Zpět

Lošany

Lošany položeny jsou půl druhé hodiny k jihozápadu od Kolína ( 306 m). Neveliká tato osada rozkládá se po obou stranách silnice na dně mělké kotliny. Kolkolem rozkládají se rozlehlé lány úrodných polí, mezi nimiž sotva stromu spatříš. Malebně tyčí se nade vsí budova bývalé kontribučenské sýpky, sličný chrám sv. Jiří a věž staré tvrze.

Osada čítá 33 domy se 251 obyvatelem Čechem (71 na 1 km2). Mužů jest 129, ženy 122; svobodných 18 m. 46 ž., ženatých a vdaných 80 m. 68 ž., ovdovělých 1 m. 8 ž., katolíků 251; čísti a psáti znali 104 m. 97 ž., jen čísti 1 m. 3 ž., neznali 24 - 22 m. 22 – 18 ž.; v stáří do 16 let 46 m. 39 ž., produktivních 78 m. 75 ž., přes 60 let 5 m. 8 ž.
Dle zaměstnání jsou: 1 krejčí, 2 obuvníci, 1 kolář, 1 kovář, 1 sedlář, 2 zedníci, 2 hostinští, 12 rolníkův, ostatní lid dělný.

Katastrální rozloha 3,52 km2. Rolí 326 ha 05 a 16 m2, luk 10 ha 00 a 51 m2, zahrad 4 ha 46 a 43 m2, pastev 2 ha 03 a 11 m2, zastav. 3 ha 08 a 18 m2, neplod. 4 a 75 m2, cest atd. 7 ha 18 a 96 m2. Obci náleží 5 ha 6 a 76 m2, faře a záduší 25 ha 63 a 43 m2, ostatek patří jednotlivcům.
Půda pozemků jest humusovitá, s hlubokým a propustným spodkem, vápna však postrádá.
R. 1897 čítalo se: 46 koní, 237 kusů hov. dob., 3 kozy, 110 vepřů, 12 úlův.

Poštovní, telegrafní a železniční stanice jest v Kolíně.
Lošany jsou místní, katastrální, farní a školní obcí.
R. 1899 platilo se daní 2955 zl., obecních přirážek 23 %.

Názvy tratí:
Role: Na horkách, Za humny, Za višňovim, V mokřinách, Za rybníkem, Na homoli, V šipčí, V průhoně, Na čtverých, Na sekerách, Na velkém díle.
Luka: U rybníka, V průhoné.

P a m ě t i

Lošany (prve Lošani t. j. v loších sídlící) pokládáme podle stop osídlení na zahradách se ukazujícího za osadu mladší Lošanek. Ve dvoře Fr. Štrobla bylo nalezeno několik hrobů kostrových z prvé doby křesťanské a při dvou objeveny S ovité záušnice.

V písemných památkách jmenuje se ta osada již v polovici 18. století, ale nelze rozhodnouti, týkají-li zprávy dnešních Lošan nebo Lošanek. V létech 1259 a 1261 uvádí se Ctibor z Lošan v družině krále Přemysla Otakara II., a r. 1303 svědčil Ješek z Lošan. (RD. II. 91. 135. 838.) R. 1320 patřilo zboží nějaké v Lošanech Zdeslavovi ze Zbraslavic, a pro nedodržení závazku 40 hřiven stříbra uveden v jeho držení Dětoch ze Žíželic. (PDZ. I. 24.).

V polovici 14. století zvala se ves Lošany Německé (později Velké Lošany), kdežto Lošankám říkalo se Lošany České. Bylyť tehdy nejspíše Lošany vysazeny cizími osadníky právem německým. Jeť nápadno, že prvý známy farář má jméno nečeské (Rudger), jakož i to, že mezi dárci kostela Kbelského čteme hojně jmen německých (Othmar, Hothardus, Weygil, Swincher a j.).

Ves Lošany byla v tom čase v rukou zbohatlých měšťanů kutnohorských. Roku 1355 držel ji Vavřinec, číšník, r. 1363 – 65 Hanuš, r. 1379 Jan z Bylan, kanovník Boleslavský a r. 1391 Tycz Fetter. (LC.) Léta 1392 Ondřej, syn Vavřince Horníka, odumřel v Lošanech Německých a statek ten držel Tycz Fetter; po jeho smrti vládla tu r. 1394 – 1401 Anna, vdova po Tyczovi. (LC, DD.). Václav z Druhonic, manžel Barbory, nejspíše dcery Tyczovy, daroval r. 1404 ke kaplanství u sv. Barbory v Hoře Kutné plat na dvoře a vsi Lošanech, a téhož roku zapsal dluh nějaký na Lošanech pro kostel P. Marie na Louži v Praze. (LE.) Lošan Německých týká se nejspíše také odprodej, jejž učinil špitálu v Hoře Kutné r. 1409 Karel z Lošan (PDZ. II. 62.)

Okolo roku 1410 nabyl Lošan Haman Alder z Lošan, kterýž předkem vladycké rodiny Alderů z Lošan. (DK. I. 56.) Z těchž se připomínají r. 1430 Jiří, r. 1440 na sněmě Čáslavském Tomáš, r. 1466 Prokop, jenž r. 1472 zemřel, potom Václav r. 1478 a Jan. (AČ. I. DP. I.)

R. 1484 patřily Lošany Janovi Čábelickému ze Soutic, jenž tu měl purkrabě Mikuláše ze Stropnice. (H. XII. 283.) Tehdy nejspíše zbudována tvrz v Lošanech, jejíž zbytek zachoval se ve statku Fr. Mašína čp. 27. Je to mohutná věž čtverhranná (8-2 X 8- 3 m), vystavěná z lámaného kamene a v rozích štukovím zpevněná. V přízemí jestli sklep nad ním klenutá komora se střílnami, do níž se vchází po dvojitých schodech kamenných od východní strany. Do druhého patra vstupuje se po dřevěné pavláčce. Tuto jsou tři okna, z nichž západní jesti střílnovité, a při severním spatřují se zděná sedátka. Odtud přicházelo se po dřevěných schodech do hořejších dvou světnic. V podstřeší nalézají se na jižní straně zazděné dvéře. Celá věž jest dosud znamenitě zachovalá a pne se do výše 16- 5 m. Z věžovitých tvrzí na Kolínsku a na Kouřímsku (v Hradeníně, na Pašince a v Maloticích) jest lošanská nejjednodušší.

R. 1513 zemřel Jan Čábelický ze Soutic. Lošany spravoval tehdy úředník Duchek, sedící na dvoře kmetcím v Lošankách. (AČ. XVIII.). Prokop Čábelický ze Soutic, kterýž po otci dědil, rozdělil dvůr a popluží v Lošanech a vysadil je poddaným pod úrok. Na tvrzi osazen člověk řečený Jakub. Brzy potom prodal Prokop Čábelický ves Lošany s tvrzí, s lidmi i s platem, s rybníky, potoky, lukami a s podacím kostelním 27. srpna r. 1516 obci města Kutné Hory. Za každou kopu platu zaplaceno po 24 kopách gr., dále za 2 rybníky, z nichž jeden za louku se užíval, a za podací kostelní 60 kop gr. Platy, které vázly za lidmi Čábelickému na gruntech a za Jakubem z tvrze, měly mu býti ještě odvedeny. Spolu vymíněno, aby Duchek, člověk pana Čábelického v Lošánkách, jenom Kutné Hoře mohl býti prodán nebo zastaven. Obec města Kutné Hory zakoupila Lošany z odkazu Křišťana, měštěnína čáslavského za 860 kop gr. Dne 3. listopadu kvitoval pak Prokop Čábelický z odvedených 950 kop 12 gr. (AZ.).

Pozemky bývalého popluží v Lošanech rozděleny byly 6 sedlákům a 4 chalupníkům; také krčma tu bývala. Úroků platilo se z nich 20 kop 16 gr. 2 den., a z toho náleželo do špitála v Hoře Kutné 12 kop 30 gr., ostatek k obci. R. 1529 jmenovali se tito poddaní a platili půlletně: Jan rychtář 3 k. 29 gr. 2den., týž z krčmy 15 gr., (o sv. Havle z louky a krčmy 2 k. 15 gr.), Matěj Podmoklák 2 k. 43 1 gr., Petr Tvrzeský 3 k., Jíra Bořetický 2 k. 38 gr., Jan Děd 5 k. 43 1 gr., Jan Hrubý 7 1 gr., dohromady 17 1 k. 27 gr. 1 1 den.

Pro koupi Lošan pohnala Markéta Knížatka z Hory Kutné šepmistry r. 1535 před soud zemsky, poněvadž oni z odkazu Křišťanova koupili dědictví sobě a ne ke špitálu. Soud nalezl, že Horníci podle kšaftu se nezachovali, a proto v Lošanech tvrz s poplužím a ves r. 1543 zapsána špitálu sv. Kříže a sv. Lazara. (PK.).

Poddaní z Lošan nemívali toho času značných robot. Někdy vozívali do hutí kutnohorských dříví nebo kyzy a mimo to vzdělávali zádušní pozemky v Zibohlavech svým semenem je osévajíce. R. 1601 jmenovali se někteří: Ludmila Prosílková, Václav Hurt, Jan Pachole, Jakub Tvrzský, u něhož byl nádvorníkem Jiřík Řezáč, Urbánek a Jiřík krejčí. (AKh.)

Kutná Hora účastnila se odboje proti Ferdinandovi II. a za pokutu propadla r. 1624 statky svými. Lošany byly jí r. 1625 zase vráceny. Pohromy, jež obec za války třicetileté stihly, byly celkem mírné, neboť v popisu z r. 1654 nenalézáme ani jediného stavení pustého. (AZ. Kouř.) Byl pak stav usedlosti jak následuje:

Poměry poddanské se změnily, když r. 1666 zakoupila Kutná Hora sousední Lošanky a zřídila panství své Lošanské. Usedlíci z Lošan robotovali potom při dvoře v Lošankách. R. 1678 osévali pole svá žitem a pšenicí: Jan Cukrový, Matěj st. Šimerka (rychtář), Martin Cukrový, Matěj Prosílek, Šťastný Čadílek, vdova po neb. Jiřím Moravcovi, Petr krejčí, Václav Cukrový a Jakub kantor. Ti vyseli na zimu 1 korec 7 věrtel pšenice a 3 k. 23 v. žita, na jaro 2 k. žita. (AKh.).

Při soupisu z r. 1713 nalézáme, že byli v Lošanech tito poddaní: Jakub Doskočil (držel 152 1 korců rolí a klidil sena 4 vozy, otavy 2 vozy), Václav Čadílek (145 k., s. 1 v., o. 1 v.), Martin Hrubeš (174 k., s. 4 v., o. 2 v.) Matěj Mašín, rychtář (116 k., s. 1 v., o. 1 v.), Václav Cukr (141 k., s. 5 v., o. 3 v.), Tomáš Jedlička (124 k., s. 1 v., o. 1 v.); dále chalupníci Jan Frantík (14 1 k., s. 1 v., o. 1 v.), Jan Severa (14 1 k., s. 1v., o. 1 v.), Petr Pobořský (11k.), Jiří Hurt (6 1 k.), Šťastný Čadílek (14 1 k.) a Ludvík Sláma (13 1 k.). (AZ. Čásl.).

Dle zprávy o statcích kutnohorských z r. 1750 a 1756 přicházelo z Lošan od 6 sedláků a 4 chalupníků ročně 87 zl. 41 1 kr. stálých úroků a z celé rychty odváděli 11 kapounův a 11 slepic. Při hospodě rurální grunty byly, z ní však žádný úrok, jen roční nájem 50 zl. se platil. Na běžných úrocích Lošanští, Lošanečtí, Zibohlavští i Kutlířští dohromady za kapouny a slepice platili 13 zl.41 kr., z podaných panských chalup ročního úroku 4 podruzi dávali 18 zl 40 kr. Robot měli: Od sv. Jana do sv. Havla po 16 týdnů s dvouspřežím 2 sedláci po 4 dnech, 2 po 5 dnech a 2 po 6 dnech = 480 dní. Na svátky sráželo se prvním dvěma 8 dní, druhým 16 dní, ostatním 32 dní; zůstávaly tedy 424 dní. Od sv. Havla do sv. Jana těch 6 sedláků s 3 koni 36 týdnů po 3 dnech robotovali, což činilo 648 dní. Na pěší robotu rychtář a poklasný neposílali; ostatní od sv. Jana do sv. Havla skrze 16 neděl po 6 dnech = 96 dní, od sv. H. do sv. J. za 36 neděl po 3 dnech = 108 dní, celkem 203 dní; 16 dní sráželo se jim za svátky a zůstávalo 188 dní. Vypadalo tedy s jednou osobou robotujíc na 4 sedláky 752 dní. Chalupníci robotovali 752 dní a na žně každý 3 věrtele žita dostával.

R. 1775 byla robota zmírněna (viz Lošanky) a r. 1785 robota naturální vyzdvižena a na peněžité dávky uvedena. (PK.)

Obec čítala r. 1788 domů 28, potom r. 1843 čísel 29, obyvatelův 198. Ve vsi spatřujeme rázovitou lomenici na domku čís. 9. Na záklopě čte se: Nákladem Matiege Kumstata vystavena v Roce 1798. (Viz. I. str. 6.).

Chrám sv. Jiří

Dřevní kostelík sv. Jiří byl nepatrné stavení gotické výstavnosti, kteréž r. 1765 při rozšiřování chrámu proměněno bylo v sakristii. Průběhem času kostel schátral a rozsáhlé farnosti nepostačoval; proto sbořen jest a nový v 1. 1894 – 96 zbudován dle nákresů c.k. vrchního ing. Ludvíka Láblera z peněz zádušních.

Ve věži visí tři zvony. Největší (prům. 0,78 m, výše 0,62 m) má na plášti krucifix a nápis:
LETHA P. 1709 SLIT GEST KE CZTI A SLAWIE P. BOHA WSEMOHAVCZIHO NAKLADEM ZADVSI CHRAM V PANIE S GIRZE WE WSI LOSANECH

Prostřední (prům. 0,66 m, vys. 0,55 m). Na plášti se dvou stran starší znak Kutné Hory, na východní straně s letopočtem 1580. Kolem hořejšího kraje nápis:
TENTO * ZWON * VDIELAN * GEST * ZA * M (ne) * RICHTARZE * G(ana) * LOSSANSKIHO * A * G:(ANA) * D’EDA * V WONDRZEGE * KOTKA * ZWONARZE *

Nejmenší slit jest r. 1868 v náhradu za zvonek r. 1798 ukradený.

V majetku chrámovém nalézá se kalich ze 16. století a sluncová monstrance, jejíž noha jest vynikající práce kutnohorská díla barokového z pol. 18. stol. (MS. 75.).

Fara v Lošanech jmenuje se od r. 1355. Spravoval ji tehdy kněz Rudger, po jehož smrti dosazen 21. října 1355 Jan Prstenec. Dne 11. září 1363 po smrti Janově přišel Václav z Přívor, ale 20. ledna 1365 zaměnil obročí své s Petrem, knězem z Libiše, kterýž zase 27. února 1379 směnil s knězem Krištofem z Hodkova. Po něm jmenuje se opět kněz Petr, po jehož odchodu nastoupil 10. března 1391 kněz Blažek, který tu setrval do 14. května roku 1394. Dále uvádí se kněz Jiří z Chvátlin, který již 10. června ustoupil Jakubovi z Kouřimě. Týž za nedlouho zemřel a 2. listopadu 1394 připomíná se kněz Blažej Zásmucký. Po něm zemřel tu kněz Jan, a 3. února 1416 usazen Jiří z Brna, kněz Olomoucké diecese, a když tento odstoupil, 14. dubna 1416 Šimon z Hospozína. Po jeho odchodu jmenován byl 10. března 1419 kněz neznámého jména. (LC.) R. 1367 platila fara v Lošanech 24 gr. č. ročního desátku papežského. (RDP.)

Od válek husitských neměly Lošany vlastního duchovního. Později docházeli sem a do Zibohlav kněží kutnohorští, v 1. 1640 – 62 přisluhovali tu duchovní z Kolína, r. 1680 dojížděli sem Jiří Ebrt, farář Solopiský, vedle něhož také kněží ze Zásmuk a Jesuité z Kutné Hory vypomáhali. Když ujal se kněz Ebrt kostela sv. Jiří, sepsal s kostelníky Václavem Cukrem a Jiřím Hurtem seznam věcí kostelních. Byly tu: 2 zvony, humerale, alba, kasule, 2 ornáty s manipuly, 2 štoly, ornát černý pro mše zádušní, komže, missál, kvadrát, 6 cínových svícnů, 2 krucifixy malé, 2 ubrusy (malý a velký), 2 šátky na kalich (dykytový červený a černý), 2 corporale, 2 pleny (jedna červená hedvábím vyšitá a druhá černá), malý zvoneček, polštářík červený, 2 konvičky s šátečkem, 2 ručníky (malý a velký), kalich s patenou, 3 korouhvem kotlík měděný na vodu, kropáč, kancional, kámen oltářní a konvice cínová. Byl tedy chrám sv. Jiří slušně potřebami kostelními vystrojen. (Nejst. matr. far.).

Od r. 1695 byly Lošany přifařeny k Nebovidům, ale podle úmluvy s farářem Nebovidským přisluhovali zde v l. 1720 – 1774 kněží z Kolína. (A Kh.) Potom zdvižena jest v Lošanech 1. dubna 1774 samostatná lokalie, kteréž připojeny osady: Lošany, Lošanky, Mančice, Zibohlavy, Kutlíře a Pašinka. R. 1778 přifařeny Kutlíře k Nové Vsi a k Lošanům přidělen Kbel a Kbílek. Pašinka připadala později (r. 1808) lokalii v Radboři.

Prvým lokalistou v Lošanech stal se Josef Karel, starší kaplan Kutnohorský, po němž následovali Fr. X. Brandstädter (1776 – 78), Konrad Jenson (1778 – 1833) a Josef Mašín (1833 – 61). Za tohoto povýšena r. 1856 lokalie lošanská na faru. V l. 1861 – 92 byl tu farářem kněz Josef Polák, který nemálo zvelebil kostely své farnosti. Nástupcem jeho stal se P. Josef Stýblo.

Přifařením sousedních Voděrad (r. 1865) vzrostly povinnosti duchovní správy a proto zřízeno r. 1866 místo kaplanské, kteréž zastávali: Jakub Hladílek (1866 – 67), Ant. Mužík, Karel Landa (1868), Vojtěch Čermák (1869 – 71), Fr. Havlíček (1871 – 72), Vlad. Pokorný (1872), Jan Chlupáč (1873 – 76), Jan Flum (1884 – 85), Jiří Bayerle (1885 – 87), Matěj Dvořák (1888), Jan Mašek (1888 – 90), Jos. Pánek (1890 – 91), Fr. Cikánek (1891 – 93) a Jan Beneš (1894 – 1897).

Farnost Lošanská obsahuje nyní Kbel, Kbílek, Lošany, Lošanky, Mančice, Radovesnice, Voděrady a Zibohlavy čítajíc 2484 katolíky, 69 evangelíků a 49 israelitů.

Podací kostelní patří od r. 1516 obci města Kutné Hory, jsouc nyní spojeno se statkem v Lošankách. (Viz L. str. 9).

Š k o l a.

Nejstarší zprávu o škole v Lošanech nalezli jsme v soupisu poddaných z r. 1678, mezi nimiž jmenuje se též Jakub kantor. Podle zpráv z r. 1780 docházely sem děti z Lošan, Lošanek, Zibohlav a Radovesic. V r. 1761 učily se pouze počtům a psaní. Stará budova školní bývala dřevěná. R. 1759 vyřezány shnilé stěny a nahrazeny zděnými, což vyžadovalo nákladu 63 zl. 67 kr. Ve škole nalézalo se tehdy 5 lavic. (A Kh.)

R. 1771 byla již v Lošanech škola řečená triviální, v níž učitel za týdenní plat rodiči odváděný vyučoval mládež vedle náboženství, čtení, psaní, počtům i hudbě a měl ji též vésti na prospěch víry a obecného dobra. (Kr. far.)

Když zrušeny byly v Lošankách a v Zibohlavech panské dvory a vsi se rozšířily, vzrostl též počet dětí školních; k nim přibyly též r. 1787 děti ze Kbele a Kbílku. Proto vystavěna r. 1788 od základů nová školní budova nákladem magistrátu kutnohorského a záduší lošanského. Stavení školní tvořil přízemek dnešní školy a na západě přiléhal k němu chlév se stodolou*. Vše kryla šindelová střecha. Uvnitř nacházela se na pravé straně síně školní světnice, v níž bylo 11 škamen, 2 tabule na stojanech, stůl se 2 židlema, skříň na knihy a černá kachlová kamna. Světnice měla 4 okna, prkennou podlahu a překládaný strop. Za ní bývala černá kuchyně. Na protější straně umístěna byla komora, obydlí učitelovo a schody na půdu.

* Byly teprve r. 1896 sbořeny

V r. 1790 čítalo se školních dětí na 118 a to 60 chlapců a 58 děvčat. Z nich bylo chudých, které darmo byly vyučovány 59, ostatní pak platily: 18 dětí po 1 kr., 18 po 1 kr. a 17 po 2 kr. školného týdně. R. 1828 čítalo se již 182 dětí. Proto již od r. 1821 jednalo se, aby v Lošanech zřízena byla druhá třída, což výnosem zem. gubernia ze dne 17. září 1827 povoleno. Téhož roku dosavádní budova školní rozšířena prvým patrem.

V přízemí upraveny byty, nahoře zřízeny dvě učebny. Zatím co stavba trvala, jak vypravují pamětníci, učily se děti v chrámu sv. Jiří na trnožích lavic sedíce a na sedadlech píšíce.

R. 1881 rozšířena škola lošanská o třetí třídu, pro niž místnost upravena ve přístavku na straně severní. Od nového roku 1882 počalo se vyučovati ve 3 třídách. Nepromyšlenými přístavbami znešvařená budova školní posléze r. 1896 účelněji a úhledněji upravena.

Školu v Lošanech spravovali: Jakub kantor 1678, Jan kantor 1685, Rudolf V. Ig. Přebozský ( V22. dubna 1706), Jan Karel do r. 1708, Václav Kobyš ( V 30. března 1709), Jan Kobyš 1713, Václav Kobyš 1715-19, 1726-28 jmenuje se Jan Stehlík a 1761 Jan Syrový. Asi od r. 1770 do 27. dubna 1826 působil tu Josef Panenka, 1827-53 Jan Radník, po něm jako provisor Fr. Vála, 1858-68 Jiří Teplý, 1868-80 Alois Hořenský a dále Hynek Baďouček. Jako pomocníci se jmenují Jan Mikoláš 1818, Jos. Vojtíšek 1819–20, Jos, Vaněk 1821, Václ. Severa 1822-23, Jan Šperk 1824-25, Sochor. Václav Vosáhlo 1831-32, Jan Věchet 1833-35, Fr. Vála 1836-53, Václ. Sheybal 1853-54, Václ. Vaníček 1856, Jan Urban 1857-58, Al. Hořenský 1859- 68 a Jos. Měkota. Dále podučitelé: Václ Severa 1870, Jos. Žanta 1871-72, Emil Belšan, Jos. Kohlík, Fr. Petržílek 1874, Ad. Novotný 1875, Karel Kubásek, V. Král 1877, Meth. Stuchlík 1879, Ant. Holman 1880, Fr. Verner 1880-82, Žofie Schmidtová 1882-89, Fr. Tirmantinger 1889-90, Alois Mašek, Vojt. Vyskočil 1891-82, Lad. Mrštík 1892- 96 a Jan Porcal. Od r. 1882 učitelé: Fr. Verner. Václ. Říha 1883-85, Ant, Kocura, Ant. Valenta 1886-89, Jos. Tůma 1889- 96 a Al. Pelikán.

Závětí svou ze dne 7. dubna 1867 odkázal p. Josef Miškovský z Lošanek škole lošanské 40 zl. Z úroků má býti každoročně podělen nejmravnější a nejpilnější žák z Lošan. Nadace tato dosud v život nevstoupila.

Školní obec tvoří nyní Lošany, Lošanky, Kbel, Kbílek a Zibohlavy. R. 1897-8 čítalo se 169 dětí školou povinných (79 chlapců, 90 děvčat). Náklad školní uhrazuje se 9“, školní přirážkou, školné se platí. (Kron. škol.)