Statek Vlkavský
Vlkava v starší době rozdělena byla na několik vladyčích statků. Jako majetníci jich jmenují se l. 1382 Jiřík Radec a Ješek Krkavec, l. 1384 Ješek Tista, Aleš Menšík, l. 1399 Vaněk a sirotci Menšíkovi. L. 1415 a 1416 držel větší část vsi s tvrzí Hereš Masák z Vrutice. Léta 1459 držel týž statek Petr Odkolek z Újezdce, něco také Oldřich z Popovic, jenž si tehda vyprosil odúmrť po Dorotě z Újezdce, ale ničeho neobdržel. Později seděli na tvrzi bratří Hynek a Bohuslav ze Šabenic (?), následoval pak v létě 1497 Myslibor a v letech 1509-12 Hereš z Hustířan. Pozdeji drželi tvrz Jan Léva z Brozánek a po něm synové jeho Adam, Václav, Jiří, Jindřich a Zikmund, ale nebylo mezi nimi svornosti. Okolo r. 1531 přišel Václ. s pomocníky svými, kteří měli kuše a ručnice a s ním Jan Šlach ze Hřivic a Adama se tvrze sehnali; ještě měl co utíkati, aby ho nezastřelili. Potom prý Václav v komory se lámal a truhly loupal. Adamovi nejen dílu dáti nechtěl, nýbrž i jemu na vzdor Šlacha u sebe choval. Konečně povolili Adamovi byt v jedné světnici a také ho oddělili. Léta 1540 prodal čtyři posledně jmenovaní bratří tvrz, dvůr a ves Vlkavu Václavu Sokolovi z Lískovce za 700 kop gr. č., který pak přikoupil pátý díl tvrze a statku od Adama l. 1544. L. 1546 koupil Vlkavu Mikuláš Habartický z Habartic, jenž na ni manželce Elišce z Újezdce věnoval. Tento měl pravé vojny se svými sousedy. L. 1558 poslal Jan Mitrovský z Nemyšle Ctibora, syna, některé zemany, písaře a poddané své na Vlkavu, aby Ondřeje, kuchaře Mikulášova, jali. Lidé majíce cepy železné a oštípu, tvrz a kuchyni obskočili, kuchařem, když chtěl utíkati, do světnice přes práh strčili a vzavše jej na Struhy vedli. Když Václav Sokol Mikuláši po poddaném vzkázal, neumí-li se souditi, aby šel orat, a poddaným škatuli okazoval, pravě že do ní pány Lévy vehnal a že jej tam také vžene, nebo že do ní také musí, dal Mikuláš za odpověď, aby raději hovada honil, ne lidi, a jelita a klobásy dělala, jako jest jeho otec snad dělal, poněvadž praveno, že byl řezník. L. 1559 prodal Mikuláš Vlkavu Kašparovi z Granova, sekretáři při české komoře, který 1565 sobě kamenný dům v Nymburce koupil. Skrze dceru jeho Annu dostalo se právo na Kašparovu statku manželu jejímu Janovi Chlívenskému z Ryzenska, c.k. služebníku, jenž po její smrti pojal druhou manželku Kateřinu z Hyršova. Chlívenský ujal Vlkavu a po něm držela ji vdova jako poručnice Adama a Alše, dětí svých. Poněvadž však Kašpar a Florian, bratři z Granova, tak se ke statku připovídali, přišlo léta 1601 k dělení. Granovským dány 2 domy v Praze, jeden na Malé Straně, druhý v Starém Městě. Sirotkům zůstaly tvrz, dvůr a ves Vlkava, dvůr a ves Všechlapy a ves Skrchleby. Předešlá tvrz vlkavská jsouc ze dřeva tak sešla, že zbylo z ní jen místo, na němž se otýpky k palivu a dříví ke hvozdu skládali. Chlívenský tu postavil novou tvrz (nynější zámeček) od kamene s 2 kuchyněmi, světničkami, komorami a sklepy. Statek tento ujal léta 1607 Aleš za svůj díl, ale postoupil jej potom bratru Adamovi, a ten jej prodal l. 1698 Adamovi Linhartovi z Najenperka. Tento získal l. 1611 také Čachovice a koupil l. 1612 statek Stružský. Zemřel 1617 odkázav všechny ty statky manželce své Hedvice z Habartic k užívání do života. S ní seděli tu synové Adam a Vilém Václav, z nichž tento oženil se s Kateřinou ze Šraibrštorfu a jí 1622 na Struhách věnoval. L. 1628 odešli všichni tři pro náboženství ze země. Když se však léta 1631 se Sasy vrátili, byli obviněni, a statek jim a sestrám jejich Lidušce a Evičce po otci náležející, Vlkava totiž tvrz a ves s dvorem poplužním, tvrz a ves Všechlapy s dvorem poplužním, ves Struhy s dvorem poplužním a ves Skrchleby s 52 osedlými zabrán. Konfiskoval jej l. 1632 kníže Fridlantský, a postoupil Adamovi z Valdštejna na srážku peněz, které měl dostati za statek Lomnický. Vedle císařské resoluce z léta 1636 postoupena Vlkava Otovi Bedřichovi hraběti z Harachu. Rod Harachovský zůstal v držení Vlkavy do r. 1789, kdež prodána k panství Loučeňskému. (Sedláček "Hrad. a zám.")
Ku statku Vlkavskému náležely vsi Skrchleby, Vlkava a Všechlapy.