Mlýny na Telčsku - zmapování

Prvním krokem v každém podobném projektu musí být nutně zmapování oblasti, kterou se budu zabývat. Pro začátek jsem zvolila doslova "zmapování" - díky historickým mapám přístupným na Mapy.cz jsem dohledala některé z mlýnů, kterých se bude tento projekt týkat. První částí mapování mlýnů je zahrnutí mlýnů, které jsou zaznamenány v lánovém rejstříku pro panství Telč. Druhou částí budou mlýny v "katastru" farního úřadu Telč kolem roku 1700 a později.

Nedílnou součástí mapování mlýnů jsou rovněž poznámky o mlýnech z některých knih týkajících se přímo Telčska - jedná se o Město a panství Telč od J. Beringera z roku 1892 a Vlastivědu moravskou od J. Tiraye. Dalším zdrojem byl článek z Dačických listů - Mlýny na Dyji.

Mlýny v Telči a blízkém okolí

V Telči se v lánovém rejstříku objevuje pouze jeden mlýn, a to obecní mlýn s jedním složením - víc o něm bohužel není uvedeno, takže jsem zatím nebyla schopná určit, který z telčských mlýnů to je. Každopádně později jsou v Telči jmenovány tři panské mlýny - horní, dolní a hladovský. Mlýn Hladov je pro mě asi nejznámnější, neboť jsem na něj v matrikách narazila už několikrát. Dalším z mlýnů je mlýn "na hrázi" - pravděpodobně se jednalo o horní telčský mlýn. Mlynáři z tohoto mlýna byli poměrně často kmotry některému z dětí dalších mlynářů v blízkém okolí Telče (ať už se jednalo o mlynáře ze Štěpnice, z Černíče nebo z Radkova). Dnes se na místě (a zřejmě i v budovách) původního mlýna (na hrázi mezi Ulickým a Staroměstským rybníkem) nachází hotel Na hrázi. Dolní mlýn se nacházel nejspíše pod hrází Staroměstského rybníka, jedná se o dnešní parní mlýn.

Mlýny kolem Vanova

Vanov (resp. nejbližší okolí) je na mlýny opravdu bohatý. Jak zmiňuje kniha Město a panství Telč, vyskytují se zde, na Telčském potoce, čtyři mlýny. Nejstarší z nich je zřejmě Šiškovský mlýn, který vznikl v roce 1477. Následuje, co se stáří týká, zřejmě mlýn Skuhrov. Zbývající dva mlýny, na mapě níže uváděné jako Beneškův mlýn a Veselých mlýn, jsou zřejmě mladší, vznikly pravděpodobně až v 18. století.

Lánový rejstřík uvádí u Vanova pouze jeden mlýn, a to Šiškov - jeho majitelem byl Štěpán Šiškovský, jednalo se o mlýn s jedním složením.

Mlýny okolo vsi Doupě

Ves Doupě a blízké okolí je v lánovém rejstříku zmapována poměrně dobře. Přímo v Doupi je uveden mlynář Jan na mlýně se dvěma složeními. Pod blízký Řídelov spadá mlýn Drdák s jedním složením (na mapě uveden jako Řídelovský mlýn), další mlýn je pak v obci Třeštice (mezi obcí a rybníkem), zde jsou v lánovém rejstříku uvedeni mlynáři Jan a Matěj. Jednalo se o mlýn se dvěma složeními.

Mlýny okolo Mrákotína

Jak je uvedeno výše v popisech v knize Město a panství Telč, je okolí Mrákotína a Krahulčí přímo poseto mlýny. V samotném Mrákotíně se jednalo o čtyři mlýny, další mlýn v Praskolesích a další v Krahulčí. Na mapě jsou uvedeny pouze dva mlýny u Krahulčí - Mlhův mlýn, původním názvem Mrvkův mlýn (dnes Trnkův), a mlýn Konečných, dříve zvaný Kopejtkův mlýn patřící k Horní Myslové.

Podle lánového rejstříku se v Mrákotíně nacházel jeden mlýn se dvěma složeními, na kterém seděli mlynáři Urban a Řehoř. V Krahulčí se pak jednalo o mlýn s jedním složením, který drželi mlynáři Matěj Mrvka a po něm jeho syn Matouš Mrvka.

Mlýny kolem Kostelní Myslové

Mezi tyto mlýny by bylo možné zařadit už zmíněný mlýn v Horní Myslové. Sem podle lánového rejstříku spadá jeden mlýn s jedním složením, a to v držení rodiny Hanouskových - Matěje a Jíry Hanousků. Zřejmě se jedná o pozdější Nechvátalův mlýn pod Horní Myslovou.

Přímo v Kostelní Myslové se nacházel v době sepsání lánového rejstříku mlýn se dvěma složeními, který byl v držení rodiny Stračkovy (Jíra Stračka a Ondřej Stračka) - stejné příjmení se zde na mlýně vyskytuje i na přelomu 17. a 18. století, poté ve třetině 18. století, na konci 18. století i dále.

Další obcí v této oblasti je Myslůvka. Zde je uveden mlýn s jedním složením, který měla na starost prvně vdova mlynářka a poté Jíra Zeman.