Sedlov a Těšinky
Vesnice Sedlov položena jest jihozápadně od Radboře na mírném návrší (339 m). Na jihovýchod od ní počíná pěkné údolí „Jordán“ zvané. K Sedlovu přiléhá opodál na jihozápadu osada Těšinky (374 m). Leč obě vsi před časy měly společné jméno Sedlov, jakož podnes tvoří jednu obec politickou, ač držbou byly od sebe dlouho odděleny.
Sedlov a Těšinky čítají (1890) 53 domy se 345 obyvateli Čechy (130 na 1 km 2). V Sedlově čítají se 33 d., 215 ob., na Těšinkách 20 d. a 130 obyv. Mužů jest 170, žen 175 ; svobod. 99 m., 94 ž., ženat. a vdan. 68 m., 67 ž., ovdov. 3 m., 4 ž., katol. 344, evang. helv. 1, čísti a psáti znalo 120 m., 117 ž., jen čísti 1 m., 5 ž., neznalo 49-33 m., 53-37 ž. ; v stáří do 16 let 71 m., 59 ž., produk. 83 m., 99 ž., přes 60 let 16 m., 17 ž.
Dle zaměstnání jsou v Sedlově: hostinský 1, kovář 1, obuvník 1, krejčí 1, truhlář 1, rolníků 14, ostatní dělný lid. Na Těšinkách: hostinský 1, obuvník 1, sadař 1, rolníků 7, ostatní dělný lid.
Kat. rozloha zabírá 2 .64 km 2. Rolí 215 ha, 17 a, 13 m 2, luk 14 ha, 16 a, 74 m 2, zahrad 5 ha, 32 a, 65 m 2, pastev 18 ha, 97 a, 14 m 2, lesů 2 ha, 4 a, 25 m 2, zastav. 2 ha, 69 a, 36 m 2, cest atd. 5 ha, 64 a, 94 m 2. Obci náleží 4 ha, 44 a, 78 m 2, velkostatku 119 ha, 64 a, jednotlivcům ostatní.
Půda pozemků jest hluboká štěpná červinka.
R. 1897 napočetlo se: 18 koní, 178 kusů hověz. dobytka, 4 kozy, 36 vepřů.
Sedlov a Těšinky jsou místní a katastrální obcí, přifařeny a přiškoleny jsou k Radboři. Stanice železniční jest v Radboři, poštovní v Suchdole a telegrafní v Kolíně.
R. 1898 platilo se daní K 2195 .58, obecních přirážek 15%.
V Sedlově jest all. velkostatek Jos. a Kateř. Hrabaňových. Čistý výnos 4192 K, vklad 210.000 K.
Názvy tratí:
Role: Na okrouhlíku, Ve staškách, Na kopě, Na kolíbce, V hluboké, Na Sukdolce, Na hradě.
Luka: V Jordáně, V hluboké, Pavlův dolík, Ve staškách, Sukdolka.
Paměti
Poprvé dovídáme se o Sedlovu k r. 1457, kdež paní Markéta Písecká, vdova Jana Doupovce z Prahy, plat svůj, který měla zjištěný na Sedlově, Kořenicích, Bořeticích a jiných vsech, darovala dceři své Martě. (PDZ. II. 288.) K r. 1465 čteme, že zemřela Elška, dcera Prokopa ze Suchdola, zůstavivši statek svůj a Sedlově a Bořeticích jako odúmrť komoře královské, načež král Jiří ten statek daroval Martinu ze Dříně. (DD. 16 f. 368.) Týž Martin pak r. 1486 to prodal Janu Hrabáni z Přerubenic na Ratboři a Hlízově. (Tamtéž.) V 16. století shledáváme, že jedna část Sedlova, svobodná krčma a dvě chalupy, nyní víska Těšinky, náležely ke statku Suchdolu, a tak zůstávalo do r. 1695. – Ostatní Sedlov, dvůr poplužní s dvory kmetcími a chalupami, držel v první polovici 16. století vladyka Beneš z Vilémovce, jenž byl měšťanem v Hoře a r. 1516 jmenuje se mezi tamějšími šepmistry ; po něm pak syn jeho Jindřich z Vilémovce a na Úmoníně, maje od r. 1534 manželku Kristinu z Prachňan, a r. 1542 ten statek svůj Sedlovský znovu dal vložiti do zemských desk nových. (DZ. 1 L 19.) Ježto však zemřel bez potomků, vládla tím statkem matka jeho Kateřina z Dřeniček. Jsouc věkem sešlá, r. 1553 darovala Sedlov svým dvěma dcerám na spolek, a sice Anně, manželce Jana Vhyzdery, JMC. rychtáře v Hoře, a Kateřině, manželce Víta Bydžovského, písaře u komorního soudu v Praze ; leč neměly ten statek prodávati. (DZ. 11 J 12.) Obě dcery držely Sedlov jen do smrti matčiny, a roku 1559 prodaly ho paní Leonoře z Rokyc, manželce Václava Hrabáně z Přerubenic a na Pečkách.(DZ. 13 H 16.) Po té paní zdědila Sedlov r. 1567 dcera její Anna, leč r. 1575 pustila ho za 750 kop č. svému manželi Adamu ml. Věžníkovi z Věžnic, který tu, tušíme, tvrz vystavěl. (DZ. 18 P. 17.) Však již r. 1579 vidíme Sedlov v držení vladyky Václava Vlka z Kvítkova, jenž zde hospodařil do r. 1600, kdež trápen byv dnou zemřel. Marnotratný syn jeho Jindřich brzy prodal Sedlov svému sousedu, Václavu Voděradskému z Hrušova na Ratboři a Dobřeni a potom prohýřiv stržené peníze, jako tulák a pobuda chodil po krajích, až r. 1620 zemřel v Hoře. (DP. II.)
Pan Voděradský koupil Sedlov za vydlužené peníze ; zemřel pak již r. 1606, dříve než větší díl dluhu stačil umořiti. Dcera jeho Kateřina, manželka Ondřeje Horňáteckého z Dobročovic, chtíc se onoho dluhu zbaviti, r. 1607 prodala Sedlov za 4000 kop č. svému svatu Mikuláši Horňáteckému z Dobročovic. (DZ. 181 E. 18.) Leč již r. 1617 držela Sedlov téhož Mikuláše Horňáteckého sestra Marianna z Dobročovic, vdaná za Adama Mírka z Solopisk. Že pak tito manželé účastnili se vzpoury proti císaři r. 1618-20, byl jim r. 1622 statek Sedlov od královské komory zabaven, načež pan Mírek s rodinou bydlel v Hoře, a tam již o novém roce 1623 v domě svém na Čechovském předměstí, jsa „podagrikus“ zemřel, zanechav vdovu a dcerku Apolenu. (DP. II. 217.) Od královské komory koupil Sedlov r. 1624 pan Ondřej Horňátecký z Dobročovic na Ratboři, Dobřeni a Zbraslavicích za 1884 kop č. (BK. 373.) Leč toho statku jen na mále užil ; neboť téhož r. 1624 ves Sedlov na cele vyhořela, při čemž jedna stará žena zahynula v plamenech. Později pro běhy válečné, zvláště r. 1634, ten statek úplně sešel. K r. 1625 je zapsáno, že v Sedlově (v části Suchdolské) jakýsi člověk selský, jménem Kroupa, dal se na zlou cestu a s některými tovaryši svými páchal ve vůkolí loupeže a mordy ; až byl v máji r. 1625 v Hoře ortelován a s tovaryši svými Jírou Bočkem a pastuchou popraven. (DP. II. 251, 254.) Statek Sedlovský, válkou spustošený, držela r. 1646 dcera pana Horňáteckého Apolena Lidmila, která provdavši se za bohatého hraběte Bohuchvala Berku z Lipého a Dubé, pána na Rosicích, Slatiňanech a Richmburce, r. 1652 prodala Sedlov za 2600 zl. panu Jindřichu Kraftovi z Lammersdorfu, jenž ten statek připojil k Ratboři. (DZ. 307 Q. 13.)
Ves Sedlov byla tehdáž skrovná ; neboť k panskému dvoru držel se pouze kmetcí dvůr Černoušovský a chalupy Krulichovská, Hanzlíčkovská, Tomášovská a Šilhofská. Leč r. 1653 bylo od války vše pusto a spáleno, a jediný zde obyvatel byl Jíra Krulich.
V Těšinkách, příslušenství to Suchdolské, byly pusté chalupy Jakuba Kroupy a Jiřího Podolky, a v třetí chalupě bydlel sám Jakub Němec. Záležely tedy obě části Sedlova toliko z osmi usedlostí. Později však ta ves vzrůstala. R. 1718 náleželo k panskému dvoru v Sedlově 365 korců rolí v pěti kusích, zelnice na 2 korce a dvě louky (Taška a Suchdolka) na 16 čtyřspřežních vozů sena. Ve vsi byli sedláci Václav Němec (62 korců rolí), Jan Novotný (45 k.), chalupníci Kar. Hrbek (6 k.), Jan Macháček (6 k.), Mikuláš Šafránek (31) a nově usedlí Jan Šrámek, Jakub Dusbaba, Martin Novotný, Jakub Buřišta, Václav Zárybnický, Tomáš Ventura a hospoda panská, a všichni drželi po kousku panských rolí pod úrok dědičný. V Těšinkách byli Jan Kroupa (21 korců), Jan Kuchař (21 k.), Jíra, myslivec (9 k.), nově osedlí Jiřík Vyskočil, Václav Hrbek, Matouš Kroupa, Jan Šafránek a Kovárnický. (AZ. Čásl. 73.).
S Radboří sdílel Sedlov stejnou vrchnost do r. 1885 ; z těch pánů na Radboři rozšířila statek Sedlovský hraběnka Františka Lidmila z Lobkovic (1672-1710), když r. 1695 od hraběte Františka Antonína Šporka, pána na Malešově a Suchdole za 2000 zl. přikoupila Těšinky. (DZ. 404 J. 22.) Leč v červenci r. 1885 odprodala Terezie Cecingarová z Birnic statek Sedlov za 105.000 zl. Janu Hrabaňovi, prvé nájemci panského dvora v Nebovidech.
Roku 1787 čítalo se v Sedlově 29 čísel, r. 1843 dům 31, obyvatelů 211, r. 1857 č. 33, ob. 192, r. 1880 č. 33, ob. 213, na Těšinkách r. 1787 č. 8, r. 1843 č. 14, ob. 113, r. 1857 č. 20, ob. 107, r. 1880 č. 17, ob. 113.