Hradištko
Hradištko rozkládá se v rovině zálabské, tu onde borečky nebo proutnicemi prostoupené, na pravém břehu Hlubokého potoka. (192 m).
Obec čítá 33 domy se 227 obyvateli Čechy (82 na 1 km 2). Mužů napočteno 97, žen 130; v stáří do 16 let 32 m. 60 ž., produktivních 54 m. 60 ž., přes 60 let 11 m. 10 ž.; svobodných 47 m. 14 ž., ženatých a vdaných 48 m. 49 ž., ovdovělých 2 m. 7 ž.; katolíků 220, evang. helv. 7; čísti a psáti znalo 80 m. 60 ž., neznalých 17-13 m. 33-26 ž.
Zaměstnáním jsou: 1 kolář, 1 kovář, 1 obchodník, 2 obuvníci, 2 hostinští, 2 tesaři, 6 zedníků, 17 rolníků, ostatní lid dělný.
Katastrální rozloha jest 2,75 km 2. Rolí 216 ha 03a 25 m 2, luk 23 ha 89 a 16 m 2, zahrad 4 ha 19 a 05 m 2, pastev 9 ha 2 9 a 89 m 2, lesů 14 ha 71 a 80 m 2, lesů 14 ha 71 a 80 m 2, neplod. 7 ha 28 a 91 m 2, cest atd. 17 ha 65 a 97 m 2, zastav. 2 ha 35 a 15 m 2. Velkostatku náleží 43,12 ha, obci 1,15 ha, starousedlým 24,72 ha, jednotlivcům 205,13 ha.
Půda pozemků dílem jest písčitá, dílem písčito-jílovitá.
Roku 1897 drželo se 20 koní, 113 kusů dob. hovězího, 15 koz, 20 vepřův a 13 úlův.
Hradištko tvoří místní a katastrální obec, přifařeno a přiškoleno jest do Veltrub.
R. 1807 platila obec 931 zl. 02 kr. daní; obecních přirážek není.
Poštovní, telegrafní a železniční stanice jest v Kolíně.
Názvy tratí:
Role: Na přední a zadní obci, U cihelny (samota), Na hradištku, Na žlábkách, U proutnic, Na dlouhých, U sloupu, V Doleháji, U kanálu, Ve Frankovicích, Na korouši, Ve štěpnici, V Bačově, Pod Chotulí, U strže, U vlčí jámy, Ve chmeličkách, Na tarabce, Na pejřimce, U vozu, Na machnáči, Na ohradě, Na čejkovce, Na rozvoraně, Na rukávě, Na bejkovce, Na plačtivé, Na havranských, V hajcích, Za humny, Na kopě, V lesíku.
Luka: Na jezerách, Na rozvoraně, Pod baráky, Pod hospodou, Pod čejkovkou, pod tarabkou, V Doleháji
Pastvina: Na obci
Lado: V hajcích
Tůně: Vlčí jámy
Paměti.
Na severozápad od Hradištka říká se „Na valech“ nebo „Na hradištku.“ Jest to výměra asi 12 měr podoby nepravidelného čtyřúhelníku, poněkud vyvýšená. Dokud Labe bralo se starým řečištěm svým od „Vlčích jam“ k Hradištku a mezi Veltruby, stávala na levém jeho břehu, jsouc vodami labskými se tří stran oblévána; na západě býval (dle pamětníků) hluboký příkop, dnes téměř zavezený. Od koryta někdy labského zvedá se na třech místech břeh příkře do výše 2-6 m. Někdejší val, časem valně již snížený, podepřen jest při patě zdí 2 m silnou, na žlutavou hlínu zděnou. Kámen podobá se pískovci radovesickému nebo chocenickému, a byl pouze sbírán, jak otlučené a okulacené kusy dosvědčují. Jakož spodek hradiště jest na písku, zajisté mělo zdivo chrániti val proti kolem plynoucím vodám.
Na hradišti nalezeny stopy osídlení typu hradištského jako na nedaleké Libici.
Dle známek na povrchu i dle provedeného kopání, rozkládalo se odtud dále na západ k nynějšímu Labi a částečně na sever k Velrubům dosti rozsáhlé podhradí. Neporušené ještě hroby objeveny r. 1898 na severní straně k Veltrubům na poli J. Dietricha. Kostry vesměs byly rozrušeny, pouze jedna byla zachovalejší, vezpod částečně kamenem obložená. Kámen se shoduje se zdivem ve valu, a dává svědectví, že hroby nejsou časově daleko od hradiště. Poloha pohřbů byl od západu k východu, milodarů přiloženo nebylo. O hromadném pohřbu, nedaleko odtud objeveném, byla již řeč při Veltrubech.
I na jiných místech kolem Hradištka ukazují se stopy dávných sídel. na poli p. Douši, směrem ke Kolínu, jsou jámy neolithické s kamennými i bronzovými předměty. (Mus. Kolínské.)
Na obci Hradištské pod obecním Borkem (při okresní silnici), spatřujeme zbytky rozšířeného osídlení v písčité půdě. Povaha jeho nedala se dosud z nalezených střepů blíže určiti. (AV. I. 3. příspěvky p. J. Hellicha).
Historických zpráv o hradišti výše popsaném není. Poněvadž však nedaleká poloha nazývá se „V Licku“ jakož i v těchto místech stával dvůr Licko (dle prof. Sedláčka též Licek) a ještě r. 1553 mluví listiny poděbradské o vsi Licku, právem lze souditi, že ve jménech těchto zachoval se název dřevního hradiště, totiž Licko. Že by tato ohrada staroslovanská bývala hlavním hradem Zličanů, (PA. X. 363), přisvědčiti nemůžeme, neboť staré pozemkové knihy kouřimské z r. 1529 mluví o zahradě, „ležící na vrchu Starého Kouřima, někdy řečené Liczsko.“
Dvůr v Licku, při němž byli i jiné usedlosti vesské, drželi mnichové sedlečtí, kteří jej r. 1359 obci města Kolína prodali; tehdy náležely k němu též porostliny v Doleháji. (AK1. IV. 48). Díl toho lesa dán špitálu kolínskému, ostatek jest rozprodáno měšťanům kolínským. (Pam. kn. Kolín.)
Roku 1379 odkázal Jindřich Strauss dědictví své v Licku synům svým Ondřejovi a Sigmundovi. Roku 1390 vzdala paní Kateřina, vdova Jana Bleibshie, dvůr svůj v Licku Václavu, děkanu Vyšehradskému a téhož času koupil František Maštalíř (Marstaller) dědiny orné v Licku u Václava ze Třídvorů. (DK. I. 58.)
Po válkách husitských zapsal císař Sigmund r. 1437 dvůr Licko Bedřichovi ze Strážnice k panství Kolínskému, při němž trvale zůstal. (AČ. VI. 437.) Když držel zboží Kolínské zápisně pan Burian Trčka z Lípy, opustil roku 1503 tento dvůr, rozdav grunty jeho po dílcích v dědičný nájem. (DK. I. 93.) R. 1595 mluví se o něm posledně a roku 1641 pozemky jeho opět připojeny k zámku Kolínu. (Přísp. p. J. Hellicha.)
Nynější ves Hradištko stála jindy Labi blíže; zvala se Radhostice, kteréž příslušely ve 14. století i s dvorem v Licku k statkům bohatého kláštera Sedleckého.
Jakož r. 1290 pan Hynek z Dubé prodal onomu klášteru Novou Ves, Kravary s mlýnem a Radhostice s obojím břehem Labským, tož jest na snadě, že ony Radhostice byly za Labem a sice na gruntech nynější vsi Hradištka, jelikož mnichové Sedlečtí do r. 1420 kromě Hradištka a blízkých Brankovic a Mnichovic neměli jiné vsi na Kolínském Zálabí. Lid chová ve své paměti, že ves Hradištko stávala jindy blíže u Labe; však pro časté zátopy byla opuštěna, a obyvatelé vystavěli svou ves novou dále od řeky, blíže starého hradiště, po němž i jméno dostala. R. 1366 jmenuje se Jan rychtář Hradištský (Henslin judex de Rediss), jenž držel popluží s 4 lány v Mnichovicích, nyní na Zálabí u Kolína. (RD. II. 653, LE. I.) R. 1380 držel Jindřich z Hradištka sladovnu v Kolíně; Mikuláš z Hradištka tehdáž byl nájemcem dvou mlýnů labských v Kolíně a Fricek z Hradištka držel role tamtéž. Roku 1388 jmenuje se Václav z Hradištka sladovníkem v onom městě a roku 1394 Alžběta vdova jeho. (Dsky práva Kolín. 1376-1401.)
R. 1437 zapsal císař Sigmund ves Hradištko i dvůr Licko knězi Bedřichovi ze Strážnice k panství Kolínskému. Hradištko zůstalo pak při tom panství napořád. Dne 21. dubna 1474 od hromové rány celá ta véska vyhořela. (DP. I. 42.)
Hradištko bylo původně ves malá, čítající 4 potažníky a jednoho domkaře podsedka. R. 1654 byli zde osedlí Jan Klepal (80 korců rolí), Havel Doležal (60 k.), Jan Kulka (60 k.) a Jakub Švihovský. R. 1713 tu byli rolníci: Václav Vokřál, Václav Paul, Jan Kašík a Matěj Zeman, zahradníci František Buřič, Bartoň Paul; v nájmu zde žil v obecní chalupě Jiří Apoštol, tkadlec a kramář. Všichni úhrnem drželi 28 korců rolí dobrých, 177 rolí prostředních a 31 korců rolí špatných, 3 korce štěpnic a chovali 18 koní, pár volů, 35 krav a jalovat, 38 ovec a 8 sviní. (AZ. Kouř.) Roku 1786 bylo v Hradištku 16 čísel domů, r. 1843 bylo 21 čísel a 156 obyvatel, r. 1857 28 čísel a 167 obyvatel.