Kutlíře
Víska Kutlíře položena jest na severovýchod od Křečhoře, s níž tvoří politickou obec (265 m).
V Kutlířích čítá se (r. 1890) 10 domů se 102 obyvateli Čechy (48 na 1 km 2).
Podle zaměstnání jsou: 1 hostinský, 1 kovář, 6 rolníků a ostatní lid zemědělský.
Kat. rozloha jest 2,14 km 2. Z toho čítá se rolí 199 ha 39 a 51 m 2, luk 17 a 66 m 2, zahrad 4 ha 43 a a 76m 2, pastvin 4 ha 27 a 91 m 2, zastav 1 ha 84 a 87 m 2, neplod. 1 a 16 m 2, cest, skalin atd. 4 ha 30 a 95 m 2.
Půda pozemků jest hluboká diluvielní hlína, chovající v sobě něco jílu, písku a vápence.
Poštovní, telegrafní a železniční stanice nalézá se v Kolíně.
Kutlíře jsou katastrální obcí, přifařeny a přiškoleny jsou do Křečhoře.
Názvy tratí:
Role: Na Kolínku, Nad zahradami, Pod Kamhajkem, U lipek, U N. Vsi, Paterák, V paloukách, Ve žmole, Na křídle, V šutru, Na chmelnici, Na Klavaru, Štrampouch.
Luka a lesy: V Kutlířkách.
Paměti.
Kutlíře zvaly se původně Újezdec, což znamenalo pozemky, které byly knížetem někomu darovány a jejichž hranice úředníci jezdíce vůkol ustanovili. Ještě r. 1620 žalovali Kolínští Horníkům, že poddaní jejich z Újezdce a Zibohlav pasením dobytka škodí na gruntech kolínských. Od konce 16. století vešlo v obyčej jméno Dvory Kutlířovy, později Kutlíře.
Nejstarší zpráva o té vsi sahá do konce 13. století. Dne 29. listopadu 1295 dosáhl toho opat Jindřich Sedlecký na králi Václavovi II., že klášteru jeho, jenž ke svému dvoru v Újezdci od starodávna držel půldruhého lánu rolí od královského dvora v Křečhoři pod úrok, tento úrok navždy odpustil a tak onen pozemek na vždy klášteru daroval k svobodnému držení. (RD. II. 729.) Klášter pak držel ten svůj dvůr Újezdec do své zkázy od Husitů r. 1421, kdež statky jeho rozptýleny.
Jiná část vsi patřila klášteru Zbraslavskému, od něhož 1. 1420 zastavena Albíkovi, proboštu Vyšehradskému. Část tato patřila potom ke hradu Kolínskému.
R. 1454 postoupil Bedřich ze Strážnice komoře královské dvůr Újezdec, na němž seděl tehdy Výdělek a platil za 5 lánův 10 kop ročně. (AČ. XIV.) Král Jiří zapsal potom ten dvůr Horníkům; odtud roku 1485 vyzýval je kníže Hynek Minsterberský, pán na Kolíně, aby mu poslali opis královského majestátu, vedle kteréhož drží Újezdec, jenž přísluší k zámku Kolínskému. (A. Č. VI. 204.) Leč vychází na jevo, že Horníci sami toho dvora nedrželi, ale v cizí ruce ho pustili. V r. 1490 byl ten dvůr v společné držbě Vaňka ze Lžovic, rychtáře Křečhořského, a jeho švekruše Svaty, která za druhého muže měla Matěje Vaydělka z Kutné Hory. Když r. 1511 umřela ona Svata Vaydělková, prohlásil král statek Újezdec za odúmrť a daroval ho vladykám Ondřichu Cholupickému z Cholupic, Jakubu Šotnhofskému ze Závořic a Vaňku Konářovskému z Libanic.
Marně tomuto zadání odporovali starý Matěj Vaydělek, Ješek Zásvětlo z Vinoře, strýc jeho, a Václav rychtář z Křečhoře. (DD. 17. f. 464, 27. f. 71.) Roku 1528 koupili Horníci ten dvůr Újezdec za 350 kop od Jana Žateckého z Weigerstorfu a Jaroslava Konářovského z Libanic a potom stále ho drželi ke statkům svým. (PK. 6.)
Obec Kutnohorská záhy zrušila ten dvůr, rozdělivši pozemky jeho ve 3 statky selské a 7 chalup, z nichž vycházelo úroků dílem k obci, dílem do špitálu jednou v rok při sv. Jiljí 19 kop 20 gr. č. (z 50 kop záhonů a 25 záhonů po 20 gr. z kopy záhonů = 16 kop 48 gr., ze chmelnice a z luk 2 kopy 32 gr.) Slepice a kapouny odváděli poddaní do rychty Lošanské.
Robotníci kutlířští vozívali zprvu dříví a kyzy do hutí v Hoře Kutné. R. 1693 byli již povinni, aby 3 dni s potahem robotovali a čtvrtý den s jedním toliko vláčeli, pokud setí trvá. Poněvadž oni a Zibohlavští mnoho cizího piva vypili, kteréž špatnější bylo nežli jejich dědičné vrchnosti, měli napotom každé svátky a posvícení jeden po druhém nejméně po půl sudu piva bráti, a když vypijí, do Lorce za ně peníze nebo obilí odváděti. Od r. 1747 zhoršily se poddanské poměry tou měrou, že 3 sedláci zdejší od sv. Jana do sv. Havla robotovali párem potahu celý týden, z čehož se jim na neděle a svátky srazilo 48 dní, a od sv. Havla do sv. Jana po 3 dnech 3 koňmi. Na pěší robotu jednu osobu posílali.
Když r. 1666 přikoupila Kutná Hora ke statkům svým Lošánky a učinila je středem panství svého, připojila k němu i Kutlíře. V l. 1775-86 upraveny robotní poměry dle nových patentův, načež roku 1850 tato břemena výkupem od Kutlířských svedena. (PK.)
R. 1843 čítalo se v Kutlířích 10 domů se 70 obyvateli.