Labem nové
Brankovice Kravary nové Opatovice Veletov
Bříství Křečhoř Osek Velim
Býchory Kutlíře Ovčáry Veltruby
Dobešovice Lhotka Pašinka Vesec
Dolany Libenice Pečky Červené Vinařice
Grunta Lošánky Polepy Vítězov
Hradištko Lošany Radboř Volárna
Chrášťany Lžovice Radovesnice Vrbovec nové
Jestřabí Lhota Mančice Sedlov a Těšinky Zibohlavy

 

Předmluva

Po letech devadesátých minulého věku ustálilo se v naší literatuře pedagogické přesvědčení, že veškeré vyučování má kotviti v domově. Odtud byly vydávány popisy školních okresů, v nichž shromažďována potřebná látka učebná. Také učitelstvo okresu Kolínského zatoužilo v tom čase po knize, která by podala obraz poměrů přírodních, života obyvatelstva i paměti osad na Kolínsku a Kouřimsku. Tak vznikla tato kniha. Vzešla z potřeby školní a jí jest určena.

Přičiněním p. Václava Bursíka, c. k. okresního školního dozorce, ujala se pronesené myšlenky c. k. okresní školní rada v Kolíně a výnosem svým ze dne 23. března 1897 č. 657 vybídla učitelstvo, aby se účastnilo chystaného díla. Zároveň rozeslala školám dotazníky mnou vypracované, totiž návody, jak sbírati zprávy o poměrech přírodních, o školství, o památkách předhistorických, historických i lidových. Zprávy o poměrech církevních a památkách církve katolické dal sebrati dle dalšího dotazníku vdp. Jan Ev. Eybl, vikář Kolínský. Jim buďtež tuto předem díky vysloveny.

Učitelstvo sebralo látku hojnou a zevrubnou. Byla mi dodána koncem roku 1897, abych ji roztřídil pro spolupracovníky jednotlivých úvah dílu prvého, jimž jsem také sestavil osnovy článků a sebral potřebnou literaturu.

V okresní poradě učitelské, konané dne 25. června 1898 bylo usneseno, aby popis okresu školního pod názvem „Kolínsko a Kouřimsko“ byl vydán na paměť padesátileté vlády J. V. císaře a krále Františka Josefa I. učitelstvo, mimo již vykonanou práci přípravnou, věnovalo ještě na vydání spisu půl procenta svého služebného v obnosu 1376 K 48 h.

Po návrhu mém rozdělena kniha ve tři části. V prvém díle měly se povšechně vypsati poměry přírodní, stav obyvatelstva, rozvoj zemědělství, průmyslu a obchodu, rozvoj školství, poměry církevní a život lidový. Díl druhý věnován zevrubnějším pamětem všech osad na Kolínsku, díl třetí pamětem osad na Kouřimsku.

Zabezpečujíc vydání díla hmotně, doufalo učitelstvo, že občanstvo okresů našich poskytne dalších prostředků, aby počaté dílo bylo dovršeno. Jmenovitě očekávalo pomoc peněžitou od obou zastupitelstev okresních, aby se dílo opatřilo potřebnými obrázky. Leč tato naděje zklamala, žádosti podané zamítnuty a proto vydán spis bez obrázků. Plnou přízeň projevilo však občanstvo dílu hojným odebíráním. Také c. k. okresní školní rada v Kolíně zakoupila spis do všech knihoven školních. Tak vydání „Kolínska a Kouřimska“ zabezpečeno.

Péči o vydávání díla vzal na se výbor zvolený okresní poradou učitelskou, totiž slečny a pánové: Karel Hartman, Rudolf Hraba, Rosa Jonášová, Fr. Káník, Jindřich Koníř, G. V. Svoboda a podepsaný, jimž předsedal p. c. k. okresní inspektor V. Bursík. Výbor sešel se roku 1898 dvakráte, projednav smlouvu o tisk a pověřiv administrací díla řed. G. V. Svobodu, potom dvakráte r. 1899, aby vyslechl zprávu o postupu tisku. Později zůstala zodpovědnost za dílo řed. G. V. Svobodovi a podepsanému. Po smrti řed. G. V. Svobody (1912) ujal se ochotně administrace odb. učitel Jan Kremla. Vedle něho pečovali o ukončení díla sl. Rosa Jonášová a odb. učitel Jos. Novotný. Rovněž c. k. okresní školní rada v Kolíně z popudu p. Jos. Chmelaře, c. k. okresního inspektora, další podporou hmotnou postarala se o dokončení spisu.

V prosinci 1898 vydány současně prvé sešity všech tří dílů a odtud do r. 1905 vyšly ve lhůtách volných dílu prvého 3 sešity a po 7 sešitech pamětí osad na Kolínsku a na Kouřimsku. Pro jiná zaměstnání své odstoupil jsem potom od díla. Teprve r. 1914 počato s tiskem dílu druhého a třetího, kteréž se tímto dokonávají.

Byl jsem si vědom četných obtíží, s nimiž bude nutno zápasiti při vydávání díla, ale netušil jsem jich tolik, kolik se jich časem nakupilo. Chtějíce podati dobré základy historického místopisu 109 obcí, stáli jsme před úkolem z míry pracným. Že se zdařil u Kolínska, jest děkovati zesnulému prof. Jos. Vávrovi, který dovolil otisknouti paměti obcí ze svého rukopisu „Okres Kolínský“ (1884 – 1895). Vřelý dík za vzácnou jeho ochotu vysloven mu výborem r. 1898. Zbylo odtud sebrati ještě pamětí Týnce a okolí a doplniti zprávy Vávrovy pamětmi kostelů, far i škol, jakož i novými prameny literárnímu. Pro paměti osad na Kouřimsku slíbil ochotně pomoc p. B. Bernau, účetní cukrovaru v Plaňanech, ale než jsme jí došli, zastihla jej smrt (1904). Nezbylo, než abych se sám ujal sbírání zpráv místopisných, což mně, vzdálenému pramenů literárních, nebývalo úkolem snadným. Horlivou a obětavou pomocí přátel podařilo se mi přece sebrati látku hojnou a zpracovati ji úměrně článkům Vávrovým. Největšími díky povinen jsem zesnulému druhu G. V. Svobodovi, řediteli měšť. školy v Kolíně, který po deset let se mnou ochotně a vytrvale z pramenů vypisoval. Vedle něho pomáhali mi: pan Jos. Hraba, říd. uč. v Jestřabí Lhotě, Jindř. Koníř, ředitel měšť. školy v Kouřimi, Jan Kremla, odb. učitel v Kolíně, jemuž děkuji za hojné zprávy předhistorické a kouřimské, Otakar Pícha, gymn. prof. v Praze, Jiří Rejholec, odb. učitel v Kouřimi a Otakar Svoboda, učitel v Oseku. Nejednou vyhledával jsem přispění pp. Jana Hellicha, lékárníka v Poděbradech, Jos. Miškovského v Č. Brodě a škol. rady Aug. Sedláčka v Písku. Jim všem tímto nevřelejší díky buďtež učiněny.

Zvláštní díky sluší vysloviti ještě kol. J. Kremlovi za ochotnou pomoc při korektuře a za pořízení pečlivého rejstříku k oběma svazkům místopisným.

Ukončuje po 17 letech – uprostřed světové bouře válečné – paměti Kolínska a Kouřimska, závěrkou všech nesnadných prací srdečně děkuji všem kolegům a kolegyním, kteří s láskou a pílí shromáždili hojnou látku k dílu a zabezpečili jeho vydání. Společnou prací bylo lze dokončiti dílo tak, jak jsme zamýšleli od počátku a spoléhám, že nebude k necti učitelstvu okresu našeho. Nechť těží z něho na prospěch drahé domoviny pokolení naše i budoucí!

VE ŠTÍTAŘÍCH, v červenci 1915 Josef Tůma