---

Rodné, křestní, oddací a úmrtní listy a oznámení

Rodný a křestní list mé matky:
narozena ve Vojenské nemocnici v Praze - Střešovicích
otec: Zdenek Bartl, policista, žijící v Roztokách, Únětická ul. 389, syn Jaroslava Bartla, truhláře v Dolní Chřibské, a Marie roz. Potůčkové. Narozen 28. srpna 1923 ve Třech Dvorech, okr. Kolín
matka: Vlasta, dcera Františka Čudlíka, stavbyvedoucího v Nebušicích, a Marie roz. Musilové. Narozena 21. září 1924 v Mrákotíně, okr. Dačice
Kmotři: Helena Hortenská, Kolín, a Božena Bartlová, Tři Dvory

Oddací list mé babičky a dědečka z matčiny strany - originál
oddáni v Nebušicích dne 16. května 1948
ženich: Zdenek Bartl, policista v Roztokách č. 171, narozen ve Třech Dvorech, okr. Kolín, syn Jaroslava Bartla, truhláře v Dolní Chřibské č. 97, a Marie roz. Potůčkové ze Třech Dvor
nevěsta: Vlasta Čudlíková, učitelka v Nebušicích č. 194, narozena v Mrákotíně č. 117, okr. Dačice, dcera Františka Čudlíka, stavbyvedoucího v Nebušicích č. 194, a Marie roz. Musilové z Mrákotína.

Rodný a křestní list mé babičky Vlasty Čudlíkové - rodný list vydaný v roce 1935
narozena 28. září 1924 v Mrákotíně č. 117
otec: František Čudlík, zedník v Jihlavě, syn Františka Čudlíka, obuvníka v Telči, a Marie roz. Schütznerové
matka: Marie, dcera Antonína Musila, kameníka a chalupníka v Mrákotíně, a Marie roz. Trojanové. Narozena 21. prosince 1902
kmotři: Josef Ambrož, kameník v Mrákotíně, Antonie Ambrožová, jeho žena

Rodný list mého dědečka Zdenka Bartla
narozen 28.8.1923 ve Třech Dvorech č. 119
otec: Jaroslav Bartl, nar. 24.4.1888 Tři Dvory okr. Kolín, truhlář, bytem Tři Dvory č. 119 okr. Kolín, syn Josefa Bartl a Marie roz. Černíkové
matka: Marie Bartlová roz. Potůčková, nar. 16.12.1893 Tři Dvory okr. Kolín, bytem Tři Dvory č. 119 okr. Kolín, dcera Karla Potůčka a Kateřiny roz. Novákové

Originál sňatečního listu Josefa Bartla a Marie Černíkové z roku 1884
oddáni ve Třech Dvorech 15. května 1884
ženich: Bartl Josef, vdovec a hudebník č. 72 ve Třídvořích, manželský syn Jana Bartla, obecního pastýře č. 12 ve Gbele a jeho manželky Anny dcery Václava Novotného domkaře č. 10 ze Gbela, vesměs z okresu Kolínského. Katolík, vdovec, nar. 18.5.1856
nevěsta: Černíková Marie manželská dcera Josefa Černíka, krejčího č. 45 ve Třídvořích a jeho manželky Marie, dcery Josefa Frančíka, chalupníka z Veltrub vesměs okresu Kolínského. Katolička, svobodná, nar. 23.2.1854
svědkové: Čeněk Strnad, domkař č. 118 v Konárovicích; Matěj Blecha, kostelník č. 13 v Konárovicích. Oba svědci jsou katolíci.

Josef Bartl byl nejdříve ženat se sestrou Marie Černíkové, Barborou. Po její smrti v roce 1881 žila Marie s ním v jednom domě, v roce 1882 se jim narodilo první dítě, syn Josef, před svatbou v roce 1884 druhý syn Eduard. Oba byli svatbou legitimováni.

Úmrtní oznámení Cecilie Větrovcové roz. Somolové
Text: Jménem pozůstalých oznamujeme, že dne 15.10.1945 zemřela v Rakovníku pí Cecilie Větrovcová ve věku 85 let. Pohřeb bude se konati ve středu dne 17. října 1945 v 15.30 hod. na hřbitově sv. Trojice v Rakovníku.
Pohřební ústav města Rakovníka; Telefon 76 a 164

Oddací list Ferdinanda Větrovce a Barbory Petříkové z 20. srpna 1907
datum a místo oddavek: 20. srpna 1907, Rakovník
ženich: Ferdinand Větrovec, obchodní sluha v Rakovníku, narozený v Lubné č. 83, okr. Rakovník, manž. syn katol. rodičů + Františka Větrovce, dělníka v Lubné č. 83 a Cecilie roz. Somolové.
katolík, svobodný, 24 let, narozen 31.5.1883
nevěsta: Barbora Petříková, narozená ve Slaníku č. 7, okr. Strakonice, manž. dcera katol. rodičů Jana Petříka, dělníka v Rakovníku č. 166 a + Josefy roz. Nové.
katolička, svobodná, 24 let, narozena 11.12.1882
svědkové: Josef Beneš, František Hvězda

Kopie z matrik

Kopie matričního záznamu o narození Marie Trojanové z roku 1876
(český překlad, originál je německy)
27. března 1876 narozena, 27. března 1876 pokřtěna, křtil Josef Sankot, farář
jméno novorozence: Maria, porodní bába: Maria Jánek, pohlaví ženské, lože manželské
otec: Franz Trojan, 3/4láník ve Strachoňovicích, syn zemřelého Franze Trojana z Třeště a jeho ženy Marie roz. Hodík; katolík
matka: Rosina, manželská dcera zemřelého Johana Janouschka, 3/4láníka ve Strachoňovicích a jeho ženy Uršuly roz. Bártů; katolička
kmotři: Anton Dvořák, domkář ve Strachoňovicích, a Maria, jeho žena.

Vlasta Čudlíková (1924-1984)

Tak se mi zase jednou poštěstilo. Mamka likvidovala doma staré krabice s doklady po babičce - a protože ví, že se zajímám o vše, co souvisí s historií rodiny, přivezla mi kupu moc pěkných dokladů a dokumentů. Některé z nich už mám naskenované, postupně to bude přibývat..
Mám z nich hodně velkou radost, jsou to věci, které jistě potěší srdce každého, kdo se o rodokmeny a rodinnou historii zajímá. Některé ty dokumenty jsou pro mě celkem unikáty, protože jsem nikdy nic podobného neviděla, nepotkala. Je to třeba osvědčení o národní spolehlivosti, německé maturitní vysvědčení a podobně. Prostě moc zajímavé věcičky. :o)

Školní zpráva 1930/1931
Tato školní zpráva, neboli po "našem" vysvědčení, se týká školního roku 1930/1931, kdy byla moje babička v 1. třídě. Jak je vidět, za 1. pololetí se nehodnotilo, až v pololetí druhém, což je trochu rozdíl oproti dnešním školákům, protože ti přece jen alespoň jednu známku za 1. pololetí dostanou. :o) Zajímavá je položka "pilnost". Ta by dnes už asi použitelná nebyla...
Dalším rozdílem je nábožeství, které se dnes už na školách v podstatě nevyskytuje.
Babička nezameškala v první třídě ani jeden den, což je věc takříkajíc nevídaná. :o))) Každopádně se jedná o zajímavý rodinný doklad. A člověk má aspoň přehled, jak v té době vysvědčení vypadala. :o)

Protektorátní vysvědčení dospělosti - 1. strana, 2. strana, 3. strana.
Tak tady je ono zmíněné německé maturitní vysvědčení. Babička složila maturitu ve školním roce 1942/43 na reálném gymnáziu v Praze XIX., Velvarské ulici (dnes je to Praha 6 - Evropská, pokud se nemýlím..).
Zkoušku dospělosti skládala z těchto předmětů: jazyk německý, dějepis a zeměpis Velkoněmecké říše, jazyk český, jazyk latinský, jazyk francouzský, jazyk anglický, matematika, přírodopis (plus praktická cvičení), chemie, fyzika, tělesná výchova, římskokatolické náboženství.
Z těchto předmětů babička absolvovala ústní nebo písemnou zkoušku dospělosti. A my si stěžujeme na naše maturity.. :o)))))

Protektorátní Arbeitsbuch: 1. část, 2. část, 3. část, 4. část, 5. část.
Protektorátní pracovní knížka se dá najít snad v každé domácnosti, pokud nebyli lidé opravdu pečliví a nezlikvidovali i tu poslední věc, která s protektorátem nějak souvisela. Babička ji dostala hned po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1943.
Jejím prvním, a za protektorátu jediným, zaměstnavatelem byl Obecní úřad Nebušice. Zde zůstala až do konce války, teprve po absolvování několika kurzů mohla začít se svým vysněným povoláním - učitelstvím.

Vysvědčení dospělosti pro školy obecné - 1. strana, 2. strana.
Babička se chtěla stát učitelkou, proto absolvovala prázdninový učitelský kurz na Kladně a poté v srpnu 1945 znovu získala vysvědčení dospělosti, tentokráte jako doklad o tom, že může učit na obecných (tedy základních) školách.

Osvědčení o národní spolehlivosti
Když jsem viděla tenhle dokument, tak jsem na něj zůstala jen zírat. Nikdy předtím jsem nic podobného neviděla.
Pochází z roku 1946, tedy z doby po vydání po Benešových dekretech, kdy u nás asi podobné listiny byly zapotřebí. Osvědčení o národní spolehlivosti je výslovně zmíněno v ústavním dekretu presidenta republiky č. 33/1945 Sb. ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Je možné, že bylo vyžadováno i po osobách československé národnosti. Každopádně je to překvapující doklad - nejen jako rodinná památka, ale i jako dokument doby.

Vysvědčení učitelské způsobilosti - 1. strana, 2. strana.
30. listopadu 1947 získala babička toto vysvědčení, které ji definitivně opravňovalo stát se stálou učitelkou na obecných školách. Toto vysvědčení navazovalo na dříve získané vysvědčení (viz. výše).

List domovský
Domovské listy byly dokladem domovského práva k obci. Domovské právo znamenalo právo na nerušený pobyt v dané obci, na důchodové nebo chudinské zaopatření. Člověk toto právo získával povětšinou dědičně v obci, kde se narodil, tak jako moje babička, ale mohlo dojít i k nabytí domovského práva jinými cestami, např. zažádáním v obci, kde člověk bydlel, ale nenarodil se tam.
Text domovského listu:
List domovský, jímžto obec Nebušice stvrzuje, že
Vlasta Čudlíková
charakter neb zaměstnání: učitelka
narozena: 21. září 1924
stav: svobodná
má v této obci právo domovské, jehož nabyl: zrozením po svém otci.
Nebušice, dne 2. XII. 1947.

Žádost o výbavné
Babička i dědeček byli státní zaměstnanci - babička učitelka, dědeček policista, proto při svém sňatku podávali k penzijní pojišťovně žádost o výbavné, tedy v podstatě o věno pro babičku. Zajímalo by mě, kolik to tehdy dělalo.. Bohužel další dokumenty k tomuto jsem nenašla..

Osvědčení o československém státním občanství
Toto osvědčení bylo vydáno mému dědečkovi Zdenkovi 18.9.1948. Platí i pro jeho ženu Vlastu.
Text:
Osvědčení o československém státním občanství
Jméno a příjmení: Zdeněk Bartl
změstnáním (povoláním) strážmistr SNB
narozený 28. srpna 1923 - Tři Dvory - okres Kolín
z domovské obce Tři Dvory, pol. okres Kolín, bytem v obci Roztoky u Prahy 171 - okres Praha venkov sever
jest československým státním občanem.
Toto státní občanství má i jeho manželka Vlasta roz. Čudlíková narozená dne 21. září roku 1924 v Mrakotíně, Dašice pol. okres a nezletilé dítky (jména a data narození).
ženat
Toto osvědčení platí 2 roky od jeho vyhotovení.
Okresní národní výbor v Praze dne 18. září 1948.