Dobešovice
Víska tato položena v údolí jest asi 1 km na západ od Č. Peček, k nimž se popisuje (293 m).
Dobešovice mají (1890) 17 domů se 107 obyv. Čechy. Patří k nim samota "Katovna".
Obyvatelé dle zaměstnání jsou: 1 rolník, 3 živnostníci, ostatní dělníci při velkostatku.
Půda pozemků jest černá jílka a hluboká červinka.
Dobešovice patří k Č. Pečkám, kamž jsou též přiškoleny; přifařeny jsou do Nebovid. Stanice železniční jest v Č. Pečkách, pošta tamtéž, stanice telegrafní v Kolíně.
Názvy tratí:
Role: U katovny, U dráhy.
Luka: U cihelského rybníka.
Paměti
Dobešovice, osada nazvaná po Dobešovi (Tobiášovi), jsou původištěm zemanů z Dobešovic. R. 1303 Heřman a Petr z Dobešovic uvádějí se jako svědkové, r. 1316 František z Dobešovic a Zelenčí jako ručitel paní Unky z Hryzel. (RD. II. 838 PDZ. I. 15) R. 1405 měl tu zboží nějaké Jan z Klučova (H. XII. 279) Později tu hospodařili na tvrzi vladykové z Malenovic, píšící se Dobešovští z Malenovic. Vacek Dobešovský byl r. 1450 mezi bojovníky a 1454 držel nějaké dlužní úpisy na mlýny v Kolíně. (AČ. II. 201) R. 1472 uvádí se jeden vladyka Dobešovský, jenž kdesi zabil vladyku Jana Saka z Bohuňovic. Ku konci 15. století držel statek Jiřík z Kosíkova, Pražan, od něhož koupil r. 1503 tvrz a dvůr Dobešovice Bartoš z Práchňan, bohatý Horník, za 325 kop č. Tehdy držela se k tomu statku i veliká louka u Nebovid při silnici k Hoře. Onen Bartoš z Práchňan (+ 1512) v poslední své vůli určil Dobešovice k prodeji na zaplacení dluhů (DP. I. 42. 342) a podobá se, že synové jeho potom je prodali Hanikéřům z Semína na Nebovidech, jakož po r. 1522 Vít Hanikéř tu na Dobešovicích hospodařil a po něm bratrovec jeho Vilém Hanikéř, Týž pak r. 1542 prodal Dobešovice tvrz a dvůr s dědinami, lukami, štěpnicí, vrbinami, porostlinami, potokem a třemi rybníky za 525 kop ryžíři Zdeňku Maternovi z Květnice a na Radovesicích. (DZ. 1 I 330) Po smrti pana Materny koupil syn jeho Jiřík r. 1554 statek Dobešovský od bratrl svých za 900 kop č. Týž umřel r. 1576 a zůstavil nezletilé syny Jiříka, Jana a Zigmunda. Dle poslední vůle jeho měli poručenství nad jeho syny vésti bratr jeho Jindřich Materna na Radovesicích a strýc Jindřich Materna v Nové Vsi usadilý. Tomu odporovala sestra jeho Anna, žádajíc poručenství a spolu i díl statku, nejsouc statkem oddělena. (DZ. 51 F 30, 18 G 28) Jiří, Jan a Zigmund Maternové později drželi Dobešovice v nedílu, až je r. 1606 prodali za 3500 kop č. Pavlu Hrabáni z Přerubenic a na Pečkách. Týž pak usadil na Dobešovicích syna svého Václava, aby tu sobě hospodařil, jakož se týž mladý pán tu jmenuje r. 1609. Leč když ten mladý pán r. 1612 zemřel, usadil tu pan Pavel svoji sestru Kateřinu Lukaveckou z Přerubenic za hospodyni. (Kolín. kniha purkrechtní F 2). Když pak r. 1618 pan Pavel Hrabáně bez potomků zemřel, dědila po něm ona jmenovaná sestra jeho všecken statek Pečecký a tak jsou Dobešovice k Pečkám na vždy připojeny, a s nimi sdílely osudy. Tvrz Dobešovská nejsouc obývána, pustla, a r. 1633 už byla valně sešlá. Během války 30leté pak úplně byla zkažena. Když koupil panství Pečecké hrabě Hanuš Fridrich z Traumansdorfu, r. 1669 zrušil hospodářství na dvoře v Dobešovicích, k němuž se drželo 4 1/2 lánu rolí, a založil tu ovčín. Na gruntech panských tu založil 8 chalup a 4 domky s krčmou, a tak povstala nová ves Dobešovice, která však podřízena správě Pečeckého rychtáře. (AZ. Čásl.) R. 1760 bylo tu celkem 120 obyvatel v 13 číslech, r. 1787 domů 16. a r. 1843 domů 17 se 146 osadníky.