Telč

Tradice spojuje založení Telče s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem v roce 1099. Na paměť svého úspěchu prý Otto založil kapli, později kostel a osadu. Listiny, zmiňující se o Telči z let 1180 aj., považují dnes historici za falza, a tak první skutečně spolehlivá zpráva je až z roku 1335, kdy tu je založen zeměpanský dvorec a strážní věž s kostelíkem, sídlo královského správce. V jeho podhradí zřejmě existovala osada zvaná Stará Telč. Po roce 1354 se tu vystavěl hrad, kostel, soustava vodního opevnění a rozsáhlé tržiště s gotickými domy. Za husitských válek v roce 1423 Telč dobil a vypálil, s výjimkou hradu, husita Jan Hvězda z Vícemilic. Největšího rozkvětu město zažilo za Zachariáše z Hradce, který dal přestavět hrad a doplnil ho o zámek, městské domy se přestavěli na renesanční, postavil se vodovod aj. V roce 1645 město obsadili a vyrabovali Švédové. Po válce sílily protireformační tlaky. Františka z Meggau přivádí do města jezuity a dává pro ně vystavět kolej a kostel Jména Ježíš. Jezuité zakládají latinské gymnázium, lékárnu a meteorologickou stanici. Středověkou Telč tvořil jen zámek, kostel, velké náměstí a jediná ulice. V 19. století začíná pomalu hospodářský rozmach, byla založena továrna na sukna, která zaměstnávala až 600 lidí. V roce 1898 je postavena železnice z Kostelce u Jihlavy do Telče, a později do Dačic, Slavonic až do rakouského Schwarzenau.