Zpět

Tři Dvory

• Popis obce převzatý ze stránek OÚ Tři Dvory
• Dějiny obce z knihy Paměti osad na Kolínsku
• Mapy z vojenského mapování
• Článek Vzácný přírůstek v okresním archivu v Kolíně
• Držitelé gruntů k 31.12.1779 new
• Nejstarší třídvorské dějiny new
• Článek Zrušení roboty a vznik familií v 18. století od Jaroslava Schneidera
• Rody: Bartl, Novák, Potůček, Frančík

Popis obce

Obec se rozkládá asi 4 km východně od okresního města Kolína. Prochází zde silnice druhé třídy č. 322, spojující města Kolín - Týnec nad Labem - Pardubice a Hradec Králové. Do prostoru zasahuje od jihovýchodu výběžek Železných Hor. Je patrno, že ráz krajiny určovala řeka, původně mělčí a širší, která se rozlévala z koryta několikrát ročně.

Nedoložené pověsti kladou vznik obce do 10. století ve spojení se Slavníkovci na Libici. Druhá verze mluví o rozhraní 13. - 14. století, kdy několik zdejších obcí patřilo cisterciáckému klášteru v blízkém Sedlci u Kutné Hory.

První dochovaná zpráva je písemná z roku 1347 a až do roku 1848 byla obec výhradně zemědělská. Rozvoj průmyslu v Kolíně podstatně ovlivnil a změnil vývoj Tří Dvorů. Obec, se stává převážně bydlištěm lidí, pracujících v Kolíně. Je zde obecní úřad, škola, školka, několik dobrovolných spolků a pěkné koupaliště. Obec nemá registrovaný žádný památkově chráněný objekt.

Nachází se mezi lesním masivem na posledním výběžku Železných Hor a Labskou Nivou s bohatou zelení, lužními lesy a lukami u slepých říčních ramen Labe. Tato řeka měla a má podstatný vliv na vytváření této sličné krajiny.

Chloubou obce je dokončený vodovodní řad - již v roce 1991. Dále v květnu roku 1998 proběhla úspěšně kolaudace nového odkanalizovacího vakuového systému kompletně celé obce. Tímto obec Tři Dvory získala primát jako první kompletně odkanalizovaná obec v zemích bývalého východního bloku. Tyto činy mluví za vše a ukazují, jak v obci pracuje zastupitelstvo v čele se starostou panem Janem Kukalem a všemi ostatními občany této stále krásnější obce.

Fotografie obce:
kostelík, památný kříž

Zuzana Miškovská: Vzácný přírůstek v okresním archivu v Kolíně

in: Práce muzea v Kolíně, sv. 3. Kolín1984, str. 233-238. Získán díky Martinovi Křídlovi. Díky.

Koncem roku 1983 získal Okresní archiv v Kolíně ze soukromé sbírky vzácnou písemnou památku, která byla několik desítek let považována za ztracenou. Jedná se o soukromou pořizovací listinu, kterou vydávají Petr ze Smrkovic a Herman z Končic dne 20. září r. 1347, patrně v Kolíně, a jíž povolují svým poddaným ve Třech Dvorech držbu půdy a dalšího příslušenství podle německého (emfyteutického) práva a dále stanoví povinnosti poddaných k vrchnosti. Listina byla zařazena do fondu Městský úřad Kolín, oddělení listin, sign. 36a.Text listiny je latinský, psaný gotickou kurzívou černým inkoustem na pergamenu středoevropského typu (hlazeném po obou stranách). Rozměry listiny, která byla nepravidelně oříznuta, jsou přibližně 17,2x30,9 cm s plikou o šířce 4,3 cm. Vedle původního textu je tužkou připsáno datum 1347, 23. září. Na rubové straně se nachází několik záznamů:

„A 1387 (opraveno na 1347 a dodatečně nadepsáno tužkou 1347) Prodaj vesnice Tři Dvory s 12 lány rolí a porostlinou městu Kolínu“; další poznámka zní: „na Tři Dvory N 22“ a konečně je zde uvedena signatura, přidělená listině F. Tumlířem „N 8 IV“. Po sepsání listiny k ní byly připojeny tři pečeti, obou šlechticů a města Kolína, které se do dnešní doby nezachovaly.

Osudy i interpretace této listiny jsou velmi zajímavé, a proto si zaslouží, abychom jim věnovali větší pozornost. Když v roce 1777 pořizoval radní František Tumlíř soupis městského archivu, provedl na fol. 2 c repertáře skupiny IV pod řadovým číslem 8 zápis o prodeji vesnice Tři Dvory městu Kolínu v tomto znění: „De dato: Na den sv. Jana Evangel. (poznámka tužkou 27. XII.). Anno 1347 (číslo 4 přepsáno tužkou na 8). Contextus: Prodaj vesnice Třích Dvor s 12 lány rolí a porostlinou od p. Petra z Smířenic a Hamana z Chončic městu Kolínu. Numerus registraturae: 8 (poznámka: „lat.“). (1)

Tento repertář používali při revizích městského archivu městští archiváři až do 30. let 20. století. První jej revidoval v roce 1858 Eduard Morstadt, podruhé v roce 1862 děkan Jan Svoboda a naposledy byla listina v tomto repertáři odsouhlasena v roce 1910 Gustavem Svobodou, který byl městským archivářem až do r. 1912. Další kontrolu prováděl v roce 1936 archivář Jaroslav Schneider, ale to již listina v městském archivu scházela.

Původní Tumlířova interpretace byla přejímána všemi historiky, kteří se zabývali dějinami města Kolína a jeho blízkého okolí, v první řadě J. Vávrou, J. Tůmou a dalšími, bohužel byla přejata i do Průvodce po archivních fondech a sbírkách v roce 1961 do krátké informace o Třech Dvorech. (2)

Jiná interpretace se objevuje v polovině 50. let, kdy v pozůstalosti A. Sedláčka byl nalezen regest této listiny, který se vůbec nezmiňuje o prodeji Tří Dvorů městu Kolínu, ale naopak souhlasí s obsahem nově získané listiny. A. Sedláček byl v Kolíně několikrát a v roce 1897 navštívil městský archiv, kde si pořizoval výpisy. (3) Jeho regest byl publikován v roce 1958 v edici Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. (4) V souvislosti s pracemi na této edici proběhlo v roce 1956 pátrání po naší listině, avšak bezvýsledně. Sedláčkův regest se správným letopočtem znal ještě dříve A. Profous, autor rozsáhlého místopisného díla Místní jména v Čechách, a využil jej ke stanovení první zmínky o Třech Dvorech. (5)

Až nyní, když byla listina přepsána a přeložena, jsme se přesvědčili, že měl pravdu August Sedláček a nezbývá, než vyvrátit více než stoletý omyl o tom, že v roce 1387 město Kolín koupilo ves Tři Dvory a od té doby byla majetkem města. A je to opět A. Sedláček, který nás nutí položit si otázku, jak to skutečně bylo se vsí Tři Dvory? Podle něho byly Tři Dvory odňaty sedleckému klášteru v roce 1421 a od té doby drženy ke kolínskému hradu. (6) Tato držba pak byla legalizována listinou Zikmunda Lucemburského ze dne 18. listopadu 1436, kterou věnuje Bedřichovi ze Strážnice město Kolín nad Labem a k tomu okolní vsi, mezi nimiž je jmenována také ves Tři Dvory, kdysi náležející sedleckému klášteru. (7) Sedlecký klášter, založený v roce 1142, vlastnil před husitskými válkami rozsáhlé statky i v okolí Kolína a ve městě samém. Mezi statky sedleckého kláštera uvádějí ves Tři Dvory práce věnované dějinám tohoto kláštera. (8) Vznik vesnice Tři Dvory je kladen do let na přelomu 13. a 14. století. (9)

Závěrem děkuje autorka příspěvku docentu I. Hlaváčkovi z katedry PVH a archivnictví na FF UK v Praze, dr. K. Beránkovi ze Státního ústředního archivu v Praze a S. Petrovi, kteří se podíleli na přepisu a překladu listiny.

Poznámky:
(1) Repertorium sectionis IV archivi senatus regiae civitatis Neo Collinae. Rerum memorabilium bona atque iurisdictionem communitatis concernentium. Posteritati in emolumentum. Registrata idibus iunii A. MDCCLXXVII. Per me Franciscum Tumlíř, senatorem. OA Kolín fond MÚ (Městský úřad) Kolín, stará zn. R IV.
(2) Josef Vávra, Dějiny královského města Kolína nad Labem, Kolín 1888, s. 27 a 65 ; Josef Tůma, Paměti osad na Kolínsku, Kolín 1915, s. 34 ; Průvodce po archivních fondech a sbírkách. Okres Kolín, Kolín 1961, s. 155
(3) Jaroslav Schneider, In memoriam, 1936, s. 45 c, OA Kolín, Jaroslav Schneider – pozůstalost, bez sign.
(4) Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae V, fasc. 1, edidit Jiří Spěváček, Praha 1958, s. 115
(5) Antonín Profous, Místní jména v Čechách, I. díl A – H, Praha 1947, s. 455
(6) August Sedláček, Místopisný slovník historický království českého, Praha 1908, s. 800
(7) Archiv český, I. díl, Praha 1840, s. 528 ; VI. díl, Praha 1872, s. 437 ; August Sedláček, Zbytky register králův římských a českých z let 1361 – 1480, Praha 1914, s. 197, č. 1441
(8) Josef Nuhlíček, Zlomek urbáře kláštera sedleckého z třicátých let 14. století, Sborník archivních prací 7, 1957, s. 226 – 270 ; Jaromír Čelakovský, Václav Vojtíšek, Klášter sedlecký, jeho statky a práva před válkami husitskými, Praha 1916
(9) Jaromír Čelakovský, Václav Vojtíšek, Klášter sedlecký …, s. 24: „Na zbožím tom brzy asi na to povstala vesnička klášterní Tři Dvory a Nová Ves a kolem bylo už dolováno.“

Překlad listiny:

Všem, jimž se sluší, aby věděli. Protože listina, učiněná kdysi o lánech a jejich příslušenstvích vsi, která je lidově nazývána Tři Dvory, a daná obyvatelům téže vsi, byla stářím zcela poškozena, my, Petr ze Smrkovic a Herman z Končic, ze zbožného pohnutí mysli, příznivě nakloněni našim lidem v téže vsi, dali jsme pořídit listinu v tomto znění:

Protože jmenovaní naši lidé se všemi dědici a nástupci mají vlastnit a dědičně držet řečenou ves s dvanácti lány polí k ní příslušejícími, nebo bude-li toho více, a s jiným jejím příslušenstvím, a to loukami, lesy a rybníky, podle německého práva (dědičného) a zvláště podle práva města Nového Kolína nad Labem a vsi Lipce, mají nám a našim dědicům v jednotlivých letech dávat plat 64 groše pražské a čtyři kuřata, z každého ze zmíněných lánů, vyjímaje jeden lán ze dvou s dvorem rychtáře, které sám rychtář se svými dědici bude svobodně vlastnit s jinými požitky, získanými buď na daních, sbírkách nebo při výpravách podnikaných mimo zemi, mají nám platiti čtyři groše, dávajíce nám je v termínech níže psaných tak, že polovinu platu dají na sv. Jiří a zbylou část platu na svátek sv. Havla. Chceme také, aby nám naši lidé dali ve svátek sv. Michala tři jídla, z nichž jedno dá rychtář a zbylá dvě sedláci. Kromě toho z důchodů řečené vsi, které budou plynout ze soudních sporů, třetí peníz připadne rychtáři řečené vsi a jeho dědicům, dva ale nám a našim dědicům. Slibujeme také, že žádné právo, kromě předem psaného, si nechceme na svrchu psaném dědictví přivlastnit, než (právo) honitby a jiné tohoto druhu, které našim lidem nenáleží. Na předchozí rozhodnutí a ztížení si nemají stěžovat. Chceme také řečené naše lidi osvobodit, pokud možno vlastními náklady a úsilím, ode všech znepokojování, pokud se jim od někoho stanou.

Na věčnou pevnost a sílu (platnost) toho všeho jsou k této listině přivěšeny naše pečeti a pečeť města Nového Kolína nad Labem. Dáno léta Páně 1347 v předvečer (svátku) sv. Matouše apoštola a evangelisty (20. září 1347).

Držitelé jednotlivých třídvorských gruntů k 31.12.1779

Tento seznam je převzatý z článku o raabizaci ve Třech Dvorech, výpis z něj mi poskytl Martin Křídlo. Díky mu za to.

Pozn.: 1. noví chalupníci = ti, kteří před raabizací nedrželi žádnou půdu, jen domy.

Nejstarší třídvorské dějiny

Nebojte se, nechystám se (zatím :o))) samostatně sepisovat nejstarší historii této obce. Jen jsem využila literatury uvedené v poznámkovém aparátu článku od Zuzany Miškovské a nahlédla jsem do publikací tam zmíněných, a to do Sborníku archivních prací a do Kláštera sedleckého. Z každého jsem si vypsala informace, vztahující se právě ke Třem Dvorům.

V jednotlivých úryvcích většinou vynechávám poznámky autora - většinou se jedná o latinský text, který stejně skoro nikomu, kdo to tady čte, nic neřekne.. :o) Naopak jsem doplnila některé vysvětlující poznámky, které pomáhají pochopit, o kom resp. o čem je v textu řeč.

Čelakovský, Jaromír: Klášter sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými. Praha 1916. str. 22-24.

"Kronika zbraslavská o Heydenrikovi¹ dokládá, že za jeho opatování klášter Sedlecký chvalitebně prospíval v duchovním i světském bohatství i v nádherných stavbách, neboť z požehnání božího hory tehdy bohatý užitek vydávaly. Proto také bylo tomuto opatu možno mnohé stavby podniknouti neb podporovati, zejména stavbu nádherného kamenného chrámu sedleckého na počest P. Marie. Zdá se, aby byl dvoru královskému na blízku, že sám měl dům opatský v Praze na Starém městě v ulici Michalské (čp. 447-I). Rovněž jemu klášter byl zavázán vděčností, že majetek i práva jeho dovedl uhájiti i znamenitě rozmnožiti. Roku 1290 koupil od Hynka z Dubé vesnice Novou Ves, Klavary a Radhostice (Radovesice) nedaleko Kolína se vším příslušenstvím po obou stranách Labe, jakož i pozemky ve vsi Břežanech nedaleko klášterního zboží Poboří v kraji kouřimském ležící. Král Václav II. koupi tu listem ze dne 13. října 1290 potvrdil s tím doložením, že klášter má nad novými statky vykonávati všechna ta práva, která mu ohledně jiných statků klášterních byla povolena.² Heydenrik zejména staral se o to, aby rozšířil panství klášterní směrem k Labi, uznávaje důležitost té řeky pro plavbu a dovoz dříví pro zakládání mlýnův a pro rybolov. Až r. 1292, kdy byl ze Sedlce zakládán klášter zbraslavský, koupil opat Heydenrik od opata hradišťského Pavla zboží Chleby nedaleko města Nymburka položené a téhož roku nabyl mlýnů na řece Labi při městě Kolíně ležících smlouvou s bývalým vlastníkem mincmistrem a urburéřem Ekrhardem uzavřenou. Na zboží tom brzy asi na to povstala vesnička klášterní Tři Dvory a Nová Ves a kolem už bylo dolováno³."

Nulíček, Josef: Zlomek urbáře kláštera sedleckého z 30. let 14. století. Sborník archivních prací 7, 1957, str. 239.

"Dne 23. listopadu 1436 zapsal císař Zikmund Mikulášovi Trčkovi z Lípy vsi Dobrnice a Leštinu (Leštná), dne 10. prosince 1436 Petrovi z Bydlína ves Hlízov a dne 7. ledna 1437 Hanušovi z Rychnova, puškaři, ve 2400 zl. uher. vsi Libenice s dvorem a poplužím, Dolany, Štítary (Šestary) a Bylany (Bielany). Další listinou s majestátem císaře Zikmunda zapsány knězi Bedřichovi ze Strážnice v 3000 kopách Nová Ves, Hradišťko, Sv. Kateřina, Záboří nad Labem, Sv. Jakub, Sv. Mikuláš s rybníkem, Nový Dvůr, tvrz a ves, dvůr Ovčáry, mlýn v Hrobech, 2 mlýny u Nového Kolína a Tři Dvory (Třiedvoří).^4"

Poznámky:
1. Heydenrik (jinak též Jindřich), opat sedleckého kláštera od roku 1280 asi do roku 1312(?).
2. Emler, Josef: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II., č. 1517.
3. Emler, Josef: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II., č. 1571, 1572.
4. Registra zápisův 1454, Archiv český I, 528.

Co z textů vyplývá? V podstatě nic jistého. Resp. je jisté, že byly v roce 1437 Tři Dvory zapsány knězi Bedřichovi ze Strážnice, ale kdy přesně Tři Dvory vznikly, bohužel jasné není. Zřejmě k tomu došlo někdy na přelomu 13. a 14. století po zakoupení pozemků při řece Labi u Kolína. Obec skutečně patřila cisterciáckému klášteru, její založení tedy má zřejmě tento řád "na svědomí". Pověsti o tom, že by vznikla již v 10. století, nejsou podložené žádnými písemnými prameny. Archeologické nálezy jsou věc jiná, zatím jsem ale nečetla žádnou studii, která by se třídvorským archeologickým materiálem zabývala. Ale třeba to ještě přijde.

Každopádně je dost dobře možné, že na území budoucí vsi již na přelomu 13. a 14. století stály nějaké "tři dvory", tedy statky, dvorce atp., díky kterým pak získala svůj název. Ale popravdě - pokud byla ves založena sedleckým klášterem, nesedí mi do celého rámce výše zmiňovaná listina, která hovoří o Třech Dvorech jako o majetků Petra ze Smrkovic (asi Staré Smrkovice na Jičínsku) a Herman z Končic (Končice jsou dnes součástí obce Žiželice ležící u Chlumce nad Cidlinou). Vzhledem k tomu, že zatím nevím, kdo přesně tito mužové byli, nejsem schopná k tomu napsat něco bližšího. Snad někdy v budoucnu.