Volárna
Na západ od Jestř. Lhoty položena jest osada Volárna ( 196 m.)
Čítá se tu 76 domů s 555 obyvateli Čechy. Dle zaměstnání jsou: 1 kovář, 2 tesaři, 6 zedníků, 1 obuvník, 1 krejčí, 1 kolář, 9 rolníků, ostatní dělníci.
Pozemky mají půdu jílovito-písčitou. V brzku dojdou zlepšení zamýšleným odvodněním.
Volárna tvoří s Jestř. Lhotou místní, katastrální a školní obec; přifařena jest k Sánům.
Názvy tratí:
Role: U ruky, Za vahou, V hroušovinách, Na ostrově, Stará silnice, V semenech, Pod kanálem, V oboře, Na hrázi, Pod vrchy, Na obci, Ve štěpnici, Na remízkách, Na židovce, Na březkách, U vlčí jámy, V losích, Na písáku, V dílcích.
Lesy: Bačov, Spálený borek, V březině, v rejhách.
Rybníky: Šašmák, Váha, Hliňák, Droupal, Bačovka.
Paměti
Volárna založena jest na pozemcích někdejší vsi Břežan. Mezi Osekem a Jestř. Lhotou nacházel se druhdy rybník Bačovský, největší z rybníků na panství Kolínském, jehož plocha se udává na 635 jiter 725 ? sáhů čili 367 hektarů (3 2/3 ? km.) Vešlo se do něho rozdílně 400 – 600 kop násady kapří. Když r. 1654 podal Václav Albrecht Vltavský z Manšvertu, hejtman panství Kolínského, seznam rybníků, jež měl ve své správě, uvádí na prvním místě rybník Bačovský (do něhož prý se dává 600 kop násady). „jenž někdy ves Břežany zatopeny jsou.“ (AKI. fasc. IV.) Tato ves Břežany uvádí se k r. 1420 v urbáři kláštera Strahovského v Praze, kterémuž klášteru již r. 1273 náležela zároveň s Ovčáry, Jestřabí Lhotou a jinými vsemi na Kolínském Zálabí. V těch Břežanech byl mlýn, 26 osedlých kmetů, poplužní dvůr panský; ke všemu náleželo 25 lánů rolí selských, nezměřený les (Břežanská hať) a kmetové odváděli klášteru 36 kop 30 grošů ročního platu. (PA. 1857, DPr. doplň. 55.)
Jak se podobá, vzala velká tato ves za své obecné záhubě Kolínského Zálabí, jakou způsobilo uherské vojsko krále Sigmunda ku konci roku 1420. Mnohá z těch vsí opět byla obnovena, leč Břežany zanikly na vždy. R. 1436 zapsal císař Sigmund ony vsi kláštera Strahovského i s pustými Břežany knězi Bedřichovi ze Strážnice k panství Kolínskému, při němž již Břežany zůstaly na vždy. Kníže Hynek Misterberský, jež držel panství Kolínské v létech 1474 – 87, založil na místě pustých Břežan velký rybník Bačovský, čímž prý 740 korců rolí kromě luk a jiných pozemků zrušeno.
Podobá se, že časté zátopy řeky Cidliny byly příčinou této provedené změny. Jedno rámě té řeky teklo od Sán do toho nového rybníka, z něhož vytékala pak jedna struha do rybníka Ovčáreckého a odtud ke Kolínu, druhá pak tekla ke vsi Oseku a odtud k Labi. Poplužní dvůr v Břežanech (dvůr Břežský) také pojat byl v tu potopu, ale odlehlejší pozemky jeho dávány byly pod plat rolníkům blízkých vsí. Roku 1748 drželo 11 rolníků sánských 66 korců rolí břežských, kdežto odlehlé grunty, zvané v Hájkách, dány byly pěti rolníkům ohařským pod plat. (AZ. Kouř.) Rybník Bačovský jeví se nám ještě na Müllerově mapě Čech z r. 1720. Později však úplně jest spuštěn, a na mokrém jeho dně rostla kyselá tráva, jakož pro zátopy od řeky Cidliny nebylo možno rozsáhlého toho pozemku náležitou měrou užiti. R. 1778 založena v sousedství rybníka na východě, tam kde jindy bývala panská volárna, nová ves, zvaná Freudenek, lid však nazývá ji původním jménem Volárna.
R. 1786 ta ves měla 11 čísel domů, r. 1845 již 56 domů a 331 obyvatel, r. 1857 pak 58 domů a 327 duší.
Když r. 1862 panství Kolínské koupil rytíř František Horský z Horskýfeldu, na slovo vzatý hospodář, kázal roku 1863 grunty bačovské pomocí trativodů vysušiti, bytelnou hrází u Sán proti škodám od řeky Cidliny zabezpečiti a vystavěl pak prostřed někdejšího rybníka dvůr Karolinin (lidově Karlín), k němuž přivedena vlečná dráha ze stanice Oseka.
Poblíže dvora tohoto směrem k Oseku rozkládá se les Bačov s hojnou zvěří. R. 1894 dvůr i lesy zakoupil kníže Hohenlohe k panství Poděbradskému.