Zpět

Jestřabí Lhota

Ves tato stojí při silnici vedoucí z Kolína do Klálové Městce na mírném svahu nevysokého návrší ( 210 m). Pod severozápadním svahem kopce rozložena jest osada Volárna, k Jestř. Lhotě náležející a při ní k západu dvůr Karolonin.
Místní katastrální obec Lhota Jestř.-Volárna čítá 154 domy s 1046 obyvateli Čechy (111 na 1 km 2.) v Jestř. Lhotě jest 78 domů se 491 obyvateli
Mužů jest 487, žen 559; svobodní 284 m. 318 ž., ženatých a vdaných 188 m. 190 ž., ovdovělých 15 m. 50 ž.; rozvedená 1 ž., katolíků 832, evang. helv. 203, israel. 11. Ve stáří do 16 let 199 m. 441 ž., jen čísti 4 m 282 6., přes 60 let 39 m. 48 ž., čísti a psáti znali 402 m. 441 ž., jen čísti 4 m. 4 ž., neznalých 81- 80 m., 114-99 ž.
P podle zaměstnání jsou: 1 krejčí, 2 obuvníci, 1 truhlář, 1 kolář, 1 kovář, 2 tesaři, 2 zedníci, 2 hostinští, 3 obchodníci, 59 rolníků, ostatí lid dělný.

Katast. rozloha zabírá 9,43 km 2. Rolí 815 ha 75 a 33 m2, luk 38 ha 34 a 56 m2, zahrad 8 ha 43 a 27 m2, pastvin 27 ha 87 a 91 m2, lesů 20 ha 88 a 72 m2, cest atd. 22 ha 25 a 98 m2, zast. 9 ha 49 a 61 m2. Velkostatek (dvůr Karolinin) drží 425 ha 84 a obec 86 ha 95 a 80 m2, jednotlivci 431 ha 35 a 58 m2.Půda pozemků jest jílovitá nebo písčitá ornice.
R. 1897 napočtení 52 koně, 688 kusů hovězího dobytka, 39 koz, 86 vepřů a 25 úlův.

Poštovní, telegrafní a železniční stanice jest v Kolíně.
Jestřabí Lhota s Volárnou jsou místní katastrální a školní obcí. Jestř. Lhota přifařena jest k Ohařům.
Daní platilo se r. 1897 zl. 4183,52, obecních přirážek není.
Jest tu sbor dobrovolných hasičův.

Názvy tratí v Jestř. Lhotě:
Polí: Seč, V hroušovinách, V ohradách, Pod vrchy, Na pejznožce, U doubku, U dubiny, Na slouhovce, Holý vrch, Za cestkou, Pod strání, Na obci, U kanálu, na kopci, Na křídle, U rybníčka, V černých, V šišlovci, Na mršniku, V lukách, Na stráni, Za hospodou, Na lánech, Pod struhou.
Luk: Na lánech, V ohradách, Na farářce.
Lesů: Mařenčin borek, Havraní, Hajka.
Pastev: Stará silnice, Šišlovec.

Paměti

Na pozemku řečeném Farářka r. 1896 uhozeno na popelnice, při nichž nalezen čepel železného meče. (Zničeno).

Jestřabí Lhota náležela za starodávna ke statkům kláštera Strahovského v Praze, v jich seznamu z r. 1273 poprvé se uvádí pode jménem Heinrichov; a jakož v létech 1208 – 1219 jmenuje se opat Jindřich Strahovský, jest na snadě domněnka, že ona ves z rozkazu téhož opata byla založena a po něm nazvána, ač to německé jméno v lidu se neudrželo. Jinak tu ves nazývali Velkou Lhotou a rozdíl od Lhotky, jež poblíž se nalézala. Dle urbáře klášterního z r. 1410 náleželo k té vsi 27 1 lánů rolí, z nichž 4 1 lánu (po 72 krocích) bylo pustých, a ty pozemky rozděleny byly na 25 usedlostí. Byla tam též panská krčma a mlýn, a klášter přijímal z té Lhoty ročního užitku 26 kop 59 grošů z lánu po 3 krocích ječmene a ovsa a 4 kuřatech. (D. P. I., v Doplňku 55, P. A. 1857). Však po válce husitské císař Sigmund r. 1436 odňal klášteru Ovčáry a Jestřabí Lhotu, a zapsal je knězi Bedřichovi ze Strážnice k panství kolínskému, při němž zůstaly na vždy.
Od r. 1410 – 1618 počet usedlostí v Jestř. Lhotě valně sešel.

Bylo-li zde r. 1410 25 usedlostí s 1962 korci rolí, r. 1618 tu bylo 11 sedláků a 3 chalupníci, a celková držba byla 1032 korců rolí; válkou třicetiletou ta ves na větším díle spustla, byvši již o sv. Havle r. 1618 od vojenského lidu pana Smiřického, v Kolíně posádkou ležícího, vypálen. Roku 1654 byly tu pusté grunty Paškovský (150 korců), Jirákovský (120), Trčkovský, Rozraženovský a Bečvárovský (po 100), Krčmářovský a Hlíněnovský (po 50), a pustá chalupa Jahelkovská (10).

Osedlí zde zůstávali po válce 4 sedláci, Petr a Mikuláš Kantůrkové (po 100), Matěj Sedláček a Jan Šlechta (po 70), a zahradníci Václav Votřel a Václav Vlastník (po 6). Tehdáž zarostlo bylo lesem 680 korců polí a mnoho luk. Vrchnost zámecká pak tyto grunty na díle rozdávala starousedlým aneb nově usedlým rolníkům, ale přece podržela z toho 173 korců rolí, 169 korců pasek a luk na 10 vozů sena. R. 1718 v Jestř. Lhotě byli osedlí Pavel Hurt (147 k.), Pavel Kantůrek (114), Tomáš Vlastník (108), Jiří Paseka (88), Václ. Drahovzal (78), Jan Drahovzal (32), Václav Ladra (61), Pavel Souček (48), a chalupníci Pavel Drahovzal (10), Václav Staněk (6), Jiří Kohout (2). - Úhrnem se drželo 531 korců rolí, 217 korců zoraných pasek, luk na 54 vozů sena. Obec držela 3 1 korce rolí, kostel Ovčárecký louku s půldruhého vozu sena. Zahrad bylo 6 k., a ve vsi chovali 27 koní, 12 volů, 55 krav a jalovat, 77 ovcí a 11 sviní. (AZ. Kouř.)
V pozdějších dobách množil se počet domů, takže r. 1786 zde bylo 40 čísel a r. 1843 již 54 čísla a 415 obyvatel.

Škola

Zprvu docházely děti z Jestř. Lhoty do farní školy v Ohařích. Pro vzdálenou a neschůdnou cestu snažila se obec již roku 1823 o vlastního pomocníka, jejž roku 1826 bez dorozumění s úřadem školním sobě opatřila. V těch časích jmenují se pomocníky Josef Polák a po něm N. Čech, kteří v čp. 14 vyučovali. Tento odešel r. pro nedostatečný plat od školy. Téhož roku povolena tu exponovaná stanice, pro niž roku 1834 vlastní budova pořízena. Stávala v místech dnešní školy, obsahujíc mimo třídu pohodlný byt se stavením hospodářským a zahrádkou. Když se později Volárna k Jestř. Lhotě přiškolila, zřízena tu roku 1840 škola samostatná.

Roku 1831 docházelo do školy 38 žáků a 25 žákyň; roku 1848 bylo z Jestř. Lhoty 89 dítek, z Volárny 51 dítko.
Volárna snažila se potom r. 1876 o školu vlastní, ale bezvýsledně. Za to rozšířena r. 1878 škola v Jestř. Lhotě o druhou a r. 1885 o třídu třetí, pro niž přestavba roku 1893 příhodná budova opatřena.
Školu v Jestř. Lhotě spravovali: Jan Strnad (1829), N. Procházka, Josef Paleček, (1835 – 49), jehož syn jako výtečný zpěvák dosud v Petrohradě působí, Jan Baďouček (1849 – 55), František Stuchlík (1856 – 60), Karel Hornof (1860 – 73) a potom Josef Roudnický.
S nimi působili podučitelé: Bohuslav Tindl (výp. 1879 – 80), Čeněk Fidrmuc (1880 – 82), Antonín Šesták (1882 – 84), Antonín Horák (1884 – 87), František Tuček (1891 – 94), Lad. houska (1894-5), Ant. Růžička, (1895 – 6), Vojtěch Buzek (1896 – 7) a František Prokš; od r. 1885 učitelé: Čeněk Patrný (1885 – 86), Ladislav Nagl (1886 – 7) a Antonín Horák (od r. 1887).
Roku 1898 jsou tu 3 třídy a 3 učitelé. Žáků čítá se 189 (82 chlapci a 107 dívek).
Školní obec tvoří Jestř. Lhota s Volárnou. Rozpočet školní uhrazuje se příjmy obecními. Školné za dítky z Jestř. Lhoty platí se z důchodů obecních, za ostatní platí rodiče. (Kron. školní.)