Vražda a pokus vraždy ve Strachoňovicích
Strachoňovice - malá ves na Telčsku. A tam že by se stala vražda? Nebo pokus o vraždu? Ano, i na takové malé vsi. Jistě to ve své době muselo vyvolat velké pozdvižení, přece jen k takovým událostem v obci, která má 160 obyvatel, nedochází každý den. A tehdejší noviny neopomněly tyto události zmínit, proto se nám informace o nich dochovaly dodnes.
Jak je z uvedených novinových zpráv patrné, je zajímavé vytěžit všechny zdroje, které jsou k dispozici. Oba novinové výstřižky pocházejí ze systému Kramerius Národní knihovny v Praze - jejich prohledávání je čím dál tím jednodušší díky jejich postupnému převádění do textové podoby. Třeba i vy najdete nějakou zajímavou zmínku o svých předcích nebo o místech, odkud pocházeli.
Listopadová vražda
Jedné listopadové noci roku 1886 došlo k události, o které si strachoňovičtí povídali jistě velmi dlouho. Matrika zemřelých farnosti Radkov je na informace k události poměrně skoupá. K 27. listopadu 1886 zde nacházíme jen krátkou zmínku o tom, že zemřel jednačtyřicetiletý Jan Bauer, čtvrtláník ve Strachoňovicích čp. 15, přičemž jako příčina úmrtí je uvedena vražda zastřelením. Dozvídáme se ještě, že byla "z nařízení slavného c. k. okresního soudu v Telči" vykonána pitva a zemřelý byl dne 29.11. pochován na hřbitov v Radkově.
Nedozvídáme se tak nic o tom, co se vlastně toho dne odehrálo, kdo Jana Bauera zastřelil a proč vlastně, neříká nám ani nic o jeho rodině. Naštěstí pro nás byly noviny sdílnější. Národní politika ve svém vydání ze dne 7. prosince 1886 uveřejnila následující článek:
Vražda. Obec Strachoňovice blíže Telče na Moravě byla v noci na 27. listopadu jevištěm hrozného divadla. Asi o jedné hodině v noci objevil se na dvoře Jana Bauera, hospodáře domu č. 15, nějaký člověk a bral se směrem ke sklípku, kde hospodář řepu měl uschovanou. Bauer tuše v nočním hosti svého zloděje, vyšel ven, a rozběhl se po nočním ptáčku. Ten dal se na útek a chtěl přelézti plot. Nemaje však tolik času, obrátil se proti Baurovi s nataženým kohoutkem u bambitky a pohrozil mu, že jej zastřelí, bude-li jej dále pronásledovati. V tom okamžiku však spustil a celá rána vjela Baurovi do pravé strany břicha, ze vzdálenosti asi tří kroků. Domácí, vyburcováni byvše ranou a sténáním raněného, sběhli se v brzku a odnesli postřeleného Baura do světnice. Přivolaný lékař pan dr. Krupička z Telče přispěl již po třetí hodině noční k pomoci a vyslechl raněného, který s úplným vědomím vše vypravoval tvrdě, že v zloději dle postavy i hlasu poznal jistého Františka Dvořáka, chalupníka, vulgo krejčího ze Strachoňovic. Raněný vzdor veškeré námaze lékařově podlehl ráně své o sedmé hodině ranní, zaopatřen byv svátostmi umírajících a udělav úplně poslední vůli. Byl 41 roků stár a zanechal manželku se čtyřmi nezaopatřenými dítkami. Na místo krvavého činu dostavila se v sobotu záhy z rána soudní komise; Fr. Dvořák vzat do vazby.
Postřelen zlodějem řepy... Manželka Markéta v osmém měsíci těhotenství (v prosinci porodila dceru Viktorii, která se v roce 1924 vdala v Telči za Jana Janouška), nejstarší dceři Johaně bylo teprve 14 let, synovi Bartolomějovi 12, Antonínovi sedm. Jak se asi dařilo rodině dál? Jak zvládla mladá vdova obhospodařovat statek se čtvrtlánem polí? Na to nám bohužel noviny odpověď nedávají...
Pokus vraždy léta Páně 1889
Necelé tři roky po úmrtí Jana Bauera dochází k další události, která strachoňovickým jistě připomněla události jen nedávno minulé. V únoru roku 1889 byl postřelen domkář Janoušek...
O této události se dozvídáme z Národních listů, konkrétně z jejich vydání ze dne 22.2.1889. Zde se píše: Pokus vraždy. Před nekolika dny počíhal si v Strachoňovicích na Moravě Josef Šáňa na domkáře J. Janouška v obecné sušárně na len a vypálil naň ránu z pušky, která jej na hlavě zranila. Šíňa chtěl se na Janouškovi pomstíti, že tento udal jej z krádeže dříví, následkem čehož byl potrestán. Šáňa byl zatčen a dodán k soudu.
Domkář Janoušek (z čp. 28) měl štěstí, na rozdíl od Jana Bauera napadení přežil. Jak asi dopadl podlý Šána?
Obě zmínky jsou pro mě zajímavé i tím, že jsou nějakým způsobem navázány na rodinu Janouškových, která je pro mě ve Strachoňovicích tou zcela nejzajímavější. V prvním případě si pohrobek Jana Bauera, dcera Viktorie, vzala v Telči v roce 1924 Jana Janouška, syna Jana Janouška a Františky rozené Běhanové, rodiny, která hospodařila na čp. 28. Jan (mladší) byl v době sňatku dělníkem v Telči, Viktorie dělnicí - právě při práci se ani ti dva potkali.
Ve druhém případě byl Janoušek přímo napadeným. Noviny uvádějí jen "J. Janouška, domkáře", což souhlasí s Janem Janouškem z čp. 28, otcem výše zmíněného Jana. Pokud to tak skutečně je, máme zde dva členy jedné rodiny, které se oba případy nějakým způsobem dotkly. A to rozhodně stálo za zmínku.