Dolany
V údolí mezi Čertovkou a Č. Pečkami leží obec Dolany, jsouc na jižní straně chráněna návrším u Malé Vysoké (311 m.)
Dolany s M. Vysokou a Čertovkou mají (1890) 41 domů se 264 obyvateli Čechy. (104 na 1 km2). Mužů jest 122, žen 142; svobod. 76 m., 86 ž.; ženatých m. 40, vdan ž. 40, ovdovělých 6 m., 16 ž.; katol 171, evang.-helv. 93; čísti a psáti znalo 102 m., 110 ž.; jen čísti 1 ž.; neznalí 20-17 m., 31-17 ž.; v stáří do 16 l. bylo 44 m., 79 ž.; produktiv. 69 m., 97 ž.; přes 60 let 9 m., 16 ž.
Dle zaměstnání jsou 1 hostinský, 1 krejčí, 1 kupec, 10 rolníků, ostatní dělníci.
Katastr. rozloha zabírá 2.52 km2. Rolí 232 ha 01 a 87 m2, zahrad 4 ha 39 a 40 m, pastvin 5 ha 31 a 71 m2, zastavené plochy 2 ha 57 a 14 m2, cest atd. 8 ha 07 a 71 m2. Obci náleží 11 ha 70 a 26 m2, jednotlivcům 220 ha 31 a 61 m2.
Půda pozemků jest červinka.
R. 1897 napočetlo se: 22 koní, 313 kusů hověz. dobytka, 9 koz, 32 vepřů.
Dolany jsou místní a katastr. obcí, přifařeny jsou ke Gruntě a přiškoleny k Pečkám. Stanice železniční jest v Kolíně nebo Č. Pečkách, poštovní v Č. Pečkách a telegrafní v Kolíně.
R. 1898 platilo se daní 2640.60 K, obecních přirážek 35%.
V obci jest lom vápenný a pískovcový.
Sídlí tu: Sbor dobrovolných hasičů.
Názvy tratí v Dolanech:
Role: Na Šestáckým, Nad lomem, U višniček, U váhy, Na Smutným, U ohrádek, U topola, U chalup, Na zlámaným, Ve strži, Na klínku, U kolínské silnice, V rybníku, Za zahradou, U Čertovky, Za hospodou, U Peček, Za skalou, V hučále, Na okolku, U nebovidské cesty, V neckách, Za starým dvorem.
V Čertovce:
Role: U trubek, Na klínku, Na Mašínovým, U Hořen, Na vápence, U hořanské struhy, U trávní cesty.
V Malé Vysoké:
Role: Na vrších, U vsi, Na soudné, Za starým dvorem, Na Hořanským, Ve žlábku, Na Pečeckým, Na jeřábě, Na jebáku, U hrušky.
Paměti
Dolany (Dolané) pomístním jménem svým naznačují, že jsou slovanskou osadou mladšího založení. Roku 1336 dal král Jan Dolany v manství Mikuláši Gorgovič. (RD. IV., 105). Podobá se, že toto manství dostalo se později klášteru Sedleckému a od husitských válek patřilo k Libenicům, s nimiž r. 1593 připojeny Dolany k panství Kolínskému, jak při Libenicích vypravováno.
Na pozemcích klášterních povstal někdy ve 14. století nejspíše právem zákupným dvůr poplužní s tvrzí, k němuž drželo se půl páta lánu rolí orných. Klášter mimo cenu tržní vymínil si kopu grošů platu z každého lánu, kterýž plat odváděl se klášteru do 17. století.
Na sklonku 14. století vidíme tento dvůr v držbě Endrlina Veinanda, měšťana kolínského, kterýž jej r. 1380 prodal za 500 kop gr. Frenclinu Veisprochovi, jenž hotově položil 170 kop a na lepší splácení další, přijal na spolek svého svata Frenclina z Kouřimě a otce svého Frenclina Smersneidera v Kolíně. R. 1393 pronajal Veisproch ten dvůr za 34 kopy gr. platu ročního Mikši sedlákovi, prve rychtáři ve St. Kolíně. (PDZ. I., 459, Dsky práva kol.) Kromě toho psali se po Dolanech vladykové, a to r. 1383 Vilém a r. 1395 Oldřich (H. XII., 125).
R. 1485 seděl na tvrzi zdejší Jan Flašír z Dolan a potomek jeho Prokop prodal r. 1495 Dolany Mikuláši z Žitenic, jemuž říkali Nyklásek. Týž r. 1504 prodal právem zákupným svůj dvůr v Dolanech, nabyl Chotouchova a od statku Libenického najal si dvůr v Dolanech. (H. XII., 125.) Zboží toto držel od r. 1523 syn jeho Jan, po něm nemladší syn jeho Petr. Petr Nyklásek ze Žitenic dobře hospodařil a statky prikupoval (1565 Mančice, Kozí a Rašovice), ale ve škodu zavedl ho r. 1581 syn jeho Jan, který ve svádě zabil v Nebovidech vladyku Fridricha Hrabáně z Přerubenic, a otec uspokojil příbuzné zabitého 1500 kopami míš., aby nebylo dalších soudů. Po smrti Petrově (1593) dědil druhý syn jeho Zikmund, který nemoudře hospodařiv prodal r. 1601 tvrz u dvůr Dolany Václavu Vlčkovskému z Vlčkovic, zemanu z Táborska, který je za krátko pustil bratru svému Janovi. (HP. II. DZ. 177 G 1, 132 S 2). Dne 4. srpna 1607 stala se v Dolanech velká škoda od hromobití, neboť dvůr Vlčkovský shořel do základů i dvůr souseda jeho Nováka. (DP. II., 103.)
Spálenou tvrz se dvorem prodal Jan Vlčkovský r. 1615 Janu Oldřichovi Klusákovi z Kostelce. (DZ. 189, J. 30). Tento odevzdal r. 1623 Dolany dceři své Magdaleně, provdané za Mikuláše Zdislava Dobřenského z Dobřenic, jež po krátkém hospodaření prodala Dolany r. 1628 Jindřichovi Maternovi z Květnice za 1500 kop českých. Při tom trhu výslovně prohlášeno, že ze dvora vychází od starodávna plat klášteru Sedleckému 9 kop míšeňských. (DZ. 298 J. 28).
Válkou třicetiletou statek velice sešel. R. 1654 shledala komise zemská dvůr pustý a spálený, pozemky jeho (300 korců rolí) větším dílem byly ladem. (AZ. Kat. Kouř.) Statku Dolanského ujal se po otci po r. 1660 Jiří Adam Materna z Květnice, jenž dvůr zase obnovil. Zlý člověk mu r. 1677 vypálil stodoly s úrodou a pan Materna dovolával se pomoci u Horníků i u Kolínských, aby mu přispěli stavivem a povozy (AKl.) Za moru r. 1680 zemřel, zůstaviv dvůr v Dolanech, stížený podílem svého bratra i dluhy jinými, synu svému Václavovi a vdově Lucii Františce z Nyenberka. Tato vdavší se potom za Františka Kamilla Strachovského ze Strachovic hospodařila v Dolanech do r. 1689, kdež věřitelé dali statek do dražby. Nejvíce nabízel (6000 zl.) hrabě Trautmannsdorf na Pečkách; leč komora královská, majíc v tom přednost, sama položila onu částku a dvůr připojen k panství Kolínskému, k němuž ves Dolany patřila již od r. 1593. (DZ. 400 D 19.)
Ve vsi Dolanech bývaly tři dvory kmetcí a čtyři chalupy; leč již páni Libenští z Vrchovišť koncem 16. století zrušili tu dva dvory a chalupu zdělavše z nich dvůr o 250 korcích. Na tomto dvoře měla výměnek ovdovělá paní Anna Libenická ze Lstiboře (1589-94). Po ní držel dvůr Jan Mlázovský z Těšnice a na Syrovátce, hejtman panství Kolánského (+ 1599), pak jeho vdova Anna z Dohalic. (AKl.) Později seděl zde Jan Firšic z Nabdína, schudlý potomek zámožného někdy rodu vladyčího. U něho zde r. 1614 byla svatba jeho příbuzné Anny z Dráchova s Janem Pražákem z Jindic. Jan Firšic zde zemřel 6. února 1617, a pochován v kapli mincířů v Hoře, po němž zůstala vdova Marianna z Malovic. (DP. II., 142, 168.) R. 1630 držel ten statek vladyka Jaroslav Dobřenský u Dobřenic. R. 1642 musil p. Dobřenský městskému soudu v Kolíně dodati svého 15letého sviňáčka Jakuba Maštele, ježto týž tam přijav svátost oltářní, z jazyka hostii sňal a v kuličku svinul, a pak sviním do koryta dal. (AKl.) Pan Dobřenský umřel r. 1651 a spustlý stateček jeho zaujal pan Mikuláš Purkhart z Voděrad; než z r. 1669 prodal ho královské komoře, která nabyvši později (r. 1689) též Maternovského dvora v Dolanech, oba dvory spojila v jediný veliký dvůr poplužní, při němž r. 1713 se spravovalo 588 korců rolí a louka na 11 vozů sena.
Jakož za války třicetileté oba dvory poplužní v Dolanech velice trpěly, tak i ostatní ves Dolany takměř na poušť byla obrácena; neboť r. 1654 tu byl kmetcí dvůr Rothlébovský, při němž bylo 70 korců rolí, též chalupy Frantovská a Kounovská (8 a 6 kor.) byly pusty. V celé vsi obýval jediný chalupník Jiří Volf, osívaje 12 korců rolí. V katastru r. 1713 uvádí se ve vsi Dolanech kromě poplužního dvora císařského též statek selky Doroty Liskové (134 korců rolí a pastvišť, louka na 6 vozů sena), dále chalupy Václava Lisky (11 k.), Martina Macha (8 ˝ k.) a Martina Kampferta (3 ˝ k.). Tito poddaní chovali tehdáž 11 koní, vola, 9 krav, 8 jalovic, 60 ovec a 5 sviní. Obilí vozili na trhy do Kolína, Chlumce a Jičína. R. 1748 obývali v Dolanech Bohumil Liska, rychtář, chalupníci Jan Liska, Martin Mach a Jan Kampfert. (AZ. Kat. Kouř.)
Znamenitého rozšíření dočkala se ves Dolany r. 1778, kdež zrušen jest císařský dvůr, a z pozemků jeho sděláno 13 familiantských usedlostí v Dolanech, ba poblíže založeny ještě dvě nové vesnice, a sice Vysoká, kdež zbudováno 7 chalup, a k východu Čertovka o 11 číslech.
Na místě vsi posledně jmenované stávala již v 16. století osamělá krčma, pravá to zavadilka, kdež scházíval se lid domácí i přespolní, často i lidé, kteří se světla štítili, a tak vešla ta krčma ve zlou pověst pro freje a mordy tam páchané, pro kteréžto lotrovstvo dáváno jí jméno Čertovičky aneb Čertovka. (PD. II. 111.)