Třidvory
Z knihy J. TŮMA: Kolínsko a Kouřimsko, Kolín 1915.Jdeme-li z Kolína po silnici do Týnce n. L., dorazíme za 3/4 hodiny do vsi Třídvorů, kteráž na rovině v četných zahradách před zraky našimi se skrývá (197 m). Uprostřed návsi bělá se kaplička Panny Marie, roku 1851 z milodarů zbudovaná.
Osada čítá 92 domy se 577 obyvateli Čechy (127 na km2). Mužů jest z nich 271, žen 306; svobodných 139 m. 161 ž., ženatých a vdaných 116 m. 119 ž., ovdovělých 16 m. 26 ž.; katolíků jest 500, evang. aug. 1, evang. helv. 76; čísti a psáti znali 222 m. 257 ž., jen čísti 1 m. 1 ž., neznalých bylo 48-47 m. 48-41 ž. V stáří do 16 čítá se 96 m. 121 ž., produktivních 148 m. 160 ž., nad 60 let 27 m. 25 ž.
Dle zaměstnání jsou tu: 1 tesař, 2 bednáři, 9 zedníků, 2 obuvníci, 3 kováři, 1 kolář, 1 krejčí, 1 strojník, 1 truhlář, 2 obchodníci, 3 hostinští, 43 rolníci a ostatní lid zemědělský.
Katastrální rozloha zabírá 4,53 km2. Rolí 292 ha 66 a 45 m2, luk 57 ha 99 a 10 m2, zahrad 3 ha 91 a 53 m2, pastvin 38 ha 12 a 80 m2, lesů 30 ha 99 a 10 m2, plochy stavební 4 ha 48 a 78 m2, skalisk a písčin 20 a 15 m2, potoků a cest 52 ha 92 a 77 m2. Obci náleží 51 ha 61 a 98 m2, záduší kolínskému 61 a 62 m2, jednotlivcům 401 ha 76 a 40 m2.
Půda pozemků jest hlinito-písčitá. Pozemky velmi trpí každoročně labskými zátopami.
Roku 1807 napočteno: 17 koní, 310 kusů 310 hověz. dobytka, 10 koz, 103 ovce, 37 vepřů a 7 úlův.
Poštovní , telegrafní a železniční stanice jest v Kolíně.
Třídvory tvoří místní, katastrální i školní obec, přifařeny jsou do Konárovic.
Daní platilo se roku 1897 zl. 10 081,96. Obecních přirážek není.
Názvy tratí: Pole a luka: Nádavek, za vrchy, vinice, v olšinkách, na hradecké cestě, za struhy, u hřmotné skalky, osyčí, u skalky, červenec, přední obec, pod stráňkou, na spáleništi, za vsí, na kopách, doubnice, v pěšinkách, pod křížem, obec, na jitrách, býkovka, hlinoviště, na koutě, šatny, bažantice, za jezery, u jespu, likharty.
Bahniště: Mýtko, jáma, lískovec, staré Labe.
Třidvory jsou působištěm vladyckého rodu Srníků ze Třídvorů, kteří ve XIV. století v Polepích a na Hranicích seděli.
Roku 1387 vladykové Petr ze Smířenic a Hamon z Kunčic prodali ves se 12 lány polí a porostlinami obci města Kolína za 300 kop gr.č. Roku 1497 rozšířili Kolínští majetek svůj, koupivše rychtu zdejší od rychtáře Buška s lánem svobodným, 1,5 lánem pod plat, s krčmou, loukami a jezírky za 59 kop gr.č.
Vedle toho držel před rokem 1475 ve Třechdvořích nějaký dvůr Václav Pelíšek z Vilmanic (u Svojšic) a toho asi času odprodal jej jakémusi Pavlovi, který již roku 1488 byl nebožcem. Roku 1487 odstoupili Kouřimští 3 kopy platu, který měli ve Třechdvořích na Kubovi, opatu a konventu kláštera ve Skalici (u Kouřimě). O plat řečený soudil se roku 1604 opat Sedlecký Valentin ze Šelenberka s panem Janem Třídvorským z Votína, který nejspíše na dvoře kdysi Kubově seděl.
Trestaje po roce 1547 města česká, Ferdinand . zabral Kolínu všechno jmění, a ves Třídvory spadla na komoru královskou. Sice téhož ještě roku vrátil král obci zádušní dvůr špitální s požitky, ale ostatní statkz podržel. Teprve dne 21. března 1555 odprodal z nich ves Třidvory městu nazpět za 364 kopy gr.č. Ve vsi bylo tehdy 14 osedlých rolníků, ale městu nevynášela jiných užitků mimo roboty ke dvorům obecním.
Po nešťastné bitvě na Bílé Hoře pokutován Kolín s ostatními městy. Asi v listopadu r. 1622 Jan Václav Gryzl z Gryzlova, hejtman panství olínského, zabavil městu ves Třidvory, kteráž teprvé 27. listopadu 1628 s ostatními statky městu byla vrácena.
Z těžkých dob tehdejších zaznamenal kronikář k roku 1622 zprávu, kterak loupeživí vojáci císařští přepadli sekretáře Filipa, někdy s místodržícími s oken hradu pražského svrženého, jenž cestou ze Třídvorů jel, a nemálo peněz mu pobrali.
Když na jaře roku 1633 posouvaly se voje knížete Fridlandského do Slez, zůstala v Kolíně setnina pluku Jana z Hasenburka, kteráž město nemálo vydírala. Hledavše sobě pomoci Kolínští toho dosáhli, že sice vojsko z města vyšlo, ale v okolí se usadilo a všelijak se jim za to mstilo. Kvartýrmistr setniny Hanuš Hasenteufel 27. listopadu navštívil s 19 rejthary také ves Třídvory a zde u sedláků se ubytoval.
Při sčítání obyvatel roku 1653 nalezeny ve Třechdvořích 33 osoby, z nich 4 sedláci ženatí a 3 selky ovdovělé, 14 mužských a 19 ženských osob. V popise z roku 1654 jmenují se:
| Sedláci: | Rolí má strychů | Seje na zimu | Seje na jaro | Drží: | potahů | krav | jal. | ovec | sviní |
| Mikuláš Houska | 56 | 18 | 8 | 4 | 5 | 4 | 16 | 2 | |
| Jan Novotný | 80 | 26 | 11 | 4 | 5 | 4 | -- | 3 | |
| Matěj Polštář | 40 | 16 | 5 | 3 | 4 | 3 | -- | 3 | |
| Bartoloměj Luňák | 44 | 14 | 4 | 2 | 5 | 4 | -- | 5 | |
| Jan Kulínský | 40 | 6 | 2 | 4 | 5 | -- | -- | -- | |
| Václav Procházka | 30 | 6 | 2 | -- | 2 | 4 | -- | 6 |
| Chalupníci: | Rolí má strychů | Seje na zimu | Seje na jaro | Drží: | potahů | krav | jal. | ovec | sviní |
| Jan Pastrník | 15 | 2 | 2 | -- | 5 | 3 | -- | 5 | |
| Daniel Vinopal | 7 | -- | -- | -- | 2 | 3 | -- | 1 | |
| Jan Vondrák | 9 | 3 | 1 | -- | 2 | 1 | -- | 6 | |
| Anna Černá | 12 | 3 | 1 | -- | 2 | 4 | -- | 1 |
| Zahradník: | |||||||||
| Dorota Hejdučka | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |
Pusté byly selské grunty Vondrovský (60 korců) a Linhartovský (48), dále chalupnické Kyselovský (6), Hoškovský (7), Černický (8) a Fastrňovský (10).
Osadníci Třídvorští jen na oko k víře katolické se přiznávali, v srdcích zůstávajíce evangelickými. Svědčí o tom žaloba, již 28. dubna 1682 podal u magistrátu kolínského P. František Singer, prvofarář Starokolínský. Stěžuje si, že když nedávno jel do Ovčár, aby tam v kostele pocty Boží konal, ve vsi Třechdvořích lidé z bytů vybíhali a posměšně naň pokřikovali: "Vítám vás, vítám vás, kněže!" Po druhé prý ženy, dívky, pacholci i děti potupně naň křičeli, někteří také s kyji za ním se hnali.
Zlého osudu dočkala se obec na jaře roku 1690. Král francouzský Ludvík XIV., chtěje králi českému dle možnosti škoditi, neostýchal se vysílati do jeho zemí najaté žháře, kteří hlavně v Čechách vypalovali. Kolínský magistrát maje výstrahu od místodržitelství, byl velmi bdělý, tak že města ochránil; za to ves Třidvory lehla popelem. 'Zhář vypátrán teprve 21. dubna v Hradci Králové. Byl to Martin Švejda, v Kolíně rodilý tiskař plátna. Při trapném dotazu doznal se, že vypálil Třidvory a v úmyslu měl vypáliti Hradec, Chlumec, Bydžov, Nymburk, Kolín a Kutnou Horu. Obyvatelé Třídvorů vystavěli sobě nová sídla blíže k Labi. Místu, kde ves původně stávala, dosud se říká "na spáleništi".
Roku 1713 byli tu osedlí sedláci: Jakub Jonák, Tomáš Procházka, Martin Novotný, Jan Buryan, Matěj Moravec, Václav Novotný, Jan Houkal, Václav Novák. Chalupy drželi: Jan Novotný, Jan Malý, Vavřinec Horáček, Mariana Kopecká, Alžběta Civínka, Vojtěch Prchal, Jakub Rosňák, Matěj Vlček, Jiří Bubeník, Jiří Buryan.
Městu Kolínu náležely Třidvory do roku 1848. Roku 1780 čítalo se tu 275 duší, do roku 1823 vzrostly na 56 čísel se 374 osadníky.
Obyvatelé vypravují, že ves má jméno od tří dvorů, které se tu dříve nacházely v čís. 5, 25, 37 a jakémusi panu Rohanovi patřívaly. Rytíř Rohan měl prý hrad svůj na ostrohu labském západně od vsi, od níž dělil jej hluboký příkop. Místu, kde hrad stával, dosud "na zámku" říkají a zbytky (jako schody do Labe) jen za odpadu velké vody dosud jsou slabě patrny.
Dále pokračuje popis školy, časem ho doplním. :o)